Bývalému americkému prezidentovi Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty, která se již rozšířila do kostí. Tato závažná zdravotní zpráva byla zveřejněna jeho osobní kanceláří v neděli 18. května večer. Joe Biden, kterému je 82 let, nyní se svou rodinou a lékařským týmem zvažuje možnosti léčby.
Příznaky onemocnění byly zaznamenány poté, co lékaři objevili u bývalé hlavy státu uzlík na prostatě a obtíže při močení. „Přestože jde o agresivnější formu nemoci, nádor se zdá být hormonálně senzitivní, což umožňuje účinné zvládnutí pomocí vhodné léčby,“ uvedla kancelář bývalého prezidenta. Jeho Gleasonovo skóre, které hodnotí závažnost rakoviny na škále od 1 do 10, dosáhlo hodnoty 9 – tedy jedné z nejvyšších.
Rakovina prostaty, která metastázuje do jiných částí těla, nejčastěji napadá právě kosti. V této fázi je léčba mnohem náročnější, protože zhoubné buňky se mohou nacházet v různých částech těla a klasická terapie nemusí být dostatečně účinná. Bidenův typ nádoru však stále závisí na mužských hormonech, což otevírá cestu k léčbě pomocí hormonální deprivace.
Na zprávu okamžitě zareagoval i současný prezident Spojených států Donald Trump, který Bidena porazil v loňských volbách. „Melania a já jsme smutní ze zprávy o Joeově zdravotním stavu. Posíláme upřímné přání brzkého uzdravení jemu i jeho rodině,“ napsal Trump na platformě Truth Social. Neobvykle vřelý tón a použití křestního jména „Joe“ připomíná Bidenovo loňské gesto, kdy vyjádřil soucit s „Donaldem“ po neúspěšném pokusu o atentát.
Také Kamala Harrisová, Bidenova bývalá viceprezidentka a neúspěšná kandidátka proti Trumpovi ve volbách v roce 2024, vyjádřila na sociální síti X smutek nad diagnózou: „Joe je bojovník – a vím, že se této výzvě postaví se stejnou silou a optimismem, jaký ho vždy charakterizoval.“
Přání brzkého uzdravení zaslal i britský premiér Keir Starmer. Barack Obama, který se s Bidenem sblížil během svého prezidentství, napsal: „Michelle a já myslíme na celou Bidenovu rodinu. Nikdo neudělal pro výzkum rakoviny víc než Joe. Věříme, že se s tímto bojem vyrovná se svou obvyklou odhodlaností a grácií.“
Biden v posledních letech čelil opakovaným spekulacím o svém zdraví a mentální způsobilosti. Ještě v roce 2023 popíral, že by byl na výkon funkce příliš starý, i přes sérii unavených veřejných vystoupení a únik zvukové nahrávky z výslechu u zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura, v níž si Biden nepamatoval klíčové události. Letos se navíc očekává publikace knihy Original Sin, která na základě výpovědí více než 200 svědků obviňuje Bílý dům ze zatajování prezidentova zdravotního stavu a uvádí i úvahy o možném používání invalidního vozíku v případě znovuzvolení.
Biden se přitom rozhodl nekandidovat ve volbách v roce 2024 a podpořil Harrisovou jako svou nástupkyni. Tu však Trump nakonec porazil a v lednu 2025 se opět ujal úřadu prezidenta. Zdravotní stav bývalé hlavy státu nyní znovu rozdmýchává debatu o jeho rozhodnutí původně usilovat o druhý mandát.
Biden v minulosti rakovinu již porazil. Před nástupem do úřadu mu byly odstraněny nemelanomové kožní nádory, a v únoru 2023 podstoupil operaci kvůli rakovinovému ložisku na hrudi. Navíc v roce 2022 oznámil ambiciózní „měsíční program proti rakovině“, jehož cílem bylo snížit úmrtnost na rakovinu o polovinu během následujících 25 let. Program byl inspirován smrtí jeho syna Beaua, který podlehl nádoru na mozku.
Bidenův život byl dlouhodobě poznamenán tragédiemi. V roce 1972 přišel o manželku Neiliu a dceru Naomi při autonehodě. Krátce před odchodem z veřejného života omilostnil svého syna Huntera, odsouzeného za daňové a zbraňové delikty, přestože původně sliboval, že do vyšetřování nebude zasahovat.
Soucit a podporu Bidenovi vyjádřili i další demokraté. Ministr dopravy Pete Buttigieg označil Bidena za muže „hluboké víry a mimořádné odolnosti“, guvernér Kalifornie Gavin Newsom pak zdůraznil jeho lidskost a důstojnost.
Joe Biden tak vstupuje do jednoho z nejtěžších bojů svého života. Veřejnost, politici i jeho blízcí nyní sledují, zda i tentokrát dokáže obstát se stejnou odhodlaností, jakou prokazoval celou svou kariéru.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.