Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Scény z regionu připomínají válečnou zónu, což je pro místní obyvatele naprosto neznámý zážitek. V Bahrajnu svědkové popisují noc plnou ohlušujících ran a kvílení sirén, kdy bylo napočítáno přes dvacet výbuchů v blízkosti letiště. Írán totiž evidentně rozšířil seznam svých cílů a kromě vojenských objektů, jako je velitelství páté flotily amerického námořnictva, útočí i na civilní infrastrukturu, luxusní hotely, nákupní centra a moderní letištní terminály.
Tato místa nebyla nikdy projektována s tím, že by se jednou mohla stát terčem raketového ostřelování. Ačkoliv íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí tvrdí, že Teherán neútočí na své sousedy, ale pouze na americkou přítomnost v těchto zemích, realita v ulicích Dubaje či Manámy mluví jinak. Část škod sice vzniká dopadem trosek ze zneškodněných střel, ale opakované údery na letiště naznačují, že jde o záměrnou strategii potrestat partnery Washingtonu.
Saúdská Arábie a Omán zatím vyvázly s menšími škodami než jejich sousedé, přestože i ony hostí západní vojenské síly. Ománský přístav Duqm zasáhl dron a saúdský Rijád se stal v sobotu terčem útoku, který tamní vláda ostře odsoudila jako zbabělý čin. Arabské monarchie se sice snažily dát Íránu najevo, že nejsou součástí americko-izraelského útoku, ale pro Teherán zůstávají komplici, kteří musí nést následky svého dlouholetého spojenectví s USA.
Pro konzervativní dynastické monarchie v Zálivu byla překročena pomyslná červená linie. Je velmi těžké si představit, že by tyto státy mohly mít v budoucnu normální vztahy se současným íránským vedením. Historické ambice Íránu hrát roli „policisty v Zálivu“ a snahy vytlačit americké námořnictvo se po těchto útocích jeví jako zcela nereálné, neboť pro arabské vládce je revoluční ideologie Islámské republiky naprosto nepřijatelná.
Aktuálně probíhá technologický závod mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Zatímco spojenci disponují drtivou vzdušnou převahou a moderními technologiemi, Írán sází na cult mučednictví a schopnost snést mnohem větší bolest. Strategickým dilematem pro íránské revoluční gardy zůstává, zda vsadit vše na jeden masivní úder proti americké válečné lodi, nebo vyčkávat a doufat, že protivníkovi dojdou nákladné rakety protivzdušné obrany.
Budoucnost celého regionu závisí na tom, zda íránský režim současný konflikt přežije. Pokud se tak stane, Washington se pravděpodobně vrátí ke svým třem hlavním požadavkům: omezení jaderného programu, ukončení vývoje balistických raket a zastavení podpory milicím jako Hizballáh či Hamás. Rozhovory v Ženevě sice vykazovaly jistý pokrok v jaderné otázce, ale ostatní body Írán odmítá diskutovat, což naznačuje, že tento konflikt zdaleka není u konce.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.