Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Před útokem na budovu shodila armáda letáky, ve kterých opět vyzývala obyvatele, aby se přesunuli do humanitární zóny na jihu Gazy. Mluvčí IDF pro arabštinu Avichay Adraee vyzval obyvatele, aby se „připojili k tisícům lidí, kteří již odešli“ do oblasti Al-Mawasi. IDF opakovaně uvádí, že tam civilistům poskytne zdravotní péči, vodu a jídlo. OSN však tvrdí, že tábory v Al-Mawasi jsou přeplněné a nebezpečné a že tamní nemocnice jsou přetížené.
V úterý v Al-Mawasi zahynulo pět dětí, které čekaly ve frontě na vodu. Podle svědků je zasáhl izraelský dron. Armáda uvedla, že událost prošetřuje. Věž Sussi je už druhá výšková budova zničená za poslední dva dny. V pátek se na sociálních sítích objevily záběry věže Mushtaha, která se po masivní explozi u základny zřítila.
IDF uvádí, že provedla preventivní opatření, aby snížila riziko pro civilisty, a to včetně včasného varování a použití „přesné munice“. Palestinci však namítají, že ve věži Mushtaha se skrývaly vysídlené rodiny. Mluvčí agentury civilní obrany Gazy Mahmud Bassal obvinil Izrael z „politiky nuceného vysídlování“. Satelitní snímky ukazují, že několik čtvrtí ve městě bylo v uplynulém měsíci srovnáno se zemí.
Obytné a komerční výškové budovy představovaly důležitou součást historie města Gazy a byly spjaty s nadějí na ukončení izraelské okupace a na vybudování nezávislého palestinského státu. Výstavba vícepodlažních věží začala po podpisu dohod z Osla v roce 1993, které umožnily desítkám tisíc Palestinců návrat z exilu do Gazy. Po stažení Izraele z většiny Gazy v roce 1994 se vertikální expanze stala nutností. Palestinská samospráva proto podporovala masivní investice do stavebního sektoru.
Podle odhadů OSN zůstává ve městě Gaza téměř milion lidí. Organizace vyhlásila v Gaze minulý měsíc hladomor a varovala, že pokud izraelský útok bude pokračovat, hrozí „katastrofa“. Izraelská armáda zahájila vojenskou kampaň v Gaze v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023. Při útoku bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od té doby při izraelských útocích zabito nejméně 63 746 lidí. Údaje ukazují, že 367 lidí zemřelo v důsledku podvýživy a hladomoru.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.