Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Dnes je však situace zcela opačná a vzájemné vztahy se hroutí. Trump v nedávném rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera na premiérku otevřeně zaútočil, když prohlásil, že jí „chybí odvaha“, protože se Itálie odmítla zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Tento rozkol nastal poté, co Meloniová označila Trumpovy útoky na papeže Lva za nepřijatelné. Trump na to reagoval podrážděně s tím, že nepřijatelná je ona sama, protože jí údajně nezáleží na tom, zda Írán získá jadernou zbraň.
Pro Meloniovou přišel tento střet v době, kdy její vláda čelí domácím neúspěchům, včetně prohraného referenda o reformě soudnictví. V zemi se silně zakořeněnou protiválečnou kulturou se blízký vztah s Trumpem stal politickou přítěží. Analýzy naznačují, že spor mezi Trumpem a papežem Lvem poskytl italské premiérce ideální příležitost, jak se od amerického prezidenta distancovat a získat zpět podporu italské veřejnosti, která své papeže miluje a války odmítá.
Meloniová začala opatrně měnit kurz již koncem února po zahájení úderů v Íránu. V parlamentu tehdy konflikt kritizovala, i když zároveň varovala před hrozbou íránského jaderného arzenálu. Po neúspěchu v referendu však přitvrdila a odmítla americkým vojenským letadlům převážejícím zbraně do Íránu povolení využívat leteckou základnu na Sicílii. Tím vyslala jasný signál, že italská podpora amerických vojenských operací má své limity.
Dalším faktorem v jejím rozhodování byla pravděpodobně porážka Viktora Orbána v maďarských volbách. Meloniová viděla, že otevřená podpora ze strany Trumpova tábora, konkrétně návštěva viceprezidenta JD Vance v Budapešti, Orbánovi spíše uškodila. Pro italskou premiérku to bylo varování, že spojenectví s Trumpem může být v současném evropském politickém klimatu „polibkem smrti“, a začala se připravovat na italské volby v roce 2027.
V rámci tohoto strategického obratu Itálie tento týden pozastavila obranný pakt s Izraelem, což je významný posun, uvážíme-li předchozí silnou podporu Meloniové vůči židovskému státu. Premiérka také znovu potvrdila závazek pomáhat Ukrajině při setkání s Volodymyrem Zelenským v Římě. V pátek se navíc v Paříži připojí k jednáním s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, tedy lídry, kteří se rovněž stali terčem Trumpova hněvu, aby společně řešili bezpečnost v Hormuzském průlivu.
Ačkoliv strana Bratři Itálie v posledních týdnech ztratila část podpory, v průzkumech si stále udržuje vedení. Meloniová sází na to, že roztříštěná opozice zatím nedokázala nabídnout věrohodnou alternativu. Její vláda se nyní plánuje soustředit na prosazení nového volebního zákona, který by jí mohl zajistit pohodlné vítězství v příštích volbách, pokud se jí podaří stabilizovat domácí politickou scénu.
Odborníci se shodují, že Meloniové odklon od Trumpa byl takticky správným krokem pro krátkodobé uklidnění situace. Dlouhodobý úspěch její vlády však bude záviset na tom, jak se vypořádá s dopady války na Blízkém východě, které pociťují běžní Italové v podobě rostoucích životních nákladů. Mezinárodní politika sice Italům není lhostejná, ale ekonomická realita a bezpečnost budou v roce 2027 hlavními tématy, která rozhodnou o setrvání Meloniové u moci.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.