Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Prvky vzácných zemin jsou dnes naprosto nezbytné pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, magnety nebo zařízení pro obnovitelnou energii. Přestože se v zemské kůře vyskytují poměrně běžně, jejich nízká koncentrace činí klasickou těžbu velmi náročnou a nákladnou. V současnosti trhu dominuje Čína, která ovládá většinu těžby i zpracování. Tato závislost nutí ostatní země hledat alternativní zdroje přímo na vlastním území, například v hromadách průmyslového odpadu.
Koncept, který vědci Alexander Bismarck a Mitchell Jones nazývají mycomining, počítá s využitím hub k sanaci kontaminované půdy. Houby rostou mnohem rychleji než většina rostlin a dokážou přežít i v naprosté tmě. Po sklizni by se biomasa dala zpracovat na plyn a spálit, přičemž vzácné zeminy by se následně oddělily ze vzniklého popela. Přestože je tato metoda zatím ve fázi experimentů, v budoucnu by mohla umožnit sběr cenných surovin na velkých plochách pomocí běžné zemědělské techniky.
Výzkum v této oblasti neprobíhá pouze v Rakousku, ale také ve Spojených státech na Arizonské univerzitě. Tamní vědci se zaměřují na houby z průmyslových lokalit, které již mohou být geneticky přizpůsobeny k absorpci vyšších koncentrací kovů, jako jsou vzácné zeminy nebo měď. Cílem je najít způsob, jak získat materiály bez nutnosti kopat nové jámy do země. Podle odborníků se totiž v haldách odpadu v USA nachází obrovské množství kritických minerálů, které jen čekají na využití.
Kromě hub se zkoumají i fyzikální metody, například bleskové zahřívání. Tým z Riceovy univerzity v Texasu vyvinul proces, který využívá elektrický proud k dosažení extrémně vysokých teplot v materiálu. Cílové prvky se v tomto stavu navážou na sloučeninu chloru a následně se zachytí ve formě páry. Tato metoda je energeticky méně náročná než tradiční zpracování rudy a její zařízení je přenosné, takže se dá naložit na nákladní auto a převézt přímo k odpadním haldám.
Obrovský potenciál skrývá zejména popílek z uhlí a bauxitový zbytek známý jako červené bahno. Jen v popílku na území USA se podle studií nacházejí vzácné zeminy v hodnotě miliard dolarů. Červené bahno obsahuje tyto prvky v desetkrát až dvacetkrát vyšší koncentraci, než je běžné v zemské kůře. Společnost ElementUSA již připravuje prototyp závodu, který by měl z tohoto odpadu začít těžit gallium a scandium koncem tohoto desetiletí. Scandium se používá pro lehké slitiny v letectví, které mohou výrazně snížit spotřebu paliva.
Navzdory technickému pokroku zůstává hlavní překážkou ekonomická stránka věci. Vzácné zeminy jsou sice užitečné, ale jejich tržní cena není tak vysoká jako u zlata nebo platiny, což dosud zvýhodňovalo konvenční těžbu. Aby se nové metody vyplatily, musí firmy vedle vzácných zemin získávat i další produkty. Například popílek může sloužit k výrobě vodních filtrů a houby mohou produkovat biopalivo. Zpracování červeného bahna zase umožňuje souběžnou produkci železa.
Pokud se tyto postupy ukážou jako životaschopné, přinesou dvojí užitek. Země získají nezávislost na dovozu strategických surovin a zároveň se podaří vyčistit životní prostředí od starých ekologických zátěží. Obrovské skládky průmyslového odpadu by se tak změnily z drahého problému na cenný zdroj. Celý proces by mohl vytvořit novou formu symbiózy mezi průmyslem a ochranou přírody, kde se dříve obávaný odpad stane užitečným spojencem.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.