Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
„Vojensko-průmyslový komplex Ruska armádě poskytuje právě tolik, kolik v daný moment potřebuje,“ říká odborník z britského think-tanku Chatham House Mathieu Boulegue. „Není třeba, aby vše fungovalo perfektně – zbraně prostě musí být včas na správném místě.“
Tento systém založený na principu „postačujícího výkonu“ je však stále silně závislý na vnější pomoci. Rusko si díky spletité síti paralelních dovozů dokáže opatřit potřebné komponenty prostřednictvím třetích zemí, které se k sankcím nepřipojily – například přes státy Střední Asie, Jižního Kavkazu, ale i větší ekonomiky jako Indie či Čína.
Kromě toho některé země – jako Severní Korea nebo Írán – Rusku dodávají přímo celé zbraňové systémy a munici. Podle investigace agentury Reuters a Open Source Center z dubna 2025 pochází většina dělostřelecké munice, kterou Rusko letos použilo na Ukrajině, ze Severní Koreje. U některých jednotek tvoří severokorejská munice dokonce 75 až 100 % zásob.
Otázkou však zůstává: dokázal by Kreml udržet svůj zbrojní aparát v chodu i bez této podpory?
Výroba zbraní je komplexní proces. I běžná munice vyžaduje množství komponent – a některé z nich, jako bavlněná celulóza používaná k výrobě střelného prachu, nejsou vůbec sankcionované. Problémem jsou však vyspělé technologie – především mikročipy a polovodiče, bez nichž se neobejdou moderní rakety a drony.
„Většina mikročipů, které dnes najdeme v ruských raketách a dronech útočících na Ukrajinu, byla vyrobena teprve v roce 2024. To naznačuje, že Rusko nemá velké zásoby z minulosti – a stále je musí někde nakupovat,“ říká odborník na vojenské technologie Marc de Vore z University of St Andrews.
Zatímco Severní Korea a Írán dodávají Rusku hotové zbraně, jiné státy pomáhají nepřímo – například exportem průmyslového vybavení, obráběcích strojů, elektroniky či filtrů pro palivo. V řadě případů jde o tzv. „dual-use“ technologie, tedy produkty určené pro civilní sektor, které lze využít i ve vojenské výrobě.
Velký podíl na tom mají tzv. paralelní dovozy, které ruský režim legalizoval v roce 2022. Ty umožňují dovážet sankcionované zboží přes třetí země i bez svolení vlastníků ochranných známek. Jen mezi květnem a prosincem 2022 touto cestou do Ruska doputovalo zboží v hodnotě 20 miliard dolarů.
Boulegue připomíná, že Rusko má na budování těchto alternativních sítí dlouhou tradici. „Jde o dědictví sovětských zpravodajských služeb – už tehdy byla Moskva velmi zdatná ve vytváření ilegálních kanálů. V době války je znovu aktivovali.“
I přes sankce se Rusku daří navyšovat domácí produkci. Zbrojovky nabízejí vyšší platy, aby přilákaly dělníky, zejména v chudších regionech. Linky běží v třísměnném provozu, výrobní kapacity se rozšiřují.
Výrobci zároveň hledají cesty, jak být méně závislí na dovozu. Například vývoj nových metod výroby nitrocelulózy (používané k výrobě munice) ze dřeva místo bavlny má za cíl omezit potřebu dovozu této suroviny.
Dočasnou oporou je také retrofitting staré sovětské techniky. Na bojišti se objevily i tanky T-62, jejichž vývoj sahá do 50. let. Podle analytiků však tyto zásoby rychle mizí. Skupina Oryx odhaduje, že Rusko už ztratilo přes polovinu původní výzbroje – přičemž asi 50 % ztracené techniky tvoří právě sovětské stroje.
Bez dovozu komponent by se ruská armáda musela smířit s tím, že nebude mít dost zbraní pro všechny. „Představte si, že máte místo tisíce čipů jen sto. Nastává boj o prioritu,“ vysvětluje Boulegue.
Výrobci by se pokusili přizpůsobit – například přepracovat drony tak, aby mohly používat čínské součástky. To ale není jednoduché. Podle De Vorea trvá přepracování jednoho systému okolo tří měsíců inženýrské práce.
V krizových obdobích by pak armáda pravděpodobně více sáhla po klasickém letectvu, což by vedlo ke zvýšeným ztrátám letadel.
Pokud by Rusko přišlo o zahraniční podporu, jedinou možností, jak udržet výrobu, by bylo převést celou ekonomiku na válečné koleje – včetně přeměny továren na spotřební zboží na zbrojní výrobu. Bez tohoto zásadního posunu by se ruská obranná produkce zhroutila.
„Zatím přežívají díky tomu, že už absorbovali první sankční šok z roku 2014 a druhý z roku 2022. Pokud ale odstraníme zahraniční složku, ta domácí to neunese,“ varuje Boulegue.
Jak by mohla Západní aliance zasáhnout proti ruské válečné výrobě efektivněji? Podle Boulegua je třeba rozšířit sankce i na zdánlivě nevinné suroviny – například bavlnu. „Víme, že bavlna je potřebná pro výrobu nábojů. Tak proč nezakážeme její dovoz?“ ptá se. „Ano, je to obrovský úkol, ale v sankcionování států máme zkušenosti – jde jen o škálování.“
Luzin dodává, že je důležité, aby se k embargu připojily i státy jako Indie, které zatím stále dodávají Rusku klíčové technologie, například obráběcí stroje.
Další možností je přitlačit na ruský vývoz ropy. Omezení provozu tzv. „stínové flotily“ tankerů a snížení cenového stropu pro ruskou ropu by mohlo vážně ohrozit schopnost Kremlu financovat další nákupy vojenských komponent.
V krajním případě by Ukrajina mohla zvažovat i přímé útoky na ruské zbrojní závody, výzkumné ústavy a infrastrukturu – například pomocí raket středního doletu. Západní spojenci se však zatím k podpoře takového kroku neodhodlali.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
