Bohaté státy světa podle nejzranitelnějších zemí zanedbávají přípravu nových plánů na boj s klimatickou krizí, čímž ohrožují chudší části planety. Ostrovní státy v Pacifiku nyní naléhavě žádají vyspělé státy, aby své závazky urychlily a přistoupily k hlubokému omezení emisí.
Všechny vlády měly letos zveřejnit nové národní plány na snížení emisí skleníkových plynů, ale zatím tak učinila jen malá většina zemí. Některé předložené plány navíc podle kritiků neodpovídají potřebné úrovni akce k dosažení klimatických cílů.
Ostrovní státy Pacifiku zaslaly vládám bohatých zemí dopis, v němž je vyzývají k urychlenému postupu a k důslednému snižování emisí. Upozorňují zároveň, že stále chybí jasné plány na splnění slibu o poskytování 1,3 bilionu dolarů ročně na klimatické finance pro chudší země do roku 2035.
„Opakovaně jsme upozorňovali na realitu, které čelíme: bezpečnost našich ostrovů závisí na vašem rozhodném jednání. Jedinou otázkou nyní je: co s touto znalostí uděláte?“ píše se v dopise, který získal britský deník The Guardian.
Na loňské klimatické konferenci OSN COP29 státy malých ostrovů a skupina nejméně rozvinutých zemí v protestu opustily jednání kvůli frustraci z nečinnosti bohatých států.
Nyní požadují, aby bohaté země předložily konkrétní kroky ještě před letošní klimatickou konferencí COP30, která se uskuteční v listopadu v Brazílii.
Některé pacifické ostrovní státy se navíc zapojily do soudního sporu, v němž chtějí přimět bohaté země, aby byly za své klimatické selhání zodpovědné podle mezinárodního práva.
Všechny země se podle Pařížské dohody zavázaly snížit emise tak, aby globální oteplení nepřekročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Spojené státy americké sice od Pařížské dohody odstoupily, ale zatím je nenásledovala žádná další země. Současné závazky by ovšem podle odhadů vedly ke zvýšení teploty o přibližně 2,8 °C, což vyžaduje mnohem ambicióznější redukce emisí.
Organizace OSN vyzvala všechny státy, aby své nové národní plány (tzv. NDCs – Nationally Determined Contributions) předložily do září. Původní termín v únoru většina států nestihla. OSN však zdůraznila, že je lepší věnovat přípravě více času a představit kvalitní a detailní strategie, než pospíchat za každou cenu.
Evropská unie plánuje zveřejnit svůj nový plán v létě, zatímco Čína tento týden slíbila, že svůj NDC předloží před konferencí Cop30, ale zatím neuvedla přesné datum.
Ostrovní státy varují, že času zbývá málo: „Nyní je ten čas splnit závazky. Vyzýváme všechny vůdce, zejména z G20, aby do Valného shromáždění OSN v září předložili ambiciózní, s cílem 1,5 °C sladěné plány zahrnující všechny skleníkové plyny. Tyto plány se musí zaměřit na domácí snížení emisí, nikoli na uhlíkové kompenzace.“
Zároveň zdůrazňují, že by státy měly být připraveny své plány na COP30 revidovat, pokud se ukáže, že nebudou dostatečné.
Veškeré nové plány by měly obsahovat konkrétní kroky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, připomínají v dopise ostrovní státy.
Bohaté země podle nich mohou váhat kvůli obavám z finančních nákladů, ale podle dopisu je cena za zpoždění a nečinnost mnohem vyšší.
Planeta již nyní čelí vážné hrozbě katastrofického koloběhu přírodních pohrom, kolapsu ekosystémů, zhroucení potravinových systémů, ekonomickému krachu a masové migraci, varují autoři.
„Lidství, vize a spolupráce jsou klíčem k bezpečné budoucnosti,“ uvádí v závěru dopisu.
Ve čtvrtek a pátek se v Londýně setkali ministři a vysocí představitelé více než 60 zemí, aby diskutovali o otázkách energetické bezpečnosti. Britský ministr energetiky Ed Miliband na konferenci prohlásil, že bez silné klimatické politiky nemůže existovat žádná národní bezpečnost.
Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, které již své nové NDCs OSN předložily. Občanské iniciativy zároveň vyzývají, aby národní plány byly podrobné a zaměřené na konkrétní politiky, nikoli pouze na vágní a dlouhodobé cíle.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.