Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Všechny vlády měly letos zveřejnit nové národní plány na snížení emisí skleníkových plynů, ale zatím tak učinila jen malá většina zemí. Některé předložené plány navíc podle kritiků neodpovídají potřebné úrovni akce k dosažení klimatických cílů.
Ostrovní státy Pacifiku zaslaly vládám bohatých zemí dopis, v němž je vyzývají k urychlenému postupu a k důslednému snižování emisí. Upozorňují zároveň, že stále chybí jasné plány na splnění slibu o poskytování 1,3 bilionu dolarů ročně na klimatické finance pro chudší země do roku 2035.
„Opakovaně jsme upozorňovali na realitu, které čelíme: bezpečnost našich ostrovů závisí na vašem rozhodném jednání. Jedinou otázkou nyní je: co s touto znalostí uděláte?“ píše se v dopise, který získal britský deník The Guardian.
Na loňské klimatické konferenci OSN COP29 státy malých ostrovů a skupina nejméně rozvinutých zemí v protestu opustily jednání kvůli frustraci z nečinnosti bohatých států.
Nyní požadují, aby bohaté země předložily konkrétní kroky ještě před letošní klimatickou konferencí COP30, která se uskuteční v listopadu v Brazílii.
Některé pacifické ostrovní státy se navíc zapojily do soudního sporu, v němž chtějí přimět bohaté země, aby byly za své klimatické selhání zodpovědné podle mezinárodního práva.
Všechny země se podle Pařížské dohody zavázaly snížit emise tak, aby globální oteplení nepřekročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Spojené státy americké sice od Pařížské dohody odstoupily, ale zatím je nenásledovala žádná další země. Současné závazky by ovšem podle odhadů vedly ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C, což vyžaduje mnohem ambicióznější redukce emisí.
Organizace OSN vyzvala všechny státy, aby své nové národní plány (tzv. NDCs – Nationally Determined Contributions) předložily do září. Původní termín v únoru většina států nestihla. OSN však zdůraznila, že je lepší věnovat přípravě více času a představit kvalitní a detailní strategie, než pospíchat za každou cenu.
Evropská unie plánuje zveřejnit svůj nový plán v létě, zatímco Čína tento týden slíbila, že svůj NDC předloží před konferencí Cop30, ale zatím neuvedla přesné datum.
Ostrovní státy varují, že času zbývá málo: „Nyní je ten čas splnit závazky. Vyzýváme všechny vůdce, zejména z G20, aby do Valného shromáždění OSN v září předložili ambiciózní, s cílem 1,5 °C sladěné plány zahrnující všechny skleníkové plyny. Tyto plány se musí zaměřit na domácí snížení emisí, nikoli na uhlíkové kompenzace.“
Zároveň zdůrazňují, že by státy měly být připraveny své plány na COP30 revidovat, pokud se ukáže, že nebudou dostatečné.
Veškeré nové plány by měly obsahovat konkrétní kroky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, připomínají v dopise ostrovní státy.
Bohaté země podle nich mohou váhat kvůli obavám z finančních nákladů, ale podle dopisu je cena za zpoždění a nečinnost mnohem vyšší.
Planeta již nyní čelí vážné hrozbě katastrofického koloběhu přírodních pohrom, kolapsu ekosystémů, zhroucení potravinových systémů, ekonomickému krachu a masové migraci, varují autoři.
„Lidství, vize a spolupráce jsou klíčem k bezpečné budoucnosti,“ uvádí v závěru dopisu.
Ve čtvrtek a pátek se v Londýně setkali ministři a vysocí představitelé více než 60 zemí, aby diskutovali o otázkách energetické bezpečnosti. Britský ministr energetiky Ed Miliband na konferenci prohlásil, že bez silné klimatické politiky nemůže existovat žádná národní bezpečnost.
Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, které již své nové NDCs OSN předložily. Občanské iniciativy zároveň vyzývají, aby národní plány byly podrobné a zaměřené na konkrétní politiky, nikoli pouze na vágní a dlouhodobé cíle.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.