Krize není zažehnána. Trumpův zájem nepolevil, varuje Grónsko. Vytyčilo nepřekročitelné červené linie

Atmosféra mezi Evropou a Washingtonem se v posledních dnech mírně uklidnila poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od svých nejagresivnějších výhrůžek. Trump dříve hrozil jednostranným převzetím grónského území i zavedením vysokých cel na evropské spojence. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Švýcarsku však americký prezident potvrdil, že nyní preferuje diplomatickou cestu v podobě rámcové dohody, která by posílila bezpečnost v celém arktickém regionu.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na akademické půdě institutu Sciences Po v Paříži připomněla, že Dánsko je suverénní stát a ochrana jeho hranic je jedním ze základních pravidel mezinárodního práva. Ve svém projevu k studentům a diplomatům rovněž kritizovala nátlakový styl komunikace ze strany USA. Podle ní by partneři a spojenci v rámci NATO neměli čelit výhrůžkám, ale měli by spolupracovat na základě vzájemného respektu a sdílených hodnot.

Nielsen ve své řeči popsal, jakému tlaku je grónská společnost vystavena kvůli nejistotě o své budoucnosti. Uvedl, že jako političtí lídři musí čelit strachu obyvatel, kteří se cítí ohroženi velmocenskými ambicemi. Podle grónského premiéra je těžko představitelné, že po letech loajálního partnerství v rámci západní aliance začne jeden ze spojenců mluvit o „akvizici“ cizího území nebo dokonce nevylučuje použití síly.

Návštěva Paříže je součástí širší diplomatické ofenzivy obou státníků, kteří se snaží upevnit evropskou solidaritu. Před příjezdem do Francie jednali v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který jim přislíbil zvýšené zapojení Německa do ochrany Arktidy v rámci NATO. V Paříži je čekal pracovní oběd s prezidentem Emmanuelem Macronem, jehož cílem je potvrdit podporu Francie pro územní celistvost celého Dánského království.

Frederiksenová rovněž varovala, že spor o Grónsko je pouze špičkou ledovce v měnících se vztazích mezi Washingtonem a evropským kontinentem. Evropané by podle ní měli tento incident vnímat jako signál k větší strategické samostatnosti. Zdůraznila, že bezpečnost Arktidy není jen lokálním problémem, ale klíčovým bodem globální politiky, kde se střetávají zájmy Západu s rostoucím vlivem Ruska a Číny.

Ačkoli Trumpova administrativa nyní mluví o „rámcové dohodě“, detaily zůstávají nejasné. Spekuluje se, že by USA mohly usilovat o rozšíření vojenské přítomnosti nebo o snazší přístup k těžbě nerostných surovin, kterými je Grónsko bohaté. Nielsen však v tomto ohledu zopakoval, že Grónsko sice stojí o ekonomickou spolupráci a investice, ale nikoliv za cenu ztráty kontroly nad vlastním územím a přírodními zdroji.

V Grónsku i v Dánsku panuje shoda na tom, že budoucí bezpečnostní uspořádání musí posílit roli NATO, nikoliv ji nahradit bilaterálním diktátem USA. Frederiksenová připomněla úspěšné mise v Baltském moři a navrhla vytvoření podobného trvalého mechanismu pro arktickou oblast. Tím by se podle ní zajistilo, že obrana severu zůstane kolektivní záležitostí všech spojenců, nikoliv předmětem sporů mezi dvěma zeměmi.

Francouzská strana v reakci na jednání potvrdila, že hodlá v grónském hlavním městě Nuuk otevřít svůj konzulát, což je vnímáno jako jasné gesto podpory tamní autonomní vládě. Macronův úřad zdůraznil, že Evropská unie je připravena podpořit sociální a hospodářský rozvoj ostrova tak, aby nebyl ekonomicky závislý na nabídkách, které by mohly ohrozit jeho politickou stabilitu.

Závěrečná část pařížských jednání se soustředila na to, jak efektivně odradit cizí mocnosti od snah o destabilizaci regionu. Frederiksenová i Nielsen odjíždějí z Paříže s ujištěním, že evropské mocnosti vnímají Arktidu jako nedílnou součást evropské bezpečnostní architektury.