Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Gavin Newsom (*1967) je americký politik z Kalifornie, člen Demokratické strany a od roku 2019 guvernér nejlidnatějšího amerického státu. Dříve působil jako starosta San Francisca (2004–2011) a následně jako místoguvernér Kalifornie. Je známý svým progresivním postojem k sociálním otázkám, především v oblasti zdravotnictví, klimatické změny a lidských práv.
Newsom se dostal do celonárodní pozornosti už v roce 2004, kdy jako starosta povolil homosexuálním párům uzavírat sňatky – o mnoho let dříve, než to povolil Nejvyšší soud. Je považován za schopného a mediálně obratného politika s prezidentskými ambicemi. V roce 2021 ustál odvolávací referendum a svou pozici si ještě upevnil.
Právě během současné krize se profiluje jako hlavní oponent Donalda Trumpa. V televizním projevu v úterý večer kritizoval prezidentovo rozhodnutí nasadit armádu proti americkým občanům a označil deportace za „útok na samotné základy ústavy“.
„Kalifornie se neskloní před federálním nátlakem. Nepřestaneme chránit své komunity, bez ohledu na to, jak autoritářské metody prezident uplatní,“ prohlásil podle CNN Newsom.
Prezident Trump vnímá současné protesty jako příležitost k demonstraci síly a jako způsob, jak upevnit svou pozici. Jeho mluvčí Karoline Leavitt obvinila demokraty z „podpory nelegálních zločinců“ a obhajovala nasazení ozbrojených složek v Los Angeles: „Toto není o migrantech. Je to o ochraně zákona a pořádku. Prezident Trump nikdy nedopustí, aby v Americe zvítězila vláda ulice.“
V pozadí této rétoriky se však skrývá kontroverze – Trumpův krok, kterým nasadil vojáky na americké půdě bez explicitního souhlasu Kongresu, může znamenat porušení ústavních pravidel. Jeho protivníci varují před autoritářským posunem, zatímco jeho stoupenci hovoří o „obnovení pořádku“.
Demokratická strana mezitím hledá jednotný hlas. Po porážce ve volbách 2024 je rozpolcená mezi umírněným středem a progresivním křídlem. Mnoho voličů jí vyčítá, že nedokázala efektivně reagovat na Trumpovy radikální kroky – a že postrádá srozumitelnou alternativu.
Gavin Newsom proto nyní působí jako přirozený lídr, který dokáže sjednotit demokratické řady. Jeho projev byl první skutečně energickou a státnickou odpovědí na Trumpovu eskalaci. V očích mnoha pozorovatelů se tak profiluje jako logický kandidát pro prezidentské volby v roce 2028.
Přesto musí Newsom balancovat. Příliš ostrá rétorika může odradit střídmé voliče, zatímco přílišná opatrnost zklame progresivní jádro. A právě umění najít středovou cestu mezi podporou migrantů a důrazem na bezpečnost rozhodne o jeho budoucnosti.
Současná situace připomíná rok 2018 a kauzu „děti v klecích“, kdy Trumpova nulová tolerance vůči migraci vyvolala vlnu pobouření. Tehdy prezident čelil kritice za oddělování dětí od rodičů na hranicích. Pokud by se podobně silné a emotivní momenty zopakovaly i nyní, může to otřást i jeho věrnými podporovateli.
A zatímco Bílý dům tvrdí, že „Amerika hlasovala pro masové deportace“, podle průzkumů veřejnost sice podporuje zpřísnění hraniční politiky, ale odmítá nehumánní zásahy proti dlouhodobým a integrovaným komunitám.
Přichází rozhodující chvíle – nejen pro prezidenta Trumpa, ale i pro Gavin Newsoma a celou Demokratickou stranu. Ta má příležitost nabídnout novou vizi Ameriky, která bude bezpečná, ale i spravedlivá. A pokud se jí to podaří, může krize přerůst ve zlomový moment – možná dokonce začátek nového politického cyklu.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
