Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Prvky vzácných zemin jsou dnes naprosto nezbytné pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, magnety nebo zařízení pro obnovitelnou energii. Přestože se v zemské kůře vyskytují poměrně běžně, jejich nízká koncentrace činí klasickou těžbu velmi náročnou a nákladnou. V současnosti trhu dominuje Čína, která ovládá většinu těžby i zpracování. Tato závislost nutí ostatní země hledat alternativní zdroje přímo na vlastním území, například v hromadách průmyslového odpadu.
Koncept, který vědci Alexander Bismarck a Mitchell Jones nazývají mycomining, počítá s využitím hub k sanaci kontaminované půdy. Houby rostou mnohem rychleji než většina rostlin a dokážou přežít i v naprosté tmě. Po sklizni by se biomasa dala zpracovat na plyn a spálit, přičemž vzácné zeminy by se následně oddělily ze vzniklého popela. Přestože je tato metoda zatím ve fázi experimentů, v budoucnu by mohla umožnit sběr cenných surovin na velkých plochách pomocí běžné zemědělské techniky.
Výzkum v této oblasti neprobíhá pouze v Rakousku, ale také ve Spojených státech na Arizonské univerzitě. Tamní vědci se zaměřují na houby z průmyslových lokalit, které již mohou být geneticky přizpůsobeny k absorpci vyšších koncentrací kovů, jako jsou vzácné zeminy nebo měď. Cílem je najít způsob, jak získat materiály bez nutnosti kopat nové jámy do země. Podle odborníků se totiž v haldách odpadu v USA nachází obrovské množství kritických minerálů, které jen čekají na využití.
Kromě hub se zkoumají i fyzikální metody, například bleskové zahřívání. Tým z Riceovy univerzity v Texasu vyvinul proces, který využívá elektrický proud k dosažení extrémně vysokých teplot v materiálu. Cílové prvky se v tomto stavu navážou na sloučeninu chloru a následně se zachytí ve formě páry. Tato metoda je energeticky méně náročná než tradiční zpracování rudy a její zařízení je přenosné, takže se dá naložit na nákladní auto a převézt přímo k odpadním haldám.
Obrovský potenciál skrývá zejména popílek z uhlí a bauxitový zbytek známý jako červené bahno. Jen v popílku na území USA se podle studií nacházejí vzácné zeminy v hodnotě miliard dolarů. Červené bahno obsahuje tyto prvky v desetkrát až dvacetkrát vyšší koncentraci, než je běžné v zemské kůře. Společnost ElementUSA již připravuje prototyp závodu, který by měl z tohoto odpadu začít těžit gallium a scandium koncem tohoto desetiletí. Scandium se používá pro lehké slitiny v letectví, které mohou výrazně snížit spotřebu paliva.
Navzdory technickému pokroku zůstává hlavní překážkou ekonomická stránka věci. Vzácné zeminy jsou sice užitečné, ale jejich tržní cena není tak vysoká jako u zlata nebo platiny, což dosud zvýhodňovalo konvenční těžbu. Aby se nové metody vyplatily, musí firmy vedle vzácných zemin získávat i další produkty. Například popílek může sloužit k výrobě vodních filtrů a houby mohou produkovat biopalivo. Zpracování červeného bahna zase umožňuje souběžnou produkci železa.
Pokud se tyto postupy ukážou jako životaschopné, přinesou dvojí užitek. Země získají nezávislost na dovozu strategických surovin a zároveň se podaří vyčistit životní prostředí od starých ekologických zátěží. Obrovské skládky průmyslového odpadu by se tak změnily z drahého problému na cenný zdroj. Celý proces by mohl vytvořit novou formu symbiózy mezi průmyslem a ochranou přírody, kde se dříve obávaný odpad stane užitečným spojencem.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
