Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Dnes je však situace zcela opačná a vzájemné vztahy se hroutí. Trump v nedávném rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera na premiérku otevřeně zaútočil, když prohlásil, že jí „chybí odvaha“, protože se Itálie odmítla zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Tento rozkol nastal poté, co Meloniová označila Trumpovy útoky na papeže Lva za nepřijatelné. Trump na to reagoval podrážděně s tím, že nepřijatelná je ona sama, protože jí údajně nezáleží na tom, zda Írán získá jadernou zbraň.
Pro Meloniovou přišel tento střet v době, kdy její vláda čelí domácím neúspěchům, včetně prohraného referenda o reformě soudnictví. V zemi se silně zakořeněnou protiválečnou kulturou se blízký vztah s Trumpem stal politickou přítěží. Analýzy naznačují, že spor mezi Trumpem a papežem Lvem poskytl italské premiérce ideální příležitost, jak se od amerického prezidenta distancovat a získat zpět podporu italské veřejnosti, která své papeže miluje a války odmítá.
Meloniová začala opatrně měnit kurz již koncem února po zahájení úderů v Íránu. V parlamentu tehdy konflikt kritizovala, i když zároveň varovala před hrozbou íránského jaderného arzenálu. Po neúspěchu v referendu však přitvrdila a odmítla americkým vojenským letadlům převážejícím zbraně do Íránu povolení využívat leteckou základnu na Sicílii. Tím vyslala jasný signál, že italská podpora amerických vojenských operací má své limity.
Dalším faktorem v jejím rozhodování byla pravděpodobně porážka Viktora Orbána v maďarských volbách. Meloniová viděla, že otevřená podpora ze strany Trumpova tábora, konkrétně návštěva viceprezidenta JD Vance v Budapešti, Orbánovi spíše uškodila. Pro italskou premiérku to bylo varování, že spojenectví s Trumpem může být v současném evropském politickém klimatu „polibkem smrti“, a začala se připravovat na italské volby v roce 2027.
V rámci tohoto strategického obratu Itálie tento týden pozastavila obranný pakt s Izraelem, což je významný posun, uvážíme-li předchozí silnou podporu Meloniové vůči židovskému státu. Premiérka také znovu potvrdila závazek pomáhat Ukrajině při setkání s Volodymyrem Zelenským v Římě. V pátek se navíc v Paříži připojí k jednáním s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, tedy lídry, kteří se rovněž stali terčem Trumpova hněvu, aby společně řešili bezpečnost v Hormuzském průlivu.
Ačkoliv strana Bratři Itálie v posledních týdnech ztratila část podpory, v průzkumech si stále udržuje vedení. Meloniová sází na to, že roztříštěná opozice zatím nedokázala nabídnout věrohodnou alternativu. Její vláda se nyní plánuje soustředit na prosazení nového volebního zákona, který by jí mohl zajistit pohodlné vítězství v příštích volbách, pokud se jí podaří stabilizovat domácí politickou scénu.
Odborníci se shodují, že Meloniové odklon od Trumpa byl takticky správným krokem pro krátkodobé uklidnění situace. Dlouhodobý úspěch její vlády však bude záviset na tom, jak se vypořádá s dopady války na Blízkém východě, které pociťují běžní Italové v podobě rostoucích životních nákladů. Mezinárodní politika sice Italům není lhostejná, ale ekonomická realita a bezpečnost budou v roce 2027 hlavními tématy, která rozhodnou o setrvání Meloniové u moci.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.