Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Právní norma, kterou francouzský parlament schválil v červenci, měla zemi proměnit v první evropský stát s plošným věkovým omezením pro vstup na sociální platformy. Ústavní rada však dospěla k závěru, že předloha nedělala dostatečné rozdíly mezi rizikovostí jednotlivých služeb ani mezi věkem a zralostí samotných dospívajících. Zákaz by se navíc vztahoval i na online platformy a komunikační nástroje, u nichž nebylo prokázáno žádné riziko pro zdraví či bezpečnost dětí.
Soudci rovněž poukázali na to, že legislativa neposkytovala rodičům možnost udělit výjimku nebo posoudit zralost vlastních dětí. Kritiku sklidil také záměr zavedení plošného systému ověřování věku, který by nutil všechny uživatele včetně dospělých prokazovat totožnost, což podle soudu představuje riziko pro ochranu soukromí a osobních údajů.
I přes verdikt Ústavní rady se francouzská vláda svého záměru nehodlá vzdát. Prezidentská kancelář potvrdila, že Emmanuel Macron pověřil předsedu vlády přípravou nového návrhu, který zohlední výhrady soudu i evropský právní rámec. Cílem Elysejského paláce zůstává prosazení právně neprůstřelné úpravy do jara roku 2027, kdy Macronovi končí jeho druhý prezidentský mandát.
Právní experti podle webu Politico upozorňují, že francouzské rozhodnutí může mít širší dopad na celou Evropskou unii. Rozsudek se totiž opírá o základní lidská práva harmonizovaná napříč kontinentem, což může zkomplikovat podobné snahy dalších evropských zemí i plánované celounijní iniciativy Evropské komise. Jakékoliv budoucí regulace tak budou muset namísto plošných zákazů stavět na větší flexibilitě pro rodiče a přesnějším posuzování rizikovosti konkrétních aplikací.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.