V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.
Podle hlavní hygieničky ČR MUDr. Barbory Mackové se nemoc objevila ve všech krajích a šíření nadále zrychluje. Nejvíce případů hlásí Středočeský kraj, Moravskoslezsko a hlavní město Praha. Počet lidí, kteří nejsou proti žloutence imunní – tedy buď nemoc nikdy neprodělali, nebo nejsou očkovaní – roste, a tím se zvyšuje riziko nákazy při kontaktu s infikovanou osobou či kontaminovanými předměty.
V Praze tvoří třetinu nemocných lidé bez domova, často i závislí na drogách. Vzhledem ke složitosti trasování kontaktů v této populaci pražští hygienici spolupracují s organizacemi Naděje a Armáda spásy, kde lidem nabízejí očkování zdarma. Vakcínu dostávají i pracovníci v terénu, kteří s ohroženými osobami denně přicházejí do styku.
Hepatitida A má inkubační dobu 14 až 50 dní, a virus se šíří ještě dříve, než se projeví příznaky. Nakažlivost trvá zhruba dva týdny před i po vypuknutí nemoci. Virus se přenáší přímým kontaktem i nepřímo – například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo často dotýkané předměty jako kliky a madla. Děti často nemoc prodělají bez příznaků, čímž se riziko šíření zvyšuje. U dospělých bývá průběh těžší, a asi u deseti procent pacientů dochází ke komplikacím, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu. Ve výjimečných případech nemoc končí selháním jater a smrtí.
Preventivní opatření spočívají především v důsledné hygieně a očkování. Vakcína není v Česku povinná, ale je dostupná a zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Jedna dávka stojí zhruba 1700 korun a základní ochranu poskytuje již po prvním očkování. Pro dlouhodobou imunitu je nutná druhá dávka za 6 až 18 měsíců. V oblastech se zvýšeným výskytem nákazy mohou krajské hygienické stanice mimořádné očkování nařídit – v takovém případě je hrazeno státem.
Lékaři upozorňují, že výskyt hepatitidy A může dětem znemožnit účast na letních táborech a jiných hromadných akcích. U dětí, které byly v kontaktu s nakaženým a nejsou očkované, je totiž nutné nařídit lékařský dohled, což obnáší omezení pohybu a vyloučení z kolektivu. Očkované děti těmto omezením nepodléhají.
Obdobný nárůst počtu nemocných hlásí i okolní evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Irsko nebo Velká Británie. Z tohoto důvodu odborníci radí cestovatelům dodržovat zvýšenou opatrnost, vyhýbat se syrovým nebo špatně upraveným pokrmům, nepít vodu z vodovodu a být obezřetní při výběru potravin a hygieny.
Očkování je podle odborníků stále nejúčinnější ochranou, zvlášť u malých dětí a rizikových skupin. Ministerstvo zdravotnictví již zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti širšího proplácení vakcín. Podle hygieniků je vzhledem k současné situaci klíčové šířit osvětu, zlepšovat hygienické návyky a chránit zranitelné skupiny.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.