Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Pohled na mapu Arktidy potvrzuje, že Grónsko je strategickým pilířem obrany. Jeho východní pobřeží střeží vstupní bránu do Atlantiku pro ruské jaderné ponorky, zatímco vnitrozemí hostí radary včasného varování. Tyto stanice pokrývají letové trasy ruských a čínských střel směřujících na americký kontinent. Bez Grónska by byl americký protiraketový deštník prakticky slepý, což z ostrova dělá nepostradatelný článek v řetězci obrany Spojených států.
Trumpova administrativa už v roce 2019 spočítala, že roční náklady na provoz Grónska činí zhruba 770 milionů dolarů. Prodej se sice může zdát jako nejrychlejší řešení, ale hlavním motivem je zabránit tomu, aby se k ostrovu příliš přiblížil Peking. Už v roce 2017 muselo Dánsko zastavit pokus Grónska získat čínské finance na výstavbu nových letišť. Pokud by se podobný pokus o čínské financování opakoval, Washington dal jasně najevo, že nad ostrovem zavláje americká vlajka, ať už se to místním líbí, nebo ne.
Srdcem americké přítomnosti je základna Pituffik (dříve Thule). Příslušníci vesmírných sil USA odtud nepřetržitě sledují interkontinentální hrozby a tisíce objektů na oběžné dráze, včetně rostoucí sítě čínských satelitů. Čína navíc v posledním roce zintenzivnila své arktické aktivity – vyslala tři ledoborce, výzkumnou ponorku a poprvé využila „polární hedvábnou stezku“ pro nákladní dopravu. Nové čínské jaderné ponorky jsou navíc konstruovány tak, aby mohly operovat přímo v ledových polích, což přivádí americké cíle do jejich dosahu.
Ačkoliv dánská premiérka Mette Frederiksenová jakýkoli prodej odmítá a grónský premiér mluví o nepřípustném nátlaku, v zákulisí už dochází k posunům. NATO a Dánsko začínají investovat do vlastních ledoborců, sledovacích letounů Boeing P-8 a modernější protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice Trumpovy výpady veřejně nekomentuje, ale plně si uvědomuje, že aliance musí v arktickém regionu výrazně přidat.
Dánsko je historicky velmi schopným spojencem, který se nebál nasadit speciální síly v Afghánistánu a aktivně nakupuje americké stíhačky F-35. Aktuální roztržka o Grónsko by paradoxně mohla dánské premiérce pomoci v blížících se říjnových volbách, pokud by se jí podařilo vyjednat s Washingtonem dohodu, která uspokojí americké bezpečnostní nároky a zároveň zachová dánskou suverenitu.
Arktida se také stává prioritou pro Velkou Británii, která v regionu cvičí společně s norskými komandy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová potvrdila, že jen jednotný postup v rámci aliance umožní čelit hrozbám, které se na dálném severu formují. Moskva totiž i nadále provokuje, což potvrdila lednovým odpálením rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Pro Donalda Trumpa je Grónsko v tuto chvíli jako luxusní vila v sousedství, kterou touží koupit, ale majitel ji zatím nechce prodat. Svým neustálým tlakem však dosáhl toho, že se celá aliance konečně začala o bezpečnost Arktidy vážně zajímat. Spojené státy zkrátka nehodlají dopustit, aby se tento prostor stal hřištěm pro čínské ponorky nebo ruské ambice.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.