Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
Trumpův tlak na armádu nabývá neobvyklých forem – od personálních čistek mezi nejvyššími veliteli přes zneužití ozbrojených sil k politickým účelům až po snahy o ideologické ovládnutí vojenských akademií.
Znepřátelil si bývalého předsedu Sboru náčelníků štábů Marka Milleyho kvůli jeho distancování se od politicky motivované účasti na Trumpově vystoupení v Lafayette Square v roce 2020. Jeho nástupce, generál Charles Q. Brown Jr., byl odvolán po necelém roce a půl – přestože zákon stanovuje čtyřleté funkční období.
Na jeho místo Trump dosadil penzionovaného tříhvězdičkového generála Daniela Cainea, muže bez potřebné kvalifikace, který byl v době jmenování aktivní v investičním sektoru.
Čistky zasáhly i další klíčové pozice: šéfa námořních operací, zástupce náčelníka štábu letectva, ale i vysoce postavené ženy – admirály, které podle dostupných informací vyjádřily podporu diverzitě. Ministr obrany Pete Hegseth zatím odmítá poskytovat vysvětlení a místo toho avizuje další propouštění s tím, že třetinu nejvyšších důstojníků považuje za „aktivně zapojené do politizace armády“.
Politizace proniká i do vojenského vzdělávání. Trump v rámci své přítomnosti na letošní promoci ve West Pointu vystoupil s MAGA čepicí a předvedl projev připomínající volební mítink. Akademie mezitím čelí cenzuře osnov i zákazům knih v knihovnách. Jeden z civilních profesorů West Pointu, který se rozhodl odejít, k tomu uvedl: „Ztratil jsem víru v to, že většina lidí udělá pod tlakem správnou věc.“
Přestože armáda historicky inklinovala k republikánskému táboru, její loajalita k demokratickému systému nebyla doposud vážně narušena. Otázkou podle webu National Interest však zůstává, jak by reagovala v krizové situaci.
Sílící obavy panují zejména kvůli Trumpovým vyjádřením, že by mohl zůstat u moci i po uplynutí mandátu – navzdory ústavnímu omezení na dvě funkční období. Varianty obcházení Ústavy – například kandidatura na viceprezidenta a následné odstoupení prezidenta ve prospěch Trumpa – se už objevily ve veřejné debatě.
Trumpův styl řízení, založený na vyhlašování „mimořádných stavů“ (např. v imigrační či celní politice), ukazuje, jak snadno může dojít ke zneužití krizové situace. Incident v Los Angeles, kdy demonstrace proti deportacím interpretoval jako „invazi insurrekčních hord“ a bez souhlasu guvernéra nasadil Národní gardu a aktivní mariňáky, nabízí znepokojivý precedent. Armáda v té době nevznesla námitky, ačkoliv šlo o porušení zákona.
Pokud by Trump v roce 2029 odmítl předat moc, například s odvoláním na „výjimečný stav“, klíčovou roli by mohly sehrát ozbrojené složky – nejen armáda, ale i Tajná služba či personál Bílého domu. Klíčový moment by nastal, kdyby se důstojník nesoucí tzv. „nukleární kufřík“ rozhodl přejít od Trumpa k novému prezidentovi – což by bylo tiché, ale silné potvrzení nové legitimity.
Na rozdíl od Nixonových posledních dnů v roce 1974, kdy ministr obrany a předseda náčelníků štábů zablokovali prezidentovy případné nelegitimní rozkazy, nelze očekávat, že by současný ministr Hegseth jednal podobně – spíše by Trumpovy kroky podpořil.
Jak zdůrazňuje bývalý vysoký důstojník zpravodajských služeb Paul Pillar, je iluzí očekávat, že armáda zachrání demokracii. Vojenský zásah, i kdyby měl za cíl obnovu ústavního pořádku, by znamenal narušení dlouhodobě budované apolitičnosti.
Nehledě na to, že odpor k politickému zapojení je u důstojníků hluboce zakořeněn. Přesto, pokud by Trump skutečně zpochybnil samotné principy střídání moci, mohla by se armáda ocitnout v pozici, kdy by byla nucena jednat.
Záchrana americké demokracie však nemůže čekat na okamžik, kdy se situace vyhrotí natolik, že bude nutné přikročit k použití síly. Pilířem musí být každodenní odpor – právníků, univerzit, kongresmanů i běžných občanů. Jak ukazují příklady ze zahraničí, například z Bangladéše, vojenská akce proti autoritářství přichází až poté, co společnosti ukáže, že je připravena bojovat za svou svobodu.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.