Haagský tribunál vydal historické zatykače. Vůdce Tálibánu obvinil z genderového pronásledování

 Mezinárodní trestní soud (ICC)
Mezinárodní trestní soud (ICC) , foto: ICC
Klára Marková 21. července 2025 18:59
Sdílej:

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.

Soudní komora II ICC má „důvodné podezření“, že nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda a hlavní šaría soudce Abdul Hakim Hakkání jsou vinni tím, že nařídili, naváděli nebo podporovali genderové pronásledování. Obvinění se týkají nejen žen a dívek, ale také dalších osob, které nesplňují přísné genderové nebo ideologické normy Tálibánu, včetně členů LGBTQIA+ komunity.

Podle zatykačů Tálibán prostřednictvím ediktů a nařízení zbavil ženy a dívky přístupu ke vzdělání, právu na soukromý a rodinný život, svobodě pohybu, projevu, náboženství a svědomí. Dívkám je zakázáno chodit do školy od 12 let, ženy jsou vykázány z veřejných prostor.

Zahra Nader, šéfredaktorka afghánského lidskoprávního média Zan Times, uvedla, že ženy a dívky jsou „systémově umlčovány, izolovány a zbavovány základních práv“.

Důležité je, že Mezinárodní trestní soud nepotřebuje k uznání pronásledování fyzické násilí – dostatečné jsou i institucionální a systematické formy útlaku, pokud je prokázán záměr diskriminace. A právě to ICC považuje za zjevné v případě Tálibánu, který své nábožensky motivované zákazy veřejně obhajuje.

Kromě žen a dívek soud výslovně uvádí i oběti, které neodpovídají ideologickým očekáváním Tálibánu ohledně genderu, genderové identity či projevu. Tímto krokem ICC poprvé přiznává status obětí zločinů proti lidskosti i sexuálním menšinám, čímž otevírá novou kapitolu v ochraně LGBTQIA+ osob na mezinárodní úrovni.

Obvinění spadají pod článek 7(1)(h) Římského statutu ICC, který definuje pronásledování na základě identifikovatelné skupiny – v tomto případě na základě genderu – jako zločin proti lidskosti. Přestože Tálibán mezinárodní soud neuznává, Afghánistán jako stát přistoupil k Římskému statutu v roce 2003 a tedy formálně zůstává vázán jurisdikcí soudu.

Aktivisté i oběti však varují, že zatykače nesmí zůstat jen symbolickým gestem. Ženské hnutí Purple Saturdays, vedené afghánskými ženami, upozorňuje, že nečinnost ICC by Tálibánu mohla dodat odvahu dále utužit represivní opatření. Dle historických zkušeností Tálibán na mezinárodní tlak často reagoval opačně – další eskalací útlaku.

Zástupci hnutí afghánských žen v exilu proto volají po vytvoření nezávislého mezinárodního výboru, který by dohlížel na vyšetřování a urychlil soudní proces.

Skutečné dopadení obviněných závisí na spolupráci jednotlivých států, jelikož ICC sám nemá žádné výkonné složky. Pokud by se obvinění například pokusili cestovat do některé ze signatářských zemí Římského statutu, tamní úřady by je měly zadržet a vydat do Haagu.

Přesto existují precedenty, které dávají naději. Letos například došlo k zatčení bývalého prezidenta Filipín Rodriga Duterteho na základě zatykače ICC, což ukazuje, že mezinárodní spravedlnost – i když pomalá – není nereálná.

Zatykače samy o sobě sice bezprostředně nezlepší situaci žen v Afghánistánu, ale představují významný krok k mezinárodnímu uznání jejich utrpení a ke stanovení právní odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud opakovaně deklaruje svou vůli pokračovat ve stíhání a hledat účinné právní cesty k odpovědnosti Tálibánu.

I pokud k samotnému zatčení nedojde v nejbližší době, ICC tímto krokem jasně deklaruje, že systémové porušování práv žen a genderové pronásledování nejsou v souladu s mezinárodním právem – a nebudou bez následků. 

Stalo se
Novinky
Antarktida

Ukrajina svádí bitvu o národní identitu i v mrazivé pustině Antarktidy

Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.

Novinky
Donald Trump

Další tvrdá rána. Trumpovo zavedení plošných desetiprocentních cel narazilo u soudu

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.

Novinky
MV Hondius

Úřady po celém světě pátrají po cestujících, kteří opustili loď MV Hondius

Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.

Novinky
Donald Trump

Ústupky Trumpa neberu konce. Už nechce změnu režimu ani kapitulaci, jen za každou cenu skončit válku

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.