Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Ačkoliv se jedná o jednoduchou metodu, její realizace naráží na finanční a logistické překážky. Chovatele spásající rizikové oblasti drží při životě především státní dotace, přičemž největší problém představuje přístup politiků. Ti totiž většinou preferují investice do nákladného hašení již vzniklých požárů namísto soustavného financování prevence. Podle odborníků je přitom nutné práci pastevců vnímat a platit stejně jako práci profesionálních hasičů.
Situaci výrazně zhoršuje ústup tradičního zemědělství a opouštění půdy v venkovských regionech. Opuštěná pole a pastviny rychle zarůstají náletovými dřevinami a křovím, které v horkých měsících snadno vysychají a tvoří ideální palivo pro oheň. Satelitní data potvrzují, že nejrozsáhlejší lesní požáry v Evropě vznikají právě v oblastech s neudržovanou vegetací, kde na sebe souvisle navazují husté lesy a neprostupné křoviny.
Navzdory dostatku přirozené potravy pro zvířata chybí mladým lidem motivace k pastevectví, neboť trh tuto činnost nedokáže dostatečně finančně ohodnotit. Zemědělské asociace proto požadují zřízení speciálních fondů po vzoru krizových evropských balíčků. Pastevci udržující krajinu v rizikových oblastech by tak měli být vnímáni jako první linie obrany před živelními pohromami a podle toho také systematicky odměňováni.
Příkladem fungující praxe je projekt Fire Flocks, který kombinuje protipožární prevenci s komerčním chovem. Místní samospráva z evropských dotací platí chovatele za to, že se stády spásají konkrétní vysoce rizikové lesní úseky určené hasiči. Vyrobené sýry a jogurty pak zemědělci prodávají s Místním označením informujícím zákazníky o tom, že nákupem daného výrobku přispívají k ochraně krajiny před požáry.
Evropská komise již spásání oficiálně uznala jako jeden ze způsobů, jak pomoci společnostem přizpůsobit se klimatickým změnám, a zahrnula ho do svých strategií. Kritici však poukazují na to, že Bruselu chybí konkrétní kroky k reálné implementaci do praxe. Evropské vědecké instituce dlouhodobě apelují na unijní orgány, aby přenesly těžiště z pouhé reakce na nouzové stavy k systémovým změnám v managementu ohrožené krajiny.
Finanční rámec současných projektů navíc často neodpovídá reálnému rozsahu hrozby. Vedení madridského regionu například vyčlenilo stovky tisíc eur na spásání plochy o výměře téměř čtyř tisíc hektarů, plameny však v oblasti následně zasáhly mnohonásobně větší území. Odborníci připomínají, že ani spásání není spásným řešením při silném větru, který dokáže přenášet žhavé uhlíky přes protipožární pásy na velké vzdálenosti.
I přes zmíněná omezení se podle znalců bez zvířat při správě krajiny nelze obejít, protože bez jejich přítomnosti nízká vegetace neustále znovu dorůstá. Kombinace pastvy s dalšími preventivními opatřeními představuje udržitelnou cestu, jak předejít katastrofálním škodám. Zda se pastevectví vrátí do evropských regionů v dostatečné míře, závisí na ochotě politiků investovat do dlouhodobé péče o krajinu namísto drahé likvidace škod.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.