Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Po dvou letech války mnozí pociťují úlevu, že jsou izraelští rukojmí propuštěni a existuje naděje na mír. Nicméně v rozhovorech pro Politico někteří vyjádřili pochybnosti o klíčových částech iniciativy amerického prezidenta. Uvedli, že je příliš brzy na to, aby se snížil diplomatický tlak na izraelskou vládu, a to i proto, že jejich vlastní voliči ještě nejsou připraveni se s touto kapitolou smířit.
Zničení Gazy a smrt více než 60 tisíc lidí vyžadují vyvození odpovědnosti, spravedlnost a řádně financovaný plán obnovy. To zaznělo poté, co byla v Egyptě podepsána dohoda o ukončení války, která následovala po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Jeden z úředníků EU, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jejich tlak je stále důležitý. Řekl, že „pokud chceme veškerý tlak zrušit, pak musí Izrael plnit sliby.“
Válka v Gaze v posledních dvou letech hořce rozdělovala evropské společnosti a vrazila klín do politiky na nejvyšších úrovních Evropské unie. Jak se humanitární krize v Gaze zhoršovala, evropská města zachvátily propalestinské protesty a zároveň vzrostl počet antisemitských útoků na synagogy a další židovské památky.
Lídři EU postupně ztráceli trpělivost. Administrativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vinili z vytváření „člověkem způsobeného hladomoru“ v Gaze pod záminkou likvidace Hamásu. Francie pod vedením Emmanuela Macrona usilovala o uznání státu Palestina na zvláštní konferenci OSN, čímž posílila mezinárodní výzvy Izraeli k ukončení útoku a umožnění dodávek pomoci do Gazy.
Evropská komise navrhla řadu sankcí a trestů zaměřených na omezení obchodu a spolupráce s Izraelem. Nakonec se 27 členských zemí EU dohodnout nedokázalo, ačkoli tyto plány zůstávají ve hře. Spory mezi evropskými zeměmi pravděpodobně budou pokračovat, protože EU nyní zvažuje, zda hrozbu sankcí zrušit.
Příměří iniciované Trumpem a dohoda o rukojmích otevřely cestu k restartu vztahů mezi Izraelem a Evropou. Nový izraelský velvyslanec při EU tento týden pro Politico uvedl, že by EU měla zrušit veškeré hrozby sankcí a obnovit plnou bilaterální spolupráci. Podle něj už neexistuje důvod pro zachování omezení.
Mluvčí Evropské komise v pondělí na dotaz, zda EU souhlasí, reagovala opatrně. Řekla novinářům, že změna „kontextu“ v terénu by mohla vést k přezkoumání návrhů a opatření již uvalených na Izrael. Dodala, že k tomu ale dojde až po setkání ministrů národních vlád příští týden, a prohlásila, že „ještě tam nejsme.“
Opatrnost podtrhla i komisařka EU pro humanitární pomoc Hadja Lahbibová, když na sociální síti X uvedla, že propuštění izraelských rukojmích je „pouze prvním krokem.“ Dodala, že „pomoc musí naléhavě dorazit k Palestincům v Gaze ve velkém měřítku a nadcházející mírový summit v Egyptě musí přinést trvalá politická řešení.“
Lídři EU se mají sejít na summitu v Bruselu 23. října, ale na programu zatím není zmínka o přezkoumání přístupu bloku k Izraeli. Diplomaté se domnívají, že evropský tlak na Izrael měl svůj význam, zejména Macronova snaha o uznání státu Palestina, a neradi by se tohoto pákového efektu vzdali. Jeden z diplomatů EU řekl, že „nechce to přeceňovat, ale domnívám se, že evropské úsilí bylo jedním z koleček v soukolí, které vedlo k tomuto výsledku.“
Klíčovým testem pro zmírnění tlaku EU na Izrael je pro mnohé to, zda Palestinci dostanou potraviny a zásoby, které naléhavě potřebují. Jeden z evropských vládních úředníků uvedl, že „vše závisí na tom, zda se potřebná podpora pro Gazu konečně dostane k lidem.“ Dodal, že „pokud ano, Komise svůj návrh stáhne a tím to skončí.“
Spravedlnost a odpovědnost
Zatímco si Trump a Netanjahu v pondělí v Izraeli vzájemně gratulovali, někteří úředníci v Bruselu sledovali jejich projev s pocitem obav. Trump dokonce naznačil, že by Netanjahu měl být omilostněn ve věci korupčních obvinění, kterým čelí doma. Tento krok přispěl k pocitu, že se chce Trump dívat dopředu, nikoli zpět.
Již citovaný úředník zdůraznil, že Izrael musí nést odpovědnost za to, co někteří nazývají „genocidou“ v Gaze. Řekl, že „v mírovém procesu je velmi důležité, aby byla vykonána spravedlnost a aby byla vyvozena odpovědnost. Nezapomínejme, že bylo zabito 60 tisíc nevinných lidí a že Gaza je zničena.“
Na vrcholu humanitární krize zakázala německá vláda vývoz veškerých zbraní do Izraele, které by mohly být použity v Gaze. Nyní se ministři v Berlíně připravují na přezkoumání těchto opatření, aby zjistili, zda podmínky umožňují zrušení omezení.
V Paříži, kde se vláda potýká s vlastním chaosem, stále přetrvává snaha udržet si určitou vyjednávací sílu. Bývalý francouzský úředník uvedl, že je nutné „zachovat hrozbu sankcí“ a podmínit jejich zrušení. „Vše, co bylo od Netanjahua získáno, bylo vynuceno. Není čas snižovat tlak,“ řekl a dodal, že je to „příliš předčasné.“
Jeden z poslanců britské vládnoucí Labouristické strany souhlasil, že je příliš brzy na zvažování zrušení sankcí. Poslanec řekl, že „má silný pocit, že tlak na Izrael bude stále potřeba.“ Evropští představitelé usilují o významnou roli v navazujícím procesu a požadují místo v Trumpem navrhované „radě míru“, která by dohlížela na správu Gazy. Trump byl v pondělí ohledně jejího složení neurčitý a odkázal na svého vyslance Steva Witkoffa, který řekl, že se přihlásilo mnoho zájemců.
V Bruselu panuje skepse ohledně tohoto nového orgánu. Soukromé spekulace naznačují, že by mohlo jít jednoduše o příležitost pro západní stavební firmy vydělat na obnově Gazy z trosek. Náklady na rekonstrukci se odhadují na více než 50 miliard dolarů. EU je významným dárcem pro Palestince a její finanční prostředky budou pro snahu o obnovu klíčové.
Úředníci ale chtějí kromě faktur i vliv. Jedna osoba zapojená do bruselských diskusí uvedla, že „Evropa musí být víc než jen plátce. Musí hrát roli čestného zprostředkovatele, jakou vždy hrála.“ Vyšší britský úředník uvedl, že „náš problém bude spočívat v tom, že si to chtějí přivlastnit USA, takže jak může hrát Spojené království nějakou roli?“ Druhý vysoký úředník řekl, že se Spojené království cítí mít zvláštní zodpovědnost podpořit mírový proces, a to kvůli své historické roli v regionu.
Neschopnost EU dohodnout se na uvalení sankcí nebo trestů na Izrael bohužel oslabila její pozici v regionu. Diplomat ze zemí Perského zálivu uvedl, že EU během krize „chyběla“ a že není vůbec jasné, jakou roli by blok mohl hrát. Evropští politici si uvědomují, že si nemohou dovolit vypadat bezmocně či nepřítomně.
Rozdělení ohledně Blízkého východu má totiž potenciál vykolejit jejich politické agendy doma. Teroristický útok na synagogu v Manchesteru na začátku tohoto měsíce pochmurně ukázal, jak válka v Gaze rozděluje části Spojeného království. Po celé Evropě vycházejí do ulic desetitisíce demonstrantů, aby protestovaly proti utrpení Palestinců v Gaze.
Úředník EU uvedl, že „politika Blízkého východu bude součástí národních voleb.“ Řekl, že je extrémně polarizující. „Pokud Evropa nebude hrát pozitivní roli, zaplatí za to cenu.“ Mladé generace, které začínají volit, vyrostly sledováním hrůz války na svých chytrých telefonech. „Proto pokud nebude spravedlnost a odpovědnost, nevím, co se stane, a to i v Evropě,“ řekl úředník. „Toto není konec. Je to začátek.“
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.