Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Podle něj tento krok nepřinese konec konfliktu, ani nepomůže k propuštění rukojmích, ale způsobí pouze další krveprolití. Premiér zdůraznil, že je zapotřebí příměří, masivní dodávky humanitární pomoci a propuštění všech rukojmích. Dále dodal, že Hamás nemůže být součástí budoucnosti Gazy.
Premiér Starmer také zmínil, že se s mezinárodními partnery snaží pracovat na dlouhodobém mírovém plánu, který by vedl k řešení dvou států a zajistil lepší budoucnost jak pro Palestince, tak pro Izraelce.
Upozornil však, že bez poctivého jednání obou stran se tato vize vytrácí. Jeho vzkaz je prý jasný: diplomatické řešení je možné, ale obě strany musí opustit cestu ničení.
Podobně se vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonen. Ta řekla, že je „extrémně znepokojená“ hrozícím hladomorem v Gaze, a doufá v okamžité příměří a propuštění všech rukojmích.
Austrálie vyzvala Izrael, aby se svého plánu na obsazení města Gaza vzdal, a varovala, že rozšíření konfliktu situaci pouze zhorší. Ministryně zahraničí Penny Wongová prohlásila, že „trvalé násilné vysídlení je porušením mezinárodního práva“.
Spolu s mezinárodními partnery Austrálie nadále požaduje příměří, návrat rukojmích a neomezený tok humanitární pomoci. Nedávno Sydneyem prošel protestní pochod, kde se podle odhadů shromáždilo přes sto tisíc lidí, aby vyjádřili nesouhlas s válkou.
Ministryně Wongová se také vyjádřila k možnému uznání palestinského státu. Uvedla, že pro Austrálii není otázkou „zda, ale kdy“ se k tomuto kroku odhodlá, a navázala na sliby Francie a Kanady, které plánují palestinský stát uznat na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN.
Dále zdůraznila, že řešení dvou států je jedinou cestou k trvalému míru, kdy by palestinský a izraelský stát žily bok po boku v bezpečí, v rámci mezinárodně uznaných hranic.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Po Karlu Gottovi by se mohlo jmenovat místo v blízkosti vily, kterou dlouhá léta pobýval. Městská část Praha 5 informovala, že radní podpořili návrh na změnu názvu veřejného prostranství, které se nachází na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou, na Náměstíčko Karla Gotta.
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.
Sněmovní volby se nezadržitelně blíží, proběhnou již na začátku září. Promluvit lidem do duše se před nimi snaží i bývalí prezidenti. Miloš Zeman dokonce věřil, že v této věci spojí síly se svým předchůdcem Václavem Klausem. Nakonec je ale všechno jinak.