Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Toto rozhodnutí přichází v době rostoucí citlivosti Evropy na hlubokou závislost na službách ze Silicon Valley. Úřad premiéra již připravil oznámení, které bude publikováno v nejbližších dnech a které úředníkům nařídí přechod na software Visio. Tento nástroj běží na infrastruktuře francouzské společnosti Outscale, což má zaručit, že citlivá státní data nebudou podléhat cizí jurisdikci.
Ministr pro reformu státu David Amiel potvrdil ambiciózní plán, podle něhož by měly být všechny vládní složky plně převedeny na domácí platformu do roku 2027. Stát si od tohoto kroku slibuje nejen vyšší bezpečnost a důvěrnost komunikace, ale také nezanedbatelné úspory. Odhaduje se, že za každých 100 000 uživatelů, kteří přestanou platit licence americkým firmám, ušetří státní pokladna přibližně jeden milion eur ročně.
Visio již nyní pravidelně využívá zhruba 40 000 zaměstnanců, včetně většiny ministerstev a institucí, jako je Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS). DINUM však míří na mnohem vyšší čísla a plánuje počet uživatelů rozšířit na 250 000. V nadcházejících měsících bude úřad přísně sledovat dodržování tohoto přechodu a nevylučuje ani technické blokování datových toků z neschválených amerických platforem ve státní síti.
Francie v tomto směru postupuje systematicky; již loni v létě nařídila úředníkům opustit aplikace WhatsApp a Telegram a místo nich používat Tchap, což je komunikační služba vyvinutá výhradně pro potřeby státní správy. Aktuální snaha o nahrazení nástrojů pro videohovory je tak dalším logickým článkem v řetězci opatření směřujících k digitální nezávislosti na mimoevropských aktérech.
Paralelně s technologickou očistou státní správy se Francie zaměřuje i na ochranu nejmladších generací. Národní shromáždění v úterý 27. ledna schválilo návrh zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tato legislativa, kterou silně podporuje prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit dospívající před nadměrným časem stráveným u obrazovek a vlivem nebezpečných algoritmů.
Zákon byl přijat poměrem hlasů 130 ku 21 a nyní se přesouvá k projednání do Senátu. Pokud projde i horní komorou, mohla by nová pravidla začít platit od začátku školního roku 2026. Provozovatelé sociálních sítí by následně měli čas do konce roku na deaktivaci stávajících účtů, které věkový limit nesplňují. Výjimky by se měly vztahovat pouze na vzdělávací platformy a online encyklopedie.
Součástí tohoto legislativního balíčku je také rozšíření zákazu mobilních telefonů na střední školy. Dosud v zemi platil zákaz používání telefonů na základních školách a nižších stupních gymnázií (collèges), který byl zaveden v roce 2018. Nově by se tak digitální detox měl týkat i starších studentů, což má omezit rozptylování při výuce a čelit kyberšikaně.
Zastánci zákona, včetně bývalého premiéra Gabriela Attala, zdůrazňují, že emoce a pozornost dětí nesmějí být předmětem manipulace ze strany amerických či čínských platforem. Odkazují se na varování zdravotnických úřadů, podle kterých má intenzivní používání sítí jako TikTok, Snapchat či Instagram negativní dopad na duševní zdraví dospívajících, zejména dívek.
Přestože zákon čelí kritice z řad krajní levice, která jej označuje za formu digitálního paternalismu, těší se v rozděleném parlamentu nečekaně široké podpoře. Francie se tak po vzoru Austrálie stává jednou z prvních zemí světa, které se rozhodly pro takto striktní regulaci digitálního života mládeže.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.