Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Před útokem na budovu shodila armáda letáky, ve kterých opět vyzývala obyvatele, aby se přesunuli do humanitární zóny na jihu Gazy. Mluvčí IDF pro arabštinu Avichay Adraee vyzval obyvatele, aby se „připojili k tisícům lidí, kteří již odešli“ do oblasti Al-Mawasi. IDF opakovaně uvádí, že tam civilistům poskytne zdravotní péči, vodu a jídlo. OSN však tvrdí, že tábory v Al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že tamní nemocnice jsou přetížené.
V úterý v Al-Mawasi zahynulo pět dětí, které čekaly ve frontě na vodu. Podle svědků je zasáhl izraelský dron. Armáda uvedla, že událost prošetřuje. Věž Sussi je už druhá výšková budova zničená za poslední dva dny. V pátek se na sociálních sítích objevily záběry věže Mushtaha, která se po masivní explozi u základny zřítila.
IDF uvádí, že provedla preventivní opatření, aby snížila riziko pro civilisty, a to včetně včasného varování a použití „přesné munice“. Palestinci však namítají, že ve věži Mushtaha se skrývaly vysídlené rodiny. Mluvčí agentury civilní obrany Gazy Mahmud Bassal obvinil Izrael z „politiky nuceného vysídlování“. Satelitní snímky ukazují, že několik čtvrtí ve městě bylo v uplynulém měsíci srovnáno se zemí.
Obytné a komerční výškové budovy představovaly důležitou součást historie města Gazy a byly spjaty s nadějí na ukončení izraelské okupace a na vybudování nezávislého palestinského státu. Výstavba vícepodlažních věží začala po podpisu dohod z Osla v roce 1993, které umožnily desítkám tisíc Palestinců návrat z exilu do Gazy. Po stažení Izraele z většiny Gazy v roce 1994 se vertikální expanze stala nutností. Palestinská samospráva proto podporovala masivní investice do stavebního sektoru.
Podle odhadů OSN zůstává ve městě Gaza téměř milion lidí. Organizace vyhlásila v Gaze minulý měsíc hladomor a varovala, že pokud izraelský útok bude pokračovat, hrozí „katastrofa“. Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023. Při útoku bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od té doby při izraelských útocích zabito nejméně 63 746 lidí. Údaje ukazují, že 367 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladomoru.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.