Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Pohled na mapu Arktidy potvrzuje, že Grónsko je strategickým pilířem obrany. Jeho východní pobřeží střeží vstupní bránu do Atlantiku pro ruské jaderné ponorky, zatímco vnitrozemí hostí radary včasného varování. Tyto stanice pokrývají letové trasy ruských a čínských střel směřujících na americký kontinent. Bez Grónska by byl americký protiraketový deštník prakticky slepý, což z ostrova dělá nepostradatelný článek v řetězci obrany Spojených států.
Trumpova administrativa už v roce 2019 spočítala, že roční náklady na provoz Grónska činí zhruba 770 milionů dolarů. Prodej se sice může zdát jako nejrychlejší řešení, ale hlavním motivem je zabránit tomu, aby se k ostrovu příliš přiblížil Peking. Už v roce 2017 muselo Dánsko zastavit pokus Grónska získat čínské finance na výstavbu nových letišť. Pokud by se podobný pokus o čínské financování opakoval, Washington dal jasně najevo, že nad ostrovem zavláje americká vlajka, ať už se to místním líbí, nebo ne.
Srdcem americké přítomnosti je základna Pituffik (dříve Thule). Příslušníci vesmírných sil USA odtud nepřetržitě sledují interkontinentální hrozby a tisíce objektů na oběžné dráze, včetně rostoucí sítě čínských satelitů. Čína navíc v posledním roce zintenzivnila své arktické aktivity – vyslala tři ledoborce, výzkumnou ponorku a poprvé využila „polární hedvábnou stezku“ pro nákladní dopravu. Nové čínské jaderné ponorky jsou navíc konstruovány tak, aby mohly operovat přímo v ledových polích, což přivádí americké cíle do jejich dosahu.
Ačkoliv dánská premiérka Mette Frederiksenová jakýkoli prodej odmítá a grónský premiér mluví o nepřípustném nátlaku, v zákulisí už dochází k posunům. NATO a Dánsko začínají investovat do vlastních ledoborců, sledovacích letounů Boeing P-8 a modernější protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice Trumpovy výpady veřejně nekomentuje, ale plně si uvědomuje, že aliance musí v arktickém regionu výrazně přidat.
Dánsko je historicky velmi schopným spojencem, který se nebál nasadit speciální síly v Afghánistánu a aktivně nakupuje americké stíhačky F-35. Aktuální roztržka o Grónsko by paradoxně mohla dánské premiérce pomoci v blížících se říjnových volbách, pokud by se jí podařilo vyjednat s Washingtonem dohodu, která uspokojí americké bezpečnostní nároky a zároveň zachová dánskou suverenitu.
Arktida se také stává prioritou pro Velkou Británii, která v regionu cvičí společně s norskými komandy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová potvrdila, že jen jednotný postup v rámci aliance umožní čelit hrozbám, které se na dálném severu formují. Moskva totiž i nadále provokuje, což potvrdila lednovým odpálením rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Pro Donalda Trumpa je Grónsko v tuto chvíli jako luxusní vila v sousedství, kterou touží koupit, ale majitel ji zatím nechce prodat. Svým neustálým tlakem však dosáhl toho, že se celá aliance konečně začala o bezpečnost Arktidy vážně zajímat. Spojené státy zkrátka nehodlají dopustit, aby se tento prostor stal hřištěm pro čínské ponorky nebo ruské ambice.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.