Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Zatímco Trump mluví o diplomacii, intenzivní bombardování íránských měst pokračuje druhým dnem a vyvolává otřesy v celém regionu i v globální ekonomice. Konflikt se v pondělí rozšířil také do Libanonu, kde Izrael zahájil údery na cíle hnutí Hizballáh v reakci na jeho raketové útoky na severní Izrael. Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti obvinil spojence ze záměrného cílení na civilní čtvrti a informoval o stovkách mrtvých či zraněných.
Tragickou bilanci potvrzují i zprávy o sobotním útoku na dívčí základní školu v jihovíranském městě Mínáb, kde zahynulo 165 lidí. Hlavním cílem počáteční fáze operace však byl samotný Chameneí, kterého CIA sledovala několik měsíců. Podle deníku New York Times poskytla americká rozvědka Izraeli přesné informace o jeho poloze v momentě, kdy svolal schůzku nejvyšších obranných poradců ve svém teheránském areálu, což spustilo okamžité rozhodnutí k úderu.
Izraelská média odhalila, že k úspěchu operace přispěla i lest, kdy důstojníci dostali příkaz neparkovat svá auta na obvyklých místech, aby zmátli íránské špiony. Dezinformace o pohybu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira navíc ukolébaly íránské vedení do falešného pocitu bezpečí. Výsledkem bylo, že izraelské letectvo zlikvidovalo 30 vysokých představitelů režimu během prvních 30 sekund útoku. Donald Trump později doplnil, že za první dva dny bylo zabito celkem 48 íránských lídrů a zničeno devět válečných lodí.
Situace v Íránu je kritická i z hlediska nástupnictví. Většina kandidátů, které Spojené státy identifikovaly jako možné nástupce schopné převzít moc, zahynula při úvodních náletech. Prezident Masúd Pezeškiján oznámil, že povinnosti nejvyššího vůdce dočasně převzala tříčlenná rada, dokud nebude zvolen náhradník. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí očekává, že proces výběru bude kvůli probíhající agresi velmi rychlý, ačkoliv pevný časový harmonogram neexistuje.
Odvetné kroky Teheránu mezitím zasáhly země v Zálivu hostící americké základny. Letiště v Kuvajtu, Abú Zabí a Dubaji zůstávají po raketových útocích uzavřena, což způsobilo jeden z nejvážnějších kolapsů globální letecké dopravy v posledních letech. Na moři se situace rovněž vyostřuje; po útocích na tankery v Hormuzském průlivu prudce vzrostla cena ropy a velcí přepravci jako Maersk a MSC v regionu zcela pozastavili plavbu.
Uvnitř Íránu se mísí pocity hrůzy s opatrným optimismem odpůrců režimu, kteří doufají v politickou změnu. Přední bezpečnostní představitel Alí Larídžání však jakákoliv jednání s USA popřel a varoval separatistické skupiny před pokusy o intervenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím slíbil zintenzivnění náletů a Donald Trump vzkázal, že konflikt může trvat i další čtyři týdny. Varoval také před dalšími americkými oběťmi a slíbil pomstít smrt tří vojáků, kteří v bojích dosud zahynuli.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.