GBU-57 jako noční můra Íránců: Nejsilnější bomby na světě se děsí celá země

Shození bomby GBU-57
Shození bomby GBU-57, foto: Volné dílo
Klára Marková DNES 13:28
Sdílej:

Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.

GBU-57 byla vyvinuta americkou zbrojařskou firmou Boeing pro potřeby amerického letectva jako odpověď na rostoucí počet „tvrdých“ cílů – především íránských a severokorejských jaderných zařízení ukrytých v podzemních bunkrech. Bomba váží přibližně 13,6 tuny (30 000 liber) a je vybavena konvenční trhavinou o hmotnosti více než 2,5 tuny. Dokáže proniknout až 60 metrů betonem nebo více než 120 metrů zemí, než dojde k detonaci. K jejímu nesení jsou potřeba strategické bombardéry B-2 Spirit, protože konvenční stíhačky nebo bombardéry GBU-57 unést nemohou.

Hlavní účel GBU-57 je jediný – ničit cíle, které jsou jinými zbraněmi prakticky nedosažitelné. Typickým cílem jsou podzemní bunkry chráněné silnými betonovými stropy, hory nebo rozsáhlé obranné systémy kolem citlivých vojenských zařízení. Díky pokročilé GPS navigaci a řízení je bomba velmi přesná a její ničivá síla se soustředí na omezený prostor s devastujícím efektem.

Důvodem, proč GBU-57 vyvolává v Íránu takovou nervozitu, je především fakt, že islámská republika buduje své klíčové jaderné komplexy hluboko pod zemí – například zařízení Fordow, které je ukryto pod horami poblíž města Qom. Tato zařízení byla navržena tak, aby odolala konvenčnímu bombardování i případným raketovým útokům. Americká armáda však disponuje technologií, která dokáže proniknout i těmito obranami – právě díky GBU-57.

Pouhá existence bomby MOP je pro Írán strategickým signálem. USA tím dávají jasně najevo, že v případě, že by diplomatická jednání o íránském jaderném programu selhala, existuje vojenská varianta, která je schopna zasáhnout i ty nejlépe chráněné cíle. Tento fakt sehrává významnou roli v geopolitickém tlaku na Teherán a je součástí širší strategie odstrašení.

V současné době, kdy napětí mezi Izraelem, Íránem a západními státy opět eskaluje – zejména kvůli íránské podpoře militantních skupin v regionu, útokům na americké základny a pokračujícímu obohacování uranu – se GBU-57 znovu objevuje v debatách o možném vojenském zásahu. Zvlášť v kontextu současné izraelské ofenzivy proti íránským strukturám v Libanonu, Sýrii a dokonce i přímo v Íránu, hraje tato zbraň roli tichého, ale velmi hrozivého nástroje nátlaku.

Je známo, že Spojené státy mají v provozu jen omezené množství těchto bomb, pravděpodobně několik desítek kusů. Každé použití GBU-57 by tedy bylo strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. O to více ale každá zmínka o jejím nasazení rezonuje v íránských médiích a vojenských kruzích jako varování, že i „nedobytné“ komplexy mohou být zničeny.

Kromě samotné ničivé síly je GBU-57 také symbolem americké technologické převahy. Írán i jiné státy nemají k dispozici žádnou zbraň srovnatelných parametrů a ani jejich protiletecká obrana není schopna zamezit útoku strategického bombardéru B-2 s takovou municí. Pro íránský režim, který své jaderné ambice staví jako důkaz nezávislosti a síly, představuje GBU-57 reálnou možnost, že celé toto úsilí může být během několika minut zničeno.

GBU-57 není jen extrémně silná bomba – je to nástroj geopolitického tlaku, zbraň poslední možnosti, která hraje klíčovou roli v rovnováze sil na Blízkém východě. Pro Írán představuje noční můru, protože přímo ohrožuje jádro jeho obranné a jaderné strategie. V kombinaci s americkými bombardéry B-2 jde o zbraň, kterou si žádný stát nemůže dovolit ignorovat. A to je důvod, proč se jí Írán oprávněně bojí.

Témata:
Stalo se
Novinky
Shození bomby GBU-57

GBU-57 jako noční můra Íránců: Nejsilnější bomby na světě se děsí celá země

Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.

Novinky
Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Letectví pod tlakem: Jak aerolinky zajišťují bezpečnost cestujících na konfliktním Blízkém východě

Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.

Novinky
Kreml

Kreml čeká na příležitost. Válka Izraele s Íránem může změnit Blízký východ k nepoznání

Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.

Novinky
Ilustrační foto

G20 na svět uvrhla extrémní počasí, může ho ale i zastavit? Podle vědců poměrně jednoduše

Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.