Jaké jsou v Česku problémy s důchody? Nová analýza odhalila leccos!

Analýza pomáhá lépe porozumět tomu, kde a jak mohou opatření státu podpořit lidi, kteří mohou a chtějí pracovat déle, zdůraznilo ministerstvo. 

"Analýza jasně ukazuje, že lidé v předdůchodovém věku nejsou jedna homogenní skupina. Mají různé zdravotní možnosti, rodinné závazky, pracovní podmínky i šance uplatnit se na trhu práce. Proto nestačí dívat se jen na zákonný věk odchodu do důchodu a řešit ho plošně. Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Nová analýza MPSV zkoumá pracovní a sociální situaci seniorů v pěti letech před nástupem do řádného nebo předčasného důchodu. Celých 59 % seniorů odchází do důchodu ze stabilní práce, ať už jde o zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost. Tento údaj není v rozporu se zjištěním, že při dosažení důchodového věku už polovina seniorů nepracuje. Oba ukazatele sledují odlišné okamžiky.

Část lidí odchází do předčasného důchodu ještě před dosažením důchodového věku, zatímco jiní naopak zůstávají ekonomicky aktivní i po jeho dosažení. Naopak 9 % seniorů je před odchodem do důchodu dlouhodobě bez stabilní práce. Do této skupiny spadají zejména osoby s invaliditou, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé kombinující nezaměstnanost, dlouhodobou nemoc či péči o blízkou osobu s omezenou pracovní aktivitou.

Největší prostor pro cílenou pomoc představuje skupina seniorů, kteří ztrácejí kontakt s trhem práce až v posledních letech před důchodem. Takových je 27 % a typicky přestávají pracovat jeden až dva roky před odchodem do penze. Právě u nich mohou vhodně nastavená opatření pomoci prodloužit pracovní aktivitu a zlepšit jejich situaci na trhu práce.

Důvody předčasného odchodu seniorů z trhu práce se liší a jejich pochopení je klíčové pro nastavení účinných opatření. Analýza identifikovala tři hlavní faktory – nezaměstnanost, zdravotní omezení a v menší míře péči o osoby blízké.

Nejčastější příčinou odchodu seniorů z trhu práce je nezaměstnanost. Každý pátý senior (21 %) odchází do důchodu přímo z evidence Úřadu práce. Mezi předčasnými důchodci je to dokonce 42 %. Z dat vyplývá, že vstup do evidence Úřadu práce přichází typicky 11 měsíců před přiznáním důchodu, tedy přibližně na dobu odpovídající maximální délce podpory v nezaměstnanosti pro starší uchazeče. Pro část seniorů tak evidence na Úřadu práce představuje poslední etapu mezi ztrátou zaměstnání a odchodem do důchodu. Důvodů může být více – od obtížnějšího hledání nového zaměstnání ve vyšším věku přes zdravotní omezení až po nižší motivaci zaměstnavatelů přijímat pracovníky, kterým do důchodu zbývá jen několik let.

Dalším významným faktorem jsou zdravotní omezení. Data ukazují, že delší pracovní neschopnost často předchází následné nezaměstnanosti a odchodu do důchodu. Tento vývoj je výraznější u předčasných důchodců. V průměrném měsíci je na více než dvoutýdenní pracovní neschopnosti 9,5 % předčasných důchodců oproti 5,6 % řádných důchodců. Přechod z nemocenské do evidence Úřadu práce u předčasných důchodců v posledním roce před přiznáním důchodu narůstá až na 13 %. Zdravotní problémy se tak často stávají prvním krokem na cestě od zaměstnání přes evidenci Úřadu práce až k předčasnému důchodu.

Třetím sledovaným faktorem byla péče o osoby blízké. V rozporu s častými předpoklady však nejde o dominantní příčinu odchodu z trhu práce. Většina seniorů pobírajících příspěvek na péči dokáže péči kombinovat se zaměstnáním. Analýza zároveň potvrzuje výrazný rozdíl mezi ženami a muži – před přiznáním důchodu pečuje o osobu blízkou 10 % žen a 5 % mužů.

Analýza vychází z unikátně propojených dat Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce České republiky. Potvrzuje, že prodlužování pracovního života nelze stavět pouze na změnách důchodového věku. Stejně důležité je včas rozpoznat rizika, která vedou k předčasnému odchodu z trhu práce, a nabídnout lidem odpovídající podporu.

Výsledky analýzy zároveň potvrzují význam opatření zaměřených na zaměstnávání osob starších 55 let, flexibilní formy práce, rekvalifikace, prevenci zdravotních omezení i podporu lidí, kteří se po ztrátě zaměstnání obtížně vracejí na pracovní trh. Právě poslední roky před důchodem mohou rozhodnout o tom, zda člověk zůstane ekonomicky aktivní, nebo z trhu práce odejde předčasně.