Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
GBU-57 byla vyvinuta americkou zbrojařskou firmou Boeing pro potřeby amerického letectva jako odpověď na rostoucí počet „tvrdých“ cílů – především íránských a severokorejských jaderných zařízení ukrytých v podzemních bunkrech. Bomba váží přibližně 13,6 tuny (30 000 liber) a je vybavena konvenční trhavinou o hmotnosti více než 2,5 tuny. Dokáže proniknout až 60 metrů betonem nebo více než 120 metrů zemí, než dojde k detonaci. K jejímu nesení jsou potřeba strategické bombardéry B-2 Spirit, protože konvenční stíhačky nebo bombardéry GBU-57 unést nemohou.
Hlavní účel GBU-57 je jediný – ničit cíle, které jsou jinými zbraněmi prakticky nedosažitelné. Typickým cílem jsou podzemní bunkry chráněné silnými betonovými stropy, hory nebo rozsáhlé obranné systémy kolem citlivých vojenských zařízení. Díky pokročilé GPS navigaci a řízení je bomba velmi přesná a její ničivá síla se soustředí na omezený prostor s devastujícím efektem.
Důvodem, proč GBU-57 vyvolává v Íránu takovou nervozitu, je především fakt, že islámská republika buduje své klíčové jaderné komplexy hluboko pod zemí – například zařízení Fordow, které je ukryto pod horami poblíž města Qom. Tato zařízení byla navržena tak, aby odolala konvenčnímu bombardování i případným raketovým útokům. Americká armáda však disponuje technologií, která dokáže proniknout i těmito obranami – právě díky GBU-57.
Pouhá existence bomby MOP je pro Írán strategickým signálem. USA tím dávají jasně najevo, že v případě, že by diplomatická jednání o íránském jaderném programu selhala, existuje vojenská varianta, která je schopna zasáhnout i ty nejlépe chráněné cíle. Tento fakt sehrává významnou roli v geopolitickém tlaku na Teherán a je součástí širší strategie odstrašení.
V současné době, kdy napětí mezi Izraelem, Íránem a západními státy opět eskaluje – zejména kvůli íránské podpoře militantních skupin v regionu, útokům na americké základny a pokračujícímu obohacování uranu – se GBU-57 znovu objevuje v debatách o možném vojenském zásahu. Zvlášť v kontextu současné izraelské ofenzivy proti íránským strukturám v Libanonu, Sýrii a dokonce i přímo v Íránu, hraje tato zbraň roli tichého, ale velmi hrozivého nástroje nátlaku.
Je známo, že Spojené státy mají v provozu jen omezené množství těchto bomb, pravděpodobně několik desítek kusů. Každé použití GBU-57 by tedy bylo strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. O to více ale každá zmínka o jejím nasazení rezonuje v íránských médiích a vojenských kruzích jako varování, že i „nedobytné“ komplexy mohou být zničeny.
Kromě samotné ničivé síly je GBU-57 také symbolem americké technologické převahy. Írán i jiné státy nemají k dispozici žádnou zbraň srovnatelných parametrů a ani jejich protiletecká obrana není schopna zamezit útoku strategického bombardéru B-2 s takovou municí. Pro íránský režim, který své jaderné ambice staví jako důkaz nezávislosti a síly, představuje GBU-57 reálnou možnost, že celé toto úsilí může být během několika minut zničeno.
GBU-57 není jen extrémně silná bomba – je to nástroj geopolitického tlaku, zbraň poslední možnosti, která hraje klíčovou roli v rovnováze sil na Blízkém východě. Pro Írán představuje noční můru, protože přímo ohrožuje jádro jeho obranné a jaderné strategie. V kombinaci s americkými bombardéry B-2 jde o zbraň, kterou si žádný stát nemůže dovolit ignorovat. A to je důvod, proč se jí Írán oprávněně bojí.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.