Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Spor se vystupňoval poté, co Gor údajně pomohl zablokovat nominaci Jareda Isaacmana na post šéfa NASA – kandidáta, jehož Musk výrazně podporoval. Isaacman, miliardář a pilot, byl podle Muska ideální volbou pro vedení vesmírného programu, avšak jeho nominace byla náhle stažena, což bylo podle pozorovatelů poslední kapkou v již napjatém vztahu mezi Muskem a prezidentem.
„Je to had,“ napsal Musk na X v reakci na článek deníku New York Post, který uváděl, že Gor údajně dosud nepředložil nezbytné podklady pro získání trvalé bezpečnostní prověrky, přestože sám dohlíží na bezpečnostní prověrky tisíců zaměstnanců Bílého domu. Bílý dům však obvinění odmítl a tvrdí, že Gor je v souladu se všemi právními i etickými povinnostmi.
„Pan Gor má aktivní bezpečnostní prověrku a jakékoli náznaky opaku jsou nepravdivé,“ uvedl právní zástupce Bílého domu David Warrington.
Gora se zastal i viceprezident JD Vance, který ocenil jeho úsilí o personální posílení vlády oddané programu „America First“ a dodal, že „odvádí skvělou práci a bude v tom pokračovat“.
Napětí mezi Muskem a Gorem však není novinkou. Oba se střetli už v březnu na zasedání kabinetu, kde Musk – tehdy jako hlava agentury DOGE (Department of Government Efficiency) – ostře kritizoval rozpočty některých vládních agentur. Trump tehdy veřejně připomněl, že konečné slovo mají vedoucí jednotlivých agentur, nikoliv Musk.
Zrušení nominace Jareda Isaacmana ale rozhořčení vystupňovalo. Následovala série Muskových výpadů na sociálních sítích, kdy kritizoval prezidenta i jeho legislativní iniciativy, včetně tzv. „Big Beautiful Bill“, o jehož podporu se Trump snažil v Kongresu.
Roztržka znamenala definitivní konec jejich spolupráce – Musk krátce nato ohlásil svůj odchod z vládních struktur a mezi oběma muži vypukla veřejná přestřelka.
Přesto se zdá, že bouře postupně utichá. Prezident Trump později prohlásil, že vůči Muskovým výpadům nechová žádnou zášť, a miliardář se na své platformě veřejně omluvil se slovy, že „zašel příliš daleko“. V Bílém domě i nadále panuje snaha minimalizovat dopad veřejné hádky, která odváděla pozornost od hlavních priorit vlády.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.