Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Evropští představitelé kladně hodnotí snahy Spojených států o ukončení konfliktu na Ukrajině, které zahrnují návrhy na potvrzení ukrajinské svrchovanosti a poskytnutí silných bezpečnostních záruk. Dohodli se na tom, že v těchto záležitostech budou intenzivně koordinovat své další kroky.
Zároveň však lídři zdůraznili, že je nutné dlouhodobě chránit klíčové evropské a ukrajinské zájmy. Z toho důvodu považují za důležité, aby se stávající kontaktní linie stala výchozím bodem pro jakékoli diskuse o území.
Zásadní požadavek evropských zemí spočívá v tom, že jakákoli mírová dohoda dotýkající se evropských zemí, Evropské unie či NATO, musí získat schválení evropských partnerů, respektive konsenzus mezi spojenci. Tato podmínka ukazuje na zřejmé pochybnosti o tom, zda současný americký návrh dostatečně chrání evropské a ukrajinské zájmy.
Prezident Zelenskyj na hovor reagoval zveřejněním poděkování za "zásadní podporu" Ukrajině a jejímu lidu. Ocenil "úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu" zaměřené na zastavení války a potvrdil, že s americkým dokumentem se pracuje.
Prohlásil, že konečný plán musí "zajistit skutečný a důstojný mír", přičemž všichni čtyři lídři usilují o to, aby byly v dokumentu zahrnuty zásadní pozice Ukrajiny. Bylo domluveno, že týmy budou spolupracovat na všech úrovních.
Zatímco probíhají tato diplomatická jednání, Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova Ukrajinu varoval, aby "nyní" zahájila mírová jednání, jinak hrozí ztráta dalšího území.
Peskov prohlásil, že "efektivní činnost ruských ozbrojených sil by měla Zelenského přesvědčit, že je lepší jednat bez odkladu." Dodal, že "mužstvo pro rozhodování se zmenšuje" v důsledku územních ztrát. Přesto Peskov poněkud překvapivě zopakoval, že Moskva dosud oficiální americký plán neobdržela.
K situaci se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk, který na sociální síti zdůraznil, že "všechna jednání musí probíhat za účasti Ukrajiny." Zopakoval polské národní heslo: "Poláci budou rozhodovat o Polsku; nic o nás bez nás," a toto pravidlo aplikoval i na mírová jednání pro Ukrajinu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.