Bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren se obává, že Írán může záměrně vyprovokovat Spojené státy útokem na jejich vojenskou základnu nebo námořní jednotku, aby tím donutil Washington přímo vstoupit do války. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že Írán by mohl takovým krokem přinutit prezidenta Donalda Trumpa k reakci, která by vedla k vyjednávání o ukončení bojů.
Podle Orena existují ve vedení Bílého domu lidé, kteří nechtějí, aby USA znovu zasahovaly do ozbrojených konfliktů v regionu. Přesto by podle něj případný íránský útok zvýšil tlak na prezidenta, který by mohl přimět Izrael k diplomatickým ústupkům. „Myslím si, že Íránci takto uvažují – a právě toho se obávám,“ řekl Oren.
Zároveň odmítl návrhy na příměří, které zaznívají i ze Spojených států. Podle něj by bylo v tuto chvíli nerozumné zastavit izraelské vojenské operace. „Proč bychom měli přestat? Proč by si někdo nepřál, aby byl Írán zásadně oslaben?“ uvedl.
Napětí mezi Izraelem a Íránem mezitím neustále roste. Podle zpráv BBC americký prezident Donald Trump zvažuje přímé zapojení Spojených států do izraelských útoků proti Íránu. V úterý večer jednal se svými poradci o možných scénářích téměř hodinu a půl. Mezi diskutovanými cíli byl i hluboko podzemní jaderný komplex Fordo. Ten lze zasáhnout pouze extrémně těžkou bombou, kterou mají ve výzbroji jen americké síly.
Trumpův tým je v otázce zásahu rozdělen. Někteří členové kabinetu varují, že americká intervence by zásadně změnila charakter války a mohla by vést k nebezpečné eskalaci konfliktu. Přesto se zdá, že USA se na možné zapojení připravují – během posledních tří dnů bylo do Evropy přepraveno více než 30 tankovacích letounů, které jsou schopné zajistit dlouhodobé operace stíhačů a bombardérů nad Blízkým východem.
Írán mezitím pokračuje v útocích proti Izraeli. V noci z pondělí na úterý vystřelil směrem na Tel Aviv hypersonickou raketu Fattah-1. Zatím není jasné, zda raketa způsobila škody nebo oběti, izraelská protivzdušná obrana však zůstává v nejvyšší pohotovosti.
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že provedla další údery na íránské území. Tentokrát měly být cílem výrobní zařízení spojená s odstředivkami a zbraněmi. Tuto informaci zatím BBC nezávisle nepotvrdila. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii byl už minulý týden výrazně poškozen komplex v Natanzu, kde Írán obohacuje uran.
Odstředivky slouží ke zvýšení koncentrace izotopu uranu, což je nezbytné jak pro výrobu jaderného paliva, tak potenciálně i jaderných hlavic. Útoky na tato zařízení proto vyvolávají obavy z dalšího zostření krize.
Konflikt vstupuje do šestého dne a zapojení Spojených států se stává stále reálnější možností. Jakékoli rozhodnutí prezidenta Trumpa tak může mít dalekosáhlé dopady nejen pro region, ale i pro světovou bezpečnostní rovnováhu.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.