Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Po dvou letech války mnozí pociťují úlevu, že jsou izraelští rukojmí propuštěni a existuje naděje na mír. Nicméně v rozhovorech pro Politico někteří vyjádřili pochybnosti o klíčových částech iniciativy amerického prezidenta. Uvedli, že je příliš brzy na to, aby se snížil diplomatický tlak na izraelskou vládu, a to i proto, že jejich vlastní voliči ještě nejsou připraveni se s touto kapitolou smířit.
Zničení Gazy a smrt více než 60 tisíc lidí vyžadují vyvození odpovědnosti, spravedlnost a řádně financovaný plán obnovy. To zaznělo poté, co byla v Egyptě podepsána dohoda o ukončení války, která následovala po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Jeden z úředníků EU, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jejich tlak je stále důležitý. Řekl, že „pokud chceme veškerý tlak zrušit, pak musí Izrael plnit sliby.“
Válka v Gaze v posledních dvou letech hořce rozdělovala evropské společnosti a vrazila klín do politiky na nejvyšších úrovních Evropské unie. Jak se humanitární krize v Gaze zhoršovala, evropská města zachvátily propalestinské protesty a zároveň vzrostl počet antisemitských útoků na synagogy a další židovské památky.
Lídři EU postupně ztráceli trpělivost. Administrativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vinili z vytváření „člověkem způsobeného hladomoru“ v Gaze pod záminkou likvidace Hamásu. Francie pod vedením Emmanuela Macrona usilovala o uznání státu Palestina na zvláštní konferenci OSN, čímž posílila mezinárodní výzvy Izraeli k ukončení útoku a umožnění dodávek pomoci do Gazy.
Evropská komise navrhla řadu sankcí a trestů zaměřených na omezení obchodu a spolupráce s Izraelem. Nakonec se 27 členských zemí EU dohodnout nedokázalo, ačkoli tyto plány zůstávají ve hře. Spory mezi evropskými zeměmi pravděpodobně budou pokračovat, protože EU nyní zvažuje, zda hrozbu sankcí zrušit.
Příměří iniciované Trumpem a dohoda o rukojmích otevřely cestu k restartu vztahů mezi Izraelem a Evropou. Nový izraelský velvyslanec při EU tento týden pro Politico uvedl, že by EU měla zrušit veškeré hrozby sankcí a obnovit plnou bilaterální spolupráci. Podle něj už neexistuje důvod pro zachování omezení.
Mluvčí Evropské komise v pondělí na dotaz, zda EU souhlasí, reagovala opatrně. Řekla novinářům, že změna „kontextu“ v terénu by mohla vést k přezkoumání návrhů a opatření již uvalených na Izrael. Dodala, že k tomu ale dojde až po setkání ministrů národních vlád příští týden, a prohlásila, že „ještě tam nejsme.“
Opatrnost podtrhla i komisařka EU pro humanitární pomoc Hadja Lahbibová, když na sociální síti X uvedla, že propuštění izraelských rukojmích je „pouze prvním krokem.“ Dodala, že „pomoc musí naléhavě dorazit k Palestincům v Gaze ve velkém měřítku a nadcházející mírový summit v Egyptě musí přinést trvalá politická řešení.“
Lídři EU se mají sejít na summitu v Bruselu 23. října, ale na programu zatím není zmínka o přezkoumání přístupu bloku k Izraeli. Diplomaté se domnívají, že evropský tlak na Izrael měl svůj význam, zejména Macronova snaha o uznání státu Palestina, a neradi by se tohoto pákového efektu vzdali. Jeden z diplomatů EU řekl, že „nechce to přeceňovat, ale domnívám se, že evropské úsilí bylo jedním z koleček v soukolí, které vedlo k tomuto výsledku.“
Klíčovým testem pro zmírnění tlaku EU na Izrael je pro mnohé to, zda Palestinci dostanou potraviny a zásoby, které naléhavě potřebují. Jeden z evropských vládních úředníků uvedl, že „vše závisí na tom, zda se potřebná podpora pro Gazu konečně dostane k lidem.“ Dodal, že „pokud ano, Komise svůj návrh stáhne a tím to skončí.“
Spravedlnost a odpovědnost
Zatímco si Trump a Netanjahu v pondělí v Izraeli vzájemně gratulovali, někteří úředníci v Bruselu sledovali jejich projev s pocitem obav. Trump dokonce naznačil, že by Netanjahu měl být omilostněn ve věci korupčních obvinění, kterým čelí doma. Tento krok přispěl k pocitu, že se chce Trump dívat dopředu, nikoli zpět.
Již citovaný úředník zdůraznil, že Izrael musí nést odpovědnost za to, co někteří nazývají „genocidou“ v Gaze. Řekl, že „v mírovém procesu je velmi důležité, aby byla vykonána spravedlnost a aby byla vyvozena odpovědnost. Nezapomínejme, že bylo zabito 60 tisíc nevinných lidí a že Gaza je zničena.“
Na vrcholu humanitární krize zakázala německá vláda vývoz veškerých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze. Nyní se ministři v Berlíně připravují na přezkoumání těchto opatření, aby zjistili, zda podmínky umožňují zrušení omezení.
V Paříži, kde se vláda potýká s vlastním chaosem, stále přetrvává snaha udržet si určitou vyjednávací sílu. Bývalý francouzský úředník uvedl, že je nutné „zachovat hrozbu sankcí“ a podmínit jejich zrušení. „Vše, co bylo od Netanjahua získáno, bylo vynuceno. Není čas snižovat tlak,“ řekl a dodal, že je to „příliš předčasné.“
Jeden z poslanců britské vládnoucí Labouristické strany souhlasil, že je příliš brzy na zvažování zrušení sankcí. Poslanec řekl, že „má silný pocit, že tlak na Izrael bude stále potřeba.“ Evropští představitelé usilují o významnou roli v navazujícím procesu a požadují místo v Trumpem navrhované „radě míru“, která by dohlížela na správu Gazy. Trump byl v pondělí ohledně jejího složení neurčitý a odkázal na svého vyslance Steva Witkoffa, který řekl, že se přihlásilo mnoho zájemců.
V Bruselu panuje skepse ohledně tohoto nového orgánu. Soukromé spekulace naznačují, že by mohlo jít jednoduše o příležitost pro západní stavební firmy vydělat na obnově Gazy z trosek. Náklady na rekonstrukci se odhadují na více než 50 miliard dolarů. EU je významným dárcem pro Palestince a její finanční prostředky budou pro snahu o obnovu klíčové.
Úředníci ale chtějí kromě faktur i vliv. Jedna osoba zapojená do bruselských diskusí uvedla, že „Evropa musí být víc než jen plátce. Musí hrát roli čestného zprostředkovatele, jakou vždy hrála.“ Vyšší britský úředník uvedl, že „náš problém bude spočívat v tom, že si to chtějí přivlastnit USA, takže jak může hrát Spojené království nějakou roli?“ Druhý vysoký úředník řekl, že se Spojené království cítí mít zvláštní zodpovědnost podpořit mírový proces, a to kvůli své historické roli v regionu.
Neschopnost EU dohodnout se na uvalení sankcí nebo trestů na Izrael bohužel oslabila její pozici v regionu. Diplomat ze zemí Perského zálivu uvedl, že EU během krize „chyběla“ a že není vůbec jasné, jakou roli by blok mohl hrát. Evropští politici si uvědomují, že si nemohou dovolit vypadat bezmocně či nepřítomně.
Rozdělení ohledně Blízkého východu má totiž potenciál vykolejit jejich politické agendy doma. Teroristický útok na synagogu v Manchesteru na začátku tohoto měsíce pochmurně ukázal, jak válka v Gaze rozděluje části Spojeného království. Po celé Evropě vycházejí do ulic desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti utrpení Palestinců v Gaze.
Úředník EU uvedl, že „politika Blízkého východu bude součástí národních voleb.“ Řekl, že je extrémně polarizující. „Pokud Evropa nebude hrát pozitivní roli, zaplatí za to cenu.“ Mladé generace, které začínají volit, vyrostly sledováním hrůz války na svých chytrých telefonech. „Proto pokud nebude spravedlnost a odpovědnost, nevím, co se stane, a to i v Evropě,“ řekl úředník. „Toto není konec. Je to začátek.“
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.