Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) sice odpočítává i poslední dny ve funkci předsedy občanských demokratů, přesto si neodpustil kritiku novoročního projevu svého nástupce Andreje Babiše (ANO). Fiala varoval předsedu vlády před podněcováním nacionalismu.
Fiala po Babišově vystoupení konstatoval, že sjednocování společnosti vypadá jinak. "Je mi trochu líto, že pan premiér sice hovoří o spojování společnosti, ale ve svém projevu fakticky promlouvá jen k voličům stran vládní koalice a ostentativně ignoruje voliče opozičních stran," napsal předchozí předseda vlády na facebooku.
"Pevně věřím, že tou hlavní odpovědí na problémy, jimž bude Česká republika čelit v roce 2026, nebude pouze sundávání a vztyčování vlajek a cílené podněcování českého nacionalismu. To v naší zemi nikdy nevedlo k dobrým výsledkům," podotkl nynější poslanec.
Podle Fialy by se vládní politici měli soustředit především na umění diplomacie. "Bude to mít daleko lepší výsledky pro budoucnost země i jejích občanů," dodal.
Babiš na úvod projevu, který pouze vyvěsil na sociální sítě, poděkoval občanům za důvěru, kterou v říjnových sněmovních volbách vložili do hnutí ANO, respektive do jeho koaličních partnerů, tedy SPD a Motoristů. "Vyslali jste jasný vzkaz, že chcete změnu, že chcete vládu, která bude mít Českou republiku a občany České republiky na prvním místě," podotkl.
Předseda vlády odmítl, že by mu šlo o odplatu či vyřizování účtů. "Chceme řešit problémy, které lidí trápí dnes a připravit lepší budoucnost pro naše děti," zmínil. Jako cíl si vytyčil sebevědomou, prosperující a úspěšnou Českou republiku, kde se lidem bude dobře žít.
Podle Babiše je před jeho vládou rok tvrdé práce. "Budeme spěchat hlavně na nejdůležitější zákon roku, státní rozpočet, který bude transparentní a pravdivý. Znovu začneme bojovat proti šedé ekonomice, šetřit na provozu státu. Zároveň chceme, aby lidem rostly reálné mzdy, důchody, aby zdravotnictví fungovalo lépe a bylo dostupné pro všechny, aby školství připravovalo děti na život," vyjmenoval priority kabinetu.
Češi by podle premiéra měli být letos hrdí na svou zemi. Sám navrhne, aby se 30. den stal Dnem české vlajky a významným dnem. Šéf hnutí ANO si také přeje, aby rok 2026 byl rokem míru.
"Slyšíme stále častěji řeči o tom, že válka je nevyhnutelná, že přijde za dva nebo tři roky, to není odpověď na politika. Politici nemají strašit válkou, jejich odpovědností je, aby války skončily," konstatoval. "Odmítám tezi, že mír je slabost, spravedlivý a udržitelný mír je povinnost vůči našim dětem a jejich budoucnosti," dodal.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.