Návštěvnost Japonska v posledních týdnech výrazně poklesla, zejména ze strany turistů z jihovýchodní Asie. Důvodem má být bizarní a poněkud znepokojivá předpověď z japonského manga komiksu z 90. let, který údajně varuje před velkou přírodní katastrofou, jež má zasáhnout zemi 5. července 2025. Tato informace, ačkoliv zcela nevědecká, se lavinovitě šíří na sociálních sítích a má viditelný dopad na cestovní ruch.
Komiks s názvem The Future I Saw (Budoucnost, kterou jsem viděla), který poprvé vyšel v roce 1999, napsala autorka Ryo Tatsuki na základě svých „prorockých snů“. První vydání se proslavilo tím, že na své obálce uvádělo jako datum „velké katastrofy“ březen 2011 – měsíc, kdy Japonsko skutečně zasáhlo ničivé zemětřesení a tsunami, které zabily přes 18 tisíc lidí a způsobily havárii v jaderné elektrárně Fukušima.
Novější vydání komiksu, které vyšlo v roce 2021 a obsahuje dodatečný materiál, přináší další znepokojující datum: 5. červenec 2025. A právě tato předpověď podle všeho způsobila paniku mezi některými potenciálními návštěvníky Japonska.
Podle analytiků z Bloomberg Intelligence, kteří využili data společnosti ForwardKeys, došlo k dramatickému poklesu rezervací letenek do Japonska zejména z Hongkongu, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. V některých případech byly rezervace pro období od konce června do začátku července nižší až o 83 % ve srovnání s předchozím rokem. Průměrný pokles rezervací z Hongkongu dosáhl až 50 %.
Cestovní kanceláře v Hongkongu potvrzují, že klienti své plány skutečně ruší. Během jarních prázdnin mezi dubnem a květnem klesl počet zájezdů do Japonska na polovinu oproti loňskému roku. Letecké společnosti, například Greater Bay Airlines nebo Hong Kong Airlines, proto musely snížit počet letů do Japonska, přestože bývá toto období vysoce vytížené kvůli sezóně kvetoucích sakur a velikonočním svátkům.
Japonské úřady i regionální politici se nyní snaží uklidnit veřejnost a vyzývají turisty, aby se nenechali ovlivnit neověřenými předpověďmi. Guvernér prefektury Mijagi, jedné z oblastí nejvíce zasažených katastrofou v roce 2011, označil fámy za „nepodložené“ a varoval, že už začaly negativně ovlivňovat ekonomiku regionu.
Země přitom zažívá boom cestovního ruchu od doby, kdy pominula pandemie covidu-19. V dubnu dorazilo do Japonska rekordních 3,9 milionu turistů, přičemž velkým lákadlem je i slabý jen. Cílem vlády je zvýšit počet ročních návštěvníků až na 60 milionů do konce desetiletí.
Navzdory opakovanému varování odborníků, že zemětřesení nelze přesně předpovědět, manga komiks The Future I Saw rezonuje především na internetu. Veřejnoprávní televize NHK uvedla, že na YouTube bylo nahráno přes 1 400 videí věnovaných tomuto tématu, která dohromady nasbírala více než 100 milionů zhlédnutí. Nové vydání komiksu se prodalo v téměř milionovém nákladu.
Ryo Tatsuki, autorka tohoto díla, se v nedávném rozhovoru pro deník Mainiči Šimbun snažila zmírnit dopad svého díla. Zdůraznila, že její práce má upozorňovat na důležitost přípravy na přírodní katastrofy, nikoliv šířit paniku. „Je důležité, aby se lidé zbytečně neovlivňovali tím, co jsem napsala. Měli by naslouchat názorům odborníků,“ uvedla.
Japonsko leží na tzv. Ohnivém kruhu Tichého oceánu, což z něj činí jednu z nejseizmologičtějších oblastí světa. V dubnu japonská vládní pracovní skupina varovala, že existuje přibližně 80% pravděpodobnost, že během příštích 30 let dojde k zemětřesení o síle až 9 stupňů v oblasti Nankaiského příkopu. Podle vládních propočtů by si taková událost mohla vyžádat až 298 000 lidských životů a zničit více než 2 miliony budov.
Ačkoliv žádný seriózní odborník nepřikládá komiksové předpovědi váhu, strach mezi některými lidmi přetrvává. Turistický ruch, který je pro Japonsko stále důležitější součástí ekonomiky, tak může kvůli jedné staré kresbě čelit nečekané výzvě.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.