V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.
Podle hlavní hygieničky ČR MUDr. Barbory Mackové se nemoc objevila ve všech krajích a šíření nadále zrychluje. Nejvíce případů hlásí Středočeský kraj, Moravskoslezsko a hlavní město Praha. Počet lidí, kteří nejsou proti žloutence imunní – tedy buď nemoc nikdy neprodělali, nebo nejsou očkovaní – roste, a tím se zvyšuje riziko nákazy při kontaktu s infikovanou osobou či kontaminovanými předměty.
V Praze tvoří třetinu nemocných lidé bez domova, často i závislí na drogách. Vzhledem ke složitosti trasování kontaktů v této populaci pražští hygienici spolupracují s organizacemi Naděje a Armáda spásy, kde lidem nabízejí očkování zdarma. Vakcínu dostávají i pracovníci v terénu, kteří s ohroženými osobami denně přicházejí do styku.
Hepatitida A má inkubační dobu 14 až 50 dní, a virus se šíří ještě dříve, než se projeví příznaky. Nakažlivost trvá zhruba dva týdny před i po vypuknutí nemoci. Virus se přenáší přímým kontaktem i nepřímo – například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo často dotýkané předměty jako kliky a madla. Děti často nemoc prodělají bez příznaků, čímž se riziko šíření zvyšuje. U dospělých bývá průběh těžší, a asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikacím, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu. Ve výjimečných případech nemoc končí selháním jater a smrtí.
Preventivní opatření spočívají především v důsledné hygieně a očkování. Vakcína není v Česku povinná, ale je dostupná a zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Jedna dávka stojí zhruba 1700 korun a základní ochranu poskytuje již po prvním očkování. Pro dlouhodobou imunitu je nutná druhá dávka za 6 až 18 měsíců. V oblastech se zvýšeným výskytem nákazy mohou krajské hygienické stanice mimořádné očkování nařídit – v takovém případě je hrazeno státem.
Lékaři upozorňují, že výskyt hepatitidy A může dětem znemožnit účast na letních táborech a jiných hromadných akcích. U dětí, které byly v kontaktu s nakaženým a nejsou očkované, je totiž nutné nařídit lékařský dohled, což obnáší omezení pohybu a vyloučení z kolektivu. Očkované děti těmto omezením nepodléhají.
Obdobný nárůst počtu nemocných hlásí i okolní evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Irsko nebo Velká Británie. Z tohoto důvodu odborníci radí cestovatelům dodržovat zvýšenou opatrnost, vyhýbat se syrovým nebo špatně upraveným pokrmům, nepít vodu z vodovodu a být obezřetní při výběru potravin a hygieny.
Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější ochranou, zvlášť u malých dětí a rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví již zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti širšího proplácení vakcín. Podle hygieniků je vzhledem k současné situaci klíčové šířit osvětu, zlepšovat hygienické návyky a chránit zranitelné skupiny.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.