Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
Trumpův tlak na armádu nabývá neobvyklých forem – od personálních čistek mezi nejvyššími veliteli přes zneužití ozbrojených sil k politickým účelům až po snahy o ideologické ovládnutí vojenských akademií.
Znepřátelil si bývalého předsedu Sboru náčelníků štábů Marka Milleyho kvůli jeho distancování se od politicky motivované účasti na Trumpově vystoupení v Lafayette Square v roce 2020. Jeho nástupce, generál Charles Q. Brown Jr., byl odvolán po necelém roce a půl – přestože zákon stanovuje čtyřleté funkční období.
Na jeho místo Trump dosadil penzionovaného tříhvězdičkového generála Daniela Cainea, muže bez potřebné kvalifikace, který byl v době jmenování aktivní v investičním sektoru.
Čistky zasáhly i další klíčové pozice: šéfa námořních operací, zástupce náčelníka štábu letectva, ale i vysoce postavené ženy – admirály, které podle dostupných informací vyjádřily podporu diverzitě. Ministr obrany Pete Hegseth zatím odmítá poskytovat vysvětlení a místo toho avizuje další propouštění s tím, že třetinu nejvyšších důstojníků považuje za „aktivně zapojené do politizace armády“.
Politizace proniká i do vojenského vzdělávání. Trump v rámci své přítomnosti na letošní promoci ve West Pointu vystoupil s MAGA čepicí a předvedl projev připomínající volební mítink. Akademie mezitím čelí cenzuře osnov i zákazům knih v knihovnách. Jeden z civilních profesorů West Pointu, který se rozhodl odejít, k tomu uvedl: „Ztratil jsem víru v to, že většina lidí udělá pod tlakem správnou věc.“
Přestože armáda historicky inklinovala k republikánskému táboru, její loajalita k demokratickému systému nebyla doposud vážně narušena. Otázkou podle webu National Interest však zůstává, jak by reagovala v krizové situaci.
Sílící obavy panují zejména kvůli Trumpovým vyjádřením, že by mohl zůstat u moci i po uplynutí mandátu – navzdory ústavnímu omezení na dvě funkční období. Varianty obcházení Ústavy – například kandidatura na viceprezidenta a následné odstoupení prezidenta ve prospěch Trumpa – se už objevily ve veřejné debatě.
Trumpův styl řízení, založený na vyhlašování „mimořádných stavů“ (např. v imigrační či celní politice), ukazuje, jak snadno může dojít ke zneužití krizové situace. Incident v Los Angeles, kdy demonstrace proti deportacím interpretoval jako „invazi insurrekčních hord“ a bez souhlasu guvernéra nasadil Národní gardu a aktivní mariňáky, nabízí znepokojivý precedent. Armáda v té době nevznesla námitky, ačkoliv šlo o porušení zákona.
Pokud by Trump v roce 2029 odmítl předat moc, například s odvoláním na „výjimečný stav“, klíčovou roli by mohly sehrát ozbrojené složky – nejen armáda, ale i Tajná služba či personál Bílého domu. Klíčový moment by nastal, kdyby se důstojník nesoucí tzv. „nukleární kufřík“ rozhodl přejít od Trumpa k novému prezidentovi – což by bylo tiché, ale silné potvrzení nové legitimity.
Na rozdíl od Nixonových posledních dnů v roce 1974, kdy ministr obrany a předseda náčelníků štábů zablokovali prezidentovy případné nelegitimní rozkazy, nelze očekávat, že by současný ministr Hegseth jednal podobně – spíše by Trumpovy kroky podpořil.
Jak zdůrazňuje bývalý vysoký důstojník zpravodajských služeb Paul Pillar, je iluzí očekávat, že armáda zachrání demokracii. Vojenský zásah, i kdyby měl za cíl obnovu ústavního pořádku, by znamenal narušení dlouhodobě budované apolitičnosti.
Nehledě na to, že odpor k politickému zapojení je u důstojníků hluboce zakořeněn. Přesto, pokud by Trump skutečně zpochybnil samotné principy střídání moci, mohla by se armáda ocitnout v pozici, kdy by byla nucena jednat.
Záchrana americké demokracie však nemůže čekat na okamžik, kdy se situace vyhrotí natolik, že bude nutné přikročit k použití síly. Pilířem musí být každodenní odpor – právníků, univerzit, kongresmanů i běžných občanů. Jak ukazují příklady ze zahraničí, například z Bangladéše, vojenská akce proti autoritářství přichází až poté, co společnosti ukáže, že je připravena bojovat za svou svobodu.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.