Bývalému americkému prezidentovi Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty, která se již rozšířila do kostí. Tato závažná zdravotní zpráva byla zveřejněna jeho osobní kanceláří v neděli 18. května večer. Joe Biden, kterému je 82 let, nyní se svou rodinou a lékařským týmem zvažuje možnosti léčby.
Příznaky onemocnění byly zaznamenány poté, co lékaři objevili u bývalé hlavy státu uzlík na prostatě a obtíže při močení. „Přestože jde o agresivnější formu nemoci, nádor se zdá být hormonálně senzitivní, což umožňuje účinné zvládnutí pomocí vhodné léčby,“ uvedla kancelář bývalého prezidenta. Jeho Gleasonovo skóre, které hodnotí závažnost rakoviny na škále od 1 do 10, dosáhlo hodnoty 9 – tedy jedné z nejvyšších.
Rakovina prostaty, která metastázuje do jiných částí těla, nejčastěji napadá právě kosti. V této fázi je léčba mnohem náročnější, protože zhoubné buňky se mohou nacházet v různých částech těla a klasická terapie nemusí být dostatečně účinná. Bidenův typ nádoru však stále závisí na mužských hormonech, což otevírá cestu k léčbě pomocí hormonální deprivace.
Na zprávu okamžitě zareagoval i současný prezident Spojených států Donald Trump, který Bidena porazil v loňských volbách. „Melania a já jsme smutní ze zprávy o Joeově zdravotním stavu. Posíláme upřímné přání brzkého uzdravení jemu i jeho rodině,“ napsal Trump na platformě Truth Social. Neobvykle vřelý tón a použití křestního jména „Joe“ připomíná Bidenovo loňské gesto, kdy vyjádřil soucit s „Donaldem“ po neúspěšném pokusu o atentát.
Také Kamala Harrisová, Bidenova bývalá viceprezidentka a neúspěšná kandidátka proti Trumpovi ve volbách v roce 2024, vyjádřila na sociální síti X smutek nad diagnózou: „Joe je bojovník – a vím, že se této výzvě postaví se stejnou silou a optimismem, jaký ho vždy charakterizoval.“
Přání brzkého uzdravení zaslal i britský premiér Keir Starmer. Barack Obama, který se s Bidenem sblížil během svého prezidentství, napsal: „Michelle a já myslíme na celou Bidenovu rodinu. Nikdo neudělal pro výzkum rakoviny víc než Joe. Věříme, že se s tímto bojem vyrovná se svou obvyklou odhodlaností a grácií.“
Biden v posledních letech čelil opakovaným spekulacím o svém zdraví a mentální způsobilosti. Ještě v roce 2023 popíral, že by byl na výkon funkce příliš starý, i přes sérii unavených veřejných vystoupení a únik zvukové nahrávky z výslechu u zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura, v níž si Biden nepamatoval klíčové události. Letos se navíc očekává publikace knihy Original Sin, která na základě výpovědí více než 200 svědků obviňuje Bílý dům ze zatajování prezidentova zdravotního stavu a uvádí i úvahy o možném používání invalidního vozíku v případě znovuzvolení.
Biden se přitom rozhodl nekandidovat ve volbách v roce 2024 a podpořil Harrisovou jako svou nástupkyni. Tu však Trump nakonec porazil a v lednu 2025 se opět ujal úřadu prezidenta. Zdravotní stav bývalé hlavy státu nyní znovu rozdmýchává debatu o jeho rozhodnutí původně usilovat o druhý mandát.
Biden v minulosti rakovinu již porazil. Před nástupem do úřadu mu byly odstraněny nemelanomové kožní nádory, a v únoru 2023 podstoupil operaci kvůli rakovinovému ložisku na hrudi. Navíc v roce 2022 oznámil ambiciózní „měsíční program proti rakovině“, jehož cílem bylo snížit úmrtnost na rakovinu o polovinu během následujících 25 let. Program byl inspirován smrtí jeho syna Beaua, který podlehl nádoru na mozku.
Bidenův život byl dlouhodobě poznamenán tragédiemi. V roce 1972 přišel o manželku Neiliu a dceru Naomi při autonehodě. Krátce před odchodem z veřejného života omilostnil svého syna Huntera, odsouzeného za daňové a zbraňové delikty, přestože původně sliboval, že do vyšetřování nebude zasahovat.
Soucit a podporu Bidenovi vyjádřili i další demokraté. Ministr dopravy Pete Buttigieg označil Bidena za muže „hluboké víry a mimořádné odolnosti“, guvernér Kalifornie Gavin Newsom pak zdůraznil jeho lidskost a důstojnost.
Joe Biden tak vstupuje do jednoho z nejtěžších bojů svého života. Veřejnost, politici i jeho blízcí nyní sledují, zda i tentokrát dokáže obstát se stejnou odhodlaností, jakou prokazoval celou svou kariéru.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.