Mír v Africe, Asii i dopravní koridor. Světoví lídři nominují Trumpa na Nobelovu cenu, tady jsou jejich důvody

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 7. září 2025 13:50
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.

Proč světoví lídři nominují Donalda Trumpa? Jedním z důvodů je operace Warp Speed. Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu uvedl, že mRNA vakcíny vyvinuté v rámci „Operace Warp Speed“ – což bylo úsilí Trumpa v jeho prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 – jsou „zásadním úspěchem v oblasti veřejného zdraví“ a „obyčejně by byly hodny Nobelovy ceny míru“. S tím souhlasil i senátor Bill Cassidy.

Dalším důvodem jsou podle webu Politico Abrahamovy dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu formálně nominoval Trumpa na cenu v červenci. Uvedl, že sehrál významnou roli při nastolení „dramatické změny“ na Blízkém východě, a připsal mu zásluhu na zprostředkování Abrahamských dohod, které byly podepsány v roce 2020. Dohody podle něj „přetvořily Blízký východ a znamenaly historický pokrok směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě“.

Ve hře jsou také vztahy mezi Pákistánem a Indií. Pákistánská vláda nominovala Trumpa za jeho roli v deeskalaci konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve svém prohlášení uvedla, že prezident ukázal „skvělý strategický předvídavost a hvězdné státnictví“, které zabránily „katastrofálním následkům“.

Trump se zasloužil i o zmírnění konfliktu na hranicích Kambodže a Thajska. Kambodžský premiér Hun Manet vyzdvihl Trumpovo „mimořádné státnictví“ při zprostředkování příměří mezi Kambodžou a Thajskem. Podle něj toto „včasné zasáhnutí odvrátilo potenciálně zničující konflikt, zabránilo velkým ztrátám na životech a vydláždilo cestu k obnovení míru“.

Dalším důvodem je dopravní koridor a dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Obě země uvedly, že nominují Trumpa na cenu poté, co zprostředkoval mírovou dohodu. Součástí dohody je i to, že obě země přestanou bojovat a udělí USA právo na rozvoj dopravního koridoru v regionu.

Posledním důvodem je mír v Africe. Na setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.

Donald Trump veřejně prohlásil, že si nemyslí, že by Nobelovu cenu míru získal. Nicméně v minulosti dal svůj cíl jasně najevo svými veřejnými prohlášeními a vzkazy od svého týmu. Dokonce zavolal norskému ministrovi financí, aby s ním o ceně diskutoval. Když se ho televize CBS News zeptala, zda o cenu usiluje, řekl, že „nemá co říct“. Dodal, že „jediné, co může udělat, je ukončovat války“, a „nevyhledává pozornost, jen chce zachránit životy“.

Není jasné, zda jsou tyto nominace vyjádřením snahy lichotit prezidentovi a získat si přízeň USA, nebo zda plynou ze skutečného přesvědčení, že by měl cenu obdržet. Jisté je, že se hromadí a poukazují na snahu Trumpa získat prestižní ocenění.

Stalo se