Bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren se obává, že Írán může záměrně vyprovokovat Spojené státy útokem na jejich vojenskou základnu nebo námořní jednotku, aby tím donutil Washington přímo vstoupit do války. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že Írán by mohl takovým krokem přinutit prezidenta Donalda Trumpa k reakci, která by vedla k vyjednávání o ukončení bojů.
Podle Orena existují ve vedení Bílého domu lidé, kteří nechtějí, aby USA znovu zasahovaly do ozbrojených konfliktů v regionu. Přesto by podle něj případný íránský útok zvýšil tlak na prezidenta, který by mohl přimět Izrael k diplomatickým ústupkům. „Myslím si, že Íránci takto uvažují – a právě toho se obávám,“ řekl Oren.
Zároveň odmítl návrhy na příměří, které zaznívají i ze Spojených států. Podle něj by bylo v tuto chvíli nerozumné zastavit izraelské vojenské operace. „Proč bychom měli přestat? Proč by si někdo nepřál, aby byl Írán zásadně oslaben?“ uvedl.
Napětí mezi Izraelem a Íránem mezitím neustále roste. Podle zpráv BBC americký prezident Donald Trump zvažuje přímé zapojení Spojených států do izraelských útoků proti Íránu. V úterý večer jednal se svými poradci o možných scénářích téměř hodinu a půl. Mezi diskutovanými cíli byl i hluboko podzemní jaderný komplex Fordo. Ten lze zasáhnout pouze extrémně těžkou bombou, kterou mají ve výzbroji jen americké síly.
Trumpův tým je v otázce zásahu rozdělen. Někteří členové kabinetu varují, že americká intervence by zásadně změnila charakter války a mohla by vést k nebezpečné eskalaci konfliktu. Přesto se zdá, že USA se na možné zapojení připravují – během posledních tří dnů bylo do Evropy přepraveno více než 30 tankovacích letounů, které jsou schopné zajistit dlouhodobé operace stíhačů a bombardérů nad Blízkým východem.
Írán mezitím pokračuje v útocích proti Izraeli. V noci z pondělí na úterý vystřelil směrem na Tel Aviv hypersonickou raketu Fattah-1. Zatím není jasné, zda raketa způsobila škody nebo oběti, izraelská protivzdušná obrana však zůstává v nejvyšší pohotovosti.
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že provedla další údery na íránské území. Tentokrát měly být cílem výrobní zařízení spojená s odstředivkami a zbraněmi. Tuto informaci zatím BBC nezávisle nepotvrdila. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii byl už minulý týden výrazně poškozen komplex v Natanzu, kde Írán obohacuje uran.
Odstředivky slouží ke zvýšení koncentrace izotopu uranu, což je nezbytné jak pro výrobu jaderného paliva, tak potenciálně i jaderných hlavic. Útoky na tato zařízení proto vyvolávají obavy z dalšího zostření krize.
Konflikt vstupuje do šestého dne a zapojení Spojených států se stává stále reálnější možností. Jakékoli rozhodnutí prezidenta Trumpa tak může mít dalekosáhlé dopady nejen pro region, ale i pro světovou bezpečnostní rovnováhu.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.