Hygienici bijí na poplach: Českem se šíří žloutenka, může mít výrazný dopad nad letní prázdniny

Žloutenka
Žloutenka, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. května 2025 16:58
Sdílej:

V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.

Podle hlavní hygieničky ČR MUDr. Barbory Mackové se nemoc objevila ve všech krajích a šíření nadále zrychluje. Nejvíce případů hlásí Středočeský kraj, Moravskoslezsko a hlavní město Praha. Počet lidí, kteří nejsou proti žloutence imunní – tedy buď nemoc nikdy neprodělali, nebo nejsou očkovaní – roste, a tím se zvyšuje riziko nákazy při kontaktu s infikovanou osobou či kontaminovanými předměty.

V Praze tvoří třetinu nemocných lidé bez domova, často i závislí na drogách. Vzhledem ke složitosti trasování kontaktů v této populaci pražští hygienici spolupracují s organizacemi Naděje a Armáda spásy, kde lidem nabízejí očkování zdarma. Vakcínu dostávají i pracovníci v terénu, kteří s ohroženými osobami denně přicházejí do styku.

Hepatitida A má inkubační dobu 14 až 50 dní, a virus se šíří ještě dříve, než se projeví příznaky. Nakažlivost trvá zhruba dva týdny před i po vypuknutí nemoci. Virus se přenáší přímým kontaktem i nepřímo – například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo často dotýkané předměty jako kliky a madla. Děti často nemoc prodělají bez příznaků, čímž se riziko šíření zvyšuje. U dospělých bývá průběh těžší, a asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikacím, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu. Ve výjimečných případech nemoc končí selháním jater a smrtí.

Preventivní opatření spočívají především v důsledné hygieně a očkování. Vakcína není v Česku povinná, ale je dostupná a zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Jedna dávka stojí zhruba 1700 korun a základní ochranu poskytuje již po prvním očkování. Pro dlouhodobou imunitu je nutná druhá dávka za 6 až 18 měsíců. V oblastech se zvýšeným výskytem nákazy mohou krajské hygienické stanice mimořádné očkování nařídit – v takovém případě je hrazeno státem.

Lékaři upozorňují, že výskyt hepatitidy A může dětem znemožnit účast na letních táborech a jiných hromadných akcích. U dětí, které byly v kontaktu s nakaženým a nejsou očkované, je totiž nutné nařídit lékařský dohled, což obnáší omezení pohybu a vyloučení z kolektivu. Očkované děti těmto omezením nepodléhají.

Obdobný nárůst počtu nemocných hlásí i okolní evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Irsko nebo Velká Británie. Z tohoto důvodu odborníci radí cestovatelům dodržovat zvýšenou opatrnost, vyhýbat se syrovým nebo špatně upraveným pokrmům, nepít vodu z vodovodu a být obezřetní při výběru potravin a hygieny.

Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější ochranou, zvlášť u malých dětí a rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví již zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti širšího proplácení vakcín. Podle hygieniků je vzhledem k současné situaci klíčové šířit osvětu, zlepšovat hygienické návyky a chránit zranitelné skupiny. 

Témata:
Stalo se