Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Mluvčí prezidenta Trumpa Karoline Leavittová totiž prohlásila, že tato pracovní skupina byla ustavena za účelem „technických rozhovorů o akvizici Grónska“. Toto vyjádření vyvolalo v Dánsku okamžitou a ostrou reakci. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že územní celistvost je pro Kodaň nepřekročitelnou linií. Zároveň dodal, že pokud Spojené státy k jednacímu stolu zasednou s tímto nastavením, bude se jednat o „velmi, velmi krátkou sérii schůzek“.
Dnes navíc do Kodaně přijíždí delegace amerických zákonodárců, které čeká jednání v budově dánského parlamentu Folketing. Nad ním v rámci symbolického gesta vlaje grónská vlajka, což jasně deklaruje postoj místních úřadů. Očekává se, že výroky mluvčí Leavittové budou hlavním a velmi výbušným tématem těchto rozhovorů, zatímco se delegace snaží zmírnit dopady rétoriky Bílého domu.
Kromě grónské krize se politická mapa Evropy otřásá i na Balkáně. Bulharský prezident Rumen Radev oznámil konání předčasných voleb poté, co hlavní politické strany odmítly mandát k sestavení vlády. Země se nachází v chaosu po masových protikorupčních protestech, které vedly k pádu předchozího kabinetu. Situace je o to citlivější, že k vládní krizi dochází pouhé dva týdny po vstupu Bulharska do eurozóny.
Zneklidňující zprávy přicházejí také z Pobaltí. Litva oficiálně obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z organizace pokusu o žhářský útok na továrnu dodávající skenery ukrajinské armádě. Vyšetřovatelé z incidentu z roku 2024 obvinili skupinu šesti cizinců různých národností, včetně občanů Španělska či Kolumbie. Podle litevské kriminální policie byla tato skupina řízena přímo z Ruska a plánovala podobné sabotáže také v Česku, Polsku a Rumunsku.
Stupňující se aktivity ruských tajných služeb v regionu potvrzují obavy evropských bezpečnostních složek z hybridní války. Zatímco diplomaté v Kodani řeší územní ambice nového amerického prezidenta, východní křídlo NATO čelí přímým útokům na svou kritickou infrastrukturu. Evropa se tak v polovině ledna 2026 nachází v sevření mezi nepředvídatelnou politikou Washingtonu a agresivními operacemi Moskvy.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.