„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Zamir navštívil rezervisty v severní Gaze, kde si prohlédl ruiny palestinských měst Beit Hanoun a Džabalíja. Podle přepisu jeho prohlášení, který poskytl vojenský mluvčí, uvedl, že „žlutá linie je novou hraniční čárou, sloužící jako předsunutá obranná linie pro naše komunity a jako linie operační aktivity“. Vojenský šéf zdůraznil, že Izrael si udrží operační kontrolu nad rozsáhlými částmi pásma a zůstane na těchto obranných liniích.
Zamirovo odhodlání udržet vojáky v Gaze je zdánlivě v rozporu s dohodou o příměří podepsanou v říjnu. Tato dohoda totiž výslovně uvádí, že „Izrael nebude okupovat ani anektovat Gazu“. Trumpův plán s dvaceti body zavazuje izraelskou armádu k postupnému předání palestinského území mezinárodní bezpečnostní síle a k úplnému stažení z Gazy, s výjimkou malého bezpečnostního perimetru u hranice.
Izraelská vláda se odmítla k Zamirovu prohlášení vyjádřit, zda odráží oficiální politiku. Přesto mluvčí uvedl, že síly jsou v Gaze rozmístěny „v souladu s obrysem příměří“, a obvinil Hamás z porušování dohody. Samotná dohoda spojuje odchod izraelských sil s demilitarizací Hamásu, ale nestanovuje žádný mechanismus ani časový rámec pro její uskutečnění.
Izraelská armáda mezitím podél „žluté linie“ staví nové betonové základny k posílení svých pozic. Vyhlásila ji za smrtící hranici, i když není vždy jasně vyznačena. Satelitní snímky navíc ukazují, že některé značky vyznačující linii byly umístěny stovky metrů za hranicí dohodnutou na mapách příměří, což představuje expanzi izraelské vojenské okupace.
Palestinci byli v důsledku izraelských útoků a evakuačních rozkazů z této východní části Gazy vysídleni. Téměř celá přeživší populace, čítající přes dva miliony lidí, je nyní natěsnána v úzkém pruhu písečných dun na pobřeží, který je menší než americké hlavní město Washington D.C.
Americká armáda také plánuje dlouhodobé rozdělení Gazy právě podél „žluté linie“. Dokumenty, které viděl deník Guardian, počítají s rozdělením území na „zelenou zónu“ pod izraelskou a mezinárodní vojenskou kontrolou, kde by byla zahájena obnova, a „červenou zónu“, která by byla ponechána neurčitě v troskách. Rezoluce OSN z minulého měsíce sice schválila vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil, ale žádná země se dosud nezavázala k jejímu vytvoření, zejména kvůli obavám z rizika střetu s Hamásem.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.