Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
Atmosféra mezi Evropou a Washingtonem se v posledních dnech mírně uklidnila poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od svých nejagresivnějších výhrůžek. Trump dříve hrozil jednostranným převzetím grónského území i zavedením vysokých cel na evropské spojence. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Švýcarsku však americký prezident potvrdil, že nyní preferuje diplomatickou cestu v podobě rámcové dohody, která by posílila bezpečnost v celém arktickém regionu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová na akademické půdě institutu Sciences Po v Paříži připomněla, že Dánsko je suverénní stát a ochrana jeho hranic je jedním ze základních pravidel mezinárodního práva. Ve svém projevu k studentům a diplomatům rovněž kritizovala nátlakový styl komunikace ze strany USA. Podle ní by partneři a spojenci v rámci NATO neměli čelit výhrůžkám, ale měli by spolupracovat na základě vzájemného respektu a sdílených hodnot.
Nielsen ve své řeči popsal, jakému tlaku je grónská společnost vystavena kvůli nejistotě o své budoucnosti. Uvedl, že jako političtí lídři musí čelit strachu obyvatel, kteří se cítí ohroženi velmocenskými ambicemi. Podle grónského premiéra je těžko představitelné, že po letech loajálního partnerství v rámci západní aliance začne jeden ze spojenců mluvit o „akvizici“ cizího území nebo dokonce nevylučuje použití síly.
Návštěva Paříže je součástí širší diplomatické ofenzivy obou státníků, kteří se snaží upevnit evropskou solidaritu. Před příjezdem do Francie jednali v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který jim přislíbil zvýšené zapojení Německa do ochrany Arktidy v rámci NATO. V Paříži je čekal pracovní oběd s prezidentem Emmanuelem Macronem, jehož cílem je potvrdit podporu Francie pro územní celistvost celého Dánského království.
Frederiksenová rovněž varovala, že spor o Grónsko je pouze špičkou ledovce v měnících se vztazích mezi Washingtonem a evropským kontinentem. Evropané by podle ní měli tento incident vnímat jako signál k větší strategické samostatnosti. Zdůraznila, že bezpečnost Arktidy není jen lokálním problémem, ale klíčovým bodem globální politiky, kde se střetávají zájmy Západu s rostoucím vlivem Ruska a Číny.
Ačkoli Trumpova administrativa nyní mluví o „rámcové dohodě“, detaily zůstávají nejasné. Spekuluje se, že by USA mohly usilovat o rozšíření vojenské přítomnosti nebo o snazší přístup k těžbě nerostných surovin, kterými je Grónsko bohaté. Nielsen však v tomto ohledu zopakoval, že Grónsko sice stojí o ekonomickou spolupráci a investice, ale nikoliv za cenu ztráty kontroly nad vlastním územím a přírodními zdroji.
V Grónsku i v Dánsku panuje shoda na tom, že budoucí bezpečnostní uspořádání musí posílit roli NATO, nikoliv ji nahradit bilaterálním diktátem USA. Frederiksenová připomněla úspěšné mise v Baltském moři a navrhla vytvoření podobného trvalého mechanismu pro arktickou oblast. Tím by se podle ní zajistilo, že obrana severu zůstane kolektivní záležitostí všech spojenců, nikoliv předmětem sporů mezi dvěma zeměmi.
Francouzská strana v reakci na jednání potvrdila, že hodlá v grónském hlavním městě Nuuk otevřít svůj konzulát, což je vnímáno jako jasné gesto podpory tamní autonomní vládě. Macronův úřad zdůraznil, že Evropská unie je připravena podpořit sociální a hospodářský rozvoj ostrova tak, aby nebyl ekonomicky závislý na nabídkách, které by mohly ohrozit jeho politickou stabilitu.
Závěrečná část pařížských jednání se soustředila na to, jak efektivně odradit cizí mocnosti od snah o destabilizaci regionu. Frederiksenová i Nielsen odjíždějí z Paříže s ujištěním, že evropské mocnosti vnímají Arktidu jako nedílnou součást evropské bezpečnostní architektury.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.