Návštěvnost Japonska v posledních týdnech výrazně poklesla, zejména ze strany turistů z jihovýchodní Asie. Důvodem má být bizarní a poněkud znepokojivá předpověď z japonského manga komiksu z 90. let, který údajně varuje před velkou přírodní katastrofou, jež má zasáhnout zemi 5. července 2025. Tato informace, ačkoliv zcela nevědecká, se lavinovitě šíří na sociálních sítích a má viditelný dopad na cestovní ruch.
Komiks s názvem The Future I Saw (Budoucnost, kterou jsem viděla), který poprvé vyšel v roce 1999, napsala autorka Ryo Tatsuki na základě svých „prorockých snů“. První vydání se proslavilo tím, že na své obálce uvádělo jako datum „velké katastrofy“ březen 2011 – měsíc, kdy Japonsko skutečně zasáhlo ničivé zemětřesení a tsunami, které zabily přes 18 tisíc lidí a způsobily havárii v jaderné elektrárně Fukušima.
Novější vydání komiksu, které vyšlo v roce 2021 a obsahuje dodatečný materiál, přináší další znepokojující datum: 5. červenec 2025. A právě tato předpověď podle všeho způsobila paniku mezi některými potenciálními návštěvníky Japonska.
Podle analytiků z Bloomberg Intelligence, kteří využili data společnosti ForwardKeys, došlo k dramatickému poklesu rezervací letenek do Japonska zejména z Hongkongu, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. V některých případech byly rezervace pro období od konce června do začátku července nižší až o 83 % ve srovnání s předchozím rokem. Průměrný pokles rezervací z Hongkongu dosáhl až 50 %.
Cestovní kanceláře v Hongkongu potvrzují, že klienti své plány skutečně ruší. Během jarních prázdnin mezi dubnem a květnem klesl počet zájezdů do Japonska na polovinu oproti loňskému roku. Letecké společnosti, například Greater Bay Airlines nebo Hong Kong Airlines, proto musely snížit počet letů do Japonska, přestože bývá toto období vysoce vytížené kvůli sezóně kvetoucích sakur a velikonočním svátkům.
Japonské úřady i regionální politici se nyní snaží uklidnit veřejnost a vyzývají turisty, aby se nenechali ovlivnit neověřenými předpověďmi. Guvernér prefektury Mijagi, jedné z oblastí nejvíce zasažených katastrofou v roce 2011, označil fámy za „nepodložené“ a varoval, že už začaly negativně ovlivňovat ekonomiku regionu.
Země přitom zažívá boom cestovního ruchu od doby, kdy pominula pandemie covidu-19. V dubnu dorazilo do Japonska rekordních 3,9 milionu turistů, přičemž velkým lákadlem je i slabý jen. Cílem vlády je zvýšit počet ročních návštěvníků až na 60 milionů do konce desetiletí.
Navzdory opakovanému varování odborníků, že zemětřesení nelze přesně předpovědět, manga komiks The Future I Saw rezonuje především na internetu. Veřejnoprávní televize NHK uvedla, že na YouTube bylo nahráno přes 1 400 videí věnovaných tomuto tématu, která dohromady nasbírala více než 100 milionů zhlédnutí. Nové vydání komiksu se prodalo v téměř milionovém nákladu.
Ryo Tatsuki, autorka tohoto díla, se v nedávném rozhovoru pro deník Mainiči Šimbun snažila zmírnit dopad svého díla. Zdůraznila, že její práce má upozorňovat na důležitost přípravy na přírodní katastrofy, nikoliv šířit paniku. „Je důležité, aby se lidé zbytečně neovlivňovali tím, co jsem napsala. Měli by naslouchat názorům odborníků,“ uvedla.
Japonsko leží na tzv. Ohnivém kruhu Tichého oceánu, což z něj činí jednu z nejseizmologičtějších oblastí světa. V dubnu japonská vládní pracovní skupina varovala, že existuje přibližně 80% pravděpodobnost, že během příštích 30 let dojde k zemětřesení o síle až 9 stupňů v oblasti Nankaiského příkopu. Podle vládních propočtů by si taková událost mohla vyžádat až 298 000 lidských životů a zničit více než 2 miliony budov.
Ačkoliv žádný seriózní odborník nepřikládá komiksové předpovědi váhu, strach mezi některými lidmi přetrvává. Turistický ruch, který je pro Japonsko stále důležitější součástí ekonomiky, tak může kvůli jedné staré kresbě čelit nečekané výzvě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.