Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Prvky vzácných zemin jsou dnes naprosto nezbytné pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, magnety nebo zařízení pro obnovitelnou energii. Přestože se v zemské kůře vyskytují poměrně běžně, jejich nízká koncentrace činí klasickou těžbu velmi náročnou a nákladnou. V současnosti trhu dominuje Čína, která ovládá většinu těžby i zpracování. Tato závislost nutí ostatní země hledat alternativní zdroje přímo na vlastním území, například v hromadách průmyslového odpadu.
Koncept, který vědci Alexander Bismarck a Mitchell Jones nazývají mycomining, počítá s využitím hub k sanaci kontaminované půdy. Houby rostou mnohem rychleji než většina rostlin a dokážou přežít i v naprosté tmě. Po sklizni by se biomasa dala zpracovat na plyn a spálit, přičemž vzácné zeminy by se následně oddělily ze vzniklého popela. Přestože je tato metoda zatím ve fázi experimentů, v budoucnu by mohla umožnit sběr cenných surovin na velkých plochách pomocí běžné zemědělské techniky.
Výzkum v této oblasti neprobíhá pouze v Rakousku, ale také ve Spojených státech na Arizonské univerzitě. Tamní vědci se zaměřují na houby z průmyslových lokalit, které již mohou být geneticky přizpůsobeny k absorpci vyšších koncentrací kovů, jako jsou vzácné zeminy nebo měď. Cílem je najít způsob, jak získat materiály bez nutnosti kopat nové jámy do země. Podle odborníků se totiž v haldách odpadu v USA nachází obrovské množství kritických minerálů, které jen čekají na využití.
Kromě hub se zkoumají i fyzikální metody, například bleskové zahřívání. Tým z Riceovy univerzity v Texasu vyvinul proces, který využívá elektrický proud k dosažení extrémně vysokých teplot v materiálu. Cílové prvky se v tomto stavu navážou na sloučeninu chloru a následně se zachytí ve formě páry. Tato metoda je energeticky méně náročná než tradiční zpracování rudy a její zařízení je přenosné, takže se dá naložit na nákladní auto a převézt přímo k odpadním haldám.
Obrovský potenciál skrývá zejména popílek z uhlí a bauxitový zbytek známý jako červené bahno. Jen v popílku na území USA se podle studií nacházejí vzácné zeminy v hodnotě miliard dolarů. Červené bahno obsahuje tyto prvky v desetkrát až dvacetkrát vyšší koncentraci, než je běžné v zemské kůře. Společnost ElementUSA již připravuje prototyp závodu, který by měl z tohoto odpadu začít těžit gallium a scandium koncem tohoto desetiletí. Scandium se používá pro lehké slitiny v letectví, které mohou výrazně snížit spotřebu paliva.
Navzdory technickému pokroku zůstává hlavní překážkou ekonomická stránka věci. Vzácné zeminy jsou sice užitečné, ale jejich tržní cena není tak vysoká jako u zlata nebo platiny, což dosud zvýhodňovalo konvenční těžbu. Aby se nové metody vyplatily, musí firmy vedle vzácných zemin získávat i další produkty. Například popílek může sloužit k výrobě vodních filtrů a houby mohou produkovat biopalivo. Zpracování červeného bahna zase umožňuje souběžnou produkci železa.
Pokud se tyto postupy ukážou jako životaschopné, přinesou dvojí užitek. Země získají nezávislost na dovozu strategických surovin a zároveň se podaří vyčistit životní prostředí od starých ekologických zátěží. Obrovské skládky průmyslového odpadu by se tak změnily z drahého problému na cenný zdroj. Celý proces by mohl vytvořit novou formu symbiózy mezi průmyslem a ochranou přírody, kde se dříve obávaný odpad stane užitečným spojencem.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.