Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Generální ředitel města John Lee přislíbil „odhalit pravdu“ a „usilovat o spravedlnost“ pro oběti. Oznámil, že ustaví nezávislou komisi pod vedením soudce, která prošetří příčinu vzniku požáru a rychlost jeho šíření. Lee slíbil „systémovou reformu“ a zdůraznil, že dojde k objasnění celé události, bez ohledu na to, kdo je do ní zapojen. Počet obětí je k úterý stále 151, přičemž nejméně třicet lidí je stále pohřešováno po nejhorším požáru, který město postihl za desítky let. Obytný komplex Wang Fuk Court procházel rekonstrukcí a žilo v něm přes čtyři tisíce lidí, z nichž mnozí byli senioři.
Úmorné pátrání po ostatcích obětí na místě stále pokračuje a specialisté pečlivě prohledávají každý byt. Většina zatčených jsou konzultanti, dodavatelé a subdodavatelé spojení se stavebními pracemi. Třináct z nich je vyšetřováno pro podezření z „usmrcení z hrubé nedbalosti“, uvedli úředníci. Karen Tsang, vedoucí jednotky pro vyšetřování obětí, na pondělní tiskové konferenci se slzami v očích uvedla, že jelikož některá těla byla zredukována na popel, nevylučují, že nemusí být nalezeny ostatky všech pohřešovaných.
Úředníci v pondělí konstatovali, že nevyhovující síťovina, která obepínala bambusové lešení kolem věží komplexu, neodpovídala protipožárním normám a přispěla k rychlému šíření plamenů. Sedm z dvaceti vzorků síťoviny odebraných z komplexu po požáru neprošlo testy požární bezpečnosti, potvrdil hongkongský ministr bezpečnosti Chris Tang. V současné době probíhá vyšetřování korupce v souvislosti s dvanácti zatčenými.
Woo Ying-ming, městský komisař pro korupci, uvedl, že síťovina kolem budovy byla poškozena během tajfunu v červenci a obvinil skupinu z nákupu nevyhovující síťoviny k její náhradě. Dodal, že měli zakoupit dostatek materiálu k obalení všech osmi věží komplexu. Skupina se údajně obávala, že by síťovina mohla být prozkoumána po říjnovém požáru v jiném hongkongském výškovém domě. Proto údajně zakoupili požárně bezpečnější síťovinu, kterou ovšem obalili pouze přízemní patra jedné z budov. Za velmi malé zisky berou podezřelí v úvahu životy mnoha lidí, prohlásil Chan Kwok-ki, hlavní tajemník. Dalším faktorem, který přispěl k rychlosti šíření, byly polystyrenové desky, jež dodavatelé používali k blokování oken v komplexu. Stavební oddělení města nyní shromažďuje vzorky z tří set stavenišť, kde je používána podobná síťovina.
Asi šest set specialistů na identifikaci obětí katastrofy pomalu prochází byt po bytu od pátečního uhašení požáru. Cheng Ka-chun, policejní superintendant vedoucí specializovanou jednotku, popsal, že těla byla nalezena na chodbách, v bytech, na schodištích a dokonce i na střechách. Úkol je mimořádně náročný kvůli tmě, absenci elektřiny a osvětlení a úzkým chodbám zablokovaným spadlými předměty. Mezi zabitými bylo mnoho starších obyvatel, zahraničních domácích pracovníků žijících u svých zaměstnavatelů a také hasič, který byl nasazen na místě. V pondělí večer bylo prohledávání v pěti věžích dokončeno, avšak některé byty ve zbývajících dvou poškozených blocích jsou strukturálně nebezpečné pro vstup.
Stovky obyvatel Hong Kongu přišly v neděli položit květiny k místu tragédie. Na sloupech v nedalekém parku zanechávali lidé vzkazy plné smutku a naděje. Během posledních dnů se ze strany firem a komunity sešly dary ve výši 900 milionů hongkongských dolarů (asi 115 milionů USD).
Některé aspekty komunitní odezvy vzbudily podezření úřadů, které varovaly před opětovným vznikem protivládních nálad v Hong Kongu. Národní bezpečnostní úřad v Pekingu varoval před obnovením nesouhlasu a vyzval městskou vládu k potrestání těch, kteří chtějí požár zneužít jako záminku k „opoziční činnosti proti Číně a vyvolávání chaosu“. Policie zabývající se národní bezpečností následně zatkla tři osoby. Jeden byl zadržen pro podezření z podněcování poté, co údajně distribuoval materiály na podporu online petice požadující nezávislé vyšetřování požáru, uvedli jejich právníci. Lee, generální ředitel, zdůraznil, že nebude tolerovat žádný zločin, zejména takový, který zneužívá tragédie. Úřady mezitím požádaly dobrovolníky, aby opustili místo požáru, a oznámily, že centralizují distribuci pomoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.