"Mohla to být závada, kdyby jich bylo méně." Varšava popřela, že se drony ocitly v Polsku náhodou

Donald Tusk
Donald Tusk, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková 10. září 2025 16:48
Sdílej:

V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.

Kanadský premiér Mark Carney označil narušení polského vzdušného prostoru za „bezohledné a eskalující“. Na sociální síti X napsal, že Kanada plně podporuje Polsko i ostatní spojence v NATO.

Dodal, že je potřeba zůstat ostražití vůči snahám Ruska o rozšíření konfliktu na Ukrajině. Carney uvedl, že Putin opět projevuje naprostý nezájem o mír a jeho akce zdůrazňují důležitost neochvějné podpory Ukrajině.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski označil noční útok za „bezprecedentní“, který neohrožuje jen Polsko, ale celé NATO a EU. Zmínil, že se již dříve stalo, že ruské drony a řízené střely vletěly do polského vzdušného prostoru.

Vicméně v menším počtu bylo možné uvažovat o technické závadě, v tomto případě to ale „popírá představivost, že by to mohla být náhoda“. Sikorski potvrdil, že Polsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy. 
 
Sikorski dále uvedl, že masivní využití dronů je hrozbou pro všechny členy NATO a EU, a proto je nezbytné jí čelit společně. Apeluje na vytvoření tzv. „dronové zdi“, o které hovořila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Britský ministr obrany John Healey na setkání v Londýně uvedl, že Británie prozkoumá možnosti, jak posílit protivzdušnou obranu NATO nad Polskem. Podotkl, že britské ozbrojené síly se v Polsku pravidelně podílejí na misích.

Témata:
Stalo se
Novinky
Emmanuel Macron

Bez Britů byste mluvili francouzsky, řekl Karel III. Trumpovi. Následně se ozval Macron

Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“. 

Novinky
Sociální sítě

Meta porušuje legislativu Evropské unie. Nedokáže zabránit mladým v přístupu na sociální sítě

Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.

Novinky
Gustavo Petro

Z Kolumbie přichází vážné varování: Současný kapitalismus ohrožuje samotné přežití lidstva

Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.

Novinky
Ursula von der Leyen

Von der Leyenová: Válka v Íránu stojí Evropskou unii půl miliardy eur denně

Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.