V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.
Podle hlavní hygieničky ČR MUDr. Barbory Mackové se nemoc objevila ve všech krajích a šíření nadále zrychluje. Nejvíce případů hlásí Středočeský kraj, Moravskoslezsko a hlavní město Praha. Počet lidí, kteří nejsou proti žloutence imunní – tedy buď nemoc nikdy neprodělali, nebo nejsou očkovaní – roste, a tím se zvyšuje riziko nákazy při kontaktu s infikovanou osobou či kontaminovanými předměty.
V Praze tvoří třetinu nemocných lidé bez domova, často i závislí na drogách. Vzhledem ke složitosti trasování kontaktů v této populaci pražští hygienici spolupracují s organizacemi Naděje a Armáda spásy, kde lidem nabízejí očkování zdarma. Vakcínu dostávají i pracovníci v terénu, kteří s ohroženými osobami denně přicházejí do styku.
Hepatitida A má inkubační dobu 14 až 50 dní, a virus se šíří ještě dříve, než se projeví příznaky. Nakažlivost trvá zhruba dva týdny před i po vypuknutí nemoci. Virus se přenáší přímým kontaktem i nepřímo – například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo často dotýkané předměty jako kliky a madla. Děti často nemoc prodělají bez příznaků, čímž se riziko šíření zvyšuje. U dospělých bývá průběh těžší, a asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikacím, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu. Ve výjimečných případech nemoc končí selháním jater a smrtí.
Preventivní opatření spočívají především v důsledné hygieně a očkování. Vakcína není v Česku povinná, ale je dostupná a zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Jedna dávka stojí zhruba 1700 korun a základní ochranu poskytuje již po prvním očkování. Pro dlouhodobou imunitu je nutná druhá dávka za 6 až 18 měsíců. V oblastech se zvýšeným výskytem nákazy mohou krajské hygienické stanice mimořádné očkování nařídit – v takovém případě je hrazeno státem.
Lékaři upozorňují, že výskyt hepatitidy A může dětem znemožnit účast na letních táborech a jiných hromadných akcích. U dětí, které byly v kontaktu s nakaženým a nejsou očkované, je totiž nutné nařídit lékařský dohled, což obnáší omezení pohybu a vyloučení z kolektivu. Očkované děti těmto omezením nepodléhají.
Obdobný nárůst počtu nemocných hlásí i okolní evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Irsko nebo Velká Británie. Z tohoto důvodu odborníci radí cestovatelům dodržovat zvýšenou opatrnost, vyhýbat se syrovým nebo špatně upraveným pokrmům, nepít vodu z vodovodu a být obezřetní při výběru potravin a hygieny.
Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější ochranou, zvlášť u malých dětí a rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví již zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti širšího proplácení vakcín. Podle hygieniků je vzhledem k současné situaci klíčové šířit osvětu, zlepšovat hygienické návyky a chránit zranitelné skupiny.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.