Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
K incidentu došlo 9. května při společné návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze na Ukrajině.
Video, které je zachytilo během cesty vlakem do Kyjeva, rychle obletělo sociální sítě. Někteří uživatelé začali spekulovat, že malý bílý předmět na stole je sáček s drogami. Ruskojazyčné Telegramové kanály a oficiální představitelé se těchto spekulací okamžitě chopili a začali šířit verzi, že západní lídři během cesty brali kokain.
Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na svém kanálu na Telegramu napsala: „Po tom, co zatlačili Zelenského do další pekelné pasti, aby zabránili míru a prodloužili krveprolití v Evropě, to působí jako vtip: Francouz, Angličan a Němec nastoupili do vlaku – a dali si lajnu.“ Dále tvrdila, že „zapomněli před příchodem novinářů uklidit náčiní – sáček a lžičku“.
Zacharovová rovněž připomněla starší dezinformační kampaň z roku 2022, kdy tvrdila, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě užívá kokain a že západní diplomaté údajně přiznávají drogovou závislost u řady evropských lídrů.
Do debaty se zapojil i šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, který se na síti X dotazoval: „Je ten záběr skutečný nebo AI? Pokud skutečný – je to cukr, nebo něco jiného? Pokud něco jiného, mnohé to vysvětluje.“
Skutečnost je ovšem prozaičtější. Jak upozornil francouzský deník Libération, na snímcích z vysokého rozlišení je jasně vidět, že "bílý sáček" je složený kapesník, a údajná brčko nebo lžička je ve skutečnosti obyčejná lžička či párátko.
Francouzský prezidentský palác následně vydal prohlášení, v němž tyto fámy odmítl: „Když se jednota Evropy stává pro někoho nepohodlnou, dezinformace přetváří i obyčejný kapesník na drogy. Tato falešná zpráva je šířena nepřáteli Francie doma i v zahraničí. Musíme zůstat ostražití vůči manipulaci.“
Macron, Starmer a Merz během cesty do Kyjeva vyzvali Rusko k 30dennímu příměří počínaje 12. květnem. Ruský prezident Vladimir Putin však místo toho odpověděl masivním útokem více než stovky dronů na ukrajinské území.
Celá aféra ukazuje, jak snadno může dezinformační stroj využít i banální vizuální záměnu k rozšíření lživé agendy – a jak rychle se takové fámy dokážou uchytit v informačním prostoru, zvláště v časech konfliktu a diplomatického napětí.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.