Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
GBU-57 byla vyvinuta americkou zbrojařskou firmou Boeing pro potřeby amerického letectva jako odpověď na rostoucí počet „tvrdých“ cílů – především íránských a severokorejských jaderných zařízení ukrytých v podzemních bunkrech. Bomba váží přibližně 13,6 tuny (30 000 liber) a je vybavena konvenční trhavinou o hmotnosti více než 2,5 tuny. Dokáže proniknout až 60 metrů betonem nebo více než 120 metrů zemí, než dojde k detonaci. K jejímu nesení jsou potřeba strategické bombardéry B-2 Spirit, protože konvenční stíhačky nebo bombardéry GBU-57 unést nemohou.
Hlavní účel GBU-57 je jediný – ničit cíle, které jsou jinými zbraněmi prakticky nedosažitelné. Typickým cílem jsou podzemní bunkry chráněné silnými betonovými stropy, hory nebo rozsáhlé obranné systémy kolem citlivých vojenských zařízení. Díky pokročilé GPS navigaci a řízení je bomba velmi přesná a její ničivá síla se soustředí na omezený prostor s devastujícím efektem.
Důvodem, proč GBU-57 vyvolává v Íránu takovou nervozitu, je především fakt, že islámská republika buduje své klíčové jaderné komplexy hluboko pod zemí – například zařízení Fordow, které je ukryto pod horami poblíž města Qom. Tato zařízení byla navržena tak, aby odolala konvenčnímu bombardování i případným raketovým útokům. Americká armáda však disponuje technologií, která dokáže proniknout i těmito obranami – právě díky GBU-57.
Pouhá existence bomby MOP je pro Írán strategickým signálem. USA tím dávají jasně najevo, že v případě, že by diplomatická jednání o íránském jaderném programu selhala, existuje vojenská varianta, která je schopna zasáhnout i ty nejlépe chráněné cíle. Tento fakt sehrává významnou roli v geopolitickém tlaku na Teherán a je součástí širší strategie odstrašení.
V současné době, kdy napětí mezi Izraelem, Íránem a západními státy opět eskaluje – zejména kvůli íránské podpoře militantních skupin v regionu, útokům na americké základny a pokračujícímu obohacování uranu – se GBU-57 znovu objevuje v debatách o možném vojenském zásahu. Zvlášť v kontextu současné izraelské ofenzivy proti íránským strukturám v Libanonu, Sýrii a dokonce i přímo v Íránu, hraje tato zbraň roli tichého, ale velmi hrozivého nástroje nátlaku.
Je známo, že Spojené státy mají v provozu jen omezené množství těchto bomb, pravděpodobně několik desítek kusů. Každé použití GBU-57 by tedy bylo strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. O to více ale každá zmínka o jejím nasazení rezonuje v íránských médiích a vojenských kruzích jako varování, že i „nedobytné“ komplexy mohou být zničeny.
Kromě samotné ničivé síly je GBU-57 také symbolem americké technologické převahy. Írán i jiné státy nemají k dispozici žádnou zbraň srovnatelných parametrů a ani jejich protiletecká obrana není schopna zamezit útoku strategického bombardéru B-2 s takovou municí. Pro íránský režim, který své jaderné ambice staví jako důkaz nezávislosti a síly, představuje GBU-57 reálnou možnost, že celé toto úsilí může být během několika minut zničeno.
GBU-57 není jen extrémně silná bomba – je to nástroj geopolitického tlaku, zbraň poslední možnosti, která hraje klíčovou roli v rovnováze sil na Blízkém východě. Pro Írán představuje noční můru, protože přímo ohrožuje jádro jeho obranné a jaderné strategie. V kombinaci s americkými bombardéry B-2 jde o zbraň, kterou si žádný stát nemůže dovolit ignorovat. A to je důvod, proč se jí Írán oprávněně bojí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.