Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Biologický věk je považován za indikátor zdravotního stavu, a jeho zrychlený vývoj může předznamenat dřívější nástup nemocí jako rakovina, demence nebo cukrovka. Vliv klimatu na lidské tělo se tak stává naléhavým tématem výzkumu. Profesor gerontologie Jennifer Ailshire z Univerzity Jižní Kalifornie upozorňuje, že jde o varovný signál.
Zatímco genetická výbava je pevně daná, její projevy mohou být ovlivněny vnějšími faktory — například horkem, kouřením nebo nedostatkem pohybu. Teplo zatěžuje organismus, nutí ho pracovat tvrději, aby se ochladil, a tím dochází k buněčnému poškození. Mírný tepelný stres může tělu prospívat, avšak jeho dlouhodobé působení může být škodlivé.
Dosud byla souvislost mezi horkem a stárnutím sledována zejména u zvířat. Nedávno však Ailshire spolu s kolegyní Eunyoung Choi publikovaly vůbec první rozsáhlou studii na lidech. Zkoumaly krevní vzorky více než 3600 Američanů starších 56 let a analyzovaly je pomocí tzv. epigenetických hodin, které odhadují biologický věk na základě modifikací DNA. Výsledky ukázaly, že lidé vystavení více než 140 dnům extrémního vedra ročně stárli biologicky až o 14 měsíců rychleji než ti, kteří takovým podmínkám čelili méně než 10 dnů v roce. Tento efekt přetrvával i po zohlednění faktorů jako fyzická aktivita nebo příjmy.
Výsledky mají podobnou váhu jako důsledky kouření nebo nadměrné konzumace alkoholu. Další výzkum v Německu mezi více než dvěma tisíci lidmi v roce 2023 potvrdil, že delší expozice teplu má výraznější vliv na ženy, které se potí méně, a také na osoby s obezitou nebo cukrovkou. Negativní dopady horka se navíc mohou projevit již v prenatálním stadiu. Studie z roku 2024 sledovala děti v Keni vystavené suchu během těhotenství a zjistila u nich známky urychleného stárnutí v důsledku stresu a nedostatečného průtoku krve k placentě.
Navzdory těmto poznatkům neznamená žití v teplém podnebí automaticky rychlejší stárnutí. Podle Ailshire lze riziko snížit správnou výživou, cvičením mimo nejteplejší části dne, využíváním chlazení nebo užíváním některých léků — například metforminu či přípravku Ozempic. Biologické stárnutí totiž může být vratný proces.
Oblast výzkumu je zatím v počátcích. Vědci jako Rongbin Xu z Monashovy univerzity však věří, že s rostoucími teplotami bude dat přibývat a pomohou lépe pochopit, jak přesně horko působí na lidské tělo a koho ohrožuje nejvíce. Pokud nelze zabránit růstu teplot, je podle Ailshire alespoň nezbytné šířit osvětu a hledat strategie, jak se přizpůsobit.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.