Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Schůzka se uskutečnila jen tři měsíce před klíčovým summitem NATO v Ankaře. Podle prezidenta Petra Pavla, který se aktuálně nachází v Jižní Americe, generální tajemník obvykle kontaktuje ty země, u kterých se před vrcholným setkáním očekávají určité komplikace. V případě Česka jde o citlivou otázku výše výdajů na obranu, která v posledních měsících vyvolává v mezinárodních kruzích diskuse.
Premiér Andrej Babiš po jednání zdůraznil, že jeho vláda, která je u moci necelé čtyři měsíce, považuje bezpečnost státu za prioritu. Uvedl, že Česká republika udělá vše pro to, aby své alianční sliby splnila.
Přiznal však, že existují nejasnosti v metodice výpočtů výdajů vynaložených na obranu. „Naše čísla jsou jiná,“ poznamenal premiér k podílu výdajů na HDP a dodal, že se s Ruttem dohodli na výměně dat mezi týmy ministerstva obrany a Aliance, aby bylo v procentech jasno.
Babiš se v rámci diskuse vrátil i ke své dřívější zkušenosti, kdy výši příspěvků vysvětloval přímo Donaldu Trumpovi. Poukázal na to, že dynamicky rostoucí hrubý domácí produkt neustále mění základnu pro výpočet procent, což plnění cílů komplikuje. Přesto vyjádřil hrdost na reputaci českých vojáků v zahraničí a připomněl Marku Ruttemu, že jako politik vždy „bojoval za zájmy Evropy“.
Mark Rutte na tiskové konferenci nešetřil chválou na adresu české muniční iniciativy, která je zásadní pro pomoc bránící se Ukrajině. „Vítám pokračování české muniční iniciativy, Ukrajina potřebuje naši pomoc,“ řekl Rutte.
Ocenil také aktivní zapojení Česka do odstrašení Ruska na východním křídle NATO, konkrétně přítomnost českých jednotek na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Zároveň však diplomaticky připomněl, že bezpečnost je základem prosperity a bez dostatečných investic společnost i ekonomika trpí.
„Víme, že existují potíže, co se týče rozpočtu a přidělení většího objemu finančních prostředků na obranu. Ale bezpečnost je základ prosperity, a když není zajištěná bezpečnost, společnost a ekonomika trpí,“ uvedl.
Debata o penězích na obranu je v českém kontextu o to ostřejší, že Babišova vláda má odlišný pohled na dlouhodobé plány předchozího kabinetu. Zatímco vláda Petra Fialy se zavázala, že do roku 2035 dosáhnou celkové obranné výdaje až pěti procent HDP, Andrej Babiš takto vysoké závazky odmítá. Právě o tom, jaké jsou reálné možnosti a cíle české armády, budou nyní expertní týmy obou stran intenzivně jednat.
Generální tajemník Rutte zdůraznil, že summit v Ankaře se zaměří na další posilování kolektivní bezpečnosti. Upozornil, že potíže s rozpočty mají i jiní partneři v Alianci, ale zdroje a schopnosti jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti občanů. Pro Rutteho je proto zásadní mít jasnou představu o tom, jakým způsobem hodlá nová česká vláda k těmto nákladným výzvám v příštích letech přistupovat.
Návštěva byla zakončena ve smířlivém duchu, kdy Rutte oslovil českého premiéra „milý Andreji“ a vyjádřil naději v další úzkou spolupráci. Přestože dnešní setkání trvalo jen několik desítek minut, otevřelo zásadní debatu o tom, jak moc se Česko hodlá v rámci NATO angažovat finančně a zda dokáže najít s Bruselem společnou řeč nad rozpočtovými tabulkami dříve, než lídři v červenci zasednou k jednacímu stolu v Turecku.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.