Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Všechny vlády měly letos zveřejnit nové národní plány na snížení emisí skleníkových plynů, ale zatím tak učinila jen malá většina zemí. Některé předložené plány navíc podle kritiků neodpovídají potřebné úrovni akce k dosažení klimatických cílů.
Ostrovní státy Pacifiku zaslaly vládám bohatých zemí dopis, v němž je vyzývají k urychlenému postupu a k důslednému snižování emisí. Upozorňují zároveň, že stále chybí jasné plány na splnění slibu o poskytování 1,3 bilionu dolarů ročně na klimatické finance pro chudší země do roku 2035.
„Opakovaně jsme upozorňovali na realitu, které čelíme: bezpečnost našich ostrovů závisí na vašem rozhodném jednání. Jedinou otázkou nyní je: co s touto znalostí uděláte?“ píše se v dopise, který získal britský deník The Guardian.
Na loňské klimatické konferenci OSN COP29 státy malých ostrovů a skupina nejméně rozvinutých zemí v protestu opustily jednání kvůli frustraci z nečinnosti bohatých států.
Nyní požadují, aby bohaté země předložily konkrétní kroky ještě před letošní klimatickou konferencí COP30, která se uskuteční v listopadu v Brazílii.
Některé pacifické ostrovní státy se navíc zapojily do soudního sporu, v němž chtějí přimět bohaté země, aby byly za své klimatické selhání zodpovědné podle mezinárodního práva.
Všechny země se podle Pařížské dohody zavázaly snížit emise tak, aby globální oteplení nepřekročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Spojené státy americké sice od Pařížské dohody odstoupily, ale zatím je nenásledovala žádná další země. Současné závazky by ovšem podle odhadů vedly ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C, což vyžaduje mnohem ambicióznější redukce emisí.
Organizace OSN vyzvala všechny státy, aby své nové národní plány (tzv. NDCs – Nationally Determined Contributions) předložily do září. Původní termín v únoru většina států nestihla. OSN však zdůraznila, že je lepší věnovat přípravě více času a představit kvalitní a detailní strategie, než pospíchat za každou cenu.
Evropská unie plánuje zveřejnit svůj nový plán v létě, zatímco Čína tento týden slíbila, že svůj NDC předloží před konferencí Cop30, ale zatím neuvedla přesné datum.
Ostrovní státy varují, že času zbývá málo: „Nyní je ten čas splnit závazky. Vyzýváme všechny vůdce, zejména z G20, aby do Valného shromáždění OSN v září předložili ambiciózní, s cílem 1,5 °C sladěné plány zahrnující všechny skleníkové plyny. Tyto plány se musí zaměřit na domácí snížení emisí, nikoli na uhlíkové kompenzace.“
Zároveň zdůrazňují, že by státy měly být připraveny své plány na COP30 revidovat, pokud se ukáže, že nebudou dostatečné.
Veškeré nové plány by měly obsahovat konkrétní kroky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, připomínají v dopise ostrovní státy.
Bohaté země podle nich mohou váhat kvůli obavám z finančních nákladů, ale podle dopisu je cena za zpoždění a nečinnost mnohem vyšší.
Planeta již nyní čelí vážné hrozbě katastrofického koloběhu přírodních pohrom, kolapsu ekosystémů, zhroucení potravinových systémů, ekonomickému krachu a masové migraci, varují autoři.
„Lidství, vize a spolupráce jsou klíčem k bezpečné budoucnosti,“ uvádí v závěru dopisu.
Ve čtvrtek a pátek se v Londýně setkali ministři a vysocí představitelé více než 60 zemí, aby diskutovali o otázkách energetické bezpečnosti. Britský ministr energetiky Ed Miliband na konferenci prohlásil, že bez silné klimatické politiky nemůže existovat žádná národní bezpečnost.
Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, které již své nové NDCs OSN předložily. Občanské iniciativy zároveň vyzývají, aby národní plány byly podrobné a zaměřené na konkrétní politiky, nikoli pouze na vágní a dlouhodobé cíle.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil jednostranné třídenní příměří na Ukrajině. Přerušení bojových operací má platit od půlnoci 8. května do půlnoci 11. května a souvisí s připomínkou Dne vítězství nad nacistickým Německem, který Rusko tradičně slaví 9. května. Informoval o tom v pondělí Kreml.
Masivní výpadek elektřiny, který v pondělí ochromil Španělsko a Portugalsko, dál způsobuje vážné komplikace. Nejenže zkolabovala doprava a provoz v metropolích jako je Madrid a Lisabon, ale chaos zasáhl i letiště, železnice a sportovní akce.
Ve Španělsku panuje napětí poté, co celou zemi zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny. Podle vysokého představitele španělského provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica, Eduarda Prieta, může úplná obnova dodávek energie trvat mezi šesti až deseti hodinami. Dodal, že jde o incident bezprecedentního rozsahu.
V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Vatikán dnes oficiálně potvrdil, že konkláve za účelem volby nástupce papeže Františka bude zahájeno 7. května. Tato událost nastane po skončení oficiálního období smutku za zesnulého Svatého otce.
Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.
Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Fenomenální česká sportovkyně Martina Sáblíková v neděli prozradila, že už přes 10 let tají veřejnosti vztah s reprezentační kolegyní Nikolou Zdráhalovou. Sáblíková naznačila, že se je někdo chystal odhalit, proto se rozhodla jít s pravdou ven.
Po více než třech letech války se naděje na mír na Ukrajině jeví jako stále vzdálenější. Příměří se nejeví jako reálné, zejména po odmítnutí Moskvy prodloužit krátkou velikonoční přestávku v bojích, přestože Spojené státy, Velká Británie i Ukrajina projevily o takové opatření zájem.
Po dvou po sobě následujících nocích smrtících ruských leteckých útoků — nejprve proti Kyjevu 23. dubna a následně proti východoukrajinskému městu Pavlohrad 24. dubna — se možnost příměří na Ukrajině zdá být vzdálenější než kdy dřív. Ruský závazek k jakékoli dohodě je evidentně slabý, což celou situaci dále komplikuje přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by Ukrajina měla v rámci mírové dohody přenechat Rusku rozsáhlá území, vyvolal tvrdou kritiku v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že takový návrh by znamenal pro Ukrajinu "kapitulaci".