Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zelenskyj toto ultimátum oznámil v Kyjevě během společné tiskové konference s honduraským prezidentem Nasrym Asfurou. Podle něj Lukašenkova opakovaná prohlášení o tom, že se nechce nechat zatáhnout do války, přímo odporují reálným krokům Běloruska, které vojenské tažení Ruska trvale podporuje.
Ukrajinská hlava státu v této souvislosti připomněla, že ruské rakety létaly z běloruského území a zabíjely civilisty včetně dětí už od prvních dnů plnohodnotné invaze. Rusko podle něj nadále využívá infrastrukturu sousedního státu k usnadnění svých útoků.
Zelenskyj konkrétně poukázal na dvě běloruské oblasti sousedící s Ukrajinou, kde jsou na věžích umístěny retranslační systémy sloužící k navádění a korigování palby na ukrajinské obyvatelstvo.
Pokud to Lukašenko s neutralitou myslí vážně, měl by podle Zelenského nechat tato zařízení neprodleně odmontovat a vypnout. Jeden týden považuje za dostatečnou dobu k nápravě, protože kvůli těmto systémům každým dnem umírají lidé.
Kromě poskytování vojenské infrastruktury obvinil Zelenskyj Bělorusko také z pokračujících dodávek pohonných hmot, které využívá ruská armáda k provozu své techniky. Bělorusko označil za jednoho z hlavních dodavatelů ropných produktů pro okupační vojska a vyjádřil přesvědčení, že Lukašenko má plnou kontrolu nad tím, aby tyto dodávky okamžitě zastavil.
Ukrajina se podle svého prezidenta snaží dělat maximum pro to, aby Rusku v nákupech a dodávkách paliv pro armádu zabránila, přičemž postoj Minska celou situaci komplikuje.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko přitom ještě v polovině června rázně odmítl, že by se jeho země mohla do války mezi Ruskem a Ukrajinou přímo zapojit. Jakékoli přenesení konfliktu na běloruské území označil za naprosto nepřijatelné a odmítl zprávy z Kyjeva, podle kterých Rusko plánuje z Běloruska zahájit novou ofenzívu.
Lukašenko se odvolával na rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který měl sám potvrdit, že vstup Běloruska do konfliktu v jakékoli roli je nežádoucí. Lukašenko tehdy dodal, že v případě ukrajinského úderu by země byla kvůli své vojenské zranitelnosti jako na dlani a přímému střetu se chce za každou cenu vyhnout.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.