Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Analýza pomáhá lépe porozumět tomu, kde a jak mohou opatření státu podpořit lidi, kteří mohou a chtějí pracovat déle, zdůraznilo ministerstvo.
"Analýza jasně ukazuje, že lidé v předdůchodovém věku nejsou jedna homogenní skupina. Mají různé zdravotní možnosti, rodinné závazky, pracovní podmínky i šance uplatnit se na trhu práce. Proto nestačí dívat se jen na zákonný věk odchodu do důchodu a řešit ho plošně. Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Nová analýza MPSV zkoumá pracovní a sociální situaci seniorů v pěti letech před nástupem do řádného nebo předčasného důchodu. Celých 59 % seniorů odchází do důchodu ze stabilní práce, ať už jde o zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost. Tento údaj není v rozporu se zjištěním, že při dosažení důchodového věku už polovina seniorů nepracuje. Oba ukazatele sledují odlišné okamžiky.
Část lidí odchází do předčasného důchodu ještě před dosažením důchodového věku, zatímco jiní naopak zůstávají ekonomicky aktivní i po jeho dosažení. Naopak 9 % seniorů je před odchodem do důchodu dlouhodobě bez stabilní práce. Do této skupiny spadají zejména osoby s invaliditou, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé kombinující nezaměstnanost, dlouhodobou nemoc či péči o blízkou osobu s omezenou pracovní aktivitou.
Největší prostor pro cílenou pomoc představuje skupina seniorů, kteří ztrácejí kontakt s trhem práce až v posledních letech před důchodem. Takových je 27 % a typicky přestávají pracovat jeden až dva roky před odchodem do penze. Právě u nich mohou vhodně nastavená opatření pomoci prodloužit pracovní aktivitu a zlepšit jejich situaci na trhu práce.
Důvody předčasného odchodu seniorů z trhu práce se liší a jejich pochopení je klíčové pro nastavení účinných opatření. Analýza identifikovala tři hlavní faktory – nezaměstnanost, zdravotní omezení a v menší míře péči o osoby blízké.
Nejčastější příčinou odchodu seniorů z trhu práce je nezaměstnanost. Každý pátý senior (21 %) odchází do důchodu přímo z evidence Úřadu práce. Mezi předčasnými důchodci je to dokonce 42 %. Z dat vyplývá, že vstup do evidence Úřadu práce přichází typicky 11 měsíců před přiznáním důchodu, tedy přibližně na dobu odpovídající maximální délce podpory v nezaměstnanosti pro starší uchazeče. Pro část seniorů tak evidence na Úřadu práce představuje poslední etapu mezi ztrátou zaměstnání a odchodem do důchodu. Důvodů může být více – od obtížnějšího hledání nového zaměstnání ve vyšším věku přes zdravotní omezení až po nižší motivaci zaměstnavatelů přijímat pracovníky, kterým do důchodu zbývá jen několik let.
Dalším významným faktorem jsou zdravotní omezení. Data ukazují, že delší pracovní neschopnost často předchází následné nezaměstnanosti a odchodu do důchodu. Tento vývoj je výraznější u předčasných důchodců. V průměrném měsíci je na více než dvoutýdenní pracovní neschopnosti 9,5 % předčasných důchodců oproti 5,6 % řádných důchodců. Přechod z nemocenské do evidence Úřadu práce u předčasných důchodců v posledním roce před přiznáním důchodu narůstá až na 13 %. Zdravotní problémy se tak často stávají prvním krokem na cestě od zaměstnání přes evidenci Úřadu práce až k předčasnému důchodu.
Třetím sledovaným faktorem byla péče o osoby blízké. V rozporu s častými předpoklady však nejde o dominantní příčinu odchodu z trhu práce. Většina seniorů pobírajících příspěvek na péči dokáže péči kombinovat se zaměstnáním. Analýza zároveň potvrzuje výrazný rozdíl mezi ženami a muži – před přiznáním důchodu pečuje o osobu blízkou 10 % žen a 5 % mužů.
Analýza vychází z unikátně propojených dat Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce České republiky. Potvrzuje, že prodlužování pracovního života nelze stavět pouze na změnách důchodového věku. Stejně důležité je včas rozpoznat rizika, která vedou k předčasnému odchodu z trhu práce, a nabídnout lidem odpovídající podporu.
Výsledky analýzy zároveň potvrzují význam opatření zaměřených na zaměstnávání osob starších 55 let, flexibilní formy práce, rekvalifikace, prevenci zdravotních omezení i podporu lidí, kteří se po ztrátě zaměstnání obtížně vracejí na pracovní trh. Právě poslední roky před důchodem mohou rozhodnout o tom, zda člověk zůstane ekonomicky aktivní, nebo z trhu práce odejde předčasně.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.