Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Toto rozhodnutí přichází v době rostoucí citlivosti Evropy na hlubokou závislost na službách ze Silicon Valley. Úřad premiéra již připravil oznámení, které bude publikováno v nejbližších dnech a které úředníkům nařídí přechod na software Visio. Tento nástroj běží na infrastruktuře francouzské společnosti Outscale, což má zaručit, že citlivá státní data nebudou podléhat cizí jurisdikci.
Ministr pro reformu státu David Amiel potvrdil ambiciózní plán, podle něhož by měly být všechny vládní složky plně převedeny na domácí platformu do roku 2027. Stát si od tohoto kroku slibuje nejen vyšší bezpečnost a důvěrnost komunikace, ale také nezanedbatelné úspory. Odhaduje se, že za každých 100 000 uživatelů, kteří přestanou platit licence americkým firmám, ušetří státní pokladna přibližně jeden milion eur ročně.
Visio již nyní pravidelně využívá zhruba 40 000 zaměstnanců, včetně většiny ministerstev a institucí, jako je Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS). DINUM však míří na mnohem vyšší čísla a plánuje počet uživatelů rozšířit na 250 000. V nadcházejících měsících bude úřad přísně sledovat dodržování tohoto přechodu a nevylučuje ani technické blokování datových toků z neschválených amerických platforem ve státní síti.
Francie v tomto směru postupuje systematicky; již loni v létě nařídila úředníkům opustit aplikace WhatsApp a Telegram a místo nich používat Tchap, což je komunikační služba vyvinutá výhradně pro potřeby státní správy. Aktuální snaha o nahrazení nástrojů pro videohovory je tak dalším logickým článkem v řetězci opatření směřujících k digitální nezávislosti na mimoevropských aktérech.
Paralelně s technologickou očistou státní správy se Francie zaměřuje i na ochranu nejmladších generací. Národní shromáždění v úterý 27. ledna schválilo návrh zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tato legislativa, kterou silně podporuje prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit dospívající před nadměrným časem stráveným u obrazovek a vlivem nebezpečných algoritmů.
Zákon byl přijat poměrem hlasů 130 ku 21 a nyní se přesouvá k projednání do Senátu. Pokud projde i horní komorou, mohla by nová pravidla začít platit od začátku školního roku 2026. Provozovatelé sociálních sítí by následně měli čas do konce roku na deaktivaci stávajících účtů, které věkový limit nesplňují. Výjimky by se měly vztahovat pouze na vzdělávací platformy a online encyklopedie.
Součástí tohoto legislativního balíčku je také rozšíření zákazu mobilních telefonů na střední školy. Dosud v zemi platil zákaz používání telefonů na základních školách a nižších stupních gymnázií (collèges), který byl zaveden v roce 2018. Nově by se tak digitální detox měl týkat i starších studentů, což má omezit rozptylování při výuce a čelit kyberšikaně.
Zastánci zákona, včetně bývalého premiéra Gabriela Attala, zdůrazňují, že emoce a pozornost dětí nesmějí být předmětem manipulace ze strany amerických či čínských platforem. Odkazují se na varování zdravotnických úřadů, podle kterých má intenzivní používání sítí jako TikTok, Snapchat či Instagram negativní dopad na duševní zdraví dospívajících, zejména dívek.
Přestože zákon čelí kritice z řad krajní levice, která jej označuje za formu digitálního paternalismu, těší se v rozděleném parlamentu nečekaně široké podpoře. Francie se tak po vzoru Austrálie stává jednou z prvních zemí světa, které se rozhodly pro takto striktní regulaci digitálního života mládeže.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.