Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Kadyrovova moc v Čečensku není založena na institucích, ale na hluboce osobním paktu s Vladimirem Putinem. Tento vztah se datuje do roku 1999, kdy Putin slíbil tvrdý postup proti čečenským separatistům. Ramzan zdědil spojenectví po svém otci Achmatu Kadyrovovi, který byl zavražděn v roce 2004.
Od té doby vládne republice s brutalitou, která zahrnuje únosy, mučení i mimosoudní popravy, přičemž je štědře dotován z federálního rozpočtu. Investigativní projekt Proekt uvádí, že Kadyrov jmenoval do státních funkcí nejméně 95 svých příbuzných, což je v rámci Ruska rekordní číslo (pro srovnání, u Putina bylo identifikováno 27 příbuzných na mocenských postech).
Zatímco se Kadyrov snaží spekulace vyvrátit videi z posilovny, realita na bojišti jeho mýtus neporazitelnosti oslabuje. Jeho jednotky, známé jako „kadyrovci“, si vysloužily posměšnou přezdívku „TikTokoví bojovníci“.
Navzdory své pověsti krutých válečníků nedokázali zastavit ukrajinské ofenzívy a jejich vojenský přínos v roce 2025 byl podle analytiků minimální. Podle nezávislého portálu Mediazona bylo k prosinci 2025 potvrzeno nejméně 372 zabitých vojáků z Čečenska, což je však považováno za velmi střízlivý odhad skutečných ztrát.
Případné Kadyrovovo stažení ze scény by pro Kreml znamenalo administrativní bolehlav. Existují náznaky, že se připravuje dynastické předání moci – začátkem ledna 2026 byl Kadyrovův teprve dvacetiletý syn Achmat jmenován úřadujícím vicepremiérem. Ruské zákony sice vyžadují pro šéfa regionu věk minimálně 30 let, ale v Čečensku se pravidla často ohýbají podle aktuální potřeby klanu.
Moskva však může mít v záloze i jiné figuranty. Jako silný kandidát se jeví Apti Alaudinov, velitel speciálních sil Achmat, který se stal tváří ruské válečné propagandy a často vystupuje ve státní televizi.
Na rozdíl od Kadyrova, který se prezentuje jako polonezávislý polní velitel, je Alaudinov vnímán jako postava loajální přímo ruským bezpečnostním složkám (FSB). Expert na Kavkaz Ruslan Aisin se domnívá, že Kreml by mohl dokonce z Kadyrovova odchodu těžit, protože by se zbavil závislosti na jedné nevyzpytatelné osobě ve prospěch „kolektivního Kadyrova“.
Bez ohledu na to, zda Kadyrovova diagnóza (hovoří se o nekróze slinivky břišní s úmrtností až 80 %) povede k jeho brzkému konci, je jasné, že éra jeho absolutní dominance čelí největší zkoušce.
Kreml se nyní snaží zajistit, aby jakákoliv transformace v Grozném proběhla hladce a nevyvolala třetí čečenskou válku, která by v době vyčerpávajícího konfliktu s Ukrajinou byla pro Putina katastrofou.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.