Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.
Maďarský premiér Péter Magyar během úterní parlamentní debaty prohlásil, že jeho země navrhovaná omezení nepodporuje a ministr vnitra Gábor Pócsfai již toto stanovisko tlumočil na schůzce unijních ministrů v Lucembursku. Magyar zdůraznil, že případné přijetí tohoto unijního rozhodnutí nezabrání Maďarsku v tom, aby nadále udělovalo status uprchlíka etnickým Maďarům přicházejícím z Ukrajiny před válkou nebo mobilizací.
Evropská komise představila tento plán v pátek s tím, že omezení by se dotklo pouze nových žadatelů, zatímco Ukrajinci, kteří již dočasnou ochranu čerpají, by si svůj status uchovali. Podle unijního komisaře pro migraci Magnuse Brunnera reaguje Brusel na přímou žádost Ukrajiny.
Opatření by vyloučilo osoby, které podle ukrajinských zákonů nemají kvůli vojenským povinnostem legální povolení opustit svou vlast. Celý krok je součástí příprav na postupné ukončování nouzového režimu, který byl zaveden bezprostředně po ruské invazi v roce 2022. K březnu 2026 žilo v EU pod dočasnou ochranou zhruba 4,33 milionu Ukrajinců, přičemž nejvíce jich registrovalo Německo (1,27 milionu), následované Polskem (961 405) a Českou republikou (379 820).
Tato problematika byla hlavním tématem červnového zasedání unijních ministrů odpovědných za migraci. Zatímco samotné prodloužení ochrany za horizont roku 2027 získalo plošnou podporu, řada členských států se vyslovila pro omezení budoucí způsobilosti pro nově příchozí muže. Podle diplomatických zdrojů vystoupila proti tomuto zúžení přístupu nejostřeji Francie.
Ke schválení celého unijního návrhu je stále zapotřebí souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Naopak Dánsko se již vydalo opačným směrem, když koncem června představilo legislativu, jež má dočasnou ochranu pro ukrajinské muže ve věku 23 až 60 let ukončit, a to s platností pro všechny žádosti podané od 25. června 2026.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.