Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Biologický věk je považován za indikátor zdravotního stavu, a jeho zrychlený vývoj může předznamenat dřívější nástup nemocí jako rakovina, demence nebo cukrovka. Vliv klimatu na lidské tělo se tak stává naléhavým tématem výzkumu. Profesor gerontologie Jennifer Ailshire z Univerzity Jižní Kalifornie upozorňuje, že jde o varovný signál.
Zatímco genetická výbava je pevně daná, její projevy mohou být ovlivněny vnějšími faktory — například horkem, kouřením nebo nedostatkem pohybu. Teplo zatěžuje organismus, nutí ho pracovat tvrději, aby se ochladil, a tím dochází k buněčnému poškození. Mírný tepelný stres může tělu prospívat, avšak jeho dlouhodobé působení může být škodlivé.
Dosud byla souvislost mezi horkem a stárnutím sledována zejména u zvířat. Nedávno však Ailshire spolu s kolegyní Eunyoung Choi publikovaly vůbec první rozsáhlou studii na lidech. Zkoumaly krevní vzorky více než 3600 Američanů starších 56 let a analyzovaly je pomocí tzv. epigenetických hodin, které odhadují biologický věk na základě modifikací DNA. Výsledky ukázaly, že lidé vystavení více než 140 dnům extrémního vedra ročně stárli biologicky až o 14 měsíců rychleji než ti, kteří takovým podmínkám čelili méně než 10 dnů v roce. Tento efekt přetrvával i po zohlednění faktorů jako fyzická aktivita nebo příjmy.
Výsledky mají podobnou váhu jako důsledky kouření nebo nadměrné konzumace alkoholu. Další výzkum v Německu mezi více než dvěma tisíci lidmi v roce 2023 potvrdil, že delší expozice teplu má výraznější vliv na ženy, které se potí méně, a také na osoby s obezitou nebo cukrovkou. Negativní dopady horka se navíc mohou projevit již v prenatálním stadiu. Studie z roku 2024 sledovala děti v Keni vystavené suchu během těhotenství a zjistila u nich známky urychleného stárnutí v důsledku stresu a nedostatečného průtoku krve k placentě.
Navzdory těmto poznatkům neznamená žití v teplém podnebí automaticky rychlejší stárnutí. Podle Ailshire lze riziko snížit správnou výživou, cvičením mimo nejteplejší části dne, využíváním chlazení nebo užíváním některých léků — například metforminu či přípravku Ozempic. Biologické stárnutí totiž může být vratný proces.
Oblast výzkumu je zatím v počátcích. Vědci jako Rongbin Xu z Monashovy univerzity však věří, že s rostoucími teplotami bude dat přibývat a pomohou lépe pochopit, jak přesně horko působí na lidské tělo a koho ohrožuje nejvíce. Pokud nelze zabránit růstu teplot, je podle Ailshire alespoň nezbytné šířit osvětu a hledat strategie, jak se přizpůsobit.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.