Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Schůzka se uskutečnila jen tři měsíce před klíčovým summitem NATO v Ankaře. Podle prezidenta Petra Pavla, který se aktuálně nachází v Jižní Americe, generální tajemník obvykle kontaktuje ty země, u kterých se před vrcholným setkáním očekávají určité komplikace. V případě Česka jde o citlivou otázku výše výdajů na obranu, která v posledních měsících vyvolává v mezinárodních kruzích diskuse.
Premiér Andrej Babiš po jednání zdůraznil, že jeho vláda, která je u moci necelé čtyři měsíce, považuje bezpečnost státu za prioritu. Uvedl, že Česká republika udělá vše pro to, aby své alianční sliby splnila.
Přiznal však, že existují nejasnosti v metodice výpočtů výdajů vynaložených na obranu. „Naše čísla jsou jiná,“ poznamenal premiér k podílu výdajů na HDP a dodal, že se s Ruttem dohodli na výměně dat mezi týmy ministerstva obrany a Aliance, aby bylo v procentech jasno.
Babiš se v rámci diskuse vrátil i ke své dřívější zkušenosti, kdy výši příspěvků vysvětloval přímo Donaldu Trumpovi. Poukázal na to, že dynamicky rostoucí hrubý domácí produkt neustále mění základnu pro výpočet procent, což plnění cílů komplikuje. Přesto vyjádřil hrdost na reputaci českých vojáků v zahraničí a připomněl Marku Ruttemu, že jako politik vždy „bojoval za zájmy Evropy“.
Mark Rutte na tiskové konferenci nešetřil chválou na adresu české muniční iniciativy, která je zásadní pro pomoc bránící se Ukrajině. „Vítám pokračování české muniční iniciativy, Ukrajina potřebuje naši pomoc,“ řekl Rutte.
Ocenil také aktivní zapojení Česka do odstrašení Ruska na východním křídle NATO, konkrétně přítomnost českých jednotek na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Zároveň však diplomaticky připomněl, že bezpečnost je základem prosperity a bez dostatečných investic společnost i ekonomika trpí.
„Víme, že existují potíže, co se týče rozpočtu a přidělení většího objemu finančních prostředků na obranu. Ale bezpečnost je základ prosperity, a když není zajištěná bezpečnost, společnost a ekonomika trpí,“ uvedl.
Debata o penězích na obranu je v českém kontextu o to ostřejší, že Babišova vláda má odlišný pohled na dlouhodobé plány předchozího kabinetu. Zatímco vláda Petra Fialy se zavázala, že do roku 2035 dosáhnou celkové obranné výdaje až pěti procent HDP, Andrej Babiš takto vysoké závazky odmítá. Právě o tom, jaké jsou reálné možnosti a cíle české armády, budou nyní expertní týmy obou stran intenzivně jednat.
Generální tajemník Rutte zdůraznil, že summit v Ankaře se zaměří na další posilování kolektivní bezpečnosti. Upozornil, že potíže s rozpočty mají i jiní partneři v Alianci, ale zdroje a schopnosti jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti občanů. Pro Rutteho je proto zásadní mít jasnou představu o tom, jakým způsobem hodlá nová česká vláda k těmto nákladným výzvám v příštích letech přistupovat.
Návštěva byla zakončena ve smířlivém duchu, kdy Rutte oslovil českého premiéra „milý Andreji“ a vyjádřil naději v další úzkou spolupráci. Přestože dnešní setkání trvalo jen několik desítek minut, otevřelo zásadní debatu o tom, jak moc se Česko hodlá v rámci NATO angažovat finančně a zda dokáže najít s Bruselem společnou řeč nad rozpočtovými tabulkami dříve, než lídři v červenci zasednou k jednacímu stolu v Turecku.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.