Bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren se obává, že Írán může záměrně vyprovokovat Spojené státy útokem na jejich vojenskou základnu nebo námořní jednotku, aby tím donutil Washington přímo vstoupit do války. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že Írán by mohl takovým krokem přinutit prezidenta Donalda Trumpa k reakci, která by vedla k vyjednávání o ukončení bojů.
Podle Orena existují ve vedení Bílého domu lidé, kteří nechtějí, aby USA znovu zasahovaly do ozbrojených konfliktů v regionu. Přesto by podle něj případný íránský útok zvýšil tlak na prezidenta, který by mohl přimět Izrael k diplomatickým ústupkům. „Myslím si, že Íránci takto uvažují – a právě toho se obávám,“ řekl Oren.
Zároveň odmítl návrhy na příměří, které zaznívají i ze Spojených států. Podle něj by bylo v tuto chvíli nerozumné zastavit izraelské vojenské operace. „Proč bychom měli přestat? Proč by si někdo nepřál, aby byl Írán zásadně oslaben?“ uvedl.
Napětí mezi Izraelem a Íránem mezitím neustále roste. Podle zpráv BBC americký prezident Donald Trump zvažuje přímé zapojení Spojených států do izraelských útoků proti Íránu. V úterý večer jednal se svými poradci o možných scénářích téměř hodinu a půl. Mezi diskutovanými cíli byl i hluboko podzemní jaderný komplex Fordo. Ten lze zasáhnout pouze extrémně těžkou bombou, kterou mají ve výzbroji jen americké síly.
Trumpův tým je v otázce zásahu rozdělen. Někteří členové kabinetu varují, že americká intervence by zásadně změnila charakter války a mohla by vést k nebezpečné eskalaci konfliktu. Přesto se zdá, že USA se na možné zapojení připravují – během posledních tří dnů bylo do Evropy přepraveno více než 30 tankovacích letounů, které jsou schopné zajistit dlouhodobé operace stíhačů a bombardérů nad Blízkým východem.
Írán mezitím pokračuje v útocích proti Izraeli. V noci z pondělí na úterý vystřelil směrem na Tel Aviv hypersonickou raketu Fattah-1. Zatím není jasné, zda raketa způsobila škody nebo oběti, izraelská protivzdušná obrana však zůstává v nejvyšší pohotovosti.
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že provedla další údery na íránské území. Tentokrát měly být cílem výrobní zařízení spojená s odstředivkami a zbraněmi. Tuto informaci zatím BBC nezávisle nepotvrdila. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii byl už minulý týden výrazně poškozen komplex v Natanzu, kde Írán obohacuje uran.
Odstředivky slouží ke zvýšení koncentrace izotopu uranu, což je nezbytné jak pro výrobu jaderného paliva, tak potenciálně i jaderných hlavic. Útoky na tato zařízení proto vyvolávají obavy z dalšího zostření krize.
Konflikt vstupuje do šestého dne a zapojení Spojených států se stává stále reálnější možností. Jakékoli rozhodnutí prezidenta Trumpa tak může mít dalekosáhlé dopady nejen pro region, ale i pro světovou bezpečnostní rovnováhu.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.