Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Soudní komora II ICC má „důvodné podezření“, že nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda a hlavní šaría soudce Abdul Hakim Hakkání jsou vinni tím, že nařídili, naváděli nebo podporovali genderové pronásledování. Obvinění se týkají nejen žen a dívek, ale také dalších osob, které nesplňují přísné genderové nebo ideologické normy Tálibánu, včetně členů LGBTQIA+ komunity.
Podle zatykačů Tálibán prostřednictvím ediktů a nařízení zbavil ženy a dívky přístupu ke vzdělání, právu na soukromý a rodinný život, svobodě pohybu, projevu, náboženství a svědomí. Dívkám je zakázáno chodit do školy od 12 let, ženy jsou vykázány z veřejných prostor.
Zahra Nader, šéfredaktorka afghánského lidskoprávního média Zan Times, uvedla, že ženy a dívky jsou „systémově umlčovány, izolovány a zbavovány základních práv“.
Důležité je, že Mezinárodní trestní soud nepotřebuje k uznání pronásledování fyzické násilí – dostatečné jsou i institucionální a systematické formy útlaku, pokud je prokázán záměr diskriminace. A právě to ICC považuje za zjevné v případě Tálibánu, který své nábožensky motivované zákazy veřejně obhajuje.
Kromě žen a dívek soud výslovně uvádí i oběti, které neodpovídají ideologickým očekáváním Tálibánu ohledně genderu, genderové identity či projevu. Tímto krokem ICC poprvé přiznává status obětí zločinů proti lidskosti i sexuálním menšinám, čímž otevírá novou kapitolu v ochraně LGBTQIA+ osob na mezinárodní úrovni.
Obvinění spadají pod článek 7(1)(h) Římského statutu ICC, který definuje pronásledování na základě identifikovatelné skupiny – v tomto případě na základě genderu – jako zločin proti lidskosti. Přestože Tálibán mezinárodní soud neuznává, Afghánistán jako stát přistoupil k Římskému statutu v roce 2003 a tedy formálně zůstává vázán jurisdikcí soudu.
Aktivisté i oběti však varují, že zatykače nesmí zůstat jen symbolickým gestem. Ženské hnutí Purple Saturdays, vedené afghánskými ženami, upozorňuje, že nečinnost ICC by Tálibánu mohla dodat odvahu dále utužit represivní opatření. Dle historických zkušeností Tálibán na mezinárodní tlak často reagoval opačně – další eskalací útlaku.
Zástupci hnutí afghánských žen v exilu proto volají po vytvoření nezávislého mezinárodního výboru, který by dohlížel na vyšetřování a urychlil soudní proces.
Skutečné dopadení obviněných závisí na spolupráci jednotlivých států, jelikož ICC sám nemá žádné výkonné složky. Pokud by se obvinění například pokusili cestovat do některé ze signatářských zemí Římského statutu, tamní úřady by je měly zadržet a vydat do Haagu.
Přesto existují precedenty, které dávají naději. Letos například došlo k zatčení bývalého prezidenta Filipín Rodriga Duterteho na základě zatykače ICC, což ukazuje, že mezinárodní spravedlnost – i když pomalá – není nereálná.
Zatykače samy o sobě sice bezprostředně nezlepší situaci žen v Afghánistánu, ale představují významný krok k mezinárodnímu uznání jejich utrpení a ke stanovení právní odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud opakovaně deklaruje svou vůli pokračovat ve stíhání a hledat účinné právní cesty k odpovědnosti Tálibánu.
I pokud k samotnému zatčení nedojde v nejbližší době, ICC tímto krokem jasně deklaruje, že systémové porušování práv žen a genderové pronásledování nejsou v souladu s mezinárodním právem – a nebudou bez následků.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.