Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Mluvčí prezidenta Trumpa Karoline Leavittová totiž prohlásila, že tato pracovní skupina byla ustavena za účelem „technických rozhovorů o akvizici Grónska“. Toto vyjádření vyvolalo v Dánsku okamžitou a ostrou reakci. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že územní celistvost je pro Kodaň nepřekročitelnou linií. Zároveň dodal, že pokud Spojené státy k jednacímu stolu zasednou s tímto nastavením, bude se jednat o „velmi, velmi krátkou sérii schůzek“.
Dnes navíc do Kodaně přijíždí delegace amerických zákonodárců, které čeká jednání v budově dánského parlamentu Folketing. Nad ním v rámci symbolického gesta vlaje grónská vlajka, což jasně deklaruje postoj místních úřadů. Očekává se, že výroky mluvčí Leavittové budou hlavním a velmi výbušným tématem těchto rozhovorů, zatímco se delegace snaží zmírnit dopady rétoriky Bílého domu.
Kromě grónské krize se politická mapa Evropy otřásá i na Balkáně. Bulharský prezident Rumen Radev oznámil konání předčasných voleb poté, co hlavní politické strany odmítly mandát k sestavení vlády. Země se nachází v chaosu po masových protikorupčních protestech, které vedly k pádu předchozího kabinetu. Situace je o to citlivější, že k vládní krizi dochází pouhé dva týdny po vstupu Bulharska do eurozóny.
Zneklidňující zprávy přicházejí také z Pobaltí. Litva oficiálně obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z organizace pokusu o žhářský útok na továrnu dodávající skenery ukrajinské armádě. Vyšetřovatelé z incidentu z roku 2024 obvinili skupinu šesti cizinců různých národností, včetně občanů Španělska či Kolumbie. Podle litevské kriminální policie byla tato skupina řízena přímo z Ruska a plánovala podobné sabotáže také v Česku, Polsku a Rumunsku.
Stupňující se aktivity ruských tajných služeb v regionu potvrzují obavy evropských bezpečnostních složek z hybridní války. Zatímco diplomaté v Kodani řeší územní ambice nového amerického prezidenta, východní křídlo NATO čelí přímým útokům na svou kritickou infrastrukturu. Evropa se tak v polovině ledna 2026 nachází v sevření mezi nepředvídatelnou politikou Washingtonu a agresivními operacemi Moskvy.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.