„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Zamir navštívil rezervisty v severní Gaze, kde si prohlédl ruiny palestinských měst Beit Hanoun a Džabalíja. Podle přepisu jeho prohlášení, který poskytl vojenský mluvčí, uvedl, že „žlutá linie je novou hraniční čárou, sloužící jako předsunutá obranná linie pro naše komunity a jako linie operační aktivity“. Vojenský šéf zdůraznil, že Izrael si udrží operační kontrolu nad rozsáhlými částmi pásma a zůstane na těchto obranných liniích.
Zamirovo odhodlání udržet vojáky v Gaze je zdánlivě v rozporu s dohodou o příměří podepsanou v říjnu. Tato dohoda totiž výslovně uvádí, že „Izrael nebude okupovat ani anektovat Gazu“. Trumpův plán s dvaceti body zavazuje izraelskou armádu k postupnému předání palestinského území mezinárodní bezpečnostní síle a k úplnému stažení z Gazy, s výjimkou malého bezpečnostního perimetru u hranice.
Izraelská vláda se odmítla k Zamirovu prohlášení vyjádřit, zda odráží oficiální politiku. Přesto mluvčí uvedl, že síly jsou v Gaze rozmístěny „v souladu s obrysem příměří“, a obvinil Hamás z porušování dohody. Samotná dohoda spojuje odchod izraelských sil s demilitarizací Hamásu, ale nestanovuje žádný mechanismus ani časový rámec pro její uskutečnění.
Izraelská armáda mezitím podél „žluté linie“ staví nové betonové základny k posílení svých pozic. Vyhlásila ji za smrtící hranici, i když není vždy jasně vyznačena. Satelitní snímky navíc ukazují, že některé značky vyznačující linii byly umístěny stovky metrů za hranicí dohodnutou na mapách příměří, což představuje expanzi izraelské vojenské okupace.
Palestinci byli v důsledku izraelských útoků a evakuačních rozkazů z této východní části Gazy vysídleni. Téměř celá přeživší populace, čítající přes dva miliony lidí, je nyní natěsnána v úzkém pruhu písečných dun na pobřeží, který je menší než americké hlavní město Washington D.C.
Americká armáda také plánuje dlouhodobé rozdělení Gazy právě podél „žluté linie“. Dokumenty, které viděl deník Guardian, počítají s rozdělením území na „zelenou zónu“ pod izraelskou a mezinárodní vojenskou kontrolou, kde by byla zahájena obnova, a „červenou zónu“, která by byla ponechána neurčitě v troskách. Rezoluce OSN z minulého měsíce sice schválila vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil, ale žádná země se dosud nezavázala k jejímu vytvoření, zejména kvůli obavám z rizika střetu s Hamásem.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.