Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Toto rozhodnutí přichází v době rostoucí citlivosti Evropy na hlubokou závislost na službách ze Silicon Valley. Úřad premiéra již připravil oznámení, které bude publikováno v nejbližších dnech a které úředníkům nařídí přechod na software Visio. Tento nástroj běží na infrastruktuře francouzské společnosti Outscale, což má zaručit, že citlivá státní data nebudou podléhat cizí jurisdikci.
Ministr pro reformu státu David Amiel potvrdil ambiciózní plán, podle něhož by měly být všechny vládní složky plně převedeny na domácí platformu do roku 2027. Stát si od tohoto kroku slibuje nejen vyšší bezpečnost a důvěrnost komunikace, ale také nezanedbatelné úspory. Odhaduje se, že za každých 100 000 uživatelů, kteří přestanou platit licence americkým firmám, ušetří státní pokladna přibližně jeden milion eur ročně.
Visio již nyní pravidelně využívá zhruba 40 000 zaměstnanců, včetně většiny ministerstev a institucí, jako je Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS). DINUM však míří na mnohem vyšší čísla a plánuje počet uživatelů rozšířit na 250 000. V nadcházejících měsících bude úřad přísně sledovat dodržování tohoto přechodu a nevylučuje ani technické blokování datových toků z neschválených amerických platforem ve státní síti.
Francie v tomto směru postupuje systematicky; již loni v létě nařídila úředníkům opustit aplikace WhatsApp a Telegram a místo nich používat Tchap, což je komunikační služba vyvinutá výhradně pro potřeby státní správy. Aktuální snaha o nahrazení nástrojů pro videohovory je tak dalším logickým článkem v řetězci opatření směřujících k digitální nezávislosti na mimoevropských aktérech.
Paralelně s technologickou očistou státní správy se Francie zaměřuje i na ochranu nejmladších generací. Národní shromáždění v úterý 27. ledna schválilo návrh zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tato legislativa, kterou silně podporuje prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit dospívající před nadměrným časem stráveným u obrazovek a vlivem nebezpečných algoritmů.
Zákon byl přijat poměrem hlasů 130 ku 21 a nyní se přesouvá k projednání do Senátu. Pokud projde i horní komorou, mohla by nová pravidla začít platit od začátku školního roku 2026. Provozovatelé sociálních sítí by následně měli čas do konce roku na deaktivaci stávajících účtů, které věkový limit nesplňují. Výjimky by se měly vztahovat pouze na vzdělávací platformy a online encyklopedie.
Součástí tohoto legislativního balíčku je také rozšíření zákazu mobilních telefonů na střední školy. Dosud v zemi platil zákaz používání telefonů na základních školách a nižších stupních gymnázií (collèges), který byl zaveden v roce 2018. Nově by se tak digitální detox měl týkat i starších studentů, což má omezit rozptylování při výuce a čelit kyberšikaně.
Zastánci zákona, včetně bývalého premiéra Gabriela Attala, zdůrazňují, že emoce a pozornost dětí nesmějí být předmětem manipulace ze strany amerických či čínských platforem. Odkazují se na varování zdravotnických úřadů, podle kterých má intenzivní používání sítí jako TikTok, Snapchat či Instagram negativní dopad na duševní zdraví dospívajících, zejména dívek.
Přestože zákon čelí kritice z řad krajní levice, která jej označuje za formu digitálního paternalismu, těší se v rozděleném parlamentu nečekaně široké podpoře. Francie se tak po vzoru Austrálie stává jednou z prvních zemí světa, které se rozhodly pro takto striktní regulaci digitálního života mládeže.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.