Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Prvky vzácných zemin jsou dnes naprosto nezbytné pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, magnety nebo zařízení pro obnovitelnou energii. Přestože se v zemské kůře vyskytují poměrně běžně, jejich nízká koncentrace činí klasickou těžbu velmi náročnou a nákladnou. V současnosti trhu dominuje Čína, která ovládá většinu těžby i zpracování. Tato závislost nutí ostatní země hledat alternativní zdroje přímo na vlastním území, například v hromadách průmyslového odpadu.
Koncept, který vědci Alexander Bismarck a Mitchell Jones nazývají mycomining, počítá s využitím hub k sanaci kontaminované půdy. Houby rostou mnohem rychleji než většina rostlin a dokážou přežít i v naprosté tmě. Po sklizni by se biomasa dala zpracovat na plyn a spálit, přičemž vzácné zeminy by se následně oddělily ze vzniklého popela. Přestože je tato metoda zatím ve fázi experimentů, v budoucnu by mohla umožnit sběr cenných surovin na velkých plochách pomocí běžné zemědělské techniky.
Výzkum v této oblasti neprobíhá pouze v Rakousku, ale také ve Spojených státech na Arizonské univerzitě. Tamní vědci se zaměřují na houby z průmyslových lokalit, které již mohou být geneticky přizpůsobeny k absorpci vyšších koncentrací kovů, jako jsou vzácné zeminy nebo měď. Cílem je najít způsob, jak získat materiály bez nutnosti kopat nové jámy do země. Podle odborníků se totiž v haldách odpadu v USA nachází obrovské množství kritických minerálů, které jen čekají na využití.
Kromě hub se zkoumají i fyzikální metody, například bleskové zahřívání. Tým z Riceovy univerzity v Texasu vyvinul proces, který využívá elektrický proud k dosažení extrémně vysokých teplot v materiálu. Cílové prvky se v tomto stavu navážou na sloučeninu chloru a následně se zachytí ve formě páry. Tato metoda je energeticky méně náročná než tradiční zpracování rudy a její zařízení je přenosné, takže se dá naložit na nákladní auto a převézt přímo k odpadním haldám.
Obrovský potenciál skrývá zejména popílek z uhlí a bauxitový zbytek známý jako červené bahno. Jen v popílku na území USA se podle studií nacházejí vzácné zeminy v hodnotě miliard dolarů. Červené bahno obsahuje tyto prvky v desetkrát až dvacetkrát vyšší koncentraci, než je běžné v zemské kůře. Společnost ElementUSA již připravuje prototyp závodu, který by měl z tohoto odpadu začít těžit gallium a scandium koncem tohoto desetiletí. Scandium se používá pro lehké slitiny v letectví, které mohou výrazně snížit spotřebu paliva.
Navzdory technickému pokroku zůstává hlavní překážkou ekonomická stránka věci. Vzácné zeminy jsou sice užitečné, ale jejich tržní cena není tak vysoká jako u zlata nebo platiny, což dosud zvýhodňovalo konvenční těžbu. Aby se nové metody vyplatily, musí firmy vedle vzácných zemin získávat i další produkty. Například popílek může sloužit k výrobě vodních filtrů a houby mohou produkovat biopalivo. Zpracování červeného bahna zase umožňuje souběžnou produkci železa.
Pokud se tyto postupy ukážou jako životaschopné, přinesou dvojí užitek. Země získají nezávislost na dovozu strategických surovin a zároveň se podaří vyčistit životní prostředí od starých ekologických zátěží. Obrovské skládky průmyslového odpadu by se tak změnily z drahého problému na cenný zdroj. Celý proces by mohl vytvořit novou formu symbiózy mezi průmyslem a ochranou přírody, kde se dříve obávaný odpad stane užitečným spojencem.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.