Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Schůzka se uskutečnila jen tři měsíce před klíčovým summitem NATO v Ankaře. Podle prezidenta Petra Pavla, který se aktuálně nachází v Jižní Americe, generální tajemník obvykle kontaktuje ty země, u kterých se před vrcholným setkáním očekávají určité komplikace. V případě Česka jde o citlivou otázku výše výdajů na obranu, která v posledních měsících vyvolává v mezinárodních kruzích diskuse.
Premiér Andrej Babiš po jednání zdůraznil, že jeho vláda, která je u moci necelé čtyři měsíce, považuje bezpečnost státu za prioritu. Uvedl, že Česká republika udělá vše pro to, aby své alianční sliby splnila.
Přiznal však, že existují nejasnosti v metodice výpočtů výdajů vynaložených na obranu. „Naše čísla jsou jiná,“ poznamenal premiér k podílu výdajů na HDP a dodal, že se s Ruttem dohodli na výměně dat mezi týmy ministerstva obrany a Aliance, aby bylo v procentech jasno.
Babiš se v rámci diskuse vrátil i ke své dřívější zkušenosti, kdy výši příspěvků vysvětloval přímo Donaldu Trumpovi. Poukázal na to, že dynamicky rostoucí hrubý domácí produkt neustále mění základnu pro výpočet procent, což plnění cílů komplikuje. Přesto vyjádřil hrdost na reputaci českých vojáků v zahraničí a připomněl Marku Ruttemu, že jako politik vždy „bojoval za zájmy Evropy“.
Mark Rutte na tiskové konferenci nešetřil chválou na adresu české muniční iniciativy, která je zásadní pro pomoc bránící se Ukrajině. „Vítám pokračování české muniční iniciativy, Ukrajina potřebuje naši pomoc,“ řekl Rutte.
Ocenil také aktivní zapojení Česka do odstrašení Ruska na východním křídle NATO, konkrétně přítomnost českých jednotek na Slovensku, v Litvě a Lotyšsku. Zároveň však diplomaticky připomněl, že bezpečnost je základem prosperity a bez dostatečných investic společnost i ekonomika trpí.
„Víme, že existují potíže, co se týče rozpočtu a přidělení většího objemu finančních prostředků na obranu. Ale bezpečnost je základ prosperity, a když není zajištěná bezpečnost, společnost a ekonomika trpí,“ uvedl.
Debata o penězích na obranu je v českém kontextu o to ostřejší, že Babišova vláda má odlišný pohled na dlouhodobé plány předchozího kabinetu. Zatímco vláda Petra Fialy se zavázala, že do roku 2035 dosáhnou celkové obranné výdaje až pěti procent HDP, Andrej Babiš takto vysoké závazky odmítá. Právě o tom, jaké jsou reálné možnosti a cíle české armády, budou nyní expertní týmy obou stran intenzivně jednat.
Generální tajemník Rutte zdůraznil, že summit v Ankaře se zaměří na další posilování kolektivní bezpečnosti. Upozornil, že potíže s rozpočty mají i jiní partneři v Alianci, ale zdroje a schopnosti jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti občanů. Pro Rutteho je proto zásadní mít jasnou představu o tom, jakým způsobem hodlá nová česká vláda k těmto nákladným výzvám v příštích letech přistupovat.
Návštěva byla zakončena ve smířlivém duchu, kdy Rutte oslovil českého premiéra „milý Andreji“ a vyjádřil naději v další úzkou spolupráci. Přestože dnešní setkání trvalo jen několik desítek minut, otevřelo zásadní debatu o tom, jak moc se Česko hodlá v rámci NATO angažovat finančně a zda dokáže najít s Bruselem společnou řeč nad rozpočtovými tabulkami dříve, než lídři v červenci zasednou k jednacímu stolu v Turecku.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.