Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Schůzka se uskutečnila jen tři měsíce před klíčovým summitem NATO v Ankaře. Podle prezidenta Petra Pavla, který se aktuálně nachází v Jižní Americe, generální tajemník obvykle kontaktuje ty země, u kterých se před vrcholným setkáním očekávají určité komplikace. V případě Česka jde o citlivou otázku výše výdajů na obranu, která v posledních měsících vyvolává v mezinárodních kruzích diskuse.
Premiér Andrej Babiš po jednání zdůraznil, že jeho vláda, která je u moci necelé čtyři měsíce, považuje bezpečnost státu za prioritu. Uvedl, že Česká republika udělá vše pro to, aby své alianční sliby splnila.
Přiznal však, že existují nejasnosti v metodice výpočtů výdajů vynaložených na obranu. „Naše čísla jsou jiná,“ poznamenal premiér k podílu výdajů na HDP a dodal, že se s Ruttem dohodli na výměně dat mezi týmy ministerstva obrany a Aliance, aby bylo v procentech jasno.
Babiš se v rámci diskuse vrátil i ke své dřívější zkušenosti, kdy výši příspěvků vysvětloval přímo Donaldu Trumpovi. Poukázal na to, že dynamicky rostoucí hrubý domácí produkt neustále mění základnu pro výpočet procent, což plnění cílů komplikuje. Přesto vyjádřil hrdost na reputaci českých vojáků v zahraničí a připomněl Marku Ruttemu, že jako politik vždy „bojoval za zájmy Evropy“.
Mark Rutte na tiskové konferenci nešetřil chválou na adresu české muniční iniciativy, která je zásadní pro pomoc bránící se Ukrajině. „Vítám pokračování české muniční iniciativy, Ukrajina potřebuje naši pomoc,“ řekl Rutte.
Ocenil také aktivní zapojení Česka do odstrašení Ruska na východním křídle NATO, konkrétně přítomnost českých jednotek na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Zároveň však diplomaticky připomněl, že bezpečnost je základem prosperity a bez dostatečných investic společnost i ekonomika trpí.
„Víme, že existují potíže, co se týče rozpočtu a přidělení většího objemu finančních prostředků na obranu. Ale bezpečnost je základ prosperity, a když není zajištěná bezpečnost, společnost a ekonomika trpí,“ uvedl.
Debata o penězích na obranu je v českém kontextu o to ostřejší, že Babišova vláda má odlišný pohled na dlouhodobé plány předchozího kabinetu. Zatímco vláda Petra Fialy se zavázala, že do roku 2035 dosáhnou celkové obranné výdaje až pěti procent HDP, Andrej Babiš takto vysoké závazky odmítá. Právě o tom, jaké jsou reálné možnosti a cíle české armády, budou nyní expertní týmy obou stran intenzivně jednat.
Generální tajemník Rutte zdůraznil, že summit v Ankaře se zaměří na další posilování kolektivní bezpečnosti. Upozornil, že potíže s rozpočty mají i jiní partneři v Alianci, ale zdroje a schopnosti jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti občanů. Pro Rutteho je proto zásadní mít jasnou představu o tom, jakým způsobem hodlá nová česká vláda k těmto nákladným výzvám v příštích letech přistupovat.
Návštěva byla zakončena ve smířlivém duchu, kdy Rutte oslovil českého premiéra „milý Andreji“ a vyjádřil naději v další úzkou spolupráci. Přestože dnešní setkání trvalo jen několik desítek minut, otevřelo zásadní debatu o tom, jak moc se Česko hodlá v rámci NATO angažovat finančně a zda dokáže najít s Bruselem společnou řeč nad rozpočtovými tabulkami dříve, než lídři v červenci zasednou k jednacímu stolu v Turecku.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.