Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
Trumpův tlak na armádu nabývá neobvyklých forem – od personálních čistek mezi nejvyššími veliteli přes zneužití ozbrojených sil k politickým účelům až po snahy o ideologické ovládnutí vojenských akademií.
Znepřátelil si bývalého předsedu Sboru náčelníků štábů Marka Milleyho kvůli jeho distancování se od politicky motivované účasti na Trumpově vystoupení v Lafayette Square v roce 2020. Jeho nástupce, generál Charles Q. Brown Jr., byl odvolán po necelém roce a půl – přestože zákon stanovuje čtyřleté funkční období.
Na jeho místo Trump dosadil penzionovaného tříhvězdičkového generála Daniela Cainea, muže bez potřebné kvalifikace, který byl v době jmenování aktivní v investičním sektoru.
Čistky zasáhly i další klíčové pozice: šéfa námořních operací, zástupce náčelníka štábu letectva, ale i vysoce postavené ženy – admirály, které podle dostupných informací vyjádřily podporu diverzitě. Ministr obrany Pete Hegseth zatím odmítá poskytovat vysvětlení a místo toho avizuje další propouštění s tím, že třetinu nejvyšších důstojníků považuje za „aktivně zapojené do politizace armády“.
Politizace proniká i do vojenského vzdělávání. Trump v rámci své přítomnosti na letošní promoci ve West Pointu vystoupil s MAGA čepicí a předvedl projev připomínající volební mítink. Akademie mezitím čelí cenzuře osnov i zákazům knih v knihovnách. Jeden z civilních profesorů West Pointu, který se rozhodl odejít, k tomu uvedl: „Ztratil jsem víru v to, že většina lidí udělá pod tlakem správnou věc.“
Přestože armáda historicky inklinovala k republikánskému táboru, její loajalita k demokratickému systému nebyla doposud vážně narušena. Otázkou podle webu National Interest však zůstává, jak by reagovala v krizové situaci.
Sílící obavy panují zejména kvůli Trumpovým vyjádřením, že by mohl zůstat u moci i po uplynutí mandátu – navzdory ústavnímu omezení na dvě funkční období. Varianty obcházení Ústavy – například kandidatura na viceprezidenta a následné odstoupení prezidenta ve prospěch Trumpa – se už objevily ve veřejné debatě.
Trumpův styl řízení, založený na vyhlašování „mimořádných stavů“ (např. v imigrační či celní politice), ukazuje, jak snadno může dojít ke zneužití krizové situace. Incident v Los Angeles, kdy demonstrace proti deportacím interpretoval jako „invazi insurrekčních hord“ a bez souhlasu guvernéra nasadil Národní gardu a aktivní mariňáky, nabízí znepokojivý precedent. Armáda v té době nevznesla námitky, ačkoliv šlo o porušení zákona.
Pokud by Trump v roce 2029 odmítl předat moc, například s odvoláním na „výjimečný stav“, klíčovou roli by mohly sehrát ozbrojené složky – nejen armáda, ale i Tajná služba či personál Bílého domu. Klíčový moment by nastal, kdyby se důstojník nesoucí tzv. „nukleární kufřík“ rozhodl přejít od Trumpa k novému prezidentovi – což by bylo tiché, ale silné potvrzení nové legitimity.
Na rozdíl od Nixonových posledních dnů v roce 1974, kdy ministr obrany a předseda náčelníků štábů zablokovali prezidentovy případné nelegitimní rozkazy, nelze očekávat, že by současný ministr Hegseth jednal podobně – spíše by Trumpovy kroky podpořil.
Jak zdůrazňuje bývalý vysoký důstojník zpravodajských služeb Paul Pillar, je iluzí očekávat, že armáda zachrání demokracii. Vojenský zásah, i kdyby měl za cíl obnovu ústavního pořádku, by znamenal narušení dlouhodobě budované apolitičnosti.
Nehledě na to, že odpor k politickému zapojení je u důstojníků hluboce zakořeněn. Přesto, pokud by Trump skutečně zpochybnil samotné principy střídání moci, mohla by se armáda ocitnout v pozici, kdy by byla nucena jednat.
Záchrana americké demokracie však nemůže čekat na okamžik, kdy se situace vyhrotí natolik, že bude nutné přikročit k použití síly. Pilířem musí být každodenní odpor – právníků, univerzit, kongresmanů i běžných občanů. Jak ukazují příklady ze zahraničí, například z Bangladéše, vojenská akce proti autoritářství přichází až poté, co společnosti ukáže, že je připravena bojovat za svou svobodu.
Pád letadla společnosti Air India v indickém Ahmedabádu si vyžádal 241 obětí. Přežil jediný člověk: Brit Viswashkumar Ramesh. Pro odborníky i veřejnost vyvstává otázka – co znamená být jediným přeživším?
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.