„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Zamir navštívil rezervisty v severní Gaze, kde si prohlédl ruiny palestinských měst Beit Hanoun a Džabalíja. Podle přepisu jeho prohlášení, který poskytl vojenský mluvčí, uvedl, že „žlutá linie je novou hraniční čárou, sloužící jako předsunutá obranná linie pro naše komunity a jako linie operační aktivity“. Vojenský šéf zdůraznil, že Izrael si udrží operační kontrolu nad rozsáhlými částmi pásma a zůstane na těchto obranných liniích.
Zamirovo odhodlání udržet vojáky v Gaze je zdánlivě v rozporu s dohodou o příměří podepsanou v říjnu. Tato dohoda totiž výslovně uvádí, že „Izrael nebude okupovat ani anektovat Gazu“. Trumpův plán s dvaceti body zavazuje izraelskou armádu k postupnému předání palestinského území mezinárodní bezpečnostní síle a k úplnému stažení z Gazy, s výjimkou malého bezpečnostního perimetru u hranice.
Izraelská vláda se odmítla k Zamirovu prohlášení vyjádřit, zda odráží oficiální politiku. Přesto mluvčí uvedl, že síly jsou v Gaze rozmístěny „v souladu s obrysem příměří“, a obvinil Hamás z porušování dohody. Samotná dohoda spojuje odchod izraelských sil s demilitarizací Hamásu, ale nestanovuje žádný mechanismus ani časový rámec pro její uskutečnění.
Izraelská armáda mezitím podél „žluté linie“ staví nové betonové základny k posílení svých pozic. Vyhlásila ji za smrtící hranici, i když není vždy jasně vyznačena. Satelitní snímky navíc ukazují, že některé značky vyznačující linii byly umístěny stovky metrů za hranicí dohodnutou na mapách příměří, což představuje expanzi izraelské vojenské okupace.
Palestinci byli v důsledku izraelských útoků a evakuačních rozkazů z této východní části Gazy vysídleni. Téměř celá přeživší populace, čítající přes dva miliony lidí, je nyní natěsnána v úzkém pruhu písečných dun na pobřeží, který je menší než americké hlavní město Washington D.C.
Americká armáda také plánuje dlouhodobé rozdělení Gazy právě podél „žluté linie“. Dokumenty, které viděl deník Guardian, počítají s rozdělením území na „zelenou zónu“ pod izraelskou a mezinárodní vojenskou kontrolou, kde by byla zahájena obnova, a „červenou zónu“, která by byla ponechána neurčitě v troskách. Rezoluce OSN z minulého měsíce sice schválila vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil, ale žádná země se dosud nezavázala k jejímu vytvoření, zejména kvůli obavám z rizika střetu s Hamásem.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.