Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
Atmosféra mezi Evropou a Washingtonem se v posledních dnech mírně uklidnila poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od svých nejagresivnějších výhrůžek. Trump dříve hrozil jednostranným převzetím grónského území i zavedením vysokých cel na evropské spojence. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Švýcarsku však americký prezident potvrdil, že nyní preferuje diplomatickou cestu v podobě rámcové dohody, která by posílila bezpečnost v celém arktickém regionu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová na akademické půdě institutu Sciences Po v Paříži připomněla, že Dánsko je suverénní stát a ochrana jeho hranic je jedním ze základních pravidel mezinárodního práva. Ve svém projevu k studentům a diplomatům rovněž kritizovala nátlakový styl komunikace ze strany USA. Podle ní by partneři a spojenci v rámci NATO neměli čelit výhrůžkám, ale měli by spolupracovat na základě vzájemného respektu a sdílených hodnot.
Nielsen ve své řeči popsal, jakému tlaku je grónská společnost vystavena kvůli nejistotě o své budoucnosti. Uvedl, že jako političtí lídři musí čelit strachu obyvatel, kteří se cítí ohroženi velmocenskými ambicemi. Podle grónského premiéra je těžko představitelné, že po letech loajálního partnerství v rámci západní aliance začne jeden ze spojenců mluvit o „akvizici“ cizího území nebo dokonce nevylučuje použití síly.
Návštěva Paříže je součástí širší diplomatické ofenzivy obou státníků, kteří se snaží upevnit evropskou solidaritu. Před příjezdem do Francie jednali v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který jim přislíbil zvýšené zapojení Německa do ochrany Arktidy v rámci NATO. V Paříži je čekal pracovní oběd s prezidentem Emmanuelem Macronem, jehož cílem je potvrdit podporu Francie pro územní celistvost celého Dánského království.
Frederiksenová rovněž varovala, že spor o Grónsko je pouze špičkou ledovce v měnících se vztazích mezi Washingtonem a evropským kontinentem. Evropané by podle ní měli tento incident vnímat jako signál k větší strategické samostatnosti. Zdůraznila, že bezpečnost Arktidy není jen lokálním problémem, ale klíčovým bodem globální politiky, kde se střetávají zájmy Západu s rostoucím vlivem Ruska a Číny.
Ačkoli Trumpova administrativa nyní mluví o „rámcové dohodě“, detaily zůstávají nejasné. Spekuluje se, že by USA mohly usilovat o rozšíření vojenské přítomnosti nebo o snazší přístup k těžbě nerostných surovin, kterými je Grónsko bohaté. Nielsen však v tomto ohledu zopakoval, že Grónsko sice stojí o ekonomickou spolupráci a investice, ale nikoliv za cenu ztráty kontroly nad vlastním územím a přírodními zdroji.
V Grónsku i v Dánsku panuje shoda na tom, že budoucí bezpečnostní uspořádání musí posílit roli NATO, nikoliv ji nahradit bilaterálním diktátem USA. Frederiksenová připomněla úspěšné mise v Baltském moři a navrhla vytvoření podobného trvalého mechanismu pro arktickou oblast. Tím by se podle ní zajistilo, že obrana severu zůstane kolektivní záležitostí všech spojenců, nikoliv předmětem sporů mezi dvěma zeměmi.
Francouzská strana v reakci na jednání potvrdila, že hodlá v grónském hlavním městě Nuuk otevřít svůj konzulát, což je vnímáno jako jasné gesto podpory tamní autonomní vládě. Macronův úřad zdůraznil, že Evropská unie je připravena podpořit sociální a hospodářský rozvoj ostrova tak, aby nebyl ekonomicky závislý na nabídkách, které by mohly ohrozit jeho politickou stabilitu.
Závěrečná část pařížských jednání se soustředila na to, jak efektivně odradit cizí mocnosti od snah o destabilizaci regionu. Frederiksenová i Nielsen odjíždějí z Paříže s ujištěním, že evropské mocnosti vnímají Arktidu jako nedílnou součást evropské bezpečnostní architektury.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.