Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Proč světoví lídři nominují Donalda Trumpa? Jedním z důvodů je operace Warp Speed. Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu uvedl, že mRNA vakcíny vyvinuté v rámci „Operace Warp Speed“ – což bylo úsilí Trumpa v jeho prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 – jsou „zásadním úspěchem v oblasti veřejného zdraví“ a „obyčejně by byly hodny Nobelovy ceny míru“. S tím souhlasil i senátor Bill Cassidy.
Dalším důvodem jsou podle webu Politico Abrahamovy dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu formálně nominoval Trumpa na cenu v červenci. Uvedl, že sehrál významnou roli při nastolení „dramatické změny“ na Blízkém východě, a připsal mu zásluhu na zprostředkování Abrahamských dohod, které byly podepsány v roce 2020. Dohody podle něj „přetvořily Blízký východ a znamenaly historický pokrok směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě“.
Ve hře jsou také vztahy mezi Pákistánem a Indií. Pákistánská vláda nominovala Trumpa za jeho roli v deeskalaci konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve svém prohlášení uvedla, že prezident ukázal „skvělý strategický předvídavost a hvězdné státnictví“, které zabránily „katastrofálním následkům“.
Trump se zasloužil i o zmírnění konfliktu na hranicích Kambodže a Thajska. Kambodžský premiér Hun Manet vyzdvihl Trumpovo „mimořádné státnictví“ při zprostředkování příměří mezi Kambodžou a Thajskem. Podle něj toto „včasné zasáhnutí odvrátilo potenciálně zničující konflikt, zabránilo velkým ztrátám na životech a vydláždilo cestu k obnovení míru“.
Dalším důvodem je dopravní koridor a dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Obě země uvedly, že nominují Trumpa na cenu poté, co zprostředkoval mírovou dohodu. Součástí dohody je i to, že obě země přestanou bojovat a udělí USA právo na rozvoj dopravního koridoru v regionu.
Posledním důvodem je mír v Africe. Na setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.
Donald Trump veřejně prohlásil, že si nemyslí, že by Nobelovu cenu míru získal. Nicméně v minulosti dal svůj cíl jasně najevo svými veřejnými prohlášeními a vzkazy od svého týmu. Dokonce zavolal norskému ministrovi financí, aby s ním o ceně diskutoval. Když se ho televize CBS News zeptala, zda o cenu usiluje, řekl, že „nemá co říct“. Dodal, že „jediné, co může udělat, je ukončovat války“, a „nevyhledává pozornost, jen chce zachránit životy“.
Není jasné, zda jsou tyto nominace vyjádřením snahy lichotit prezidentovi a získat si přízeň USA, nebo zda plynou ze skutečného přesvědčení, že by měl cenu obdržet. Jisté je, že se hromadí a poukazují na snahu Trumpa získat prestižní ocenění.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.