Jak se Trump připravil o dalšího spojence? Vztahy s Meloniovou se zhroutily

Dnes je však situace zcela opačná a vzájemné vztahy se hroutí. Trump v nedávném rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera na premiérku otevřeně zaútočil, když prohlásil, že jí „chybí odvaha“, protože se Itálie odmítla zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Tento rozkol nastal poté, co Meloniová označila Trumpovy útoky na papeže Lva za nepřijatelné. Trump na to reagoval podrážděně s tím, že nepřijatelná je ona sama, protože jí údajně nezáleží na tom, zda Írán získá jadernou zbraň.

Pro Meloniovou přišel tento střet v době, kdy její vláda čelí domácím neúspěchům, včetně prohraného referenda o reformě soudnictví. V zemi se silně zakořeněnou protiválečnou kulturou se blízký vztah s Trumpem stal politickou přítěží. Analýzy naznačují, že spor mezi Trumpem a papežem Lvem poskytl italské premiérce ideální příležitost, jak se od amerického prezidenta distancovat a získat zpět podporu italské veřejnosti, která své papeže miluje a války odmítá.

Meloniová začala opatrně měnit kurz již koncem února po zahájení úderů v Íránu. V parlamentu tehdy konflikt kritizovala, i když zároveň varovala před hrozbou íránského jaderného arzenálu. Po neúspěchu v referendu však přitvrdila a odmítla americkým vojenským letadlům převážejícím zbraně do Íránu povolení využívat leteckou základnu na Sicílii. Tím vyslala jasný signál, že italská podpora amerických vojenských operací má své limity.

Dalším faktorem v jejím rozhodování byla pravděpodobně porážka Viktora Orbána v maďarských volbách. Meloniová viděla, že otevřená podpora ze strany Trumpova tábora, konkrétně návštěva viceprezidenta JD Vance v Budapešti, Orbánovi spíše uškodila. Pro italskou premiérku to bylo varování, že spojenectví s Trumpem může být v současném evropském politickém klimatu „polibkem smrti“, a začala se připravovat na italské volby v roce 2027.

V rámci tohoto strategického obratu Itálie tento týden pozastavila obranný pakt s Izraelem, což je významný posun, uvážíme-li předchozí silnou podporu Meloniové vůči židovskému státu. Premiérka také znovu potvrdila závazek pomáhat Ukrajině při setkání s Volodymyrem Zelenským v Římě. V pátek se navíc v Paříži připojí k jednáním s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, tedy lídry, kteří se rovněž stali terčem Trumpova hněvu, aby společně řešili bezpečnost v Hormuzském průlivu.

Ačkoliv strana Bratři Itálie v posledních týdnech ztratila část podpory, v průzkumech si stále udržuje vedení. Meloniová sází na to, že roztříštěná opozice zatím nedokázala nabídnout věrohodnou alternativu. Její vláda se nyní plánuje soustředit na prosazení nového volebního zákona, který by jí mohl zajistit pohodlné vítězství v příštích volbách, pokud se jí podaří stabilizovat domácí politickou scénu.

Odborníci se shodují, že Meloniové odklon od Trumpa byl takticky správným krokem pro krátkodobé uklidnění situace. Dlouhodobý úspěch její vlády však bude záviset na tom, jak se vypořádá s dopady války na Blízkém východě, které pociťují běžní Italové v podobě rostoucích životních nákladů. Mezinárodní politika sice Italům není lhostejná, ale ekonomická realita a bezpečnost budou v roce 2027 hlavními tématy, která rozhodnou o setrvání Meloniové u moci.