Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vše odstartovala rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa premiérova štábu, který 8. února odstoupil kvůli kontroverznímu jmenování lorda Mandelsona velvyslancem v USA. Mandelson byl z této funkce odvolán již loni v září kvůli svým vazbám na odsouzeného pedofila Jeffreyho Epsteina. Nové dokumenty navíc naznačují, že Mandelson mohl Epsteinovi poskytovat důvěrné vládní informace již v roce 2008.
Necelých 24 hodin po McSweeneym opustil Downing Street i ředitel komunikace Tim Allan, který byl ve funkci pouhých pět měsíců. Situace vyvrcholila v pondělí, kdy lídr skotských labouristů Anas Sarwar jako první vysoce postavený člen strany veřejně vyzval Starmera k odchodu. Sarwar se obává, že skandály v Londýně zničí šance labouristů v květnových volbách do skotského parlamentu.
Podle pravidel Labouristické strany může být lídr vyzván na souboj, pokud se najde alespoň 20 % poslanců (v současnosti 80), kteří nominují protikandidáta. Pravděpodobnější cestou Starmerova pádu by však bylo vyslovení nedůvěry v Dolní sněmovně nebo vlna demisí v jeho vlastním kabinetu, podobně jako tomu bylo v případě Borise Johnsona.
Mezi nejvýraznější favority na uvolněné křeslo patří Angela Raynerová. Bývalá vicepremiérka je mezi řadovými členy strany stále velmi populární, v průzkumech dokonce Starmera poráží. Její pozici však komplikuje probíhající vyšetřování daňových úřadů ohledně neuhrazené daně z převodu nemovitosti. Přestože loni v září rezignovala, její nedávný zásah v parlamentu, který vládu zachránil před porážkou, její popularitu opět zvýšil.
Dalším vážným kandidátem je ministr zdravotnictví Wes Streeting. Ten sice oficiálně popírá, že by usiloval o premiérský post, ale jeho charisma a schopnost komunikovat s veřejností z něj dělají přirozeného lídra. Problémem pro něj může být blízké přátelství s lordem Mandelsonem, které v posledních dnech musel obhajovat zveřejněním svých soukromých zpráv.
Vysoko v hierarchii stojí také ministryně vnitra Shabana Mahmoodová. Ta si získala respekt jako efektivní politička, která dokáže dotahovat věci do konce, a loni ji nepřímo podpořil i Tony Blair. Její tvrdý postoj k imigraci by však mohl narazit u levicovějšího křídla strany, pro které by mohla být příliš pravicová.
Zajímavým jménem je Ed Miliband, bývalý lídr strany a současný ministr energetiky. Mezi členy je oblíbený díky své levicové orientaci a v průzkumech si vede lépe než mnozí jiní kandidáti. Jeho největším handicapem však zůstává porážka ve všeobecných volbách v roce 2015, kterou mu mnozí stále vyčítají jako důkaz neschopnosti oslovit širší veřejnost.
Zkušenou kandidátkou je ministryně zahraničí Yvette Cooperová, která sloužila již ve vládách Tonyho Blaira a Gordona Browna. Přestože je považována za jednu z nejkompetentnějších osobností v kabinetu, její vliv oslabil přesun z ministerstva vnitra na diplomacii. Navíc již jednou neúspěšně kandidovala na post lídra v roce 2015, kdy ji porazil Jeremy Corbyn.
Jako „černý kůň“ se v diskusích objevuje Al Carns, nováček v parlamentu a bývalý voják. Přestože je poslancem teprve 18 měsíců, získal si značnou pozornost díky své aktivitě na sociálních sítích a silnému osobnímu příběhu. Mnoho poslanců, kteří jsou rozčarováni zavedenými jmény, v něm vidí naději na skutečně nový začátek pro celou stranu.
V úvahu připadá i ministr obrany John Healey, vnímaný jako stabilní a spolehlivý politik, který by mohl být kandidátem kontinuity. Posledním často zmiňovaným jménem je starosta Manchesteru Andy Burnham. Ten se sice v současnosti nemůže o post ucházet, protože není poslancem, ale pokud by se uvolnilo místo v doplňovacích volbách, mohl by se pokusit o velkolepý návrat do celostátní politiky.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.