Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková v pondělí ráno prohlásila, že maďarský lid řekl rezolutní „ne“ snahám o zatažení země zpět do sféry vlivu Moskvy. Podle ní neuspěla ruská strategie podkopávání solidarity, kterou Evropa vůči napadené Ukrajině projevuje. Svyrydenková vyjádřila přesvědčení, že Kyjev a Budapešť nyní mohou posílit své partnerství a společně směřovat k evropské budoucnosti.
Podobně optimisticky, i když s jistou dávkou opatrnosti, se vyjádřil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ten označil výsledek voleb za jasnou porážku politiky vydírání a protiukrajinské propagandy. Podle Sybihy je tento výsledek symptomatický a může mít dalekosáhlé důsledky i pro další evropské strany a hnutí, která využívají podobnou rétoriku jako dosavadní maďarský premiér.
Zároveň však šéf ukrajinské diplomacie krotí přílišné nadšení a vyzývá spoluobčany k realistickým očekáváním. Upozornil, že vítězství Pétera Magyara neznamená automatický a okamžitý vstup Maďarska do „klubu nejbližších spojenců“ Ukrajiny. Před oběma státy nyní leží období náročné, pragmatické a klidné práce, jejímž cílem je najít společnou řeč a obnovit vzájemný respekt.
Podle Sybihy bude nutné postupovat krok za krokem, aby se podařilo realizovat společné zájmy a obnovit dobré sousedské vztahy, které by sloužily nejen oběma zemím, ale i celé Evropě. Zdůraznil, že obě národy si tuto cestu zaslouží, a Kyjev je připraven na ní aktivně pracovat. Hlavním cílem zůstává stabilita a předvídatelnost, která v posledních letech ve vzájemných vztazích chyběla.
Na volební výsledky reagoval také Kreml, ovšem s výrazně odlišným tónem. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov pro tiskovou agenturu TASS uvedl, že Rusko „respektuje volbu Maďarů“. Moskva doufá, že nová vláda pod vedením Pétera Magyara bude i nadále otevřená dialogu, který je podle Peskova užitečný pro obě strany.
Peskov zdůraznil, že Ruská federace očekává pokračování velmi pragmatických kontaktů, zejména v oblasti energetiky. Moskva hodlá bedlivě sledovat kroky nové maďarské reprezentace a potvrdila připravenost pokračovat v dodávkách energetických surovin do země. Podle Kremlu je však nepravděpodobné, že by změna vlády v Budapešti měla zásadní vliv na průběh ruské invaze na Ukrajině.
Zatímco Kyjev vnímá odchod Orbána jako konec ruského vlivu v Maďarsku, Moskva se snaží situaci uklidnit a udržet si s Budapeští funkční kanály. Pro Ukrajinu však zůstává klíčové, že Maďarsko už nebude sloužit jako brzda unijních a aliančních rozhodnutí. Ačkoliv se vztahy neopraví přes noc, zmizela největší překážka v podobě politiky postavené na nepřátelství vůči ukrajinskému sousedovi.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.