V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.
Podle hlavní hygieničky ČR MUDr. Barbory Mackové se nemoc objevila ve všech krajích a šíření nadále zrychluje. Nejvíce případů hlásí Středočeský kraj, Moravskoslezsko a hlavní město Praha. Počet lidí, kteří nejsou proti žloutence imunní – tedy buď nemoc nikdy neprodělali, nebo nejsou očkovaní – roste, a tím se zvyšuje riziko nákazy při kontaktu s infikovanou osobou či kontaminovanými předměty.
V Praze tvoří třetinu nemocných lidé bez domova, často i závislí na drogách. Vzhledem ke složitosti trasování kontaktů v této populaci pražští hygienici spolupracují s organizacemi Naděje a Armáda spásy, kde lidem nabízejí očkování zdarma. Vakcínu dostávají i pracovníci v terénu, kteří s ohroženými osobami denně přicházejí do styku.
Hepatitida A má inkubační dobu 14 až 50 dní, a virus se šíří ještě dříve, než se projeví příznaky. Nakažlivost trvá zhruba dva týdny před i po vypuknutí nemoci. Virus se přenáší přímým kontaktem i nepřímo – například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo často dotýkané předměty jako kliky a madla. Děti často nemoc prodělají bez příznaků, čímž se riziko šíření zvyšuje. U dospělých bývá průběh těžší, a asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikacím, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu. Ve výjimečných případech nemoc končí selháním jater a smrtí.
Preventivní opatření spočívají především v důsledné hygieně a očkování. Vakcína není v Česku povinná, ale je dostupná a zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Jedna dávka stojí zhruba 1700 korun a základní ochranu poskytuje již po prvním očkování. Pro dlouhodobou imunitu je nutná druhá dávka za 6 až 18 měsíců. V oblastech se zvýšeným výskytem nákazy mohou krajské hygienické stanice mimořádné očkování nařídit – v takovém případě je hrazeno státem.
Lékaři upozorňují, že výskyt hepatitidy A může dětem znemožnit účast na letních táborech a jiných hromadných akcích. U dětí, které byly v kontaktu s nakaženým a nejsou očkované, je totiž nutné nařídit lékařský dohled, což obnáší omezení pohybu a vyloučení z kolektivu. Očkované děti těmto omezením nepodléhají.
Obdobný nárůst počtu nemocných hlásí i okolní evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Irsko nebo Velká Británie. Z tohoto důvodu odborníci radí cestovatelům dodržovat zvýšenou opatrnost, vyhýbat se syrovým nebo špatně upraveným pokrmům, nepít vodu z vodovodu a být obezřetní při výběru potravin a hygieny.
Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější ochranou, zvlášť u malých dětí a rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví již zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti širšího proplácení vakcín. Podle hygieniků je vzhledem k současné situaci klíčové šířit osvětu, zlepšovat hygienické návyky a chránit zranitelné skupiny.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.