„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Zamir navštívil rezervisty v severní Gaze, kde si prohlédl ruiny palestinských měst Beit Hanoun a Džabalíja. Podle přepisu jeho prohlášení, který poskytl vojenský mluvčí, uvedl, že „žlutá linie je novou hraniční čárou, sloužící jako předsunutá obranná linie pro naše komunity a jako linie operační aktivity“. Vojenský šéf zdůraznil, že Izrael si udrží operační kontrolu nad rozsáhlými částmi pásma a zůstane na těchto obranných liniích.
Zamirovo odhodlání udržet vojáky v Gaze je zdánlivě v rozporu s dohodou o příměří podepsanou v říjnu. Tato dohoda totiž výslovně uvádí, že „Izrael nebude okupovat ani anektovat Gazu“. Trumpův plán s dvaceti body zavazuje izraelskou armádu k postupnému předání palestinského území mezinárodní bezpečnostní síle a k úplnému stažení z Gazy, s výjimkou malého bezpečnostního perimetru u hranice.
Izraelská vláda se odmítla k Zamirovu prohlášení vyjádřit, zda odráží oficiální politiku. Přesto mluvčí uvedl, že síly jsou v Gaze rozmístěny „v souladu s obrysem příměří“, a obvinil Hamás z porušování dohody. Samotná dohoda spojuje odchod izraelských sil s demilitarizací Hamásu, ale nestanovuje žádný mechanismus ani časový rámec pro její uskutečnění.
Izraelská armáda mezitím podél „žluté linie“ staví nové betonové základny k posílení svých pozic. Vyhlásila ji za smrtící hranici, i když není vždy jasně vyznačena. Satelitní snímky navíc ukazují, že některé značky vyznačující linii byly umístěny stovky metrů za hranicí dohodnutou na mapách příměří, což představuje expanzi izraelské vojenské okupace.
Palestinci byli v důsledku izraelských útoků a evakuačních rozkazů z této východní části Gazy vysídleni. Téměř celá přeživší populace, čítající přes dva miliony lidí, je nyní natěsnána v úzkém pruhu písečných dun na pobřeží, který je menší než americké hlavní město Washington D.C.
Americká armáda také plánuje dlouhodobé rozdělení Gazy právě podél „žluté linie“. Dokumenty, které viděl deník Guardian, počítají s rozdělením území na „zelenou zónu“ pod izraelskou a mezinárodní vojenskou kontrolou, kde by byla zahájena obnova, a „červenou zónu“, která by byla ponechána neurčitě v troskách. Rezoluce OSN z minulého měsíce sice schválila vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil, ale žádná země se dosud nezavázala k jejímu vytvoření, zejména kvůli obavám z rizika střetu s Hamásem.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.