Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
GBU-57 byla vyvinuta americkou zbrojařskou firmou Boeing pro potřeby amerického letectva jako odpověď na rostoucí počet „tvrdých“ cílů – především íránských a severokorejských jaderných zařízení ukrytých v podzemních bunkrech. Bomba váží přibližně 13,6 tuny (30 000 liber) a je vybavena konvenční trhavinou o hmotnosti více než 2,5 tuny. Dokáže proniknout až 60 metrů betonem nebo více než 120 metrů zemí, než dojde k detonaci. K jejímu nesení jsou potřeba strategické bombardéry B-2 Spirit, protože konvenční stíhačky nebo bombardéry GBU-57 unést nemohou.
Hlavní účel GBU-57 je jediný – ničit cíle, které jsou jinými zbraněmi prakticky nedosažitelné. Typickým cílem jsou podzemní bunkry chráněné silnými betonovými stropy, hory nebo rozsáhlé obranné systémy kolem citlivých vojenských zařízení. Díky pokročilé GPS navigaci a řízení je bomba velmi přesná a její ničivá síla se soustředí na omezený prostor s devastujícím efektem.
Důvodem, proč GBU-57 vyvolává v Íránu takovou nervozitu, je především fakt, že islámská republika buduje své klíčové jaderné komplexy hluboko pod zemí – například zařízení Fordow, které je ukryto pod horami poblíž města Qom. Tato zařízení byla navržena tak, aby odolala konvenčnímu bombardování i případným raketovým útokům. Americká armáda však disponuje technologií, která dokáže proniknout i těmito obranami – právě díky GBU-57.
Pouhá existence bomby MOP je pro Írán strategickým signálem. USA tím dávají jasně najevo, že v případě, že by diplomatická jednání o íránském jaderném programu selhala, existuje vojenská varianta, která je schopna zasáhnout i ty nejlépe chráněné cíle. Tento fakt sehrává významnou roli v geopolitickém tlaku na Teherán a je součástí širší strategie odstrašení.
V současné době, kdy napětí mezi Izraelem, Íránem a západními státy opět eskaluje – zejména kvůli íránské podpoře militantních skupin v regionu, útokům na americké základny a pokračujícímu obohacování uranu – se GBU-57 znovu objevuje v debatách o možném vojenském zásahu. Zvlášť v kontextu současné izraelské ofenzivy proti íránským strukturám v Libanonu, Sýrii a dokonce i přímo v Íránu, hraje tato zbraň roli tichého, ale velmi hrozivého nástroje nátlaku.
Je známo, že Spojené státy mají v provozu jen omezené množství těchto bomb, pravděpodobně několik desítek kusů. Každé použití GBU-57 by tedy bylo strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. O to více ale každá zmínka o jejím nasazení rezonuje v íránských médiích a vojenských kruzích jako varování, že i „nedobytné“ komplexy mohou být zničeny.
Kromě samotné ničivé síly je GBU-57 také symbolem americké technologické převahy. Írán i jiné státy nemají k dispozici žádnou zbraň srovnatelných parametrů a ani jejich protiletecká obrana není schopna zamezit útoku strategického bombardéru B-2 s takovou municí. Pro íránský režim, který své jaderné ambice staví jako důkaz nezávislosti a síly, představuje GBU-57 reálnou možnost, že celé toto úsilí může být během několika minut zničeno.
GBU-57 není jen extrémně silná bomba – je to nástroj geopolitického tlaku, zbraň poslední možnosti, která hraje klíčovou roli v rovnováze sil na Blízkém východě. Pro Írán představuje noční můru, protože přímo ohrožuje jádro jeho obranné a jaderné strategie. V kombinaci s americkými bombardéry B-2 jde o zbraň, kterou si žádný stát nemůže dovolit ignorovat. A to je důvod, proč se jí Írán oprávněně bojí.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.