Lavrov útočí na Zelenského: Na všechno řekne NE!

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov, foto: Russian Foreign Ministry Press Service
Mariana Nová 23. srpna 2025 13:03
Sdílej:

Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá. 

Lavrov prozradil, že Moskva aktuálně žádnou schůzku Putina s jeho ukrajinským protějškem neplánuje, protože není připravena agenda takového jednání. "Prezident Putin jasně řekl, že je připraven se setkat v případě, že tato schůzka bude mít opravdovou prezidentskou agendu," sdělil ministr v pořadu Meet The Press americké stanice NBC News

Podle Lavrova brání mírovému procesu ukrajinská strana. "Prezident Trump po (schůzce v) Anchorage navrhl několik bodů, které sdílíme. S některými jsme souhlasili, abychom ukázali jistou flexibilitu," řekl ruský politik. 

Trump měl poté předložit tato témata na jednání se Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě. "Každému muselo být jasné, že je tu několik principů, v jejichž akceptaci věří i Washington, včetně žádného (ukrajinského) členství v NATO a diskuze o územních otázkách. Zelenskyj řekl ne na všechno," prohlásil šéf ruské diplomacie. 

"Jak se můžeme setkat s osobou, která předstírá, že je vůdce?" zeptal se Lavrov a zpochybnil tak důvěryhodnost ukrajinského prezidenta. 

Zelenskyj po pondělních rozhovorech s Trumpem a vybranými evropskými lídry sdělil, že je připraven se setkat s Putinem bez jakýchkoliv podmínek. Sám v posledních dnech tvrdí, že schůzce se za každou cenu snaží vyhnout především Rusové. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Pokud se dohodneme na míru, USA s Íránem najdou a zničí jeho vysoce obohacený uran, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.

Novinky
Donald Trump

Grónsko nevyšlo. Trump proto zvažuje odkoupení jiného ostrova

Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.

Novinky
Viktor Orbán

Rozkrádali Orbánovi lidé Maďarsko? Protikorupční úřad vyzval k prošetření

Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.

Novinky
Ruský útok na město Sumy

Sbližování napadené země se severní Evropou? Válka na Ukrajině odhalila nečekanou soudržnost

Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.