Macinka odhalil český pohled na události ve Venezuele

Petr Macinka
Petr Macinka, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 3. ledna 2026 21:41
Sdílej:

Česko sleduje dění ve Venezuele a věří v uklidnění situace. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by v jihoamerickém státu měla po zadržení prezidenta Nicolase Madura proběhnout diplomatická jednání, kterých se zúčastní i opozice. 

Černínský palác pozorně sleduje situaci v jihoamerické zemi. "USA opakovaně ústy prezidenta Trumpa upozorňovaly na možnou eskalaci napětí s ohledem na kroky nelegitimního režimu vůdce Madura. Za důležité nyní považujeme uklidnění situace a diplomatická jednání i za účasti venezuelské opozice," uvedl ministr Petr Macinka. 

"Pro ministerstvo zahraničních věcí je na prvním místě bezpečí a konzulární pomoc českým občanům, a to včetně případu nespravedlivě vězněného občana," dodal šéf diplomacie. 

Zadržení Madura oznámil americký prezident Donald Trump. "Spojené státy americké úspěšně podnikly rozsáhlý úder proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentovi Nicolasi Madurovi, který byl - společně se svou manželkou - zadržen a odvezen ze země," napsal na sociální síti Truth Social s tím, že další detaily prozradí na tiskové konferenci v soukromé rezidenci Mar-a-Lago. 

V Caracasu došlo k několika explozím. Dotčena měla být především vojenská zařízení, například vojenské letiště La Carlota v centru města či hlavní armádní základna Fuerte Tiuna. Podle dostupných informací se oblasti kolem zasažených míst ocitly bez dodávek elektrické energie.

Nejnovější vývoj přichází po týdnech amerického tlaku na venezuelského prezidenta Madura. Bílý dům jej především viní z distribuce drog do Spojených států amerických. Americká armáda proto v poslední době opakovaně útočila na lodě v Karibiku, o nichž tvrdila, že přepravují drogy. 

Washington tvrdí, že Maduro je osobně zapojen v pašování drog do USA. Zároveň ho považuje za nelegitimního prezidenta. Venezuelská vláda na americký tlak reagovala slovy, že jde o snahu vynutit si Madurův odchod z funkce a získání kontroly nad venezuelskou ropou. 

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.