Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Toto rozhodnutí přichází v době rostoucí citlivosti Evropy na hlubokou závislost na službách ze Silicon Valley. Úřad premiéra již připravil oznámení, které bude publikováno v nejbližších dnech a které úředníkům nařídí přechod na software Visio. Tento nástroj běží na infrastruktuře francouzské společnosti Outscale, což má zaručit, že citlivá státní data nebudou podléhat cizí jurisdikci.
Ministr pro reformu státu David Amiel potvrdil ambiciózní plán, podle něhož by měly být všechny vládní složky plně převedeny na domácí platformu do roku 2027. Stát si od tohoto kroku slibuje nejen vyšší bezpečnost a důvěrnost komunikace, ale také nezanedbatelné úspory. Odhaduje se, že za každých 100 000 uživatelů, kteří přestanou platit licence americkým firmám, ušetří státní pokladna přibližně jeden milion eur ročně.
Visio již nyní pravidelně využívá zhruba 40 000 zaměstnanců, včetně většiny ministerstev a institucí, jako je Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS). DINUM však míří na mnohem vyšší čísla a plánuje počet uživatelů rozšířit na 250 000. V nadcházejících měsících bude úřad přísně sledovat dodržování tohoto přechodu a nevylučuje ani technické blokování datových toků z neschválených amerických platforem ve státní síti.
Francie v tomto směru postupuje systematicky; již loni v létě nařídila úředníkům opustit aplikace WhatsApp a Telegram a místo nich používat Tchap, což je komunikační služba vyvinutá výhradně pro potřeby státní správy. Aktuální snaha o nahrazení nástrojů pro videohovory je tak dalším logickým článkem v řetězci opatření směřujících k digitální nezávislosti na mimoevropských aktérech.
Paralelně s technologickou očistou státní správy se Francie zaměřuje i na ochranu nejmladších generací. Národní shromáždění v úterý 27. ledna schválilo návrh zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tato legislativa, kterou silně podporuje prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit dospívající před nadměrným časem stráveným u obrazovek a vlivem nebezpečných algoritmů.
Zákon byl přijat poměrem hlasů 130 ku 21 a nyní se přesouvá k projednání do Senátu. Pokud projde i horní komorou, mohla by nová pravidla začít platit od začátku školního roku 2026. Provozovatelé sociálních sítí by následně měli čas do konce roku na deaktivaci stávajících účtů, které věkový limit nesplňují. Výjimky by se měly vztahovat pouze na vzdělávací platformy a online encyklopedie.
Součástí tohoto legislativního balíčku je také rozšíření zákazu mobilních telefonů na střední školy. Dosud v zemi platil zákaz používání telefonů na základních školách a nižších stupních gymnázií (collèges), který byl zaveden v roce 2018. Nově by se tak digitální detox měl týkat i starších studentů, což má omezit rozptylování při výuce a čelit kyberšikaně.
Zastánci zákona, včetně bývalého premiéra Gabriela Attala, zdůrazňují, že emoce a pozornost dětí nesmějí být předmětem manipulace ze strany amerických či čínských platforem. Odkazují se na varování zdravotnických úřadů, podle kterých má intenzivní používání sítí jako TikTok, Snapchat či Instagram negativní dopad na duševní zdraví dospívajících, zejména dívek.
Přestože zákon čelí kritice z řad krajní levice, která jej označuje za formu digitálního paternalismu, těší se v rozděleném parlamentu nečekaně široké podpoře. Francie se tak po vzoru Austrálie stává jednou z prvních zemí světa, které se rozhodly pro takto striktní regulaci digitálního života mládeže.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.