Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Proč světoví lídři nominují Donalda Trumpa? Jedním z důvodů je operace Warp Speed. Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu uvedl, že mRNA vakcíny vyvinuté v rámci „Operace Warp Speed“ – což bylo úsilí Trumpa v jeho prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 – jsou „zásadním úspěchem v oblasti veřejného zdraví“ a „obyčejně by byly hodny Nobelovy ceny míru“. S tím souhlasil i senátor Bill Cassidy.
Dalším důvodem jsou podle webu Politico Abrahamovy dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu formálně nominoval Trumpa na cenu v červenci. Uvedl, že sehrál významnou roli při nastolení „dramatické změny“ na Blízkém východě, a připsal mu zásluhu na zprostředkování Abrahamských dohod, které byly podepsány v roce 2020. Dohody podle něj „přetvořily Blízký východ a znamenaly historický pokrok směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě“.
Ve hře jsou také vztahy mezi Pákistánem a Indií. Pákistánská vláda nominovala Trumpa za jeho roli v deeskalaci konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve svém prohlášení uvedla, že prezident ukázal „skvělý strategický předvídavost a hvězdné státnictví“, které zabránily „katastrofálním následkům“.
Trump se zasloužil i o zmírnění konfliktu na hranicích Kambodže a Thajska. Kambodžský premiér Hun Manet vyzdvihl Trumpovo „mimořádné státnictví“ při zprostředkování příměří mezi Kambodžou a Thajskem. Podle něj toto „včasné zasáhnutí odvrátilo potenciálně zničující konflikt, zabránilo velkým ztrátám na životech a vydláždilo cestu k obnovení míru“.
Dalším důvodem je dopravní koridor a dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Obě země uvedly, že nominují Trumpa na cenu poté, co zprostředkoval mírovou dohodu. Součástí dohody je i to, že obě země přestanou bojovat a udělí USA právo na rozvoj dopravního koridoru v regionu.
Posledním důvodem je mír v Africe. Na setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.
Donald Trump veřejně prohlásil, že si nemyslí, že by Nobelovu cenu míru získal. Nicméně v minulosti dal svůj cíl jasně najevo svými veřejnými prohlášeními a vzkazy od svého týmu. Dokonce zavolal norskému ministrovi financí, aby s ním o ceně diskutoval. Když se ho televize CBS News zeptala, zda o cenu usiluje, řekl, že „nemá co říct“. Dodal, že „jediné, co může udělat, je ukončovat války“, a „nevyhledává pozornost, jen chce zachránit životy“.
Není jasné, zda jsou tyto nominace vyjádřením snahy lichotit prezidentovi a získat si přízeň USA, nebo zda plynou ze skutečného přesvědčení, že by měl cenu obdržet. Jisté je, že se hromadí a poukazují na snahu Trumpa získat prestižní ocenění.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.