Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Podle něj tento krok nepřinese konec konfliktu, ani nepomůže k propuštění rukojmích, ale způsobí pouze další krveprolití. Premiér zdůraznil, že je zapotřebí příměří, masivní dodávky humanitární pomoci a propuštění všech rukojmích. Dále dodal, že Hamás nemůže být součástí budoucnosti Gazy.
Premiér Starmer také zmínil, že se s mezinárodními partnery snaží pracovat na dlouhodobém mírovém plánu, který by vedl k řešení dvou států a zajistil lepší budoucnost jak pro Palestince, tak pro Izraelce.
Upozornil však, že bez poctivého jednání obou stran se tato vize vytrácí. Jeho vzkaz je prý jasný: diplomatické řešení je možné, ale obě strany musí opustit cestu ničení.
Podobně se vyjádřila i finská ministryně zahraničí Elina Valtonen. Ta řekla, že je „extrémně znepokojená“ hrozícím hladomorem v Gaze, a doufá v okamžité příměří a propuštění všech rukojmích.
Austrálie vyzvala Izrael, aby se svého plánu na obsazení města Gaza vzdal, a varovala, že rozšíření konfliktu situaci pouze zhorší. Ministryně zahraničí Penny Wongová prohlásila, že „trvalé násilné vysídlení je porušením mezinárodního práva“.
Spolu s mezinárodními partnery Austrálie nadále požaduje příměří, návrat rukojmích a neomezený tok humanitární pomoci. Nedávno Sydneyem prošel protestní pochod, kde se podle odhadů shromáždilo přes sto tisíc lidí, aby vyjádřili nesouhlas s válkou.
Ministryně Wongová se také vyjádřila k možnému uznání palestinského státu. Uvedla, že pro Austrálii není otázkou „zda, ale kdy“ se k tomuto kroku odhodlá, a navázala na sliby Francie a Kanady, které plánují palestinský stát uznat na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN.
Dále zdůraznila, že řešení dvou států je jedinou cestou k trvalému míru, kdy by palestinský a izraelský stát žily bok po boku v bezpečí, v rámci mezinárodně uznaných hranic.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.