Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Zatímco Trump mluví o diplomacii, intenzivní bombardování íránských měst pokračuje druhým dnem a vyvolává otřesy v celém regionu i v globální ekonomice. Konflikt se v pondělí rozšířil také do Libanonu, kde Izrael zahájil údery na cíle hnutí Hizballáh v reakci na jeho raketové útoky na severní Izrael. Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti obvinil spojence ze záměrného cílení na civilní čtvrti a informoval o stovkách mrtvých či zraněných.
Tragickou bilanci potvrzují i zprávy o sobotním útoku na dívčí základní školu v jihovíranském městě Mínáb, kde zahynulo 165 lidí. Hlavním cílem počáteční fáze operace však byl samotný Chameneí, kterého CIA sledovala několik měsíců. Podle deníku New York Times poskytla americká rozvědka Izraeli přesné informace o jeho poloze v momentě, kdy svolal schůzku nejvyšších obranných poradců ve svém teheránském areálu, což spustilo okamžité rozhodnutí k úderu.
Izraelská média odhalila, že k úspěchu operace přispěla i lest, kdy důstojníci dostali příkaz neparkovat svá auta na obvyklých místech, aby zmátli íránské špiony. Dezinformace o pohybu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira navíc ukolébaly íránské vedení do falešného pocitu bezpečí. Výsledkem bylo, že izraelské letectvo zlikvidovalo 30 vysokých představitelů režimu během prvních 30 sekund útoku. Donald Trump později doplnil, že za první dva dny bylo zabito celkem 48 íránských lídrů a zničeno devět válečných lodí.
Situace v Íránu je kritická i z hlediska nástupnictví. Většina kandidátů, které Spojené státy identifikovaly jako možné nástupce schopné převzít moc, zahynula při úvodních náletech. Prezident Masúd Pezeškiján oznámil, že povinnosti nejvyššího vůdce dočasně převzala tříčlenná rada, dokud nebude zvolen náhradník. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí očekává, že proces výběru bude kvůli probíhající agresi velmi rychlý, ačkoliv pevný časový harmonogram neexistuje.
Odvetné kroky Teheránu mezitím zasáhly země v Zálivu hostící americké základny. Letiště v Kuvajtu, Abú Zabí a Dubaji zůstávají po raketových útocích uzavřena, což způsobilo jeden z nejvážnějších kolapsů globální letecké dopravy v posledních letech. Na moři se situace rovněž vyostřuje; po útocích na tankery v Hormuzském průlivu prudce vzrostla cena ropy a velcí přepravci jako Maersk a MSC v regionu zcela pozastavili plavbu.
Uvnitř Íránu se mísí pocity hrůzy s opatrným optimismem odpůrců režimu, kteří doufají v politickou změnu. Přední bezpečnostní představitel Alí Larídžání však jakákoliv jednání s USA popřel a varoval separatistické skupiny před pokusy o intervenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím slíbil zintenzivnění náletů a Donald Trump vzkázal, že konflikt může trvat i další čtyři týdny. Varoval také před dalšími americkými oběťmi a slíbil pomstít smrt tří vojáků, kteří v bojích dosud zahynuli.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.