Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Soudní komora II ICC má „důvodné podezření“, že nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda a hlavní šaría soudce Abdul Hakim Hakkání jsou vinni tím, že nařídili, naváděli nebo podporovali genderové pronásledování. Obvinění se týkají nejen žen a dívek, ale také dalších osob, které nesplňují přísné genderové nebo ideologické normy Tálibánu, včetně členů LGBTQIA+ komunity.
Podle zatykačů Tálibán prostřednictvím ediktů a nařízení zbavil ženy a dívky přístupu ke vzdělání, právu na soukromý a rodinný život, svobodě pohybu, projevu, náboženství a svědomí. Dívkám je zakázáno chodit do školy od 12 let, ženy jsou vykázány z veřejných prostor.
Zahra Nader, šéfredaktorka afghánského lidskoprávního média Zan Times, uvedla, že ženy a dívky jsou „systémově umlčovány, izolovány a zbavovány základních práv“.
Důležité je, že Mezinárodní trestní soud nepotřebuje k uznání pronásledování fyzické násilí – dostatečné jsou i institucionální a systematické formy útlaku, pokud je prokázán záměr diskriminace. A právě to ICC považuje za zjevné v případě Tálibánu, který své nábožensky motivované zákazy veřejně obhajuje.
Kromě žen a dívek soud výslovně uvádí i oběti, které neodpovídají ideologickým očekáváním Tálibánu ohledně genderu, genderové identity či projevu. Tímto krokem ICC poprvé přiznává status obětí zločinů proti lidskosti i sexuálním menšinám, čímž otevírá novou kapitolu v ochraně LGBTQIA+ osob na mezinárodní úrovni.
Obvinění spadají pod článek 7(1)(h) Římského statutu ICC, který definuje pronásledování na základě identifikovatelné skupiny – v tomto případě na základě genderu – jako zločin proti lidskosti. Přestože Tálibán mezinárodní soud neuznává, Afghánistán jako stát přistoupil k Římskému statutu v roce 2003 a tedy formálně zůstává vázán jurisdikcí soudu.
Aktivisté i oběti však varují, že zatykače nesmí zůstat jen symbolickým gestem. Ženské hnutí Purple Saturdays, vedené afghánskými ženami, upozorňuje, že nečinnost ICC by Tálibánu mohla dodat odvahu dále utužit represivní opatření. Dle historických zkušeností Tálibán na mezinárodní tlak často reagoval opačně – další eskalací útlaku.
Zástupci hnutí afghánských žen v exilu proto volají po vytvoření nezávislého mezinárodního výboru, který by dohlížel na vyšetřování a urychlil soudní proces.
Skutečné dopadení obviněných závisí na spolupráci jednotlivých států, jelikož ICC sám nemá žádné výkonné složky. Pokud by se obvinění například pokusili cestovat do některé ze signatářských zemí Římského statutu, tamní úřady by je měly zadržet a vydat do Haagu.
Přesto existují precedenty, které dávají naději. Letos například došlo k zatčení bývalého prezidenta Filipín Rodriga Duterteho na základě zatykače ICC, což ukazuje, že mezinárodní spravedlnost – i když pomalá – není nereálná.
Zatykače samy o sobě sice bezprostředně nezlepší situaci žen v Afghánistánu, ale představují významný krok k mezinárodnímu uznání jejich utrpení a ke stanovení právní odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud opakovaně deklaruje svou vůli pokračovat ve stíhání a hledat účinné právní cesty k odpovědnosti Tálibánu.
I pokud k samotnému zatčení nedojde v nejbližší době, ICC tímto krokem jasně deklaruje, že systémové porušování práv žen a genderové pronásledování nejsou v souladu s mezinárodním právem – a nebudou bez následků.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.