Joe Biden má agresivní rakovinu s metastázemi do kostí, oznámila jeho kancelář

Joe Biden
Joe Biden, foto: NATO
Klára Marková 19. května 2025 11:03
Sdílej:

Bývalému americkému prezidentovi Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty, která se již rozšířila do kostí. Tato závažná zdravotní zpráva byla zveřejněna jeho osobní kanceláří v neděli 18. května večer. Joe Biden, kterému je 82 let, nyní se svou rodinou a lékařským týmem zvažuje možnosti léčby.

Příznaky onemocnění byly zaznamenány poté, co lékaři objevili u bývalé hlavy státu uzlík na prostatě a obtíže při močení. „Přestože jde o agresivnější formu nemoci, nádor se zdá být hormonálně senzitivní, což umožňuje účinné zvládnutí pomocí vhodné léčby,“ uvedla kancelář bývalého prezidenta. Jeho Gleasonovo skóre, které hodnotí závažnost rakoviny na škále od 1 do 10, dosáhlo hodnoty 9 – tedy jedné z nejvyšších.

Rakovina prostaty, která metastázuje do jiných částí těla, nejčastěji napadá právě kosti. V této fázi je léčba mnohem náročnější, protože zhoubné buňky se mohou nacházet v různých částech těla a klasická terapie nemusí být dostatečně účinná. Bidenův typ nádoru však stále závisí na mužských hormonech, což otevírá cestu k léčbě pomocí hormonální deprivace.

Na zprávu okamžitě zareagoval i současný prezident Spojených států Donald Trump, který Bidena porazil v loňských volbách. „Melania a já jsme smutní ze zprávy o Joeově zdravotním stavu. Posíláme upřímné přání brzkého uzdravení jemu i jeho rodině,“ napsal Trump na platformě Truth Social. Neobvykle vřelý tón a použití křestního jména „Joe“ připomíná Bidenovo loňské gesto, kdy vyjádřil soucit s „Donaldem“ po neúspěšném pokusu o atentát.

Také Kamala Harrisová, Bidenova bývalá viceprezidentka a neúspěšná kandidátka proti Trumpovi ve volbách v roce 2024, vyjádřila na sociální síti X smutek nad diagnózou: „Joe je bojovník – a vím, že se této výzvě postaví se stejnou silou a optimismem, jaký ho vždy charakterizoval.“

Přání brzkého uzdravení zaslal i britský premiér Keir Starmer. Barack Obama, který se s Bidenem sblížil během svého prezidentství, napsal: „Michelle a já myslíme na celou Bidenovu rodinu. Nikdo neudělal pro výzkum rakoviny víc než Joe. Věříme, že se s tímto bojem vyrovná se svou obvyklou odhodlaností a grácií.“

Biden v posledních letech čelil opakovaným spekulacím o svém zdraví a mentální způsobilosti. Ještě v roce 2023 popíral, že by byl na výkon funkce příliš starý, i přes sérii unavených veřejných vystoupení a únik zvukové nahrávky z výslechu u zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura, v níž si Biden nepamatoval klíčové události. Letos se navíc očekává publikace knihy Original Sin, která na základě výpovědí více než 200 svědků obviňuje Bílý dům ze zatajování prezidentova zdravotního stavu a uvádí i úvahy o možném používání invalidního vozíku v případě znovuzvolení.

Biden se přitom rozhodl nekandidovat ve volbách v roce 2024 a podpořil Harrisovou jako svou nástupkyni. Tu však Trump nakonec porazil a v lednu 2025 se opět ujal úřadu prezidenta. Zdravotní stav bývalé hlavy státu nyní znovu rozdmýchává debatu o jeho rozhodnutí původně usilovat o druhý mandát.

Biden v minulosti rakovinu již porazil. Před nástupem do úřadu mu byly odstraněny nemelanomové kožní nádory, a v únoru 2023 podstoupil operaci kvůli rakovinovému ložisku na hrudi. Navíc v roce 2022 oznámil ambiciózní „měsíční program proti rakovině“, jehož cílem bylo snížit úmrtnost na rakovinu o polovinu během následujících 25 let. Program byl inspirován smrtí jeho syna Beaua, který podlehl nádoru na mozku.

Bidenův život byl dlouhodobě poznamenán tragédiemi. V roce 1972 přišel o manželku Neiliu a dceru Naomi při autonehodě. Krátce před odchodem z veřejného života omilostnil svého syna Huntera, odsouzeného za daňové a zbraňové delikty, přestože původně sliboval, že do vyšetřování nebude zasahovat.

Soucit a podporu Bidenovi vyjádřili i další demokraté. Ministr dopravy Pete Buttigieg označil Bidena za muže „hluboké víry a mimořádné odolnosti“, guvernér Kalifornie Gavin Newsom pak zdůraznil jeho lidskost a důstojnost.

Joe Biden tak vstupuje do jednoho z nejtěžších bojů svého života. Veřejnost, politici i jeho blízcí nyní sledují, zda i tentokrát dokáže obstát se stejnou odhodlaností, jakou prokazoval celou svou kariéru. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Teherán

Vězni čekající v největší íránské věznici na popravu zahájili protestní hladovku

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Netanjahu míří do jámy lvové? Na schůzce s Trumpem může dopadnout jako kdysi Zelenskyj

Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.

Novinky
Lindsey Graham

Ve Washingtonu začínají smuteční obřady na počest Grahama. Dorazil Netanjahu i Zelenskyj

Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Novinky
Špagety

Snídaně, oběd a večeře. Je jídlo v průběhu celého dne opravdu zdravé? Vědci jsou na stopě revolučního objevu

Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.