Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Tento limit, známý jako „de minimis“, dosud umožňoval bezcelní nákupy rychlé módy, kosmetiky či hraček, čehož masivně využívaly především čínské internetové platformy jako Temu a Shein. Cílem unijních činitelů je zamezit úpadku tradičních kamenných obchodů a chránit evropské maloobchodníky před neférovou konkurencí.
Krok unijních orgánů reaguje na alarmující statistiky, podle nichž počet nízkonákladových zásilek směřujících do Evropské unie vzrostl z 1,3 miliardy v roce 2022 na loňských 5,9 miliardy, přičemž zhruba 90 % z nich pochází právě z Číny. Podle představitelů komise tento trend výrazně přispívá k vylidňování městských center, zániku lokálních pracovních míst a ohrožuje evropskou ekonomiku.
Vedle ekonomických dopadů unijní představitelé, včetně eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha, poukazují na závažná bezpečnostní rizika dovážených produktů. Nejnovější výzkumy ukázaly, že 60 % on-line produktů dovezených ze zemí mimo sedmadvacítku nesplňuje unijní legislativu a standardy.
Nejhorší situace panuje v kategoriích kosmetiky a hraček, kde evropským normám nevyhovělo celých 65 % dovozu. Podobně rizikové jsou také doplňky stravy, u nichž v testech zdravotní nezávadnosti propadlo 63 % produktů, a profesionální osobní ochranné pomůcky, kde jich normám neodpovídá 60 %. Tlak na tyto platformy se v poslední době stupňuje, což dokládá i nedávná pokuta ve výši 200 milionů eur, kterou regulátoři udělili společnosti Temu za nedostatečná opatření proti prodeji nelegálního a nebezpečného zboží.
Evropská unie si od nového poplatku slibuje, že donutí spotřebitele nákupy velmi levných položek více zvažovat. Zrušení limitu navíc přinese administrativní komplikace pro mimoevropské prodejce, kteří budou muset podávat celní prohlášení na úplně každý balíček.
Čínské platformy již na měnící se podmínky reagují; například Shein zkouší otevírat dočasné prodejny v Maďarsku a v Polsku vybudoval obří distribuční centrum, kterým se může pokusit novou daňovou povinnost obcházet. K podobnému kroku jako unie se chystá i Velká Británie, tamní ministerstvo financí však zavedení dovozního cla na balíčky do 135 liber plánuje až na říjen roku 2028.
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.