Máte týden, jinak to uděláme sami. Zelenskyj dal Bělorusku ultimátum

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 19. června 2026 21:27
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout. 

Zelenskyj toto ultimátum oznámil v Kyjevě během společné tiskové konference s honduraským prezidentem Nasrym Asfurou. Podle něj Lukašenkova opakovaná prohlášení o tom, že se nechce nechat zatáhnout do války, přímo odporují reálným krokům Běloruska, které vojenské tažení Ruska trvale podporuje. 

Ukrajinská hlava státu v této souvislosti připomněla, že ruské rakety létaly z běloruského území a zabíjely civilisty včetně dětí už od prvních dnů plnohodnotné invaze. Rusko podle něj nadále využívá infrastrukturu sousedního státu k usnadnění svých útoků.

Zelenskyj konkrétně poukázal na dvě běloruské oblasti sousedící s Ukrajinou, kde jsou na věžích umístěny retranslační systémy sloužící k navádění a korigování palby na ukrajinské obyvatelstvo.

Pokud to Lukašenko s neutralitou myslí vážně, měl by podle Zelenského nechat tato zařízení neprodleně odmontovat a vypnout. Jeden týden považuje za dostatečnou dobu k nápravě, protože kvůli těmto systémům každým dnem umírají lidé.

Kromě poskytování vojenské infrastruktury obvinil Zelenskyj Bělorusko také z pokračujících dodávek pohonných hmot, které využívá ruská armáda k provozu své techniky. Bělorusko označil za jednoho z hlavních dodavatelů ropných produktů pro okupační vojska a vyjádřil přesvědčení, že Lukašenko má plnou kontrolu nad tím, aby tyto dodávky okamžitě zastavil.

Ukrajina se podle svého prezidenta snaží dělat maximum pro to, aby Rusku v nákupech a dodávkách paliv pro armádu zabránila, přičemž postoj Minska celou situaci komplikuje.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko přitom ještě v polovině června rázně odmítl, že by se jeho země mohla do války mezi Ruskem a Ukrajinou přímo zapojit. Jakékoli přenesení konfliktu na běloruské území označil za naprosto nepřijatelné a odmítl zprávy z Kyjeva, podle kterých Rusko plánuje z Běloruska zahájit novou ofenzívu.

Lukašenko se odvolával na rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který měl sám potvrdit, že vstup Běloruska do konfliktu v jakékoli roli je nežádoucí. Lukašenko tehdy dodal, že v případě ukrajinského úderu by země byla kvůli své vojenské zranitelnosti jako na dlani a přímému střetu se chce za každou cenu vyhnout.

Stalo se
Novinky
Papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. se zapsal do historie! Vatikán vysvětlil detaily

Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Novinky
Donald Trump

Trump stále nemá dost! Perský záliv se obává, příští týden se může něco stát

Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech. 

Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Sněhové zpravodajství z Česka: Meteorologové řekli, kde napadlo nejvíce sněhu!

Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu. 

Novinky
Komentář
Andrej Babiš

Babiš připustil dobrovolné poplatky za ČT a ČRo. Co by to znamenalo?

Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?