Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Jen několik týdnů před plánovaným spuštěním prvních vrtů v tundře grónská vláda oficiálně oznámila, že schvalovací proces nelze dokončit v původně zamýšleném termínu. Bez dokončení všech regulačních kroků tak společnost nemůže získat potřebná povolení před plánovaným začátkem těžebních prací. Zástupci grónské administrativy vyjádřili během jednání obavy z příliš těsného časového harmonogramu. Podle nich nebyl dostatek času na důkladné posouzení dopadů projektu na životní prostředí a místní komunity.
Místní orgány nyní musí rozhodnout, zda povolí ropné vrty v chráněné mokřadní oblasti, která je domovem vzácných druhů ptactva a pižmoňů, na jejichž lovu závisí obživa místních obyvatel. Podle aktualizovaného vyjádření grónské vlády i samotné společnosti by průzkumné práce mohly v nejlepším případě začít až v zimě roku 2027. Tento nový časový rámec představuje výrazný posun oproti nedávným odhadům amerických představitelů. Vládní zmocněnec pro Grónsko Jeff Landry ještě v květnu tvrdil, že těžba by mohla začít do deseti měsíců a pomoci vyřešit energetickou krizi.
Výkonný ředitel společnosti Greenland Energy Robert Price potvrdil, že firma hodlá pokračovat v programu průzkumu ropy v souladu s předpisy a v plné součinnosti s grónskými orgány. Firma podle něj plánuje získaný čas využít k úpravě svých plánů a k prohloubení vztahů s místními komunitami i strategickými partnery. Price dlouhodobě tvrdí, že pod odlehlým regionem Jameson Land se mohou nacházet zásoby ropy v hodnotě kolem jednoho bilionu dolarů. Zpoždění projektu se však okamžitě promítlo do tržní hodnoty společnosti, jejíž akcie po oznámení odkladu klesly o více než třetinu.
Generální ředitel společnosti Greenland Energy původně plánoval vyslat v září loď se třemi sty kontejnery s vrtným vybavením z Kanady s cílem zahájit první vrt v následujícím měsíci. Na veřejném setkání s místními obyvateli však nepravdivě tvrdil, že firma již získala od Grónska povolení k vykládce zařízení. Britská společnost 80 Mile, která je partnerem projektu a drží průzkumné licence vydané před celostátním zákazem z roku 2021, potvrdila, že odklad způsobil požadavek na dokončení schvalovacího procesu. Vedení britské firmy vyjádřilo zklamání z časového posunu, avšak zdůraznilo trvající závazek k projektu.
Společnost Greenland Energy, která vznikla v minulém roce, plánuje investovat šedesát milionů dolarů od investorů výměnou za většinový podíl v těžebním projektu. Přestože zástupci firmy tvrdí, že jejich podnikání nesouvisí s úvahami o americké anexi ostrova, společnost vykazuje řadu vazeb na administrativu Donalda Trumpa. Do projektu je zapojen například televizní moderátor Phil McGraw, který s firmou uzavřel dohodu o natočení dokumentárního seriálu. V představenstvu společnosti navíc zasedá veterán amerického námořnictva pracující na projektu protiraketové obrany a část akcií drží Wall Street miliardář Kenneth Griffin.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.