Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Spor se vystupňoval poté, co Gor údajně pomohl zablokovat nominaci Jareda Isaacmana na post šéfa NASA – kandidáta, jehož Musk výrazně podporoval. Isaacman, miliardář a pilot, byl podle Muska ideální volbou pro vedení vesmírného programu, avšak jeho nominace byla náhle stažena, což bylo podle pozorovatelů poslední kapkou v již napjatém vztahu mezi Muskem a prezidentem.
„Je to had,“ napsal Musk na X v reakci na článek deníku New York Post, který uváděl, že Gor údajně dosud nepředložil nezbytné podklady pro získání trvalé bezpečnostní prověrky, přestože sám dohlíží na bezpečnostní prověrky tisíců zaměstnanců Bílého domu. Bílý dům však obvinění odmítl a tvrdí, že Gor je v souladu se všemi právními i etickými povinnostmi.
„Pan Gor má aktivní bezpečnostní prověrku a jakékoli náznaky opaku jsou nepravdivé,“ uvedl právní zástupce Bílého domu David Warrington.
Gora se zastal i viceprezident JD Vance, který ocenil jeho úsilí o personální posílení vlády oddané programu „America First“ a dodal, že „odvádí skvělou práci a bude v tom pokračovat“.
Napětí mezi Muskem a Gorem však není novinkou. Oba se střetli už v březnu na zasedání kabinetu, kde Musk – tehdy jako hlava agentury DOGE (Department of Government Efficiency) – ostře kritizoval rozpočty některých vládních agentur. Trump tehdy veřejně připomněl, že konečné slovo mají vedoucí jednotlivých agentur, nikoliv Musk.
Zrušení nominace Jareda Isaacmana ale rozhořčení vystupňovalo. Následovala série Muskových výpadů na sociálních sítích, kdy kritizoval prezidenta i jeho legislativní iniciativy, včetně tzv. „Big Beautiful Bill“, o jehož podporu se Trump snažil v Kongresu.
Roztržka znamenala definitivní konec jejich spolupráce – Musk krátce nato ohlásil svůj odchod z vládních struktur a mezi oběma muži vypukla veřejná přestřelka.
Přesto se zdá, že bouře postupně utichá. Prezident Trump později prohlásil, že vůči Muskovým výpadům nechová žádnou zášť, a miliardář se na své platformě veřejně omluvil se slovy, že „zašel příliš daleko“. V Bílém domě i nadále panuje snaha minimalizovat dopad veřejné hádky, která odváděla pozornost od hlavních priorit vlády.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
