Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Zatímco Trump mluví o diplomacii, intenzivní bombardování íránských měst pokračuje druhým dnem a vyvolává otřesy v celém regionu i v globální ekonomice. Konflikt se v pondělí rozšířil také do Libanonu, kde Izrael zahájil údery na cíle hnutí Hizballáh v reakci na jeho raketové útoky na severní Izrael. Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti obvinil spojence ze záměrného cílení na civilní čtvrti a informoval o stovkách mrtvých či zraněných.
Tragickou bilanci potvrzují i zprávy o sobotním útoku na dívčí základní školu v jihovíranském městě Mínáb, kde zahynulo 165 lidí. Hlavním cílem počáteční fáze operace však byl samotný Chameneí, kterého CIA sledovala několik měsíců. Podle deníku New York Times poskytla americká rozvědka Izraeli přesné informace o jeho poloze v momentě, kdy svolal schůzku nejvyšších obranných poradců ve svém teheránském areálu, což spustilo okamžité rozhodnutí k úderu.
Izraelská média odhalila, že k úspěchu operace přispěla i lest, kdy důstojníci dostali příkaz neparkovat svá auta na obvyklých místech, aby zmátli íránské špiony. Dezinformace o pohybu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira navíc ukolébaly íránské vedení do falešného pocitu bezpečí. Výsledkem bylo, že izraelské letectvo zlikvidovalo 30 vysokých představitelů režimu během prvních 30 sekund útoku. Donald Trump později doplnil, že za první dva dny bylo zabito celkem 48 íránských lídrů a zničeno devět válečných lodí.
Situace v Íránu je kritická i z hlediska nástupnictví. Většina kandidátů, které Spojené státy identifikovaly jako možné nástupce schopné převzít moc, zahynula při úvodních náletech. Prezident Masúd Pezeškiján oznámil, že povinnosti nejvyššího vůdce dočasně převzala tříčlenná rada, dokud nebude zvolen náhradník. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí očekává, že proces výběru bude kvůli probíhající agresi velmi rychlý, ačkoliv pevný časový harmonogram neexistuje.
Odvetné kroky Teheránu mezitím zasáhly země v Zálivu hostící americké základny. Letiště v Kuvajtu, Abú Zabí a Dubaji zůstávají po raketových útocích uzavřena, což způsobilo jeden z nejvážnějších kolapsů globální letecké dopravy v posledních letech. Na moři se situace rovněž vyostřuje; po útocích na tankery v Hormuzském průlivu prudce vzrostla cena ropy a velcí přepravci jako Maersk a MSC v regionu zcela pozastavili plavbu.
Uvnitř Íránu se mísí pocity hrůzy s opatrným optimismem odpůrců režimu, kteří doufají v politickou změnu. Přední bezpečnostní představitel Alí Larídžání však jakákoliv jednání s USA popřel a varoval separatistické skupiny před pokusy o intervenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím slíbil zintenzivnění náletů a Donald Trump vzkázal, že konflikt může trvat i další čtyři týdny. Varoval také před dalšími americkými oběťmi a slíbil pomstít smrt tří vojáků, kteří v bojích dosud zahynuli.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.