Ministři, starosta i bývalý voják. Británie Starmera škrtá, už přemýšlí o jeho nástupci

Keir Starmer
Keir Starmer, foto: president.gov.ua
Klára Marková 10. února 2026 15:46
Sdílej:

Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.

Vše odstartovala rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa premiérova štábu, který 8. února odstoupil kvůli kontroverznímu jmenování lorda Mandelsona velvyslancem v USA. Mandelson byl z této funkce odvolán již loni v září kvůli svým vazbám na odsouzeného pedofila Jeffreyho Epsteina. Nové dokumenty navíc naznačují, že Mandelson mohl Epsteinovi poskytovat důvěrné vládní informace již v roce 2008.

Necelých 24 hodin po McSweeneym opustil Downing Street i ředitel komunikace Tim Allan, který byl ve funkci pouhých pět měsíců. Situace vyvrcholila v pondělí, kdy lídr skotských labouristů Anas Sarwar jako první vysoce postavený člen strany veřejně vyzval Starmera k odchodu. Sarwar se obává, že skandály v Londýně zničí šance labouristů v květnových volbách do skotského parlamentu.

Podle pravidel Labouristické strany může být lídr vyzván na souboj, pokud se najde alespoň 20 % poslanců (v současnosti 80), kteří nominují protikandidáta. Pravděpodobnější cestou Starmerova pádu by však bylo vyslovení nedůvěry v Dolní sněmovně nebo vlna demisí v jeho vlastním kabinetu, podobně jako tomu bylo v případě Borise Johnsona.

Mezi nejvýraznější favority na uvolněné křeslo patří Angela Raynerová. Bývalá vicepremiérka je mezi řadovými členy strany stále velmi populární, v průzkumech dokonce Starmera poráží. Její pozici však komplikuje probíhající vyšetřování daňových úřadů ohledně neuhrazené daně z převodu nemovitosti. Přestože loni v září rezignovala, její nedávný zásah v parlamentu, který vládu zachránil před porážkou, její popularitu opět zvýšil.

Dalším vážným kandidátem je ministr zdravotnictví Wes Streeting. Ten sice oficiálně popírá, že by usiloval o premiérský post, ale jeho charisma a schopnost komunikovat s veřejností z něj dělají přirozeného lídra. Problémem pro něj může být blízké přátelství s lordem Mandelsonem, které v posledních dnech musel obhajovat zveřejněním svých soukromých zpráv.

Vysoko v hierarchii stojí také ministryně vnitra Shabana Mahmoodová. Ta si získala respekt jako efektivní politička, která dokáže dotahovat věci do konce, a loni ji nepřímo podpořil i Tony Blair. Její tvrdý postoj k imigraci by však mohl narazit u levicovějšího křídla strany, pro které by mohla být příliš pravicová.

Zajímavým jménem je Ed Miliband, bývalý lídr strany a současný ministr energetiky. Mezi členy je oblíbený díky své levicové orientaci a v průzkumech si vede lépe než mnozí jiní kandidáti. Jeho největším handicapem však zůstává porážka ve všeobecných volbách v roce 2015, kterou mu mnozí stále vyčítají jako důkaz neschopnosti oslovit širší veřejnost.

Zkušenou kandidátkou je ministryně zahraničí Yvette Cooperová, která sloužila již ve vládách Tonyho Blaira a Gordona Browna. Přestože je považována za jednu z nejkompetentnějších osobností v kabinetu, její vliv oslabil přesun z ministerstva vnitra na diplomacii. Navíc již jednou neúspěšně kandidovala na post lídra v roce 2015, kdy ji porazil Jeremy Corbyn.

Jako „černý kůň“ se v diskusích objevuje Al Carns, nováček v parlamentu a bývalý voják. Přestože je poslancem teprve 18 měsíců, získal si značnou pozornost díky své aktivitě na sociálních sítích a silnému osobnímu příběhu. Mnoho poslanců, kteří jsou rozčarováni zavedenými jmény, v něm vidí naději na skutečně nový začátek pro celou stranu.

V úvahu připadá i ministr obrany John Healey, vnímaný jako stabilní a spolehlivý politik, který by mohl být kandidátem kontinuity. Posledním často zmiňovaným jménem je starosta Manchesteru Andy Burnham. Ten se sice v současnosti nemůže o post ucházet, protože není poslancem, ale pokud by se uvolnilo místo v doplňovacích volbách, mohl by se pokusit o velkolepý návrat do celostátní politiky.

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.