Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Zatímco Trump mluví o diplomacii, intenzivní bombardování íránských měst pokračuje druhým dnem a vyvolává otřesy v celém regionu i v globální ekonomice. Konflikt se v pondělí rozšířil také do Libanonu, kde Izrael zahájil údery na cíle hnutí Hizballáh v reakci na jeho raketové útoky na severní Izrael. Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti obvinil spojence ze záměrného cílení na civilní čtvrti a informoval o stovkách mrtvých či zraněných.
Tragickou bilanci potvrzují i zprávy o sobotním útoku na dívčí základní školu v jihovíranském městě Mínáb, kde zahynulo 165 lidí. Hlavním cílem počáteční fáze operace však byl samotný Chameneí, kterého CIA sledovala několik měsíců. Podle deníku New York Times poskytla americká rozvědka Izraeli přesné informace o jeho poloze v momentě, kdy svolal schůzku nejvyšších obranných poradců ve svém teheránském areálu, což spustilo okamžité rozhodnutí k úderu.
Izraelská média odhalila, že k úspěchu operace přispěla i lest, kdy důstojníci dostali příkaz neparkovat svá auta na obvyklých místech, aby zmátli íránské špiony. Dezinformace o pohybu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira navíc ukolébaly íránské vedení do falešného pocitu bezpečí. Výsledkem bylo, že izraelské letectvo zlikvidovalo 30 vysokých představitelů režimu během prvních 30 sekund útoku. Donald Trump později doplnil, že za první dva dny bylo zabito celkem 48 íránských lídrů a zničeno devět válečných lodí.
Situace v Íránu je kritická i z hlediska nástupnictví. Většina kandidátů, které Spojené státy identifikovaly jako možné nástupce schopné převzít moc, zahynula při úvodních náletech. Prezident Masúd Pezeškiján oznámil, že povinnosti nejvyššího vůdce dočasně převzala tříčlenná rada, dokud nebude zvolen náhradník. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí očekává, že proces výběru bude kvůli probíhající agresi velmi rychlý, ačkoliv pevný časový harmonogram neexistuje.
Odvetné kroky Teheránu mezitím zasáhly země v Zálivu hostící americké základny. Letiště v Kuvajtu, Abú Zabí a Dubaji zůstávají po raketových útocích uzavřena, což způsobilo jeden z nejvážnějších kolapsů globální letecké dopravy v posledních letech. Na moři se situace rovněž vyostřuje; po útocích na tankery v Hormuzském průlivu prudce vzrostla cena ropy a velcí přepravci jako Maersk a MSC v regionu zcela pozastavili plavbu.
Uvnitř Íránu se mísí pocity hrůzy s opatrným optimismem odpůrců režimu, kteří doufají v politickou změnu. Přední bezpečnostní představitel Alí Larídžání však jakákoliv jednání s USA popřel a varoval separatistické skupiny před pokusy o intervenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím slíbil zintenzivnění náletů a Donald Trump vzkázal, že konflikt může trvat i další čtyři týdny. Varoval také před dalšími americkými oběťmi a slíbil pomstít smrt tří vojáků, kteří v bojích dosud zahynuli.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.