Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Klíčovým momentem uplynulých hodin bylo prohlášení mluvčího Bílého domu, podle kterého Írán pod tíhou amerických hrozeb upustil od plánované popravy 800 zatčených demonstrantů. Prezident USA Donald Trump prostřednictvím svých diplomatů vzkázal, že pokud Teherán v popravách a masakrech bude pokračovat, USA podniknou rázné kroky. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz potvrdil, že pro zastavení krveprolití jsou „všechny možnosti na stole“, čímž nevyloučil ani vojenskou intervenci.
Pohled na rozsah katastrofy uvnitř země nabízí monitoring organizace NetBlocks, podle kterého totální internetový blackout v Íránu trvá již více než 180 hodin. Tato informační izolace je delší než při podobných krizích v minulosti a slouží režimu k zakrývání skutečného počtu mrtvých. Norská skupina Iran Human Rights (IHR) zatím potvrdila úmrtí 3 428 protestujících, ovšem varuje, že reálné číslo může být mnohonásobně vyšší, jelikož mnoho těl odvážejí bezpečnostní složky neznámo kam.
Americký postoj k vojenskému řešení krize však vyvolává obavy u regionálních spojenců. Diplomaté z Egypta, Ománu, Saúdské Arábie a Kataru v posledních 48 hodinách intenzivně apelovali na Trumpovu administrativu, aby se zdržela leteckých úderů. Varují, že americký útok by mohl destabilizovat už tak rozbouřený region a způsobit šok globální ekonomice. Právě tento posun v Trumpově rétorice směrem k diplomatickému tlaku vedl ve čtvrtek k mírnému poklesu cen ropy na světových trzích.
Uvnitř Íránu mezitím panuje atmosféra strachu. Svědci popisují, že bezpečnostní síly střílely do davů bez rozdílu a mnoho pozůstalých musí platit vysoké částky za to, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých k pohřbu. Navzdory represím však ekonomický kolaps a vysoká inflace dál pohánějí hněv obyvatel. ISW upozorňuje, že režim sice „protestní hnutí prozatím potlačil“, ale příčiny nespokojenosti neodstranil, což z Íránu činí časovanou bombu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.