Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Proč světoví lídři nominují Donalda Trumpa? Jedním z důvodů je operace Warp Speed. Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla ve středu uvedl, že mRNA vakcíny vyvinuté v rámci „Operace Warp Speed“ – což bylo úsilí Trumpa v jeho prvním funkčním období o rychlou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 – jsou „zásadním úspěchem v oblasti veřejného zdraví“ a „obyčejně by byly hodny Nobelovy ceny míru“. S tím souhlasil i senátor Bill Cassidy.
Dalším důvodem jsou podle webu Politico Abrahamovy dohody. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu formálně nominoval Trumpa na cenu v červenci. Uvedl, že sehrál významnou roli při nastolení „dramatické změny“ na Blízkém východě, a připsal mu zásluhu na zprostředkování Abrahamských dohod, které byly podepsány v roce 2020. Dohody podle něj „přetvořily Blízký východ a znamenaly historický pokrok směrem k míru, bezpečnosti a regionální stabilitě“.
Ve hře jsou také vztahy mezi Pákistánem a Indií. Pákistánská vláda nominovala Trumpa za jeho roli v deeskalaci konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve svém prohlášení uvedla, že prezident ukázal „skvělý strategický předvídavost a hvězdné státnictví“, které zabránily „katastrofálním následkům“.
Trump se zasloužil i o zmírnění konfliktu na hranicích Kambodže a Thajska. Kambodžský premiér Hun Manet vyzdvihl Trumpovo „mimořádné státnictví“ při zprostředkování příměří mezi Kambodžou a Thajskem. Podle něj toto „včasné zasáhnutí odvrátilo potenciálně zničující konflikt, zabránilo velkým ztrátám na životech a vydláždilo cestu k obnovení míru“.
Dalším důvodem je dopravní koridor a dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Obě země uvedly, že nominují Trumpa na cenu poté, co zprostředkoval mírovou dohodu. Součástí dohody je i to, že obě země přestanou bojovat a udělí USA právo na rozvoj dopravního koridoru v regionu.
Posledním důvodem je mír v Africe. Na setkání s pěti africkými lídry v Bílém domě několik z nich uvedlo, že prezident „si zaslouží“ Nobelovu cenu míru poté, co Rwanda a Kongo podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.
Donald Trump veřejně prohlásil, že si nemyslí, že by Nobelovu cenu míru získal. Nicméně v minulosti dal svůj cíl jasně najevo svými veřejnými prohlášeními a vzkazy od svého týmu. Dokonce zavolal norskému ministrovi financí, aby s ním o ceně diskutoval. Když se ho televize CBS News zeptala, zda o cenu usiluje, řekl, že „nemá co říct“. Dodal, že „jediné, co může udělat, je ukončovat války“, a „nevyhledává pozornost, jen chce zachránit životy“.
Není jasné, zda jsou tyto nominace vyjádřením snahy lichotit prezidentovi a získat si přízeň USA, nebo zda plynou ze skutečného přesvědčení, že by měl cenu obdržet. Jisté je, že se hromadí a poukazují na snahu Trumpa získat prestižní ocenění.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
            Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.