Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Scény z regionu připomínají válečnou zónu, což je pro místní obyvatele naprosto neznámý zážitek. V Bahrajnu svědkové popisují noc plnou ohlušujících ran a kvílení sirén, kdy bylo napočítáno přes dvacet výbuchů v blízkosti letiště. Írán totiž evidentně rozšířil seznam svých cílů a kromě vojenských objektů, jako je velitelství páté flotily amerického námořnictva, útočí i na civilní infrastrukturu, luxusní hotely, nákupní centra a moderní letištní terminály.
Tato místa nebyla nikdy projektována s tím, že by se jednou mohla stát terčem raketového ostřelování. Ačkoliv íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí tvrdí, že Teherán neútočí na své sousedy, ale pouze na americkou přítomnost v těchto zemích, realita v ulicích Dubaje či Manámy mluví jinak. Část škod sice vzniká dopadem trosek ze zneškodněných střel, ale opakované údery na letiště naznačují, že jde o záměrnou strategii potrestat partnery Washingtonu.
Saúdská Arábie a Omán zatím vyvázly s menšími škodami než jejich sousedé, přestože i ony hostí západní vojenské síly. Ománský přístav Duqm zasáhl dron a saúdský Rijád se stal v sobotu terčem útoku, který tamní vláda ostře odsoudila jako zbabělý čin. Arabské monarchie se sice snažily dát Íránu najevo, že nejsou součástí americko-izraelského útoku, ale pro Teherán zůstávají komplici, kteří musí nést následky svého dlouholetého spojenectví s USA.
Pro konzervativní dynastické monarchie v Zálivu byla překročena pomyslná červená linie. Je velmi těžké si představit, že by tyto státy mohly mít v budoucnu normální vztahy se současným íránským vedením. Historické ambice Íránu hrát roli „policisty v Zálivu“ a snahy vytlačit americké námořnictvo se po těchto útocích jeví jako zcela nereálné, neboť pro arabské vládce je revoluční ideologie Islámské republiky naprosto nepřijatelná.
Aktuálně probíhá technologický závod mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Zatímco spojenci disponují drtivou vzdušnou převahou a moderními technologiemi, Írán sází na cult mučednictví a schopnost snést mnohem větší bolest. Strategickým dilematem pro íránské revoluční gardy zůstává, zda vsadit vše na jeden masivní úder proti americké válečné lodi, nebo vyčkávat a doufat, že protivníkovi dojdou nákladné rakety protivzdušné obrany.
Budoucnost celého regionu závisí na tom, zda íránský režim současný konflikt přežije. Pokud se tak stane, Washington se pravděpodobně vrátí ke svým třem hlavním požadavkům: omezení jaderného programu, ukončení vývoje balistických raket a zastavení podpory milicím jako Hizballáh či Hamás. Rozhovory v Ženevě sice vykazovaly jistý pokrok v jaderné otázce, ale ostatní body Írán odmítá diskutovat, což naznačuje, že tento konflikt zdaleka není u konce.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.