Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Pohled na mapu Arktidy potvrzuje, že Grónsko je strategickým pilířem obrany. Jeho východní pobřeží střeží vstupní bránu do Atlantiku pro ruské jaderné ponorky, zatímco vnitrozemí hostí radary včasného varování. Tyto stanice pokrývají letové trasy ruských a čínských střel směřujících na americký kontinent. Bez Grónska by byl americký protiraketový deštník prakticky slepý, což z ostrova dělá nepostradatelný článek v řetězci obrany Spojených států.
Trumpova administrativa už v roce 2019 spočítala, že roční náklady na provoz Grónska činí zhruba 770 milionů dolarů. Prodej se sice může zdát jako nejrychlejší řešení, ale hlavním motivem je zabránit tomu, aby se k ostrovu příliš přiblížil Peking. Už v roce 2017 muselo Dánsko zastavit pokus Grónska získat čínské finance na výstavbu nových letišť. Pokud by se podobný pokus o čínské financování opakoval, Washington dal jasně najevo, že nad ostrovem zavláje americká vlajka, ať už se to místním líbí, nebo ne.
Srdcem americké přítomnosti je základna Pituffik (dříve Thule). Příslušníci vesmírných sil USA odtud nepřetržitě sledují interkontinentální hrozby a tisíce objektů na oběžné dráze, včetně rostoucí sítě čínských satelitů. Čína navíc v posledním roce zintenzivnila své arktické aktivity – vyslala tři ledoborce, výzkumnou ponorku a poprvé využila „polární hedvábnou stezku“ pro nákladní dopravu. Nové čínské jaderné ponorky jsou navíc konstruovány tak, aby mohly operovat přímo v ledových polích, což přivádí americké cíle do jejich dosahu.
Ačkoliv dánská premiérka Mette Frederiksenová jakýkoli prodej odmítá a grónský premiér mluví o nepřípustném nátlaku, v zákulisí už dochází k posunům. NATO a Dánsko začínají investovat do vlastních ledoborců, sledovacích letounů Boeing P-8 a modernější protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice Trumpovy výpady veřejně nekomentuje, ale plně si uvědomuje, že aliance musí v arktickém regionu výrazně přidat.
Dánsko je historicky velmi schopným spojencem, který se nebál nasadit speciální síly v Afghánistánu a aktivně nakupuje americké stíhačky F-35. Aktuální roztržka o Grónsko by paradoxně mohla dánské premiérce pomoci v blížících se říjnových volbách, pokud by se jí podařilo vyjednat s Washingtonem dohodu, která uspokojí americké bezpečnostní nároky a zároveň zachová dánskou suverenitu.
Arktida se také stává prioritou pro Velkou Británii, která v regionu cvičí společně s norskými komandy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová potvrdila, že jen jednotný postup v rámci aliance umožní čelit hrozbám, které se na dálném severu formují. Moskva totiž i nadále provokuje, což potvrdila lednovým odpálením rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Pro Donalda Trumpa je Grónsko v tuto chvíli jako luxusní vila v sousedství, kterou touží koupit, ale majitel ji zatím nechce prodat. Svým neustálým tlakem však dosáhl toho, že se celá aliance konečně začala o bezpečnost Arktidy vážně zajímat. Spojené státy zkrátka nehodlají dopustit, aby se tento prostor stal hřištěm pro čínské ponorky nebo ruské ambice.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.