Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Pohled na mapu Arktidy potvrzuje, že Grónsko je strategickým pilířem obrany. Jeho východní pobřeží střeží vstupní bránu do Atlantiku pro ruské jaderné ponorky, zatímco vnitrozemí hostí radary včasného varování. Tyto stanice pokrývají letové trasy ruských a čínských střel směřujících na americký kontinent. Bez Grónska by byl americký protiraketový deštník prakticky slepý, což z ostrova dělá nepostradatelný článek v řetězci obrany Spojených států.
Trumpova administrativa už v roce 2019 spočítala, že roční náklady na provoz Grónska činí zhruba 770 milionů dolarů. Prodej se sice může zdát jako nejrychlejší řešení, ale hlavním motivem je zabránit tomu, aby se k ostrovu příliš přiblížil Peking. Už v roce 2017 muselo Dánsko zastavit pokus Grónska získat čínské finance na výstavbu nových letišť. Pokud by se podobný pokus o čínské financování opakoval, Washington dal jasně najevo, že nad ostrovem zavláje americká vlajka, ať už se to místním líbí, nebo ne.
Srdcem americké přítomnosti je základna Pituffik (dříve Thule). Příslušníci vesmírných sil USA odtud nepřetržitě sledují interkontinentální hrozby a tisíce objektů na oběžné dráze, včetně rostoucí sítě čínských satelitů. Čína navíc v posledním roce zintenzivnila své arktické aktivity – vyslala tři ledoborce, výzkumnou ponorku a poprvé využila „polární hedvábnou stezku“ pro nákladní dopravu. Nové čínské jaderné ponorky jsou navíc konstruovány tak, aby mohly operovat přímo v ledových polích, což přivádí americké cíle do jejich dosahu.
Ačkoliv dánská premiérka Mette Frederiksenová jakýkoli prodej odmítá a grónský premiér mluví o nepřípustném nátlaku, v zákulisí už dochází k posunům. NATO a Dánsko začínají investovat do vlastních ledoborců, sledovacích letounů Boeing P-8 a modernější protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice Trumpovy výpady veřejně nekomentuje, ale plně si uvědomuje, že aliance musí v arktickém regionu výrazně přidat.
Dánsko je historicky velmi schopným spojencem, který se nebál nasadit speciální síly v Afghánistánu a aktivně nakupuje americké stíhačky F-35. Aktuální roztržka o Grónsko by paradoxně mohla dánské premiérce pomoci v blížících se říjnových volbách, pokud by se jí podařilo vyjednat s Washingtonem dohodu, která uspokojí americké bezpečnostní nároky a zároveň zachová dánskou suverenitu.
Arktida se také stává prioritou pro Velkou Británii, která v regionu cvičí společně s norskými komandy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová potvrdila, že jen jednotný postup v rámci aliance umožní čelit hrozbám, které se na dálném severu formují. Moskva totiž i nadále provokuje, což potvrdila lednovým odpálením rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Pro Donalda Trumpa je Grónsko v tuto chvíli jako luxusní vila v sousedství, kterou touží koupit, ale majitel ji zatím nechce prodat. Svým neustálým tlakem však dosáhl toho, že se celá aliance konečně začala o bezpečnost Arktidy vážně zajímat. Spojené státy zkrátka nehodlají dopustit, aby se tento prostor stal hřištěm pro čínské ponorky nebo ruské ambice.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.