Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zelenskyj toto ultimátum oznámil v Kyjevě během společné tiskové konference s honduraským prezidentem Nasrym Asfurou. Podle něj Lukašenkova opakovaná prohlášení o tom, že se nechce nechat zatáhnout do války, přímo odporují reálným krokům Běloruska, které vojenské tažení Ruska trvale podporuje.
Ukrajinská hlava státu v této souvislosti připomněla, že ruské rakety létaly z běloruského území a zabíjely civilisty včetně dětí už od prvních dnů plnohodnotné invaze. Rusko podle něj nadále využívá infrastrukturu sousedního státu k usnadnění svých útoků.
Zelenskyj konkrétně poukázal na dvě běloruské oblasti sousedící s Ukrajinou, kde jsou na věžích umístěny retranslační systémy sloužící k navádění a korigování palby na ukrajinské obyvatelstvo.
Pokud to Lukašenko s neutralitou myslí vážně, měl by podle Zelenského nechat tato zařízení neprodleně odmontovat a vypnout. Jeden týden považuje za dostatečnou dobu k nápravě, protože kvůli těmto systémům každým dnem umírají lidé.
Kromě poskytování vojenské infrastruktury obvinil Zelenskyj Bělorusko také z pokračujících dodávek pohonných hmot, které využívá ruská armáda k provozu své techniky. Bělorusko označil za jednoho z hlavních dodavatelů ropných produktů pro okupační vojska a vyjádřil přesvědčení, že Lukašenko má plnou kontrolu nad tím, aby tyto dodávky okamžitě zastavil.
Ukrajina se podle svého prezidenta snaží dělat maximum pro to, aby Rusku v nákupech a dodávkách paliv pro armádu zabránila, přičemž postoj Minska celou situaci komplikuje.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko přitom ještě v polovině června rázně odmítl, že by se jeho země mohla do války mezi Ruskem a Ukrajinou přímo zapojit. Jakékoli přenesení konfliktu na běloruské území označil za naprosto nepřijatelné a odmítl zprávy z Kyjeva, podle kterých Rusko plánuje z Běloruska zahájit novou ofenzívu.
Lukašenko se odvolával na rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který měl sám potvrdit, že vstup Běloruska do konfliktu v jakékoli roli je nežádoucí. Lukašenko tehdy dodal, že v případě ukrajinského úderu by země byla kvůli své vojenské zranitelnosti jako na dlani a přímému střetu se chce za každou cenu vyhnout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.