Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Ačkoliv se jedná o jednoduchou metodu, její realizace naráží na finanční a logistické překážky. Chovatele spásající rizikové oblasti drží při životě především státní dotace, přičemž největší problém představuje přístup politiků. Ti totiž většinou preferují investice do nákladného hašení již vzniklých požárů namísto soustavného financování prevence. Podle odborníků je přitom nutné práci pastevců vnímat a platit stejně jako práci profesionálních hasičů.
Situaci výrazně zhoršuje ústup tradičního zemědělství a opouštění půdy v venkovských regionech. Opuštěná pole a pastviny rychle zarůstají náletovými dřevinami a křovím, které v horkých měsících snadno vysychají a tvoří ideální palivo pro oheň. Satelitní data potvrzují, že nejrozsáhlejší lesní požáry v Evropě vznikají právě v oblastech s neudržovanou vegetací, kde na sebe souvisle navazují husté lesy a neprostupné křoviny.
Navzdory dostatku přirozené potravy pro zvířata chybí mladým lidem motivace k pastevectví, neboť trh tuto činnost nedokáže dostatečně finančně ohodnotit. Zemědělské asociace proto požadují zřízení speciálních fondů po vzoru krizových evropských balíčků. Pastevci udržující krajinu v rizikových oblastech by tak měli být vnímáni jako první linie obrany před živelními pohromami a podle toho také systematicky odměňováni.
Příkladem fungující praxe je projekt Fire Flocks, který kombinuje protipožární prevenci s komerčním chovem. Místní samospráva z evropských dotací platí chovatele za to, že se stády spásají konkrétní vysoce rizikové lesní úseky určené hasiči. Vyrobené sýry a jogurty pak zemědělci prodávají s Místním označením informujícím zákazníky o tom, že nákupem daného výrobku přispívají k ochraně krajiny před požáry.
Evropská komise již spásání oficiálně uznala jako jeden ze způsobů, jak pomoci společnostem přizpůsobit se klimatickým změnám, a zahrnula ho do svých strategií. Kritici však poukazují na to, že Bruselu chybí konkrétní kroky k reálné implementaci do praxe. Evropské vědecké instituce dlouhodobě apelují na unijní orgány, aby přenesly těžiště z pouhé reakce na nouzové stavy k systémovým změnám v managementu ohrožené krajiny.
Finanční rámec současných projektů navíc často neodpovídá reálnému rozsahu hrozby. Vedení madridského regionu například vyčlenilo stovky tisíc eur na spásání plochy o výměře téměř čtyř tisíc hektarů, plameny však v oblasti následně zasáhly mnohonásobně větší území. Odborníci připomínají, že ani spásání není spásným řešením při silném větru, který dokáže přenášet žhavé uhlíky přes protipožární pásy na velké vzdálenosti.
I přes zmíněná omezení se podle znalců bez zvířat při správě krajiny nelze obejít, protože bez jejich přítomnosti nízká vegetace neustále znovu dorůstá. Kombinace pastvy s dalšími preventivními opatřeními představuje udržitelnou cestu, jak předejít katastrofálním škodám. Zda se pastevectví vrátí do evropských regionů v dostatečné míře, závisí na ochotě politiků investovat do dlouhodobé péče o krajinu namísto drahé likvidace škod.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.