Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Uvnitř zamrzlé jeskyně vědci uchovávají cenné válce prastarého ledu, které byly s obrovským úsilím vyvrtány a převezeny z nejohroženějších horských ledovců naší planety. Mezinárodní projekt pod vedením nadace Ice Memory Foundation má za cíl zachránit vzorky tajících ledových mas dříve, než rostoucí globální teploty nenávratně vymažou cenné historické záznamy.
Ledová jádra v sobě nesou svědectví o minulosti Země, od sopečných erupcí a kouře z lesních požárů až po průmyslové znečištění a proměny atmosféry v průběhu staletí i tisíciletí. Klíčové informace jsou ukryty v mikroskopických vzduchových bublinách, které v ledu uvízly v době jeho vzniku. Analýzou tohoto uvězněného vzduchu dokážou odborníci zrekonstruovat historické koncentrace oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů.
Výzkumy ledových jader již dříve odhalily, že současná hladina oxidu uhličitého je o 30 až 35 % vyšší než kdykoli za posledních 800 tisíc let. Tyto lokální klimatické archivy v Alpách, Himálaji či Andách však kvůli klimatickým změnám mizí alarmujícím tempem. Podle loňské studie by mohly lidskou činností ročně zmizet až čtyři tisíce ledovců.
Samotný sběr a přeprava vzorků představují technologicky i logisticky mimořádně náročný úkol, který vyžaduje expedice do nejnehostinnějších míst světa. Vědci musí na vysokohorské hřebeny ručně dopravovat bezmála půl tuny těžké vrtné vybavení, přičemž nedávná kampaň v Tádžikistánu probíhala v nadmořské výšce 5820 metrů.
Ještě před samotným spuštěním vrtáku s kruhovými noži specialisté celé měsíce mapují ledovce pomocí radarů pronikajících zemí. Tento průzkum jim umožňuje nahlédnout do vnitřní struktury ledu od povrchu až po skalní podloží a vybrat nejstabilnější místa, kde jsou jednotlivé vrstvy neporušené. Čím hlouběji dokáže vrták proniknout, tím starší data o historii klimatu dokáže získat.
Sbírání a uchovávání vzorků se věnují instituce po celém světě, včetně Národního datového centra pro sníh a led při Coloradské univerzitě, Britského antarktického průzkumu, Institutu Alfreda Wegenera v Německu či francouzského CNRS. Mezinárodní projekty jako EPICA a Beyond EPICA využívají tato jádra k rekonstrukci stovek tisíc let staré historie Země. Iniciativa Ice Memory však přináší zcela nový rozměr v podobě preventivního uchování vzorků pro budoucnost.
Lokalita u stanice Concordia na Antarktické plošině ve výšce přes 3000 metrů nad mořem byla vybrána záměrně. Teploty v zimě zde klesají pod minus 80 stupňů Celsia a stanice je na měsíce odříznuta od světa. V samotném vyhloubeném tunelu o délce 60 metrů a šířce 5 metrů panuje stabilní přirozená teplota minus 52 stupňů Celsia, která led spolehlivě ochrání.
Během budování archivu vědci vykopali příkop, do kterého umístili nafukovací balon, kolem něhož následně udusali sníh. Po zajištění struktury balon odstranili a zbyl pouze pevný sněhový tunel, kde jsou dnes v dlouhých řadách navršeny bílé izolované boxy s pečlivě označenými válcovými jádry.
Cílem nadace je shromáždit vzorky z 20 významných světových ledovců, přičemž polovina z nich, včetně těch z Alp, And a Pamíru, již byla úspěšně zajištěna. Každé ledové jádro obsahuje jak globální data, tak nesmírně cenné regionální informace o monzunových systémech, místních zásobách vody či znečištění životního prostředí.
Švýcarské ledovce například již ztratily přibližně 35 % svého objemu a v případě scénáře s vysokými emisemi by do konce století mohlo zmizet až 90 % níže položených ledových mas. Vědci věří, že hodnota těchto archivů v čase poroste, protože budoucí generace budou mít k dispozici pokročilejší technologie schopné z ledu získat zcela nové informace, které dnešní věda ještě nedokáže přečíst.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.