Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Všechny vlády měly letos zveřejnit nové národní plány na snížení emisí skleníkových plynů, ale zatím tak učinila jen malá většina zemí. Některé předložené plány navíc podle kritiků neodpovídají potřebné úrovni akce k dosažení klimatických cílů.
Ostrovní státy Pacifiku zaslaly vládám bohatých zemí dopis, v němž je vyzývají k urychlenému postupu a k důslednému snižování emisí. Upozorňují zároveň, že stále chybí jasné plány na splnění slibu o poskytování 1,3 bilionu dolarů ročně na klimatické finance pro chudší země do roku 2035.
„Opakovaně jsme upozorňovali na realitu, které čelíme: bezpečnost našich ostrovů závisí na vašem rozhodném jednání. Jedinou otázkou nyní je: co s touto znalostí uděláte?“ píše se v dopise, který získal britský deník The Guardian.
Na loňské klimatické konferenci OSN COP29 státy malých ostrovů a skupina nejméně rozvinutých zemí v protestu opustily jednání kvůli frustraci z nečinnosti bohatých států.
Nyní požadují, aby bohaté země předložily konkrétní kroky ještě před letošní klimatickou konferencí COP30, která se uskuteční v listopadu v Brazílii.
Některé pacifické ostrovní státy se navíc zapojily do soudního sporu, v němž chtějí přimět bohaté země, aby byly za své klimatické selhání zodpovědné podle mezinárodního práva.
Všechny země se podle Pařížské dohody zavázaly snížit emise tak, aby globální oteplení nepřekročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Spojené státy americké sice od Pařížské dohody odstoupily, ale zatím je nenásledovala žádná další země. Současné závazky by ovšem podle odhadů vedly ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C, což vyžaduje mnohem ambicióznější redukce emisí.
Organizace OSN vyzvala všechny státy, aby své nové národní plány (tzv. NDCs – Nationally Determined Contributions) předložily do září. Původní termín v únoru většina států nestihla. OSN však zdůraznila, že je lepší věnovat přípravě více času a představit kvalitní a detailní strategie, než pospíchat za každou cenu.
Evropská unie plánuje zveřejnit svůj nový plán v létě, zatímco Čína tento týden slíbila, že svůj NDC předloží před konferencí Cop30, ale zatím neuvedla přesné datum.
Ostrovní státy varují, že času zbývá málo: „Nyní je ten čas splnit závazky. Vyzýváme všechny vůdce, zejména z G20, aby do Valného shromáždění OSN v září předložili ambiciózní, s cílem 1,5 °C sladěné plány zahrnující všechny skleníkové plyny. Tyto plány se musí zaměřit na domácí snížení emisí, nikoli na uhlíkové kompenzace.“
Zároveň zdůrazňují, že by státy měly být připraveny své plány na COP30 revidovat, pokud se ukáže, že nebudou dostatečné.
Veškeré nové plány by měly obsahovat konkrétní kroky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, připomínají v dopise ostrovní státy.
Bohaté země podle nich mohou váhat kvůli obavám z finančních nákladů, ale podle dopisu je cena za zpoždění a nečinnost mnohem vyšší.
Planeta již nyní čelí vážné hrozbě katastrofického koloběhu přírodních pohrom, kolapsu ekosystémů, zhroucení potravinových systémů, ekonomickému krachu a masové migraci, varují autoři.
„Lidství, vize a spolupráce jsou klíčem k bezpečné budoucnosti,“ uvádí v závěru dopisu.
Ve čtvrtek a pátek se v Londýně setkali ministři a vysocí představitelé více než 60 zemí, aby diskutovali o otázkách energetické bezpečnosti. Britský ministr energetiky Ed Miliband na konferenci prohlásil, že bez silné klimatické politiky nemůže existovat žádná národní bezpečnost.
Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, které již své nové NDCs OSN předložily. Občanské iniciativy zároveň vyzývají, aby národní plány byly podrobné a zaměřené na konkrétní politiky, nikoli pouze na vágní a dlouhodobé cíle.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.