Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Před útokem na budovu shodila armáda letáky, ve kterých opět vyzývala obyvatele, aby se přesunuli do humanitární zóny na jihu Gazy. Mluvčí IDF pro arabštinu Avichay Adraee vyzval obyvatele, aby se „připojili k tisícům lidí, kteří již odešli“ do oblasti Al-Mawasi. IDF opakovaně uvádí, že tam civilistům poskytne zdravotní péči, vodu a jídlo. OSN však tvrdí, že tábory v Al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že tamní nemocnice jsou přetížené.
V úterý v Al-Mawasi zahynulo pět dětí, které čekaly ve frontě na vodu. Podle svědků je zasáhl izraelský dron. Armáda uvedla, že událost prošetřuje. Věž Sussi je už druhá výšková budova zničená za poslední dva dny. V pátek se na sociálních sítích objevily záběry věže Mushtaha, která se po masivní explozi u základny zřítila.
IDF uvádí, že provedla preventivní opatření, aby snížila riziko pro civilisty, a to včetně včasného varování a použití „přesné munice“. Palestinci však namítají, že ve věži Mushtaha se skrývaly vysídlené rodiny. Mluvčí agentury civilní obrany Gazy Mahmud Bassal obvinil Izrael z „politiky nuceného vysídlování“. Satelitní snímky ukazují, že několik čtvrtí ve městě bylo v uplynulém měsíci srovnáno se zemí.
Obytné a komerční výškové budovy představovaly důležitou součást historie města Gazy a byly spjaty s nadějí na ukončení izraelské okupace a na vybudování nezávislého palestinského státu. Výstavba vícepodlažních věží začala po podpisu dohod z Osla v roce 1993, které umožnily desítkám tisíc Palestinců návrat z exilu do Gazy. Po stažení Izraele z většiny Gazy v roce 1994 se vertikální expanze stala nutností. Palestinská samospráva proto podporovala masivní investice do stavebního sektoru.
Podle odhadů OSN zůstává ve městě Gaza téměř milion lidí. Organizace vyhlásila v Gaze minulý měsíc hladomor a varovala, že pokud izraelský útok bude pokračovat, hrozí „katastrofa“. Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023. Při útoku bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od té doby při izraelských útocích zabito nejméně 63 746 lidí. Údaje ukazují, že 367 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladomoru.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.