Gavin Newsom. Jak se největší Trumpův kritik ve víru demonstrací mění v prezidentského kandidáta

Gavin Newsom
Gavin Newsom, foto: Facebook Gavin Newsom
Klára Marková 12. června 2025 12:31
Sdílej:

Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.

Gavin Newsom (*1967) je americký politik z Kalifornie, člen Demokratické strany a od roku 2019 guvernér nejlidnatějšího amerického státu. Dříve působil jako starosta San Francisca (2004–2011) a následně jako místoguvernér Kalifornie. Je známý svým progresivním postojem k sociálním otázkám, především v oblasti zdravotnictví, klimatické změny a lidských práv.

Newsom se dostal do celonárodní pozornosti už v roce 2004, kdy jako starosta povolil homosexuálním párům uzavírat sňatky – o mnoho let dříve, než to povolil Nejvyšší soud. Je považován za schopného a mediálně obratného politika s prezidentskými ambicemi. V roce 2021 ustál odvolávací referendum a svou pozici si ještě upevnil.

Právě během současné krize se profiluje jako hlavní oponent Donalda Trumpa. V televizním projevu v úterý večer kritizoval prezidentovo rozhodnutí nasadit armádu proti americkým občanům a označil deportace za „útok na samotné základy ústavy“.

„Kalifornie se neskloní před federálním nátlakem. Nepřestaneme chránit své komunity, bez ohledu na to, jak autoritářské metody prezident uplatní,“ prohlásil podle CNN Newsom.

Prezident Trump vnímá současné protesty jako příležitost k demonstraci síly a jako způsob, jak upevnit svou pozici. Jeho mluvčí Karoline Leavitt obvinila demokraty z „podpory nelegálních zločinců“ a obhajovala nasazení ozbrojených složek v Los Angeles: „Toto není o migrantech. Je to o ochraně zákona a pořádku. Prezident Trump nikdy nedopustí, aby v Americe zvítězila vláda ulice.“

V pozadí této rétoriky se však skrývá kontroverze – Trumpův krok, kterým nasadil vojáky na americké půdě bez explicitního souhlasu Kongresu, může znamenat porušení ústavních pravidel. Jeho protivníci varují před autoritářským posunem, zatímco jeho stoupenci hovoří o „obnovení pořádku“.

Demokratická strana mezitím hledá jednotný hlas. Po porážce ve volbách 2024 je rozpolcená mezi umírněným středem a progresivním křídlem. Mnoho voličů jí vyčítá, že nedokázala efektivně reagovat na Trumpovy radikální kroky – a že postrádá srozumitelnou alternativu.

Gavin Newsom proto nyní působí jako přirozený lídr, který dokáže sjednotit demokratické řady. Jeho projev byl první skutečně energickou a státnickou odpovědí na Trumpovu eskalaci. V očích mnoha pozorovatelů se tak profiluje jako logický kandidát pro prezidentské volby v roce 2028.

Přesto musí Newsom balancovat. Příliš ostrá rétorika může odradit střídmé voliče, zatímco přílišná opatrnost zklame progresivní jádro. A právě umění najít středovou cestu mezi podporou migrantů a důrazem na bezpečnost rozhodne o jeho budoucnosti.

Současná situace připomíná rok 2018 a kauzu „děti v klecích“, kdy Trumpova nulová tolerance vůči migraci vyvolala vlnu pobouření. Tehdy prezident čelil kritice za oddělování dětí od rodičů na hranicích. Pokud by se podobně silné a emotivní momenty zopakovaly i nyní, může to otřást i jeho věrnými podporovateli.

A zatímco Bílý dům tvrdí, že „Amerika hlasovala pro masové deportace“, podle průzkumů veřejnost sice podporuje zpřísnění hraniční politiky, ale odmítá nehumánní zásahy proti dlouhodobým a integrovaným komunitám.

Přichází rozhodující chvíle – nejen pro prezidenta Trumpa, ale i pro Gavin Newsoma a celou Demokratickou stranu. Ta má příležitost nabídnout novou vizi Ameriky, která bude bezpečná, ale i spravedlivá. A pokud se jí to podaří, může krize přerůst ve zlomový moment – možná dokonce začátek nového politického cyklu.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie

Stovky tankerů určených ke špionáži a hybridní válce. Ruská stínová flotila je nebezpečnější, než se myslelo

Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku. 

Novinky
V australském Sydney došlo k útoku na pláži. (14.12.2025)

Jak může někdo legálně vlastnit šest zbraní? Australané žádají po útoku na pláži Bondi vysvětlení

Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.

Novinky
F-35

Turecko chce zpátky letouny F-35. Zvažuje, že Američanům předá ruské systémy

Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.

Novinky
Čína

Okamžitě přestaňte vyzbrojovat Tchaj-wan, urychlujete cestu k válce, vzkázala Čína Trumpovi

Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).