Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Zatímco Trump mluví o diplomacii, intenzivní bombardování íránských měst pokračuje druhým dnem a vyvolává otřesy v celém regionu i v globální ekonomice. Konflikt se v pondělí rozšířil také do Libanonu, kde Izrael zahájil údery na cíle hnutí Hizballáh v reakci na jeho raketové útoky na severní Izrael. Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti obvinil spojence ze záměrného cílení na civilní čtvrti a informoval o stovkách mrtvých či zraněných.
Tragickou bilanci potvrzují i zprávy o sobotním útoku na dívčí základní školu v jihovíranském městě Mínáb, kde zahynulo 165 lidí. Hlavním cílem počáteční fáze operace však byl samotný Chameneí, kterého CIA sledovala několik měsíců. Podle deníku New York Times poskytla americká rozvědka Izraeli přesné informace o jeho poloze v momentě, kdy svolal schůzku nejvyšších obranných poradců ve svém teheránském areálu, což spustilo okamžité rozhodnutí k úderu.
Izraelská média odhalila, že k úspěchu operace přispěla i lest, kdy důstojníci dostali příkaz neparkovat svá auta na obvyklých místech, aby zmátli íránské špiony. Dezinformace o pohybu náčelníka generálního štábu Eyala Zamira navíc ukolébaly íránské vedení do falešného pocitu bezpečí. Výsledkem bylo, že izraelské letectvo zlikvidovalo 30 vysokých představitelů režimu během prvních 30 sekund útoku. Donald Trump později doplnil, že za první dva dny bylo zabito celkem 48 íránských lídrů a zničeno devět válečných lodí.
Situace v Íránu je kritická i z hlediska nástupnictví. Většina kandidátů, které Spojené státy identifikovaly jako možné nástupce schopné převzít moc, zahynula při úvodních náletech. Prezident Masúd Pezeškiján oznámil, že povinnosti nejvyššího vůdce dočasně převzala tříčlenná rada, dokud nebude zvolen náhradník. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí očekává, že proces výběru bude kvůli probíhající agresi velmi rychlý, ačkoliv pevný časový harmonogram neexistuje.
Odvetné kroky Teheránu mezitím zasáhly země v Zálivu hostící americké základny. Letiště v Kuvajtu, Abú Zabí a Dubaji zůstávají po raketových útocích uzavřena, což způsobilo jeden z nejvážnějších kolapsů globální letecké dopravy v posledních letech. Na moři se situace rovněž vyostřuje; po útocích na tankery v Hormuzském průlivu prudce vzrostla cena ropy a velcí přepravci jako Maersk a MSC v regionu zcela pozastavili plavbu.
Uvnitř Íránu se mísí pocity hrůzy s opatrným optimismem odpůrců režimu, kteří doufají v politickou změnu. Přední bezpečnostní představitel Alí Larídžání však jakákoliv jednání s USA popřel a varoval separatistické skupiny před pokusy o intervenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím slíbil zintenzivnění náletů a Donald Trump vzkázal, že konflikt může trvat i další čtyři týdny. Varoval také před dalšími americkými oběťmi a slíbil pomstít smrt tří vojáků, kteří v bojích dosud zahynuli.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.