Dlouho přehlížená, ale přitom drtivě silná podpora veřejnosti pro razantní klimatická opatření by mohla představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi. Nová celosvětová studie ukázala, že až 89 % lidí si přeje, aby jejich vláda jednala rozhodněji proti globálnímu oteplování. Přesto se většina z nich domnívá, že podobný názor sdílí jen menšina společnosti – což vytváří fenomén označovaný jako „spirála ticha“.
Výzkum, na němž se podílelo 130 tisíc respondentů ve 125 zemích, odhalil zásadní nesoulad mezi tím, co lidé chtějí, a co si myslí, že chtějí ostatní. Většina lidí je ochotna měsíčně přispět 1 % ze svých příjmů na boj proti klimatickým změnám – ale mylně se domnívá, že takových ochotných je málo. Ve skutečnosti je na celosvětové úrovni ochotno přispět 69 % lidí, zatímco průměrný odhad činí pouze 43 %.
Podle vědců je právě tato „vnímavostní mezera“ klíčovým důvodem, proč lidé mlčí a proč se klimatická většina neprojevuje jako silný tlak na politické vedení. Pokud by veřejnost pochopila, že se nachází ve společnosti stejně smýšlejících, mohlo by to vést ke společenskému zlomu – takzvanému sociálnímu tipping pointu.
„Jedna z nejsilnějších forem klimatické komunikace je prosté sdělení, že většina lidí věří, že klimatické změny jsou skutečné, způsobené člověkem, vážné a že vyžadují okamžité kroky,“ uvedl profesor Anthony Leiserowitz z Yaleovy univerzity.
Tichou většinu potvrzují i další studie. Například občané bohatých států silně podporují finanční pomoc chudším zemím, které jsou klimatickými změnami nejvíce zasaženy. A dokonce i ve státech ekonomicky závislých na ropě roste podpora pro ukončení těžby fosilních paliv.
Za dlouhodobé potlačování této většiny nesou odpovědnost i dezinformační kampaně, často vedené průmyslem fosilních paliv, upozorňují odborníci.
Znepokojující jsou i výsledky o vnímání politiků. Například britští poslanci výrazně podceňují podporu veřejnosti pro výstavbu větrných elektráren na pevnině. V USA podle výzkumu 80 % asistentů v Kongresu špatně odhaduje veřejnou podporu pro omezení uhlíkových emisí – v některých případech až o 50 procentních bodů.
Závěry výzkumu publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change ukazují, že mezi nejvíce znepokojené země patří Čína, kde 97 % lidí žádá razantnější kroky a čtyři z pěti jsou ochotni přispět ze svých příjmů. Vysoko se umístily také Brazílie, Portugalsko a Srí Lanka. Spojené státy, jako druhý největší producent emisí, byly na spodních příčkách – přesto 74 % Američanů chce, aby vláda jednala.
Experti z projektu 89 Percent Project, který nyní odstartoval ve spolupráci s desítkami médií včetně britského Guardianu, proto vyzývají k masivní kampani, která by prolomila iluze o menšinovosti klimatického zájmu. Pokud se podaří tuto iluzi rozptýlit, mohla by se podpořit odvaha lídrů k odvážnějším krokům.
„Svět je jednotný ve svém pohledu na klimatickou krizi. Oprava těchto mylných představ může být extrémně silným nástrojem,“ uvedla profesorka Teodora Boneva z Univerzity v Bonnu.
Podle Cassie Flynn z Rozvojového programu OSN si lidé hluboce uvědomují, že žijeme v klimatické nouzi: „Lidé chtějí, aby jejich lídři byli odvážní – protože oni sami důsledky zažívají každý den.“
Odborníci tvrdí, že podobně jako v jiných tématech – od migrace po násilí na ženách – může změna přesvědčení o názorech druhých vést k masivnímu posunu ve veřejném diskurzu i politických krocích.
Jediné, co nyní chybí, je udělat první krok: prolomit ticho.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.