Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Gavin Newsom (*1967) je americký politik z Kalifornie, člen Demokratické strany a od roku 2019 guvernér nejlidnatějšího amerického státu. Dříve působil jako starosta San Francisca (2004–2011) a následně jako místoguvernér Kalifornie. Je známý svým progresivním postojem k sociálním otázkám, především v oblasti zdravotnictví, klimatické změny a lidských práv.
Newsom se dostal do celonárodní pozornosti už v roce 2004, kdy jako starosta povolil homosexuálním párům uzavírat sňatky – o mnoho let dříve, než to povolil Nejvyšší soud. Je považován za schopného a mediálně obratného politika s prezidentskými ambicemi. V roce 2021 ustál odvolávací referendum a svou pozici si ještě upevnil.
Právě během současné krize se profiluje jako hlavní oponent Donalda Trumpa. V televizním projevu v úterý večer kritizoval prezidentovo rozhodnutí nasadit armádu proti americkým občanům a označil deportace za „útok na samotné základy ústavy“.
„Kalifornie se neskloní před federálním nátlakem. Nepřestaneme chránit své komunity, bez ohledu na to, jak autoritářské metody prezident uplatní,“ prohlásil podle CNN Newsom.
Prezident Trump vnímá současné protesty jako příležitost k demonstraci síly a jako způsob, jak upevnit svou pozici. Jeho mluvčí Karoline Leavitt obvinila demokraty z „podpory nelegálních zločinců“ a obhajovala nasazení ozbrojených složek v Los Angeles: „Toto není o migrantech. Je to o ochraně zákona a pořádku. Prezident Trump nikdy nedopustí, aby v Americe zvítězila vláda ulice.“
V pozadí této rétoriky se však skrývá kontroverze – Trumpův krok, kterým nasadil vojáky na americké půdě bez explicitního souhlasu Kongresu, může znamenat porušení ústavních pravidel. Jeho protivníci varují před autoritářským posunem, zatímco jeho stoupenci hovoří o „obnovení pořádku“.
Demokratická strana mezitím hledá jednotný hlas. Po porážce ve volbách 2024 je rozpolcená mezi umírněným středem a progresivním křídlem. Mnoho voličů jí vyčítá, že nedokázala efektivně reagovat na Trumpovy radikální kroky – a že postrádá srozumitelnou alternativu.
Gavin Newsom proto nyní působí jako přirozený lídr, který dokáže sjednotit demokratické řady. Jeho projev byl první skutečně energickou a státnickou odpovědí na Trumpovu eskalaci. V očích mnoha pozorovatelů se tak profiluje jako logický kandidát pro prezidentské volby v roce 2028.
Přesto musí Newsom balancovat. Příliš ostrá rétorika může odradit střídmé voliče, zatímco přílišná opatrnost zklame progresivní jádro. A právě umění najít středovou cestu mezi podporou migrantů a důrazem na bezpečnost rozhodne o jeho budoucnosti.
Současná situace připomíná rok 2018 a kauzu „děti v klecích“, kdy Trumpova nulová tolerance vůči migraci vyvolala vlnu pobouření. Tehdy prezident čelil kritice za oddělování dětí od rodičů na hranicích. Pokud by se podobně silné a emotivní momenty zopakovaly i nyní, může to otřást i jeho věrnými podporovateli.
A zatímco Bílý dům tvrdí, že „Amerika hlasovala pro masové deportace“, podle průzkumů veřejnost sice podporuje zpřísnění hraniční politiky, ale odmítá nehumánní zásahy proti dlouhodobým a integrovaným komunitám.
Přichází rozhodující chvíle – nejen pro prezidenta Trumpa, ale i pro Gavin Newsoma a celou Demokratickou stranu. Ta má příležitost nabídnout novou vizi Ameriky, která bude bezpečná, ale i spravedlivá. A pokud se jí to podaří, může krize přerůst ve zlomový moment – možná dokonce začátek nového politického cyklu.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
