Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Dnes je však situace zcela opačná a vzájemné vztahy se hroutí. Trump v nedávném rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera na premiérku otevřeně zaútočil, když prohlásil, že jí „chybí odvaha“, protože se Itálie odmítla zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Tento rozkol nastal poté, co Meloniová označila Trumpovy útoky na papeže Lva za nepřijatelné. Trump na to reagoval podrážděně s tím, že nepřijatelná je ona sama, protože jí údajně nezáleží na tom, zda Írán získá jadernou zbraň.
Pro Meloniovou přišel tento střet v době, kdy její vláda čelí domácím neúspěchům, včetně prohraného referenda o reformě soudnictví. V zemi se silně zakořeněnou protiválečnou kulturou se blízký vztah s Trumpem stal politickou přítěží. Analýzy naznačují, že spor mezi Trumpem a papežem Lvem poskytl italské premiérce ideální příležitost, jak se od amerického prezidenta distancovat a získat zpět podporu italské veřejnosti, která své papeže miluje a války odmítá.
Meloniová začala opatrně měnit kurz již koncem února po zahájení úderů v Íránu. V parlamentu tehdy konflikt kritizovala, i když zároveň varovala před hrozbou íránského jaderného arzenálu. Po neúspěchu v referendu však přitvrdila a odmítla americkým vojenským letadlům převážejícím zbraně do Íránu povolení využívat leteckou základnu na Sicílii. Tím vyslala jasný signál, že italská podpora amerických vojenských operací má své limity.
Dalším faktorem v jejím rozhodování byla pravděpodobně porážka Viktora Orbána v maďarských volbách. Meloniová viděla, že otevřená podpora ze strany Trumpova tábora, konkrétně návštěva viceprezidenta JD Vance v Budapešti, Orbánovi spíše uškodila. Pro italskou premiérku to bylo varování, že spojenectví s Trumpem může být v současném evropském politickém klimatu „polibkem smrti“, a začala se připravovat na italské volby v roce 2027.
V rámci tohoto strategického obratu Itálie tento týden pozastavila obranný pakt s Izraelem, což je významný posun, uvážíme-li předchozí silnou podporu Meloniové vůči židovskému státu. Premiérka také znovu potvrdila závazek pomáhat Ukrajině při setkání s Volodymyrem Zelenským v Římě. V pátek se navíc v Paříži připojí k jednáním s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, tedy lídry, kteří se rovněž stali terčem Trumpova hněvu, aby společně řešili bezpečnost v Hormuzském průlivu.
Ačkoliv strana Bratři Itálie v posledních týdnech ztratila část podpory, v průzkumech si stále udržuje vedení. Meloniová sází na to, že roztříštěná opozice zatím nedokázala nabídnout věrohodnou alternativu. Její vláda se nyní plánuje soustředit na prosazení nového volebního zákona, který by jí mohl zajistit pohodlné vítězství v příštích volbách, pokud se jí podaří stabilizovat domácí politickou scénu.
Odborníci se shodují, že Meloniové odklon od Trumpa byl takticky správným krokem pro krátkodobé uklidnění situace. Dlouhodobý úspěch její vlády však bude záviset na tom, jak se vypořádá s dopady války na Blízkém východě, které pociťují běžní Italové v podobě rostoucích životních nákladů. Mezinárodní politika sice Italům není lhostejná, ale ekonomická realita a bezpečnost budou v roce 2027 hlavními tématy, která rozhodnou o setrvání Meloniové u moci.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.