Bývalému americkému prezidentovi Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty, která se již rozšířila do kostí. Tato závažná zdravotní zpráva byla zveřejněna jeho osobní kanceláří v neděli 18. května večer. Joe Biden, kterému je 82 let, nyní se svou rodinou a lékařským týmem zvažuje možnosti léčby.
Příznaky onemocnění byly zaznamenány poté, co lékaři objevili u bývalé hlavy státu uzlík na prostatě a obtíže při močení. „Přestože jde o agresivnější formu nemoci, nádor se zdá být hormonálně senzitivní, což umožňuje účinné zvládnutí pomocí vhodné léčby,“ uvedla kancelář bývalého prezidenta. Jeho Gleasonovo skóre, které hodnotí závažnost rakoviny na škále od 1 do 10, dosáhlo hodnoty 9 – tedy jedné z nejvyšších.
Rakovina prostaty, která metastázuje do jiných částí těla, nejčastěji napadá právě kosti. V této fázi je léčba mnohem náročnější, protože zhoubné buňky se mohou nacházet v různých částech těla a klasická terapie nemusí být dostatečně účinná. Bidenův typ nádoru však stále závisí na mužských hormonech, což otevírá cestu k léčbě pomocí hormonální deprivace.
Na zprávu okamžitě zareagoval i současný prezident Spojených států Donald Trump, který Bidena porazil v loňských volbách. „Melania a já jsme smutní ze zprávy o Joeově zdravotním stavu. Posíláme upřímné přání brzkého uzdravení jemu i jeho rodině,“ napsal Trump na platformě Truth Social. Neobvykle vřelý tón a použití křestního jména „Joe“ připomíná Bidenovo loňské gesto, kdy vyjádřil soucit s „Donaldem“ po neúspěšném pokusu o atentát.
Také Kamala Harrisová, Bidenova bývalá viceprezidentka a neúspěšná kandidátka proti Trumpovi ve volbách v roce 2024, vyjádřila na sociální síti X smutek nad diagnózou: „Joe je bojovník – a vím, že se této výzvě postaví se stejnou silou a optimismem, jaký ho vždy charakterizoval.“
Přání brzkého uzdravení zaslal i britský premiér Keir Starmer. Barack Obama, který se s Bidenem sblížil během svého prezidentství, napsal: „Michelle a já myslíme na celou Bidenovu rodinu. Nikdo neudělal pro výzkum rakoviny víc než Joe. Věříme, že se s tímto bojem vyrovná se svou obvyklou odhodlaností a grácií.“
Biden v posledních letech čelil opakovaným spekulacím o svém zdraví a mentální způsobilosti. Ještě v roce 2023 popíral, že by byl na výkon funkce příliš starý, i přes sérii unavených veřejných vystoupení a únik zvukové nahrávky z výslechu u zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura, v níž si Biden nepamatoval klíčové události. Letos se navíc očekává publikace knihy Original Sin, která na základě výpovědí více než 200 svědků obviňuje Bílý dům ze zatajování prezidentova zdravotního stavu a uvádí i úvahy o možném používání invalidního vozíku v případě znovuzvolení.
Biden se přitom rozhodl nekandidovat ve volbách v roce 2024 a podpořil Harrisovou jako svou nástupkyni. Tu však Trump nakonec porazil a v lednu 2025 se opět ujal úřadu prezidenta. Zdravotní stav bývalé hlavy státu nyní znovu rozdmýchává debatu o jeho rozhodnutí původně usilovat o druhý mandát.
Biden v minulosti rakovinu již porazil. Před nástupem do úřadu mu byly odstraněny nemelanomové kožní nádory, a v únoru 2023 podstoupil operaci kvůli rakovinovému ložisku na hrudi. Navíc v roce 2022 oznámil ambiciózní „měsíční program proti rakovině“, jehož cílem bylo snížit úmrtnost na rakovinu o polovinu během následujících 25 let. Program byl inspirován smrtí jeho syna Beaua, který podlehl nádoru na mozku.
Bidenův život byl dlouhodobě poznamenán tragédiemi. V roce 1972 přišel o manželku Neiliu a dceru Naomi při autonehodě. Krátce před odchodem z veřejného života omilostnil svého syna Huntera, odsouzeného za daňové a zbraňové delikty, přestože původně sliboval, že do vyšetřování nebude zasahovat.
Soucit a podporu Bidenovi vyjádřili i další demokraté. Ministr dopravy Pete Buttigieg označil Bidena za muže „hluboké víry a mimořádné odolnosti“, guvernér Kalifornie Gavin Newsom pak zdůraznil jeho lidskost a důstojnost.
Joe Biden tak vstupuje do jednoho z nejtěžších bojů svého života. Veřejnost, politici i jeho blízcí nyní sledují, zda i tentokrát dokáže obstát se stejnou odhodlaností, jakou prokazoval celou svou kariéru.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.