Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Proč světoví lídři nominují Donalda Trumpa? Jedním z důvodů je operace Warp Speed. Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu uvedl, že mRNA vakcíny vyvinuté v rámci „Operace Warp Speed“ – což bylo úsilí Trumpa v jeho prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 – jsou „zásadním úspěchem v oblasti veřejného zdraví“ a „obyčejně by byly hodny Nobelovy ceny míru“. S tím souhlasil i senátor Bill Cassidy.
Dalším důvodem jsou podle webu Politico Abrahamovy dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu formálně nominoval Trumpa na cenu v červenci. Uvedl, že sehrál významnou roli při nastolení „dramatické změny“ na Blízkém východě, a připsal mu zásluhu na zprostředkování Abrahamských dohod, které byly podepsány v roce 2020. Dohody podle něj „přetvořily Blízký východ a znamenaly historický pokrok směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě“.
Ve hře jsou také vztahy mezi Pákistánem a Indií. Pákistánská vláda nominovala Trumpa za jeho roli v deeskalaci konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve svém prohlášení uvedla, že prezident ukázal „skvělý strategický předvídavost a hvězdné státnictví“, které zabránily „katastrofálním následkům“.
Trump se zasloužil i o zmírnění konfliktu na hranicích Kambodže a Thajska. Kambodžský premiér Hun Manet vyzdvihl Trumpovo „mimořádné státnictví“ při zprostředkování příměří mezi Kambodžou a Thajskem. Podle něj toto „včasné zasáhnutí odvrátilo potenciálně zničující konflikt, zabránilo velkým ztrátám na životech a vydláždilo cestu k obnovení míru“.
Dalším důvodem je dopravní koridor a dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Obě země uvedly, že nominují Trumpa na cenu poté, co zprostředkoval mírovou dohodu. Součástí dohody je i to, že obě země přestanou bojovat a udělí USA právo na rozvoj dopravního koridoru v regionu.
Posledním důvodem je mír v Africe. Na setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.
Donald Trump veřejně prohlásil, že si nemyslí, že by Nobelovu cenu míru získal. Nicméně v minulosti dal svůj cíl jasně najevo svými veřejnými prohlášeními a vzkazy od svého týmu. Dokonce zavolal norskému ministrovi financí, aby s ním o ceně diskutoval. Když se ho televize CBS News zeptala, zda o cenu usiluje, řekl, že „nemá co říct“. Dodal, že „jediné, co může udělat, je ukončovat války“, a „nevyhledává pozornost, jen chce zachránit životy“.
Není jasné, zda jsou tyto nominace vyjádřením snahy lichotit prezidentovi a získat si přízeň USA, nebo zda plynou ze skutečného přesvědčení, že by měl cenu obdržet. Jisté je, že se hromadí a poukazují na snahu Trumpa získat prestižní ocenění.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.