Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Gavin Newsom (*1967) je americký politik z Kalifornie, člen Demokratické strany a od roku 2019 guvernér nejlidnatějšího amerického státu. Dříve působil jako starosta San Francisca (2004–2011) a následně jako místoguvernér Kalifornie. Je známý svým progresivním postojem k sociálním otázkám, především v oblasti zdravotnictví, klimatické změny a lidských práv.
Newsom se dostal do celonárodní pozornosti už v roce 2004, kdy jako starosta povolil homosexuálním párům uzavírat sňatky – o mnoho let dříve, než to povolil Nejvyšší soud. Je považován za schopného a mediálně obratného politika s prezidentskými ambicemi. V roce 2021 ustál odvolávací referendum a svou pozici si ještě upevnil.
Právě během současné krize se profiluje jako hlavní oponent Donalda Trumpa. V televizním projevu v úterý večer kritizoval prezidentovo rozhodnutí nasadit armádu proti americkým občanům a označil deportace za „útok na samotné základy ústavy“.
„Kalifornie se neskloní před federálním nátlakem. Nepřestaneme chránit své komunity, bez ohledu na to, jak autoritářské metody prezident uplatní,“ prohlásil podle CNN Newsom.
Prezident Trump vnímá současné protesty jako příležitost k demonstraci síly a jako způsob, jak upevnit svou pozici. Jeho mluvčí Karoline Leavitt obvinila demokraty z „podpory nelegálních zločinců“ a obhajovala nasazení ozbrojených složek v Los Angeles: „Toto není o migrantech. Je to o ochraně zákona a pořádku. Prezident Trump nikdy nedopustí, aby v Americe zvítězila vláda ulice.“
V pozadí této rétoriky se však skrývá kontroverze – Trumpův krok, kterým nasadil vojáky na americké půdě bez explicitního souhlasu Kongresu, může znamenat porušení ústavních pravidel. Jeho protivníci varují před autoritářským posunem, zatímco jeho stoupenci hovoří o „obnovení pořádku“.
Demokratická strana mezitím hledá jednotný hlas. Po porážce ve volbách 2024 je rozpolcená mezi umírněným středem a progresivním křídlem. Mnoho voličů jí vyčítá, že nedokázala efektivně reagovat na Trumpovy radikální kroky – a že postrádá srozumitelnou alternativu.
Gavin Newsom proto nyní působí jako přirozený lídr, který dokáže sjednotit demokratické řady. Jeho projev byl první skutečně energickou a státnickou odpovědí na Trumpovu eskalaci. V očích mnoha pozorovatelů se tak profiluje jako logický kandidát pro prezidentské volby v roce 2028.
Přesto musí Newsom balancovat. Příliš ostrá rétorika může odradit střídmé voliče, zatímco přílišná opatrnost zklame progresivní jádro. A právě umění najít středovou cestu mezi podporou migrantů a důrazem na bezpečnost rozhodne o jeho budoucnosti.
Současná situace připomíná rok 2018 a kauzu „děti v klecích“, kdy Trumpova nulová tolerance vůči migraci vyvolala vlnu pobouření. Tehdy prezident čelil kritice za oddělování dětí od rodičů na hranicích. Pokud by se podobně silné a emotivní momenty zopakovaly i nyní, může to otřást i jeho věrnými podporovateli.
A zatímco Bílý dům tvrdí, že „Amerika hlasovala pro masové deportace“, podle průzkumů veřejnost sice podporuje zpřísnění hraniční politiky, ale odmítá nehumánní zásahy proti dlouhodobým a integrovaným komunitám.
Přichází rozhodující chvíle – nejen pro prezidenta Trumpa, ale i pro Gavin Newsoma a celou Demokratickou stranu. Ta má příležitost nabídnout novou vizi Ameriky, která bude bezpečná, ale i spravedlivá. A pokud se jí to podaří, může krize přerůst ve zlomový moment – možná dokonce začátek nového politického cyklu.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
