Dlouho přehlížená, ale přitom drtivě silná podpora veřejnosti pro razantní klimatická opatření by mohla představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi. Nová celosvětová studie ukázala, že až 89 % lidí si přeje, aby jejich vláda jednala rozhodněji proti globálnímu oteplování. Přesto se většina z nich domnívá, že podobný názor sdílí jen menšina společnosti – což vytváří fenomén označovaný jako „spirála ticha“.
Výzkum, na němž se podílelo 130 tisíc respondentů ve 125 zemích, odhalil zásadní nesoulad mezi tím, co lidé chtějí, a co si myslí, že chtějí ostatní. Většina lidí je ochotna měsíčně přispět 1 % ze svých příjmů na boj proti klimatickým změnám – ale mylně se domnívá, že takových ochotných je málo. Ve skutečnosti je na celosvětové úrovni ochotno přispět 69 % lidí, zatímco průměrný odhad činí pouze 43 %.
Podle vědců je právě tato „vnímavostní mezera“ klíčovým důvodem, proč lidé mlčí a proč se klimatická většina neprojevuje jako silný tlak na politické vedení. Pokud by veřejnost pochopila, že se nachází ve společnosti stejně smýšlejících, mohlo by to vést ke společenskému zlomu – takzvanému sociálnímu tipping pointu.
„Jedna z nejsilnějších forem klimatické komunikace je prosté sdělení, že většina lidí věří, že klimatické změny jsou skutečné, způsobené člověkem, vážné a že vyžadují okamžité kroky,“ uvedl profesor Anthony Leiserowitz z Yaleovy univerzity.
Tichou většinu potvrzují i další studie. Například občané bohatých států silně podporují finanční pomoc chudším zemím, které jsou klimatickými změnami nejvíce zasaženy. A dokonce i ve státech ekonomicky závislých na ropě roste podpora pro ukončení těžby fosilních paliv.
Za dlouhodobé potlačování této většiny nesou odpovědnost i dezinformační kampaně, často vedené průmyslem fosilních paliv, upozorňují odborníci.
Znepokojující jsou i výsledky o vnímání politiků. Například britští poslanci výrazně podceňují podporu veřejnosti pro výstavbu větrných elektráren na pevnině. V USA podle výzkumu 80 % asistentů v Kongresu špatně odhaduje veřejnou podporu pro omezení uhlíkových emisí – v některých případech až o 50 procentních bodů.
Závěry výzkumu publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change ukazují, že mezi nejvíce znepokojené země patří Čína, kde 97 % lidí žádá razantnější kroky a čtyři z pěti jsou ochotni přispět ze svých příjmů. Vysoko se umístily také Brazílie, Portugalsko a Srí Lanka. Spojené státy, jako druhý největší producent emisí, byly na spodních příčkách – přesto 74 % Američanů chce, aby vláda jednala.
Experti z projektu 89 Percent Project, který nyní odstartoval ve spolupráci s desítkami médií včetně britského Guardianu, proto vyzývají k masivní kampani, která by prolomila iluze o menšinovosti klimatického zájmu. Pokud se podaří tuto iluzi rozptýlit, mohla by se podpořit odvaha lídrů k odvážnějším krokům.
„Svět je jednotný ve svém pohledu na klimatickou krizi. Oprava těchto mylných představ může být extrémně silným nástrojem,“ uvedla profesorka Teodora Boneva z Univerzity v Bonnu.
Podle Cassie Flynn z Rozvojového programu OSN si lidé hluboce uvědomují, že žijeme v klimatické nouzi: „Lidé chtějí, aby jejich lídři byli odvážní – protože oni sami důsledky zažívají každý den.“
Odborníci tvrdí, že podobně jako v jiných tématech – od migrace po násilí na ženách – může změna přesvědčení o názorech druhých vést k masivnímu posunu ve veřejném diskurzu i politických krocích.
Jediné, co nyní chybí, je udělat první krok: prolomit ticho.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.