Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Scény z regionu připomínají válečnou zónu, což je pro místní obyvatele naprosto neznámý zážitek. V Bahrajnu svědkové popisují noc plnou ohlušujících ran a kvílení sirén, kdy bylo napočítáno přes dvacet výbuchů v blízkosti letiště. Írán totiž evidentně rozšířil seznam svých cílů a kromě vojenských objektů, jako je velitelství páté flotily amerického námořnictva, útočí i na civilní infrastrukturu, luxusní hotely, nákupní centra a moderní letištní terminály.
Tato místa nebyla nikdy projektována s tím, že by se jednou mohla stát terčem raketového ostřelování. Ačkoliv íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí tvrdí, že Teherán neútočí na své sousedy, ale pouze na americkou přítomnost v těchto zemích, realita v ulicích Dubaje či Manámy mluví jinak. Část škod sice vzniká dopadem trosek ze zneškodněných střel, ale opakované údery na letiště naznačují, že jde o záměrnou strategii potrestat partnery Washingtonu.
Saúdská Arábie a Omán zatím vyvázly s menšími škodami než jejich sousedé, přestože i ony hostí západní vojenské síly. Ománský přístav Duqm zasáhl dron a saúdský Rijád se stal v sobotu terčem útoku, který tamní vláda ostře odsoudila jako zbabělý čin. Arabské monarchie se sice snažily dát Íránu najevo, že nejsou součástí americko-izraelského útoku, ale pro Teherán zůstávají komplici, kteří musí nést následky svého dlouholetého spojenectví s USA.
Pro konzervativní dynastické monarchie v Zálivu byla překročena pomyslná červená linie. Je velmi těžké si představit, že by tyto státy mohly mít v budoucnu normální vztahy se současným íránským vedením. Historické ambice Íránu hrát roli „policisty v Zálivu“ a snahy vytlačit americké námořnictvo se po těchto útocích jeví jako zcela nereálné, neboť pro arabské vládce je revoluční ideologie Islámské republiky naprosto nepřijatelná.
Aktuálně probíhá technologický závod mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Zatímco spojenci disponují drtivou vzdušnou převahou a moderními technologiemi, Írán sází na cult mučednictví a schopnost snést mnohem větší bolest. Strategickým dilematem pro íránské revoluční gardy zůstává, zda vsadit vše na jeden masivní úder proti americké válečné lodi, nebo vyčkávat a doufat, že protivníkovi dojdou nákladné rakety protivzdušné obrany.
Budoucnost celého regionu závisí na tom, zda íránský režim současný konflikt přežije. Pokud se tak stane, Washington se pravděpodobně vrátí ke svým třem hlavním požadavkům: omezení jaderného programu, ukončení vývoje balistických raket a zastavení podpory milicím jako Hizballáh či Hamás. Rozhovory v Ženevě sice vykazovaly jistý pokrok v jaderné otázce, ale ostatní body Írán odmítá diskutovat, což naznačuje, že tento konflikt zdaleka není u konce.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.