Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
Atmosféra mezi Evropou a Washingtonem se v posledních dnech mírně uklidnila poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od svých nejagresivnějších výhrůžek. Trump dříve hrozil jednostranným převzetím grónského území i zavedením vysokých cel na evropské spojence. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Švýcarsku však americký prezident potvrdil, že nyní preferuje diplomatickou cestu v podobě rámcové dohody, která by posílila bezpečnost v celém arktickém regionu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová na akademické půdě institutu Sciences Po v Paříži připomněla, že Dánsko je suverénní stát a ochrana jeho hranic je jedním ze základních pravidel mezinárodního práva. Ve svém projevu k studentům a diplomatům rovněž kritizovala nátlakový styl komunikace ze strany USA. Podle ní by partneři a spojenci v rámci NATO neměli čelit výhrůžkám, ale měli by spolupracovat na základě vzájemného respektu a sdílených hodnot.
Nielsen ve své řeči popsal, jakému tlaku je grónská společnost vystavena kvůli nejistotě o své budoucnosti. Uvedl, že jako političtí lídři musí čelit strachu obyvatel, kteří se cítí ohroženi velmocenskými ambicemi. Podle grónského premiéra je těžko představitelné, že po letech loajálního partnerství v rámci západní aliance začne jeden ze spojenců mluvit o „akvizici“ cizího území nebo dokonce nevylučuje použití síly.
Návštěva Paříže je součástí širší diplomatické ofenzivy obou státníků, kteří se snaží upevnit evropskou solidaritu. Před příjezdem do Francie jednali v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který jim přislíbil zvýšené zapojení Německa do ochrany Arktidy v rámci NATO. V Paříži je čekal pracovní oběd s prezidentem Emmanuelem Macronem, jehož cílem je potvrdit podporu Francie pro územní celistvost celého Dánského království.
Frederiksenová rovněž varovala, že spor o Grónsko je pouze špičkou ledovce v měnících se vztazích mezi Washingtonem a evropským kontinentem. Evropané by podle ní měli tento incident vnímat jako signál k větší strategické samostatnosti. Zdůraznila, že bezpečnost Arktidy není jen lokálním problémem, ale klíčovým bodem globální politiky, kde se střetávají zájmy Západu s rostoucím vlivem Ruska a Číny.
Ačkoli Trumpova administrativa nyní mluví o „rámcové dohodě“, detaily zůstávají nejasné. Spekuluje se, že by USA mohly usilovat o rozšíření vojenské přítomnosti nebo o snazší přístup k těžbě nerostných surovin, kterými je Grónsko bohaté. Nielsen však v tomto ohledu zopakoval, že Grónsko sice stojí o ekonomickou spolupráci a investice, ale nikoliv za cenu ztráty kontroly nad vlastním územím a přírodními zdroji.
V Grónsku i v Dánsku panuje shoda na tom, že budoucí bezpečnostní uspořádání musí posílit roli NATO, nikoliv ji nahradit bilaterálním diktátem USA. Frederiksenová připomněla úspěšné mise v Baltském moři a navrhla vytvoření podobného trvalého mechanismu pro arktickou oblast. Tím by se podle ní zajistilo, že obrana severu zůstane kolektivní záležitostí všech spojenců, nikoliv předmětem sporů mezi dvěma zeměmi.
Francouzská strana v reakci na jednání potvrdila, že hodlá v grónském hlavním městě Nuuk otevřít svůj konzulát, což je vnímáno jako jasné gesto podpory tamní autonomní vládě. Macronův úřad zdůraznil, že Evropská unie je připravena podpořit sociální a hospodářský rozvoj ostrova tak, aby nebyl ekonomicky závislý na nabídkách, které by mohly ohrozit jeho politickou stabilitu.
Závěrečná část pařížských jednání se soustředila na to, jak efektivně odradit cizí mocnosti od snah o destabilizaci regionu. Frederiksenová i Nielsen odjíždějí z Paříže s ujištěním, že evropské mocnosti vnímají Arktidu jako nedílnou součást evropské bezpečnostní architektury.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.