Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Prvky vzácných zemin jsou dnes naprosto nezbytné pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, magnety nebo zařízení pro obnovitelnou energii. Přestože se v zemské kůře vyskytují poměrně běžně, jejich nízká koncentrace činí klasickou těžbu velmi náročnou a nákladnou. V současnosti trhu dominuje Čína, která ovládá většinu těžby i zpracování. Tato závislost nutí ostatní země hledat alternativní zdroje přímo na vlastním území, například v hromadách průmyslového odpadu.
Koncept, který vědci Alexander Bismarck a Mitchell Jones nazývají mycomining, počítá s využitím hub k sanaci kontaminované půdy. Houby rostou mnohem rychleji než většina rostlin a dokážou přežít i v naprosté tmě. Po sklizni by se biomasa dala zpracovat na plyn a spálit, přičemž vzácné zeminy by se následně oddělily ze vzniklého popela. Přestože je tato metoda zatím ve fázi experimentů, v budoucnu by mohla umožnit sběr cenných surovin na velkých plochách pomocí běžné zemědělské techniky.
Výzkum v této oblasti neprobíhá pouze v Rakousku, ale také ve Spojených státech na Arizonské univerzitě. Tamní vědci se zaměřují na houby z průmyslových lokalit, které již mohou být geneticky přizpůsobeny k absorpci vyšších koncentrací kovů, jako jsou vzácné zeminy nebo měď. Cílem je najít způsob, jak získat materiály bez nutnosti kopat nové jámy do země. Podle odborníků se totiž v haldách odpadu v USA nachází obrovské množství kritických minerálů, které jen čekají na využití.
Kromě hub se zkoumají i fyzikální metody, například bleskové zahřívání. Tým z Riceovy univerzity v Texasu vyvinul proces, který využívá elektrický proud k dosažení extrémně vysokých teplot v materiálu. Cílové prvky se v tomto stavu navážou na sloučeninu chloru a následně se zachytí ve formě páry. Tato metoda je energeticky méně náročná než tradiční zpracování rudy a její zařízení je přenosné, takže se dá naložit na nákladní auto a převézt přímo k odpadním haldám.
Obrovský potenciál skrývá zejména popílek z uhlí a bauxitový zbytek známý jako červené bahno. Jen v popílku na území USA se podle studií nacházejí vzácné zeminy v hodnotě miliard dolarů. Červené bahno obsahuje tyto prvky v desetkrát až dvacetkrát vyšší koncentraci, než je běžné v zemské kůře. Společnost ElementUSA již připravuje prototyp závodu, který by měl z tohoto odpadu začít těžit gallium a scandium koncem tohoto desetiletí. Scandium se používá pro lehké slitiny v letectví, které mohou výrazně snížit spotřebu paliva.
Navzdory technickému pokroku zůstává hlavní překážkou ekonomická stránka věci. Vzácné zeminy jsou sice užitečné, ale jejich tržní cena není tak vysoká jako u zlata nebo platiny, což dosud zvýhodňovalo konvenční těžbu. Aby se nové metody vyplatily, musí firmy vedle vzácných zemin získávat i další produkty. Například popílek může sloužit k výrobě vodních filtrů a houby mohou produkovat biopalivo. Zpracování červeného bahna zase umožňuje souběžnou produkci železa.
Pokud se tyto postupy ukážou jako životaschopné, přinesou dvojí užitek. Země získají nezávislost na dovozu strategických surovin a zároveň se podaří vyčistit životní prostředí od starých ekologických zátěží. Obrovské skládky průmyslového odpadu by se tak změnily z drahého problému na cenný zdroj. Celý proces by mohl vytvořit novou formu symbiózy mezi průmyslem a ochranou přírody, kde se dříve obávaný odpad stane užitečným spojencem.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.