Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Scény z regionu připomínají válečnou zónu, což je pro místní obyvatele naprosto neznámý zážitek. V Bahrajnu svědkové popisují noc plnou ohlušujících ran a kvílení sirén, kdy bylo napočítáno přes dvacet výbuchů v blízkosti letiště. Írán totiž evidentně rozšířil seznam svých cílů a kromě vojenských objektů, jako je velitelství páté flotily amerického námořnictva, útočí i na civilní infrastrukturu, luxusní hotely, nákupní centra a moderní letištní terminály.
Tato místa nebyla nikdy projektována s tím, že by se jednou mohla stát terčem raketového ostřelování. Ačkoliv íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí tvrdí, že Teherán neútočí na své sousedy, ale pouze na americkou přítomnost v těchto zemích, realita v ulicích Dubaje či Manámy mluví jinak. Část škod sice vzniká dopadem trosek ze zneškodněných střel, ale opakované údery na letiště naznačují, že jde o záměrnou strategii potrestat partnery Washingtonu.
Saúdská Arábie a Omán zatím vyvázly s menšími škodami než jejich sousedé, přestože i ony hostí západní vojenské síly. Ománský přístav Duqm zasáhl dron a saúdský Rijád se stal v sobotu terčem útoku, který tamní vláda ostře odsoudila jako zbabělý čin. Arabské monarchie se sice snažily dát Íránu najevo, že nejsou součástí americko-izraelského útoku, ale pro Teherán zůstávají komplici, kteří musí nést následky svého dlouholetého spojenectví s USA.
Pro konzervativní dynastické monarchie v Zálivu byla překročena pomyslná červená linie. Je velmi těžké si představit, že by tyto státy mohly mít v budoucnu normální vztahy se současným íránským vedením. Historické ambice Íránu hrát roli „policisty v Zálivu“ a snahy vytlačit americké námořnictvo se po těchto útocích jeví jako zcela nereálné, neboť pro arabské vládce je revoluční ideologie Islámské republiky naprosto nepřijatelná.
Aktuálně probíhá technologický závod mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Zatímco spojenci disponují drtivou vzdušnou převahou a moderními technologiemi, Írán sází na cult mučednictví a schopnost snést mnohem větší bolest. Strategickým dilematem pro íránské revoluční gardy zůstává, zda vsadit vše na jeden masivní úder proti americké válečné lodi, nebo vyčkávat a doufat, že protivníkovi dojdou nákladné rakety protivzdušné obrany.
Budoucnost celého regionu závisí na tom, zda íránský režim současný konflikt přežije. Pokud se tak stane, Washington se pravděpodobně vrátí ke svým třem hlavním požadavkům: omezení jaderného programu, ukončení vývoje balistických raket a zastavení podpory milicím jako Hizballáh či Hamás. Rozhovory v Ženevě sice vykazovaly jistý pokrok v jaderné otázce, ale ostatní body Írán odmítá diskutovat, což naznačuje, že tento konflikt zdaleka není u konce.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.