Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Gavin Newsom (*1967) je americký politik z Kalifornie, člen Demokratické strany a od roku 2019 guvernér nejlidnatějšího amerického státu. Dříve působil jako starosta San Francisca (2004–2011) a následně jako místoguvernér Kalifornie. Je známý svým progresivním postojem k sociálním otázkám, především v oblasti zdravotnictví, klimatické změny a lidských práv.
Newsom se dostal do celonárodní pozornosti už v roce 2004, kdy jako starosta povolil homosexuálním párům uzavírat sňatky – o mnoho let dříve, než to povolil Nejvyšší soud. Je považován za schopného a mediálně obratného politika s prezidentskými ambicemi. V roce 2021 ustál odvolávací referendum a svou pozici si ještě upevnil.
Právě během současné krize se profiluje jako hlavní oponent Donalda Trumpa. V televizním projevu v úterý večer kritizoval prezidentovo rozhodnutí nasadit armádu proti americkým občanům a označil deportace za „útok na samotné základy ústavy“.
„Kalifornie se neskloní před federálním nátlakem. Nepřestaneme chránit své komunity, bez ohledu na to, jak autoritářské metody prezident uplatní,“ prohlásil podle CNN Newsom.
Prezident Trump vnímá současné protesty jako příležitost k demonstraci síly a jako způsob, jak upevnit svou pozici. Jeho mluvčí Karoline Leavitt obvinila demokraty z „podpory nelegálních zločinců“ a obhajovala nasazení ozbrojených složek v Los Angeles: „Toto není o migrantech. Je to o ochraně zákona a pořádku. Prezident Trump nikdy nedopustí, aby v Americe zvítězila vláda ulice.“
V pozadí této rétoriky se však skrývá kontroverze – Trumpův krok, kterým nasadil vojáky na americké půdě bez explicitního souhlasu Kongresu, může znamenat porušení ústavních pravidel. Jeho protivníci varují před autoritářským posunem, zatímco jeho stoupenci hovoří o „obnovení pořádku“.
Demokratická strana mezitím hledá jednotný hlas. Po porážce ve volbách 2024 je rozpolcená mezi umírněným středem a progresivním křídlem. Mnoho voličů jí vyčítá, že nedokázala efektivně reagovat na Trumpovy radikální kroky – a že postrádá srozumitelnou alternativu.
Gavin Newsom proto nyní působí jako přirozený lídr, který dokáže sjednotit demokratické řady. Jeho projev byl první skutečně energickou a státnickou odpovědí na Trumpovu eskalaci. V očích mnoha pozorovatelů se tak profiluje jako logický kandidát pro prezidentské volby v roce 2028.
Přesto musí Newsom balancovat. Příliš ostrá rétorika může odradit střídmé voliče, zatímco přílišná opatrnost zklame progresivní jádro. A právě umění najít středovou cestu mezi podporou migrantů a důrazem na bezpečnost rozhodne o jeho budoucnosti.
Současná situace připomíná rok 2018 a kauzu „děti v klecích“, kdy Trumpova nulová tolerance vůči migraci vyvolala vlnu pobouření. Tehdy prezident čelil kritice za oddělování dětí od rodičů na hranicích. Pokud by se podobně silné a emotivní momenty zopakovaly i nyní, může to otřást i jeho věrnými podporovateli.
A zatímco Bílý dům tvrdí, že „Amerika hlasovala pro masové deportace“, podle průzkumů veřejnost sice podporuje zpřísnění hraniční politiky, ale odmítá nehumánní zásahy proti dlouhodobým a integrovaným komunitám.
Přichází rozhodující chvíle – nejen pro prezidenta Trumpa, ale i pro Gavin Newsoma a celou Demokratickou stranu. Ta má příležitost nabídnout novou vizi Ameriky, která bude bezpečná, ale i spravedlivá. A pokud se jí to podaří, může krize přerůst ve zlomový moment – možná dokonce začátek nového politického cyklu.
Ostře sledovaný soud mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohtým a Taťánou Kuchařovou znovu pokračoval. A rozsudek opět nepadl. Modelka dokonce hudebníkovi na dálku vyčinila a ten si překvapivě vzal její slova k srdci.
Libor Bouček od září naskočil jako Žolík do vědomostní show Na lovu na Nově, ačkoliv dosud byl výhradně tváří konkurenční Primy. Proto se objevily spekulace, že jeden z jeho "primáckých" pořadů za trest zrušili. Podle nejnovějších informací to tak ale opravdu není.
Politická koalice SPOLU zahájila závěrečnou etapu své předvolební kampaně před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října. Jejich lídři vyzdvihují hospodářský úspěch České republiky a zdůrazňují, že budoucí směřování země leží v rukou voličů. Koalice slibuje posílení vazeb se západními partnery, efektivní státní správu a investice do obrany a infrastruktury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Americký prezident Donald Trump navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby zvážil nasazení armády při řešení krize s malými čluny v Británii. Během společné tiskové konference Trump Starmerovi řekl, že by měl využít jakékoli prostředky, aby zabránil přílivu přistěhovalců, kteří podle něj nekontrolovatelně proudí i do Spojených států.
Americká stanice ABC oznámila, že moderátora populární talk show Jimmyho Kimmela na neurčito stahuje z vysílání kvůli komentářům, které pronesl po vraždě pravicového aktivisty Charlieho Kirka. Informovala o tom BBC. Televize tím potěšila amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Jiřina Bohdalová je neúnavná a nezastavitelná i v 94 letech. Nedávno prozradila, že si přeje dožít se stovky. Proto naprosto dává smysl, že se připravuje na další filmové natáčení. Slavná herečka dokonce připustila, že by mohla namluvit další večerníček.
Modelka Krystyna Pyszková, která se po Taťáně Kuchařové stala další českou Miss World, se pochlubila radostnou novinkou. Na svět přivedla krásnou a zdravou dceru. Jednu informaci přitom musela zdůraznit. Šlo o to, kde se miminko narodilo.
Je září, takže uplynuly dva roky od rozchodu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. Dvojice od té doby vede spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. Kontroverzního podnikatele dost štve, že se několikrát dostal do křížku s policisty.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.
