Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Po dvou letech války mnozí pociťují úlevu, že jsou izraelští rukojmí propuštěni a existuje naděje na mír. Nicméně v rozhovorech pro Politico někteří vyjádřili pochybnosti o klíčových částech iniciativy amerického prezidenta. Uvedli, že je příliš brzy na to, aby se snížil diplomatický tlak na izraelskou vládu, a to i proto, že jejich vlastní voliči ještě nejsou připraveni se s touto kapitolou smířit.
Zničení Gazy a smrt více než 60 tisíc lidí vyžadují vyvození odpovědnosti, spravedlnost a řádně financovaný plán obnovy. To zaznělo poté, co byla v Egyptě podepsána dohoda o ukončení války, která následovala po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Jeden z úředníků EU, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jejich tlak je stále důležitý. Řekl, že „pokud chceme veškerý tlak zrušit, pak musí Izrael plnit sliby.“
Válka v Gaze v posledních dvou letech hořce rozdělovala evropské společnosti a vrazila klín do politiky na nejvyšších úrovních Evropské unie. Jak se humanitární krize v Gaze zhoršovala, evropská města zachvátily propalestinské protesty a zároveň vzrostl počet antisemitských útoků na synagogy a další židovské památky.
Lídři EU postupně ztráceli trpělivost. Administrativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vinili z vytváření „člověkem způsobeného hladomoru“ v Gaze pod záminkou likvidace Hamásu. Francie pod vedením Emmanuela Macrona usilovala o uznání státu Palestina na zvláštní konferenci OSN, čímž posílila mezinárodní výzvy Izraeli k ukončení útoku a umožnění dodávek pomoci do Gazy.
Evropská komise navrhla řadu sankcí a trestů zaměřených na omezení obchodu a spolupráce s Izraelem. Nakonec se 27 členských zemí EU dohodnout nedokázalo, ačkoli tyto plány zůstávají ve hře. Spory mezi evropskými zeměmi pravděpodobně budou pokračovat, protože EU nyní zvažuje, zda hrozbu sankcí zrušit.
Příměří iniciované Trumpem a dohoda o rukojmích otevřely cestu k restartu vztahů mezi Izraelem a Evropou. Nový izraelský velvyslanec při EU tento týden pro Politico uvedl, že by EU měla zrušit veškeré hrozby sankcí a obnovit plnou bilaterální spolupráci. Podle něj už neexistuje důvod pro zachování omezení.
Mluvčí Evropské komise v pondělí na dotaz, zda EU souhlasí, reagovala opatrně. Řekla novinářům, že změna „kontextu“ v terénu by mohla vést k přezkoumání návrhů a opatření již uvalených na Izrael. Dodala, že k tomu ale dojde až po setkání ministrů národních vlád příští týden, a prohlásila, že „ještě tam nejsme.“
Opatrnost podtrhla i komisařka EU pro humanitární pomoc Hadja Lahbibová, když na sociální síti X uvedla, že propuštění izraelských rukojmích je „pouze prvním krokem.“ Dodala, že „pomoc musí naléhavě dorazit k Palestincům v Gaze ve velkém měřítku a nadcházející mírový summit v Egyptě musí přinést trvalá politická řešení.“
Lídři EU se mají sejít na summitu v Bruselu 23. října, ale na programu zatím není zmínka o přezkoumání přístupu bloku k Izraeli. Diplomaté se domnívají, že evropský tlak na Izrael měl svůj význam, zejména Macronova snaha o uznání státu Palestina, a neradi by se tohoto pákového efektu vzdali. Jeden z diplomatů EU řekl, že „nechce to přeceňovat, ale domnívám se, že evropské úsilí bylo jedním z koleček v soukolí, které vedlo k tomuto výsledku.“
Klíčovým testem pro zmírnění tlaku EU na Izrael je pro mnohé to, zda Palestinci dostanou potraviny a zásoby, které naléhavě potřebují. Jeden z evropských vládních úředníků uvedl, že „vše závisí na tom, zda se potřebná podpora pro Gazu konečně dostane k lidem.“ Dodal, že „pokud ano, Komise svůj návrh stáhne a tím to skončí.“
Spravedlnost a odpovědnost
Zatímco si Trump a Netanjahu v pondělí v Izraeli vzájemně gratulovali, někteří úředníci v Bruselu sledovali jejich projev s pocitem obav. Trump dokonce naznačil, že by Netanjahu měl být omilostněn ve věci korupčních obvinění, kterým čelí doma. Tento krok přispěl k pocitu, že se chce Trump dívat dopředu, nikoli zpět.
Již citovaný úředník zdůraznil, že Izrael musí nést odpovědnost za to, co někteří nazývají „genocidou“ v Gaze. Řekl, že „v mírovém procesu je velmi důležité, aby byla vykonána spravedlnost a aby byla vyvozena odpovědnost. Nezapomínejme, že bylo zabito 60 tisíc nevinných lidí a že Gaza je zničena.“
Na vrcholu humanitární krize zakázala německá vláda vývoz veškerých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze. Nyní se ministři v Berlíně připravují na přezkoumání těchto opatření, aby zjistili, zda podmínky umožňují zrušení omezení.
V Paříži, kde se vláda potýká s vlastním chaosem, stále přetrvává snaha udržet si určitou vyjednávací sílu. Bývalý francouzský úředník uvedl, že je nutné „zachovat hrozbu sankcí“ a podmínit jejich zrušení. „Vše, co bylo od Netanjahua získáno, bylo vynuceno. Není čas snižovat tlak,“ řekl a dodal, že je to „příliš předčasné.“
Jeden z poslanců britské vládnoucí Labouristické strany souhlasil, že je příliš brzy na zvažování zrušení sankcí. Poslanec řekl, že „má silný pocit, že tlak na Izrael bude stále potřeba.“ Evropští představitelé usilují o významnou roli v navazujícím procesu a požadují místo v Trumpem navrhované „radě míru“, která by dohlížela na správu Gazy. Trump byl v pondělí ohledně jejího složení neurčitý a odkázal na svého vyslance Steva Witkoffa, který řekl, že se přihlásilo mnoho zájemců.
V Bruselu panuje skepse ohledně tohoto nového orgánu. Soukromé spekulace naznačují, že by mohlo jít jednoduše o příležitost pro západní stavební firmy vydělat na obnově Gazy z trosek. Náklady na rekonstrukci se odhadují na více než 50 miliard dolarů. EU je významným dárcem pro Palestince a její finanční prostředky budou pro snahu o obnovu klíčové.
Úředníci ale chtějí kromě faktur i vliv. Jedna osoba zapojená do bruselských diskusí uvedla, že „Evropa musí být víc než jen plátce. Musí hrát roli čestného zprostředkovatele, jakou vždy hrála.“ Vyšší britský úředník uvedl, že „náš problém bude spočívat v tom, že si to chtějí přivlastnit USA, takže jak může hrát Spojené království nějakou roli?“ Druhý vysoký úředník řekl, že se Spojené království cítí mít zvláštní zodpovědnost podpořit mírový proces, a to kvůli své historické roli v regionu.
Neschopnost EU dohodnout se na uvalení sankcí nebo trestů na Izrael bohužel oslabila její pozici v regionu. Diplomat ze zemí Perského zálivu uvedl, že EU během krize „chyběla“ a že není vůbec jasné, jakou roli by blok mohl hrát. Evropští politici si uvědomují, že si nemohou dovolit vypadat bezmocně či nepřítomně.
Rozdělení ohledně Blízkého východu má totiž potenciál vykolejit jejich politické agendy doma. Teroristický útok na synagogu v Manchesteru na začátku tohoto měsíce pochmurně ukázal, jak válka v Gaze rozděluje části Spojeného království. Po celé Evropě vycházejí do ulic desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti utrpení Palestinců v Gaze.
Úředník EU uvedl, že „politika Blízkého východu bude součástí národních voleb.“ Řekl, že je extrémně polarizující. „Pokud Evropa nebude hrát pozitivní roli, zaplatí za to cenu.“ Mladé generace, které začínají volit, vyrostly sledováním hrůz války na svých chytrých telefonech. „Proto pokud nebude spravedlnost a odpovědnost, nevím, co se stane, a to i v Evropě,“ řekl úředník. „Toto není konec. Je to začátek.“
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.