Dlouho přehlížená, ale přitom drtivě silná podpora veřejnosti pro razantní klimatická opatření by mohla představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi. Nová celosvětová studie ukázala, že až 89 % lidí si přeje, aby jejich vláda jednala rozhodněji proti globálnímu oteplování. Přesto se většina z nich domnívá, že podobný názor sdílí jen menšina společnosti – což vytváří fenomén označovaný jako „spirála ticha“.
Výzkum, na němž se podílelo 130 tisíc respondentů ve 125 zemích, odhalil zásadní nesoulad mezi tím, co lidé chtějí, a co si myslí, že chtějí ostatní. Většina lidí je ochotna měsíčně přispět 1 % ze svých příjmů na boj proti klimatickým změnám – ale mylně se domnívá, že takových ochotných je málo. Ve skutečnosti je na celosvětové úrovni ochotno přispět 69 % lidí, zatímco průměrný odhad činí pouze 43 %.
Podle vědců je právě tato „vnímavostní mezera“ klíčovým důvodem, proč lidé mlčí a proč se klimatická většina neprojevuje jako silný tlak na politické vedení. Pokud by veřejnost pochopila, že se nachází ve společnosti stejně smýšlejících, mohlo by to vést ke společenskému zlomu – takzvanému sociálnímu tipping pointu.
„Jedna z nejsilnějších forem klimatické komunikace je prosté sdělení, že většina lidí věří, že klimatické změny jsou skutečné, způsobené člověkem, vážné a že vyžadují okamžité kroky,“ uvedl profesor Anthony Leiserowitz z Yaleovy univerzity.
Tichou většinu potvrzují i další studie. Například občané bohatých států silně podporují finanční pomoc chudším zemím, které jsou klimatickými změnami nejvíce zasaženy. A dokonce i ve státech ekonomicky závislých na ropě roste podpora pro ukončení těžby fosilních paliv.
Za dlouhodobé potlačování této většiny nesou odpovědnost i dezinformační kampaně, často vedené průmyslem fosilních paliv, upozorňují odborníci.
Znepokojující jsou i výsledky o vnímání politiků. Například britští poslanci výrazně podceňují podporu veřejnosti pro výstavbu větrných elektráren na pevnině. V USA podle výzkumu 80 % asistentů v Kongresu špatně odhaduje veřejnou podporu pro omezení uhlíkových emisí – v některých případech až o 50 procentních bodů.
Závěry výzkumu publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change ukazují, že mezi nejvíce znepokojené země patří Čína, kde 97 % lidí žádá razantnější kroky a čtyři z pěti jsou ochotni přispět ze svých příjmů. Vysoko se umístily také Brazílie, Portugalsko a Srí Lanka. Spojené státy, jako druhý největší producent emisí, byly na spodních příčkách – přesto 74 % Američanů chce, aby vláda jednala.
Experti z projektu 89 Percent Project, který nyní odstartoval ve spolupráci s desítkami médií včetně britského Guardianu, proto vyzývají k masivní kampani, která by prolomila iluze o menšinovosti klimatického zájmu. Pokud se podaří tuto iluzi rozptýlit, mohla by se podpořit odvaha lídrů k odvážnějším krokům.
„Svět je jednotný ve svém pohledu na klimatickou krizi. Oprava těchto mylných představ může být extrémně silným nástrojem,“ uvedla profesorka Teodora Boneva z Univerzity v Bonnu.
Podle Cassie Flynn z Rozvojového programu OSN si lidé hluboce uvědomují, že žijeme v klimatické nouzi: „Lidé chtějí, aby jejich lídři byli odvážní – protože oni sami důsledky zažívají každý den.“
Odborníci tvrdí, že podobně jako v jiných tématech – od migrace po násilí na ženách – může změna přesvědčení o názorech druhých vést k masivnímu posunu ve veřejném diskurzu i politických krocích.
Jediné, co nyní chybí, je udělat první krok: prolomit ticho.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Vatikán dnes oznámil, že rakev s ostatky papeže Františka bude od středečního rána vystavena veřejnosti v bazilice svatého Petra. Samotný pohřeb se uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času, přičemž obřad na náměstí svatého Petra povede kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů.
Princ William a Kate Middleton zůstali během velikonočních slavností opět mimo veřejnost – stejně jako loni se královský pár neukázal. Každý si klade otázku, kde byli namísto tradičních povinností?
Jedna z velkých osobností českého zdravotnictví odešla. O Velikonocích zemřel ve věku 75 let respektovaný psychiatr Cyril Höschl. Stál mimo jiné u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech.