Dlouho přehlížená, ale přitom drtivě silná podpora veřejnosti pro razantní klimatická opatření by mohla představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi. Nová celosvětová studie ukázala, že až 89 % lidí si přeje, aby jejich vláda jednala rozhodněji proti globálnímu oteplování. Přesto se většina z nich domnívá, že podobný názor sdílí jen menšina společnosti – což vytváří fenomén označovaný jako „spirála ticha“.
Výzkum, na němž se podílelo 130 tisíc respondentů ve 125 zemích, odhalil zásadní nesoulad mezi tím, co lidé chtějí, a co si myslí, že chtějí ostatní. Většina lidí je ochotna měsíčně přispět 1 % ze svých příjmů na boj proti klimatickým změnám – ale mylně se domnívá, že takových ochotných je málo. Ve skutečnosti je na celosvětové úrovni ochotno přispět 69 % lidí, zatímco průměrný odhad činí pouze 43 %.
Podle vědců je právě tato „vnímavostní mezera“ klíčovým důvodem, proč lidé mlčí a proč se klimatická většina neprojevuje jako silný tlak na politické vedení. Pokud by veřejnost pochopila, že se nachází ve společnosti stejně smýšlejících, mohlo by to vést ke společenskému zlomu – takzvanému sociálnímu tipping pointu.
„Jedna z nejsilnějších forem klimatické komunikace je prosté sdělení, že většina lidí věří, že klimatické změny jsou skutečné, způsobené člověkem, vážné a že vyžadují okamžité kroky,“ uvedl profesor Anthony Leiserowitz z Yaleovy univerzity.
Tichou většinu potvrzují i další studie. Například občané bohatých států silně podporují finanční pomoc chudším zemím, které jsou klimatickými změnami nejvíce zasaženy. A dokonce i ve státech ekonomicky závislých na ropě roste podpora pro ukončení těžby fosilních paliv.
Za dlouhodobé potlačování této většiny nesou odpovědnost i dezinformační kampaně, často vedené průmyslem fosilních paliv, upozorňují odborníci.
Znepokojující jsou i výsledky o vnímání politiků. Například britští poslanci výrazně podceňují podporu veřejnosti pro výstavbu větrných elektráren na pevnině. V USA podle výzkumu 80 % asistentů v Kongresu špatně odhaduje veřejnou podporu pro omezení uhlíkových emisí – v některých případech až o 50 procentních bodů.
Závěry výzkumu publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change ukazují, že mezi nejvíce znepokojené země patří Čína, kde 97 % lidí žádá razantnější kroky a čtyři z pěti jsou ochotni přispět ze svých příjmů. Vysoko se umístily také Brazílie, Portugalsko a Srí Lanka. Spojené státy, jako druhý největší producent emisí, byly na spodních příčkách – přesto 74 % Američanů chce, aby vláda jednala.
Experti z projektu 89 Percent Project, který nyní odstartoval ve spolupráci s desítkami médií včetně britského Guardianu, proto vyzývají k masivní kampani, která by prolomila iluze o menšinovosti klimatického zájmu. Pokud se podaří tuto iluzi rozptýlit, mohla by se podpořit odvaha lídrů k odvážnějším krokům.
„Svět je jednotný ve svém pohledu na klimatickou krizi. Oprava těchto mylných představ může být extrémně silným nástrojem,“ uvedla profesorka Teodora Boneva z Univerzity v Bonnu.
Podle Cassie Flynn z Rozvojového programu OSN si lidé hluboce uvědomují, že žijeme v klimatické nouzi: „Lidé chtějí, aby jejich lídři byli odvážní – protože oni sami důsledky zažívají každý den.“
Odborníci tvrdí, že podobně jako v jiných tématech – od migrace po násilí na ženách – může změna přesvědčení o názorech druhých vést k masivnímu posunu ve veřejném diskurzu i politických krocích.
Jediné, co nyní chybí, je udělat první krok: prolomit ticho.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.