Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
Trumpův tlak na armádu nabývá neobvyklých forem – od personálních čistek mezi nejvyššími veliteli přes zneužití ozbrojených sil k politickým účelům až po snahy o ideologické ovládnutí vojenských akademií.
Znepřátelil si bývalého předsedu Sboru náčelníků štábů Marka Milleyho kvůli jeho distancování se od politicky motivované účasti na Trumpově vystoupení v Lafayette Square v roce 2020. Jeho nástupce, generál Charles Q. Brown Jr., byl odvolán po necelém roce a půl – přestože zákon stanovuje čtyřleté funkční období.
Na jeho místo Trump dosadil penzionovaného tříhvězdičkového generála Daniela Cainea, muže bez potřebné kvalifikace, který byl v době jmenování aktivní v investičním sektoru.
Čistky zasáhly i další klíčové pozice: šéfa námořních operací, zástupce náčelníka štábu letectva, ale i vysoce postavené ženy – admirály, které podle dostupných informací vyjádřily podporu diverzitě. Ministr obrany Pete Hegseth zatím odmítá poskytovat vysvětlení a místo toho avizuje další propouštění s tím, že třetinu nejvyšších důstojníků považuje za „aktivně zapojené do politizace armády“.
Politizace proniká i do vojenského vzdělávání. Trump v rámci své přítomnosti na letošní promoci ve West Pointu vystoupil s MAGA čepicí a předvedl projev připomínající volební mítink. Akademie mezitím čelí cenzuře osnov i zákazům knih v knihovnách. Jeden z civilních profesorů West Pointu, který se rozhodl odejít, k tomu uvedl: „Ztratil jsem víru v to, že většina lidí udělá pod tlakem správnou věc.“
Přestože armáda historicky inklinovala k republikánskému táboru, její loajalita k demokratickému systému nebyla doposud vážně narušena. Otázkou podle webu National Interest však zůstává, jak by reagovala v krizové situaci.
Sílící obavy panují zejména kvůli Trumpovým vyjádřením, že by mohl zůstat u moci i po uplynutí mandátu – navzdory ústavnímu omezení na dvě funkční období. Varianty obcházení Ústavy – například kandidatura na viceprezidenta a následné odstoupení prezidenta ve prospěch Trumpa – se už objevily ve veřejné debatě.
Trumpův styl řízení, založený na vyhlašování „mimořádných stavů“ (např. v imigrační či celní politice), ukazuje, jak snadno může dojít ke zneužití krizové situace. Incident v Los Angeles, kdy demonstrace proti deportacím interpretoval jako „invazi insurrekčních hord“ a bez souhlasu guvernéra nasadil Národní gardu a aktivní mariňáky, nabízí znepokojivý precedent. Armáda v té době nevznesla námitky, ačkoliv šlo o porušení zákona.
Pokud by Trump v roce 2029 odmítl předat moc, například s odvoláním na „výjimečný stav“, klíčovou roli by mohly sehrát ozbrojené složky – nejen armáda, ale i Tajná služba či personál Bílého domu. Klíčový moment by nastal, kdyby se důstojník nesoucí tzv. „nukleární kufřík“ rozhodl přejít od Trumpa k novému prezidentovi – což by bylo tiché, ale silné potvrzení nové legitimity.
Na rozdíl od Nixonových posledních dnů v roce 1974, kdy ministr obrany a předseda náčelníků štábů zablokovali prezidentovy případné nelegitimní rozkazy, nelze očekávat, že by současný ministr Hegseth jednal podobně – spíše by Trumpovy kroky podpořil.
Jak zdůrazňuje bývalý vysoký důstojník zpravodajských služeb Paul Pillar, je iluzí očekávat, že armáda zachrání demokracii. Vojenský zásah, i kdyby měl za cíl obnovu ústavního pořádku, by znamenal narušení dlouhodobě budované apolitičnosti.
Nehledě na to, že odpor k politickému zapojení je u důstojníků hluboce zakořeněn. Přesto, pokud by Trump skutečně zpochybnil samotné principy střídání moci, mohla by se armáda ocitnout v pozici, kdy by byla nucena jednat.
Záchrana americké demokracie však nemůže čekat na okamžik, kdy se situace vyhrotí natolik, že bude nutné přikročit k použití síly. Pilířem musí být každodenní odpor – právníků, univerzit, kongresmanů i běžných občanů. Jak ukazují příklady ze zahraničí, například z Bangladéše, vojenská akce proti autoritářství přichází až poté, co společnosti ukáže, že je připravena bojovat za svou svobodu.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
