Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Biologický věk je považován za indikátor zdravotního stavu, a jeho zrychlený vývoj může předznamenat dřívější nástup nemocí jako rakovina, demence nebo cukrovka. Vliv klimatu na lidské tělo se tak stává naléhavým tématem výzkumu. Profesor gerontologie Jennifer Ailshire z Univerzity Jižní Kalifornie upozorňuje, že jde o varovný signál.
Zatímco genetická výbava je pevně daná, její projevy mohou být ovlivněny vnějšími faktory — například horkem, kouřením nebo nedostatkem pohybu. Teplo zatěžuje organismus, nutí ho pracovat tvrději, aby se ochladil, a tím dochází k buněčnému poškození. Mírný tepelný stres může tělu prospívat, avšak jeho dlouhodobé působení může být škodlivé.
Dosud byla souvislost mezi horkem a stárnutím sledována zejména u zvířat. Nedávno však Ailshire spolu s kolegyní Eunyoung Choi publikovaly vůbec první rozsáhlou studii na lidech. Zkoumaly krevní vzorky více než 3600 Američanů starších 56 let a analyzovaly je pomocí tzv. epigenetických hodin, které odhadují biologický věk na základě modifikací DNA. Výsledky ukázaly, že lidé vystavení více než 140 dnům extrémního vedra ročně stárli biologicky až o 14 měsíců rychleji než ti, kteří takovým podmínkám čelili méně než 10 dnů v roce. Tento efekt přetrvával i po zohlednění faktorů jako fyzická aktivita nebo příjmy.
Výsledky mají podobnou váhu jako důsledky kouření nebo nadměrné konzumace alkoholu. Další výzkum v Německu mezi více než dvěma tisíci lidmi v roce 2023 potvrdil, že delší expozice teplu má výraznější vliv na ženy, které se potí méně, a také na osoby s obezitou nebo cukrovkou. Negativní dopady horka se navíc mohou projevit již v prenatálním stadiu. Studie z roku 2024 sledovala děti v Keni vystavené suchu během těhotenství a zjistila u nich známky urychleného stárnutí v důsledku stresu a nedostatečného průtoku krve k placentě.
Navzdory těmto poznatkům neznamená žití v teplém podnebí automaticky rychlejší stárnutí. Podle Ailshire lze riziko snížit správnou výživou, cvičením mimo nejteplejší části dne, využíváním chlazení nebo užíváním některých léků — například metforminu či přípravku Ozempic. Biologické stárnutí totiž může být vratný proces.
Oblast výzkumu je zatím v počátcích. Vědci jako Rongbin Xu z Monashovy univerzity však věří, že s rostoucími teplotami bude dat přibývat a pomohou lépe pochopit, jak přesně horko působí na lidské tělo a koho ohrožuje nejvíce. Pokud nelze zabránit růstu teplot, je podle Ailshire alespoň nezbytné šířit osvětu a hledat strategie, jak se přizpůsobit.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.