Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
GBU-57 byla vyvinuta americkou zbrojařskou firmou Boeing pro potřeby amerického letectva jako odpověď na rostoucí počet „tvrdých“ cílů – především íránských a severokorejských jaderných zařízení ukrytých v podzemních bunkrech. Bomba váží přibližně 13,6 tuny (30 000 liber) a je vybavena konvenční trhavinou o hmotnosti více než 2,5 tuny. Dokáže proniknout až 60 metrů betonem nebo více než 120 metrů zemí, než dojde k detonaci. K jejímu nesení jsou potřeba strategické bombardéry B-2 Spirit, protože konvenční stíhačky nebo bombardéry GBU-57 unést nemohou.
Hlavní účel GBU-57 je jediný – ničit cíle, které jsou jinými zbraněmi prakticky nedosažitelné. Typickým cílem jsou podzemní bunkry chráněné silnými betonovými stropy, hory nebo rozsáhlé obranné systémy kolem citlivých vojenských zařízení. Díky pokročilé GPS navigaci a řízení je bomba velmi přesná a její ničivá síla se soustředí na omezený prostor s devastujícím efektem.
Důvodem, proč GBU-57 vyvolává v Íránu takovou nervozitu, je především fakt, že islámská republika buduje své klíčové jaderné komplexy hluboko pod zemí – například zařízení Fordow, které je ukryto pod horami poblíž města Qom. Tato zařízení byla navržena tak, aby odolala konvenčnímu bombardování i případným raketovým útokům. Americká armáda však disponuje technologií, která dokáže proniknout i těmito obranami – právě díky GBU-57.
Pouhá existence bomby MOP je pro Írán strategickým signálem. USA tím dávají jasně najevo, že v případě, že by diplomatická jednání o íránském jaderném programu selhala, existuje vojenská varianta, která je schopna zasáhnout i ty nejlépe chráněné cíle. Tento fakt sehrává významnou roli v geopolitickém tlaku na Teherán a je součástí širší strategie odstrašení.
V současné době, kdy napětí mezi Izraelem, Íránem a západními státy opět eskaluje – zejména kvůli íránské podpoře militantních skupin v regionu, útokům na americké základny a pokračujícímu obohacování uranu – se GBU-57 znovu objevuje v debatách o možném vojenském zásahu. Zvlášť v kontextu současné izraelské ofenzivy proti íránským strukturám v Libanonu, Sýrii a dokonce i přímo v Íránu, hraje tato zbraň roli tichého, ale velmi hrozivého nástroje nátlaku.
Je známo, že Spojené státy mají v provozu jen omezené množství těchto bomb, pravděpodobně několik desítek kusů. Každé použití GBU-57 by tedy bylo strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. O to více ale každá zmínka o jejím nasazení rezonuje v íránských médiích a vojenských kruzích jako varování, že i „nedobytné“ komplexy mohou být zničeny.
Kromě samotné ničivé síly je GBU-57 také symbolem americké technologické převahy. Írán i jiné státy nemají k dispozici žádnou zbraň srovnatelných parametrů a ani jejich protiletecká obrana není schopna zamezit útoku strategického bombardéru B-2 s takovou municí. Pro íránský režim, který své jaderné ambice staví jako důkaz nezávislosti a síly, představuje GBU-57 reálnou možnost, že celé toto úsilí může být během několika minut zničeno.
GBU-57 není jen extrémně silná bomba – je to nástroj geopolitického tlaku, zbraň poslední možnosti, která hraje klíčovou roli v rovnováze sil na Blízkém východě. Pro Írán představuje noční můru, protože přímo ohrožuje jádro jeho obranné a jaderné strategie. V kombinaci s americkými bombardéry B-2 jde o zbraň, kterou si žádný stát nemůže dovolit ignorovat. A to je důvod, proč se jí Írán oprávněně bojí.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.