Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Kadyrovova moc v Čečensku není založena na institucích, ale na hluboce osobním paktu s Vladimirem Putinem. Tento vztah se datuje do roku 1999, kdy Putin slíbil tvrdý postup proti čečenským separatistům. Ramzan zdědil spojenectví po svém otci Achmatu Kadyrovovi, který byl zavražděn v roce 2004.
Od té doby vládne republice s brutalitou, která zahrnuje únosy, mučení i mimosoudní popravy, přičemž je štědře dotován z federálního rozpočtu. Investigativní projekt Proekt uvádí, že Kadyrov jmenoval do státních funkcí nejméně 95 svých příbuzných, což je v rámci Ruska rekordní číslo (pro srovnání, u Putina bylo identifikováno 27 příbuzných na mocenských postech).
Zatímco se Kadyrov snaží spekulace vyvrátit videi z posilovny, realita na bojišti jeho mýtus neporazitelnosti oslabuje. Jeho jednotky, známé jako „kadyrovci“, si vysloužily posměšnou přezdívku „TikTokoví bojovníci“.
Navzdory své pověsti krutých válečníků nedokázali zastavit ukrajinské ofenzívy a jejich vojenský přínos v roce 2025 byl podle analytiků minimální. Podle nezávislého portálu Mediazona bylo k prosinci 2025 potvrzeno nejméně 372 zabitých vojáků z Čečenska, což je však považováno za velmi střízlivý odhad skutečných ztrát.
Případné Kadyrovovo stažení ze scény by pro Kreml znamenalo administrativní bolehlav. Existují náznaky, že se připravuje dynastické předání moci – začátkem ledna 2026 byl Kadyrovův teprve dvacetiletý syn Achmat jmenován úřadujícím vicepremiérem. Ruské zákony sice vyžadují pro šéfa regionu věk minimálně 30 let, ale v Čečensku se pravidla často ohýbají podle aktuální potřeby klanu.
Moskva však může mít v záloze i jiné figuranty. Jako silný kandidát se jeví Apti Alaudinov, velitel speciálních sil Achmat, který se stal tváří ruské válečné propagandy a často vystupuje ve státní televizi.
Na rozdíl od Kadyrova, který se prezentuje jako polonezávislý polní velitel, je Alaudinov vnímán jako postava loajální přímo ruským bezpečnostním složkám (FSB). Expert na Kavkaz Ruslan Aisin se domnívá, že Kreml by mohl dokonce z Kadyrovova odchodu těžit, protože by se zbavil závislosti na jedné nevyzpytatelné osobě ve prospěch „kolektivního Kadyrova“.
Bez ohledu na to, zda Kadyrovova diagnóza (hovoří se o nekróze slinivky břišní s úmrtností až 80 %) povede k jeho brzkému konci, je jasné, že éra jeho absolutní dominance čelí největší zkoušce.
Kreml se nyní snaží zajistit, aby jakákoliv transformace v Grozném proběhla hladce a nevyvolala třetí čečenskou válku, která by v době vyčerpávajícího konfliktu s Ukrajinou byla pro Putina katastrofou.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.