Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Klíčovým momentem uplynulých hodin bylo prohlášení mluvčího Bílého domu, podle kterého Írán pod tíhou amerických hrozeb upustil od plánované popravy 800 zatčených demonstrantů. Prezident USA Donald Trump prostřednictvím svých diplomatů vzkázal, že pokud Teherán v popravách a masakrech bude pokračovat, USA podniknou rázné kroky. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz potvrdil, že pro zastavení krveprolití jsou „všechny možnosti na stole“, čímž nevyloučil ani vojenskou intervenci.
Pohled na rozsah katastrofy uvnitř země nabízí monitoring organizace NetBlocks, podle kterého totální internetový blackout v Íránu trvá již více než 180 hodin. Tato informační izolace je delší než při podobných krizích v minulosti a slouží režimu k zakrývání skutečného počtu mrtvých. Norská skupina Iran Human Rights (IHR) zatím potvrdila úmrtí 3 428 protestujících, ovšem varuje, že reálné číslo může být mnohonásobně vyšší, jelikož mnoho těl odvážejí bezpečnostní složky neznámo kam.
Americký postoj k vojenskému řešení krize však vyvolává obavy u regionálních spojenců. Diplomaté z Egypta, Ománu, Saúdské Arábie a Kataru v posledních 48 hodinách intenzivně apelovali na Trumpovu administrativu, aby se zdržela leteckých úderů. Varují, že americký útok by mohl destabilizovat už tak rozbouřený region a způsobit šok globální ekonomice. Právě tento posun v Trumpově rétorice směrem k diplomatickému tlaku vedl ve čtvrtek k mírnému poklesu cen ropy na světových trzích.
Uvnitř Íránu mezitím panuje atmosféra strachu. Svědci popisují, že bezpečnostní síly střílely do davů bez rozdílu a mnoho pozůstalých musí platit vysoké částky za to, aby jim úřady vydaly těla jejich blízkých k pohřbu. Navzdory represím však ekonomický kolaps a vysoká inflace dál pohánějí hněv obyvatel. ISW upozorňuje, že režim sice „protestní hnutí prozatím potlačil“, ale příčiny nespokojenosti neodstranil, což z Íránu činí časovanou bombu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.