Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Mluvčí prezidenta Trumpa Karoline Leavittová totiž prohlásila, že tato pracovní skupina byla ustavena za účelem „technických rozhovorů o akvizici Grónska“. Toto vyjádření vyvolalo v Dánsku okamžitou a ostrou reakci. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že územní celistvost je pro Kodaň nepřekročitelnou linií. Zároveň dodal, že pokud Spojené státy k jednacímu stolu zasednou s tímto nastavením, bude se jednat o „velmi, velmi krátkou sérii schůzek“.
Dnes navíc do Kodaně přijíždí delegace amerických zákonodárců, které čeká jednání v budově dánského parlamentu Folketing. Nad ním v rámci symbolického gesta vlaje grónská vlajka, což jasně deklaruje postoj místních úřadů. Očekává se, že výroky mluvčí Leavittové budou hlavním a velmi výbušným tématem těchto rozhovorů, zatímco se delegace snaží zmírnit dopady rétoriky Bílého domu.
Kromě grónské krize se politická mapa Evropy otřásá i na Balkáně. Bulharský prezident Rumen Radev oznámil konání předčasných voleb poté, co hlavní politické strany odmítly mandát k sestavení vlády. Země se nachází v chaosu po masových protikorupčních protestech, které vedly k pádu předchozího kabinetu. Situace je o to citlivější, že k vládní krizi dochází pouhé dva týdny po vstupu Bulharska do eurozóny.
Zneklidňující zprávy přicházejí také z Pobaltí. Litva oficiálně obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z organizace pokusu o žhářský útok na továrnu dodávající skenery ukrajinské armádě. Vyšetřovatelé z incidentu z roku 2024 obvinili skupinu šesti cizinců různých národností, včetně občanů Španělska či Kolumbie. Podle litevské kriminální policie byla tato skupina řízena přímo z Ruska a plánovala podobné sabotáže také v Česku, Polsku a Rumunsku.
Stupňující se aktivity ruských tajných služeb v regionu potvrzují obavy evropských bezpečnostních složek z hybridní války. Zatímco diplomaté v Kodani řeší územní ambice nového amerického prezidenta, východní křídlo NATO čelí přímým útokům na svou kritickou infrastrukturu. Evropa se tak v polovině ledna 2026 nachází v sevření mezi nepředvídatelnou politikou Washingtonu a agresivními operacemi Moskvy.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.