Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Předseda výboru Mike Rogers v úvodu poděkoval oběma představitelům za účast a obhajoval požadavek administrativy prezidenta Donalda Trumpa na navýšení výdajů na obranu o 1,5 bilionu dolarů. Rogers zdůraznil, že toto číslo odpovídá skutečným nákladům na americké odstrašování a varoval před zaostáváním za globálními soupeři, zejména Čínou, která podle něj vynakládá na obranu vyšší podíl svého hrubého domácího produktu než Spojené státy.
Naopak demokratický poslanec Adam Smith, který ve výboru vede opozici, vyjádřil vůči tomuto razantnímu navýšení rozpočtu značnou skepsi. Poukázal na to, že USA čelí vysokému státnímu dluhu a musí řešit i další priority, jako jsou infrastruktura či zdravotnictví. Smith se otázal, zda budou tyto prostředky, představující zhruba padesáti až šedesátiprocentní nárůst, efektivně využity, a připomněl, že Pentagon dosud neprošel úspěšným auditem.
Kromě rozpočtových otázek kritizoval Smith také způsob, jakým Trumpova administrativa vede válku v Íránu. Upozornil, že vojenské akce vedly k celosvětovému růstu cen pohonných hmot, přičemž strategická situace v Íránu se podle něj zásadně nezměnila. Tento ekonomický dopad je podle demokratických zákonodárců jedním z faktorů, které je třeba při schvalování dalších výdajů brát v potaz.
Jedním z nejsložitějších témat, kterým budou muset Hegseth a Caine čelit, je tragický úder na školu v íránském Minabu, ke kterému došlo v počáteční fázi společného útoku USA a Izraele. Při incidentu zahynulo podle íránských úřadů 168 lidí, převážně dětí. Přestože americká média informovala o tom, že vyšetřovatelé považují za pravděpodobné, že školu zasáhl neúmyslný americký úder, Pentagon se k možné přímé odpovědnosti ani po dvou měsících jasně nevyjádřil.
Adam Smith označil toto dlouhodobé mlčení za chybu, která vytváří dojem nezájmu ze strany USA. Bývalí američtí představitelé již dříve kritizovali administrativu za to, že se k incidentu odmítá přihlásit. Nynější slyšení by tak mohlo být první příležitostí, kdy budou muset ministr obrany a generál Caine na otázky ohledně tohoto útoku odpovědět pod přísahou, což je krok, který mnozí zákonodárci považují za nezbytný pro vyvození politické odpovědnosti.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.