Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Po dvou letech války mnozí pociťují úlevu, že jsou izraelští rukojmí propuštěni a existuje naděje na mír. Nicméně v rozhovorech pro Politico někteří vyjádřili pochybnosti o klíčových částech iniciativy amerického prezidenta. Uvedli, že je příliš brzy na to, aby se snížil diplomatický tlak na izraelskou vládu, a to i proto, že jejich vlastní voliči ještě nejsou připraveni se s touto kapitolou smířit.
Zničení Gazy a smrt více než 60 tisíc lidí vyžadují vyvození odpovědnosti, spravedlnost a řádně financovaný plán obnovy. To zaznělo poté, co byla v Egyptě podepsána dohoda o ukončení války, která následovala po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Jeden z úředníků EU, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jejich tlak je stále důležitý. Řekl, že „pokud chceme veškerý tlak zrušit, pak musí Izrael plnit sliby.“
Válka v Gaze v posledních dvou letech hořce rozdělovala evropské společnosti a vrazila klín do politiky na nejvyšších úrovních Evropské unie. Jak se humanitární krize v Gaze zhoršovala, evropská města zachvátily propalestinské protesty a zároveň vzrostl počet antisemitských útoků na synagogy a další židovské památky.
Lídři EU postupně ztráceli trpělivost. Administrativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vinili z vytváření „člověkem způsobeného hladomoru“ v Gaze pod záminkou likvidace Hamásu. Francie pod vedením Emmanuela Macrona usilovala o uznání státu Palestina na zvláštní konferenci OSN, čímž posílila mezinárodní výzvy Izraeli k ukončení útoku a umožnění dodávek pomoci do Gazy.
Evropská komise navrhla řadu sankcí a trestů zaměřených na omezení obchodu a spolupráce s Izraelem. Nakonec se 27 členských zemí EU dohodnout nedokázalo, ačkoli tyto plány zůstávají ve hře. Spory mezi evropskými zeměmi pravděpodobně budou pokračovat, protože EU nyní zvažuje, zda hrozbu sankcí zrušit.
Příměří iniciované Trumpem a dohoda o rukojmích otevřely cestu k restartu vztahů mezi Izraelem a Evropou. Nový izraelský velvyslanec při EU tento týden pro Politico uvedl, že by EU měla zrušit veškeré hrozby sankcí a obnovit plnou bilaterální spolupráci. Podle něj už neexistuje důvod pro zachování omezení.
Mluvčí Evropské komise v pondělí na dotaz, zda EU souhlasí, reagovala opatrně. Řekla novinářům, že změna „kontextu“ v terénu by mohla vést k přezkoumání návrhů a opatření již uvalených na Izrael. Dodala, že k tomu ale dojde až po setkání ministrů národních vlád příští týden, a prohlásila, že „ještě tam nejsme.“
Opatrnost podtrhla i komisařka EU pro humanitární pomoc Hadja Lahbibová, když na sociální síti X uvedla, že propuštění izraelských rukojmích je „pouze prvním krokem.“ Dodala, že „pomoc musí naléhavě dorazit k Palestincům v Gaze ve velkém měřítku a nadcházející mírový summit v Egyptě musí přinést trvalá politická řešení.“
Lídři EU se mají sejít na summitu v Bruselu 23. října, ale na programu zatím není zmínka o přezkoumání přístupu bloku k Izraeli. Diplomaté se domnívají, že evropský tlak na Izrael měl svůj význam, zejména Macronova snaha o uznání státu Palestina, a neradi by se tohoto pákového efektu vzdali. Jeden z diplomatů EU řekl, že „nechce to přeceňovat, ale domnívám se, že evropské úsilí bylo jedním z koleček v soukolí, které vedlo k tomuto výsledku.“
Klíčovým testem pro zmírnění tlaku EU na Izrael je pro mnohé to, zda Palestinci dostanou potraviny a zásoby, které naléhavě potřebují. Jeden z evropských vládních úředníků uvedl, že „vše závisí na tom, zda se potřebná podpora pro Gazu konečně dostane k lidem.“ Dodal, že „pokud ano, Komise svůj návrh stáhne a tím to skončí.“
Spravedlnost a odpovědnost
Zatímco si Trump a Netanjahu v pondělí v Izraeli vzájemně gratulovali, někteří úředníci v Bruselu sledovali jejich projev s pocitem obav. Trump dokonce naznačil, že by Netanjahu měl být omilostněn ve věci korupčních obvinění, kterým čelí doma. Tento krok přispěl k pocitu, že se chce Trump dívat dopředu, nikoli zpět.
Již citovaný úředník zdůraznil, že Izrael musí nést odpovědnost za to, co někteří nazývají „genocidou“ v Gaze. Řekl, že „v mírovém procesu je velmi důležité, aby byla vykonána spravedlnost a aby byla vyvozena odpovědnost. Nezapomínejme, že bylo zabito 60 tisíc nevinných lidí a že Gaza je zničena.“
Na vrcholu humanitární krize zakázala německá vláda vývoz veškerých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze. Nyní se ministři v Berlíně připravují na přezkoumání těchto opatření, aby zjistili, zda podmínky umožňují zrušení omezení.
V Paříži, kde se vláda potýká s vlastním chaosem, stále přetrvává snaha udržet si určitou vyjednávací sílu. Bývalý francouzský úředník uvedl, že je nutné „zachovat hrozbu sankcí“ a podmínit jejich zrušení. „Vše, co bylo od Netanjahua získáno, bylo vynuceno. Není čas snižovat tlak,“ řekl a dodal, že je to „příliš předčasné.“
Jeden z poslanců britské vládnoucí Labouristické strany souhlasil, že je příliš brzy na zvažování zrušení sankcí. Poslanec řekl, že „má silný pocit, že tlak na Izrael bude stále potřeba.“ Evropští představitelé usilují o významnou roli v navazujícím procesu a požadují místo v Trumpem navrhované „radě míru“, která by dohlížela na správu Gazy. Trump byl v pondělí ohledně jejího složení neurčitý a odkázal na svého vyslance Steva Witkoffa, který řekl, že se přihlásilo mnoho zájemců.
V Bruselu panuje skepse ohledně tohoto nového orgánu. Soukromé spekulace naznačují, že by mohlo jít jednoduše o příležitost pro západní stavební firmy vydělat na obnově Gazy z trosek. Náklady na rekonstrukci se odhadují na více než 50 miliard dolarů. EU je významným dárcem pro Palestince a její finanční prostředky budou pro snahu o obnovu klíčové.
Úředníci ale chtějí kromě faktur i vliv. Jedna osoba zapojená do bruselských diskusí uvedla, že „Evropa musí být víc než jen plátce. Musí hrát roli čestného zprostředkovatele, jakou vždy hrála.“ Vyšší britský úředník uvedl, že „náš problém bude spočívat v tom, že si to chtějí přivlastnit USA, takže jak může hrát Spojené království nějakou roli?“ Druhý vysoký úředník řekl, že se Spojené království cítí mít zvláštní zodpovědnost podpořit mírový proces, a to kvůli své historické roli v regionu.
Neschopnost EU dohodnout se na uvalení sankcí nebo trestů na Izrael bohužel oslabila její pozici v regionu. Diplomat ze zemí Perského zálivu uvedl, že EU během krize „chyběla“ a že není vůbec jasné, jakou roli by blok mohl hrát. Evropští politici si uvědomují, že si nemohou dovolit vypadat bezmocně či nepřítomně.
Rozdělení ohledně Blízkého východu má totiž potenciál vykolejit jejich politické agendy doma. Teroristický útok na synagogu v Manchesteru na začátku tohoto měsíce pochmurně ukázal, jak válka v Gaze rozděluje části Spojeného království. Po celé Evropě vycházejí do ulic desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti utrpení Palestinců v Gaze.
Úředník EU uvedl, že „politika Blízkého východu bude součástí národních voleb.“ Řekl, že je extrémně polarizující. „Pokud Evropa nebude hrát pozitivní roli, zaplatí za to cenu.“ Mladé generace, které začínají volit, vyrostly sledováním hrůz války na svých chytrých telefonech. „Proto pokud nebude spravedlnost a odpovědnost, nevím, co se stane, a to i v Evropě,“ řekl úředník. „Toto není konec. Je to začátek.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.