Bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren se obává, že Írán může záměrně vyprovokovat Spojené státy útokem na jejich vojenskou základnu nebo námořní jednotku, aby tím donutil Washington přímo vstoupit do války. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že Írán by mohl takovým krokem přinutit prezidenta Donalda Trumpa k reakci, která by vedla k vyjednávání o ukončení bojů.
Podle Orena existují ve vedení Bílého domu lidé, kteří nechtějí, aby USA znovu zasahovaly do ozbrojených konfliktů v regionu. Přesto by podle něj případný íránský útok zvýšil tlak na prezidenta, který by mohl přimět Izrael k diplomatickým ústupkům. „Myslím si, že Íránci takto uvažují – a právě toho se obávám,“ řekl Oren.
Zároveň odmítl návrhy na příměří, které zaznívají i ze Spojených států. Podle něj by bylo v tuto chvíli nerozumné zastavit izraelské vojenské operace. „Proč bychom měli přestat? Proč by si někdo nepřál, aby byl Írán zásadně oslaben?“ uvedl.
Napětí mezi Izraelem a Íránem mezitím neustále roste. Podle zpráv BBC americký prezident Donald Trump zvažuje přímé zapojení Spojených států do izraelských útoků proti Íránu. V úterý večer jednal se svými poradci o možných scénářích téměř hodinu a půl. Mezi diskutovanými cíli byl i hluboko podzemní jaderný komplex Fordo. Ten lze zasáhnout pouze extrémně těžkou bombou, kterou mají ve výzbroji jen americké síly.
Trumpův tým je v otázce zásahu rozdělen. Někteří členové kabinetu varují, že americká intervence by zásadně změnila charakter války a mohla by vést k nebezpečné eskalaci konfliktu. Přesto se zdá, že USA se na možné zapojení připravují – během posledních tří dnů bylo do Evropy přepraveno více než 30 tankovacích letounů, které jsou schopné zajistit dlouhodobé operace stíhačů a bombardérů nad Blízkým východem.
Írán mezitím pokračuje v útocích proti Izraeli. V noci z pondělí na úterý vystřelil směrem na Tel Aviv hypersonickou raketu Fattah-1. Zatím není jasné, zda raketa způsobila škody nebo oběti, izraelská protivzdušná obrana však zůstává v nejvyšší pohotovosti.
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že provedla další údery na íránské území. Tentokrát měly být cílem výrobní zařízení spojená s odstředivkami a zbraněmi. Tuto informaci zatím BBC nezávisle nepotvrdila. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii byl už minulý týden výrazně poškozen komplex v Natanzu, kde Írán obohacuje uran.
Odstředivky slouží ke zvýšení koncentrace izotopu uranu, což je nezbytné jak pro výrobu jaderného paliva, tak potenciálně i jaderných hlavic. Útoky na tato zařízení proto vyvolávají obavy z dalšího zostření krize.
Konflikt vstupuje do šestého dne a zapojení Spojených států se stává stále reálnější možností. Jakékoli rozhodnutí prezidenta Trumpa tak může mít dalekosáhlé dopady nejen pro region, ale i pro světovou bezpečnostní rovnováhu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.