Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Všechny vlády měly letos zveřejnit nové národní plány na snížení emisí skleníkových plynů, ale zatím tak učinila jen malá většina zemí. Některé předložené plány navíc podle kritiků neodpovídají potřebné úrovni akce k dosažení klimatických cílů.
Ostrovní státy Pacifiku zaslaly vládám bohatých zemí dopis, v němž je vyzývají k urychlenému postupu a k důslednému snižování emisí. Upozorňují zároveň, že stále chybí jasné plány na splnění slibu o poskytování 1,3 bilionu dolarů ročně na klimatické finance pro chudší země do roku 2035.
„Opakovaně jsme upozorňovali na realitu, které čelíme: bezpečnost našich ostrovů závisí na vašem rozhodném jednání. Jedinou otázkou nyní je: co s touto znalostí uděláte?“ píše se v dopise, který získal britský deník The Guardian.
Na loňské klimatické konferenci OSN COP29 státy malých ostrovů a skupina nejméně rozvinutých zemí v protestu opustily jednání kvůli frustraci z nečinnosti bohatých států.
Nyní požadují, aby bohaté země předložily konkrétní kroky ještě před letošní klimatickou konferencí COP30, která se uskuteční v listopadu v Brazílii.
Některé pacifické ostrovní státy se navíc zapojily do soudního sporu, v němž chtějí přimět bohaté země, aby byly za své klimatické selhání zodpovědné podle mezinárodního práva.
Všechny země se podle Pařížské dohody zavázaly snížit emise tak, aby globální oteplení nepřekročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Spojené státy americké sice od Pařížské dohody odstoupily, ale zatím je nenásledovala žádná další země. Současné závazky by ovšem podle odhadů vedly ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C, což vyžaduje mnohem ambicióznější redukce emisí.
Organizace OSN vyzvala všechny státy, aby své nové národní plány (tzv. NDCs – Nationally Determined Contributions) předložily do září. Původní termín v únoru většina států nestihla. OSN však zdůraznila, že je lepší věnovat přípravě více času a představit kvalitní a detailní strategie, než pospíchat za každou cenu.
Evropská unie plánuje zveřejnit svůj nový plán v létě, zatímco Čína tento týden slíbila, že svůj NDC předloží před konferencí Cop30, ale zatím neuvedla přesné datum.
Ostrovní státy varují, že času zbývá málo: „Nyní je ten čas splnit závazky. Vyzýváme všechny vůdce, zejména z G20, aby do Valného shromáždění OSN v září předložili ambiciózní, s cílem 1,5 °C sladěné plány zahrnující všechny skleníkové plyny. Tyto plány se musí zaměřit na domácí snížení emisí, nikoli na uhlíkové kompenzace.“
Zároveň zdůrazňují, že by státy měly být připraveny své plány na COP30 revidovat, pokud se ukáže, že nebudou dostatečné.
Veškeré nové plány by měly obsahovat konkrétní kroky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, připomínají v dopise ostrovní státy.
Bohaté země podle nich mohou váhat kvůli obavám z finančních nákladů, ale podle dopisu je cena za zpoždění a nečinnost mnohem vyšší.
Planeta již nyní čelí vážné hrozbě katastrofického koloběhu přírodních pohrom, kolapsu ekosystémů, zhroucení potravinových systémů, ekonomickému krachu a masové migraci, varují autoři.
„Lidství, vize a spolupráce jsou klíčem k bezpečné budoucnosti,“ uvádí v závěru dopisu.
Ve čtvrtek a pátek se v Londýně setkali ministři a vysocí představitelé více než 60 zemí, aby diskutovali o otázkách energetické bezpečnosti. Britský ministr energetiky Ed Miliband na konferenci prohlásil, že bez silné klimatické politiky nemůže existovat žádná národní bezpečnost.
Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, které již své nové NDCs OSN předložily. Občanské iniciativy zároveň vyzývají, aby národní plány byly podrobné a zaměřené na konkrétní politiky, nikoli pouze na vágní a dlouhodobé cíle.
Bývalý guvernér Kalifornie a hvězda akčních filmů Arnold Schwarzenegger se ostře vyjádřil k aktuální situaci ve Spojených státech, zejména k vládním raziím imigrační služby ICE, které vyvolaly vlnu protestů v Los Angeles. Podle něj za celou eskalaci nese odpovědnost jak Republikánská, tak Demokratická strana, protože dlouhodobě selhávají v provedení skutečné imigrační reformy.
Konflikt mezi Íránem a Izraelem dramaticky eskaluje. Íránská agentura IRNA v pátek večer oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle íránských zdrojů se jedná o „stovky různých balistických raket“ mířících na Izrael v reakci na izraelské údery, které Írán označil za „barbarské“.
Napětí na Blízkém východě pokračuje. Poté, co izraelská armáda v pátek ráno podnikla letecké útoky na íránské území, se dnes v podvečer ozvaly další exploze. Série výbuchů zasáhla nejen hlavní město Teherán, ale také okolní města a klíčové oblasti včetně míst spojených s jaderným programem Íránu. Podle oficiálních i nezávislých zdrojů jde o jednu z nejrozsáhlejších operací izraelského letectva za poslední roky.
Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Pád letadla společnosti Air India v indickém Ahmedabádu si vyžádal 241 obětí. Přežil jediný člověk: Brit Viswashkumar Ramesh. Pro odborníky i veřejnost vyvstává otázka – co znamená být jediným přeživším?
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.