Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Po dvou letech války mnozí pociťují úlevu, že jsou izraelští rukojmí propuštěni a existuje naděje na mír. Nicméně v rozhovorech pro Politico někteří vyjádřili pochybnosti o klíčových částech iniciativy amerického prezidenta. Uvedli, že je příliš brzy na to, aby se snížil diplomatický tlak na izraelskou vládu, a to i proto, že jejich vlastní voliči ještě nejsou připraveni se s touto kapitolou smířit.
Zničení Gazy a smrt více než 60 tisíc lidí vyžadují vyvození odpovědnosti, spravedlnost a řádně financovaný plán obnovy. To zaznělo poté, co byla v Egyptě podepsána dohoda o ukončení války, která následovala po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Jeden z úředníků EU, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jejich tlak je stále důležitý. Řekl, že „pokud chceme veškerý tlak zrušit, pak musí Izrael plnit sliby.“
Válka v Gaze v posledních dvou letech hořce rozdělovala evropské společnosti a vrazila klín do politiky na nejvyšších úrovních Evropské unie. Jak se humanitární krize v Gaze zhoršovala, evropská města zachvátily propalestinské protesty a zároveň vzrostl počet antisemitských útoků na synagogy a další židovské památky.
Lídři EU postupně ztráceli trpělivost. Administrativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vinili z vytváření „člověkem způsobeného hladomoru“ v Gaze pod záminkou likvidace Hamásu. Francie pod vedením Emmanuela Macrona usilovala o uznání státu Palestina na zvláštní konferenci OSN, čímž posílila mezinárodní výzvy Izraeli k ukončení útoku a umožnění dodávek pomoci do Gazy.
Evropská komise navrhla řadu sankcí a trestů zaměřených na omezení obchodu a spolupráce s Izraelem. Nakonec se 27 členských zemí EU dohodnout nedokázalo, ačkoli tyto plány zůstávají ve hře. Spory mezi evropskými zeměmi pravděpodobně budou pokračovat, protože EU nyní zvažuje, zda hrozbu sankcí zrušit.
Příměří iniciované Trumpem a dohoda o rukojmích otevřely cestu k restartu vztahů mezi Izraelem a Evropou. Nový izraelský velvyslanec při EU tento týden pro Politico uvedl, že by EU měla zrušit veškeré hrozby sankcí a obnovit plnou bilaterální spolupráci. Podle něj už neexistuje důvod pro zachování omezení.
Mluvčí Evropské komise v pondělí na dotaz, zda EU souhlasí, reagovala opatrně. Řekla novinářům, že změna „kontextu“ v terénu by mohla vést k přezkoumání návrhů a opatření již uvalených na Izrael. Dodala, že k tomu ale dojde až po setkání ministrů národních vlád příští týden, a prohlásila, že „ještě tam nejsme.“
Opatrnost podtrhla i komisařka EU pro humanitární pomoc Hadja Lahbibová, když na sociální síti X uvedla, že propuštění izraelských rukojmích je „pouze prvním krokem.“ Dodala, že „pomoc musí naléhavě dorazit k Palestincům v Gaze ve velkém měřítku a nadcházející mírový summit v Egyptě musí přinést trvalá politická řešení.“
Lídři EU se mají sejít na summitu v Bruselu 23. října, ale na programu zatím není zmínka o přezkoumání přístupu bloku k Izraeli. Diplomaté se domnívají, že evropský tlak na Izrael měl svůj význam, zejména Macronova snaha o uznání státu Palestina, a neradi by se tohoto pákového efektu vzdali. Jeden z diplomatů EU řekl, že „nechce to přeceňovat, ale domnívám se, že evropské úsilí bylo jedním z koleček v soukolí, které vedlo k tomuto výsledku.“
Klíčovým testem pro zmírnění tlaku EU na Izrael je pro mnohé to, zda Palestinci dostanou potraviny a zásoby, které naléhavě potřebují. Jeden z evropských vládních úředníků uvedl, že „vše závisí na tom, zda se potřebná podpora pro Gazu konečně dostane k lidem.“ Dodal, že „pokud ano, Komise svůj návrh stáhne a tím to skončí.“
Spravedlnost a odpovědnost
Zatímco si Trump a Netanjahu v pondělí v Izraeli vzájemně gratulovali, někteří úředníci v Bruselu sledovali jejich projev s pocitem obav. Trump dokonce naznačil, že by Netanjahu měl být omilostněn ve věci korupčních obvinění, kterým čelí doma. Tento krok přispěl k pocitu, že se chce Trump dívat dopředu, nikoli zpět.
Již citovaný úředník zdůraznil, že Izrael musí nést odpovědnost za to, co někteří nazývají „genocidou“ v Gaze. Řekl, že „v mírovém procesu je velmi důležité, aby byla vykonána spravedlnost a aby byla vyvozena odpovědnost. Nezapomínejme, že bylo zabito 60 tisíc nevinných lidí a že Gaza je zničena.“
Na vrcholu humanitární krize zakázala německá vláda vývoz veškerých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze. Nyní se ministři v Berlíně připravují na přezkoumání těchto opatření, aby zjistili, zda podmínky umožňují zrušení omezení.
V Paříži, kde se vláda potýká s vlastním chaosem, stále přetrvává snaha udržet si určitou vyjednávací sílu. Bývalý francouzský úředník uvedl, že je nutné „zachovat hrozbu sankcí“ a podmínit jejich zrušení. „Vše, co bylo od Netanjahua získáno, bylo vynuceno. Není čas snižovat tlak,“ řekl a dodal, že je to „příliš předčasné.“
Jeden z poslanců britské vládnoucí Labouristické strany souhlasil, že je příliš brzy na zvažování zrušení sankcí. Poslanec řekl, že „má silný pocit, že tlak na Izrael bude stále potřeba.“ Evropští představitelé usilují o významnou roli v navazujícím procesu a požadují místo v Trumpem navrhované „radě míru“, která by dohlížela na správu Gazy. Trump byl v pondělí ohledně jejího složení neurčitý a odkázal na svého vyslance Steva Witkoffa, který řekl, že se přihlásilo mnoho zájemců.
V Bruselu panuje skepse ohledně tohoto nového orgánu. Soukromé spekulace naznačují, že by mohlo jít jednoduše o příležitost pro západní stavební firmy vydělat na obnově Gazy z trosek. Náklady na rekonstrukci se odhadují na více než 50 miliard dolarů. EU je významným dárcem pro Palestince a její finanční prostředky budou pro snahu o obnovu klíčové.
Úředníci ale chtějí kromě faktur i vliv. Jedna osoba zapojená do bruselských diskusí uvedla, že „Evropa musí být víc než jen plátce. Musí hrát roli čestného zprostředkovatele, jakou vždy hrála.“ Vyšší britský úředník uvedl, že „náš problém bude spočívat v tom, že si to chtějí přivlastnit USA, takže jak může hrát Spojené království nějakou roli?“ Druhý vysoký úředník řekl, že se Spojené království cítí mít zvláštní zodpovědnost podpořit mírový proces, a to kvůli své historické roli v regionu.
Neschopnost EU dohodnout se na uvalení sankcí nebo trestů na Izrael bohužel oslabila její pozici v regionu. Diplomat ze zemí Perského zálivu uvedl, že EU během krize „chyběla“ a že není vůbec jasné, jakou roli by blok mohl hrát. Evropští politici si uvědomují, že si nemohou dovolit vypadat bezmocně či nepřítomně.
Rozdělení ohledně Blízkého východu má totiž potenciál vykolejit jejich politické agendy doma. Teroristický útok na synagogu v Manchesteru na začátku tohoto měsíce pochmurně ukázal, jak válka v Gaze rozděluje části Spojeného království. Po celé Evropě vycházejí do ulic desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti utrpení Palestinců v Gaze.
Úředník EU uvedl, že „politika Blízkého východu bude součástí národních voleb.“ Řekl, že je extrémně polarizující. „Pokud Evropa nebude hrát pozitivní roli, zaplatí za to cenu.“ Mladé generace, které začínají volit, vyrostly sledováním hrůz války na svých chytrých telefonech. „Proto pokud nebude spravedlnost a odpovědnost, nevím, co se stane, a to i v Evropě,“ řekl úředník. „Toto není konec. Je to začátek.“
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.