Napětí kolem Grónska znepokojuje Evropu. Bíly dům prezentuje pracovní skupinu úplně jinak, než EU

Bílý dům
Bílý dům, foto: Pexels
Klára Marková 16. ledna 2026 10:58
Sdílej:

Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.

Mluvčí prezidenta Trumpa Karoline Leavittová totiž prohlásila, že tato pracovní skupina byla ustavena za účelem „technických rozhovorů o akvizici Grónska“. Toto vyjádření vyvolalo v Dánsku okamžitou a ostrou reakci. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že územní celistvost je pro Kodaň nepřekročitelnou linií. Zároveň dodal, že pokud Spojené státy k jednacímu stolu zasednou s tímto nastavením, bude se jednat o „velmi, velmi krátkou sérii schůzek“.

Dnes navíc do Kodaně přijíždí delegace amerických zákonodárců, které čeká jednání v budově dánského parlamentu Folketing. Nad ním v rámci symbolického gesta vlaje grónská vlajka, což jasně deklaruje postoj místních úřadů. Očekává se, že výroky mluvčí Leavittové budou hlavním a velmi výbušným tématem těchto rozhovorů, zatímco se delegace snaží zmírnit dopady rétoriky Bílého domu.

Kromě grónské krize se politická mapa Evropy otřásá i na Balkáně. Bulharský prezident Rumen Radev oznámil konání předčasných voleb poté, co hlavní politické strany odmítly mandát k sestavení vlády. Země se nachází v chaosu po masových protikorupčních protestech, které vedly k pádu předchozího kabinetu. Situace je o to citlivější, že k vládní krizi dochází pouhé dva týdny po vstupu Bulharska do eurozóny.

Zneklidňující zprávy přicházejí také z Pobaltí. Litva oficiálně obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z organizace pokusu o žhářský útok na továrnu dodávající skenery ukrajinské armádě. Vyšetřovatelé z incidentu z roku 2024 obvinili skupinu šesti cizinců různých národností, včetně občanů Španělska či Kolumbie. Podle litevské kriminální policie byla tato skupina řízena přímo z Ruska a plánovala podobné sabotáže také v Česku, Polsku a Rumunsku.

Stupňující se aktivity ruských tajných služeb v regionu potvrzují obavy evropských bezpečnostních složek z hybridní války. Zatímco diplomaté v Kodani řeší územní ambice nového amerického prezidenta, východní křídlo NATO čelí přímým útokům na svou kritickou infrastrukturu. Evropa se tak v polovině ledna 2026 nachází v sevření mezi nepředvídatelnou politikou Washingtonu a agresivními operacemi Moskvy.

Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie.

Nebezpečné počasí bude realitou! Meteorologové vydali nové varování pro Česko

Až velmi silné bouřky hrozí v neděli odpoledne a večer na území České republiky. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na části území nadále hrozí i požáry. 

Novinky
Donald Trump

Trumpovo jméno tam nemá co dělat, rozhodl soudce v případu Kennedyho centra!

Americký prezident Donald Trump znovu narazil u tamní justice. Soud totiž nařídil odstranění jména současné hlavy státu z názvu uměleckého centra Kennedy Center for the Performing Arts. Podle soudu byl totiž k přejmenování nutný souhlas Kongresu. Informovala o tom BBC. 

Novinky
Paříž

Paříž v plamenech? Fotbalové finále způsobilo obří škody! V Budapešti je to jiné

Zatímco maďarská metropole má finanční žně, francouzské hlavní město sčítá škody. Finálový duel Ligy mistrů mezi Paris Saint-Germain a Arsenalem totiž ukázal i odvrácenou stranu fotbalového svátku. Budapešť jako hostitelské město díky příjezdu desítek tisíc fanoušků vydělala přes 50 milionů eur (asi 1,25 miliardy Kč). Naopak Paříž, domov čerstvých evropských šampionů, po divoké noci plné výtržností počítá ztráty v řádu stovek tisíc eur.

Novinky
Česká televize

Zvrat ohledně České televize: Vláda mění postup, potvrdil Babiš!

Pro novelu stávajícího zákona, který upravuje fungování veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu, místo nového předpisu se nakonec rozhodla vláda. Potvrdil to premiér Andrej Babiš (ANO).