Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Před útokem na budovu shodila armáda letáky, ve kterých opět vyzývala obyvatele, aby se přesunuli do humanitární zóny na jihu Gazy. Mluvčí IDF pro arabštinu Avichay Adraee vyzval obyvatele, aby se „připojili k tisícům lidí, kteří již odešli“ do oblasti Al-Mawasi. IDF opakovaně uvádí, že tam civilistům poskytne zdravotní péči, vodu a jídlo. OSN však tvrdí, že tábory v Al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že tamní nemocnice jsou přetížené.
V úterý v Al-Mawasi zahynulo pět dětí, které čekaly ve frontě na vodu. Podle svědků je zasáhl izraelský dron. Armáda uvedla, že událost prošetřuje. Věž Sussi je už druhá výšková budova zničená za poslední dva dny. V pátek se na sociálních sítích objevily záběry věže Mushtaha, která se po masivní explozi u základny zřítila.
IDF uvádí, že provedla preventivní opatření, aby snížila riziko pro civilisty, a to včetně včasného varování a použití „přesné munice“. Palestinci však namítají, že ve věži Mushtaha se skrývaly vysídlené rodiny. Mluvčí agentury civilní obrany Gazy Mahmud Bassal obvinil Izrael z „politiky nuceného vysídlování“. Satelitní snímky ukazují, že několik čtvrtí ve městě bylo v uplynulém měsíci srovnáno se zemí.
Obytné a komerční výškové budovy představovaly důležitou součást historie města Gazy a byly spjaty s nadějí na ukončení izraelské okupace a na vybudování nezávislého palestinského státu. Výstavba vícepodlažních věží začala po podpisu dohod z Osla v roce 1993, které umožnily desítkám tisíc Palestinců návrat z exilu do Gazy. Po stažení Izraele z většiny Gazy v roce 1994 se vertikální expanze stala nutností. Palestinská samospráva proto podporovala masivní investice do stavebního sektoru.
Podle odhadů OSN zůstává ve městě Gaza téměř milion lidí. Organizace vyhlásila v Gaze minulý měsíc hladomor a varovala, že pokud izraelský útok bude pokračovat, hrozí „katastrofa“. Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023. Při útoku bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od té doby při izraelských útocích zabito nejméně 63 746 lidí. Údaje ukazují, že 367 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladomoru.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.