Události, ke kterým došlo v poslední době ve Spojených státech, vyvolávají řadu otázek. Mezi nejčastější patří: „Nachází se Spojené státy v ústavní krizi? Selhala americká demokracie? Sestoupily USA do autoritářství?“ Podle expertky Emmy Shortis, která je ředitelkou Mezinárodních a bezpečnostních záležitostí v The Australia Institute, jsou odpovědi na tyto otázky jasné. „Ano. Děje se to. Právě teď,“ píše ve svém článku.
Údajné politicky motivované vraždy se staly v USA zástěrkou k prosazení kontroverzních změn. Podle autorky je vražda aktivisty Charlieho Kirka, a kroky, které v její návaznosti podnikla Trumpova administrativa, dalším signálem, že se USA blíží k autoritářskému režimu. Donald Trump po incidentu vinil „radikální levici“ a slíbil, že „zakročí proti organizacím“, které se na zločinu podílely.
Stephen Miller, zástupce vedoucího kanceláře Bílého domu, slíbil, že využijí všechny zdroje ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro vnitřní bezpečnost k tomu, aby „identifikovali, narušili a zničili tyto sítě.“ Podle kritiky ale Trumpova administrativa využívá tyto termíny jako „kód“ pro jakoukoliv opozici či disent, včetně Demokratické strany.
Jako další důkaz autoritářství uvedla autorka cenzuru médií. Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr naznačil, že by televize ABC mohla čelit „pokutám nebo odnětí licence“ kvůli komentářům, které v Jimmy Kimmel Live! padly o Kirkově smrti. Televizní stanice následně show Jimmymu Kimmelovi na neurčito zrušila.
K Kimmelovu případu se přidává i Stephen Colbert. Dále také agresivní slovní útok Trumpa na australského novináře, kterému řekl, že „ubližuje“ Austrálii. Následně dostal novinář a televize, pro kterou pracuje, zákaz na Trumpovu tiskovou konferenci v Londýně.
Trumpova administrativa také oznámila, že Národní garda bude nasazena v Memphisu a s největší pravděpodobností i v Chicagu. Garda už v současné době operuje v Los Angeles a Washingtonu D.C. Podle autorky má nasazení Národní gardy v „demokratických městech“ za cíl zasít strach a potlačit nesouhlas. Autorovi to tak připadá, že je to další součást promyšleného plánu na zničení opozice.
V průběhu září slíbil Trump, že chce ukončit korespondenční hlasování. Také se očekává, že Nejvyšší soud zruší klíčové ustanovení zákona o volebním právu, které má zabránit rasové diskriminaci. Spolu s potlačením disentu a cenzurou se všechny kroky, které administrativa podniká, jeví jako útoky na samotný základ americké politické scény. A to i přesto, že do voleb zbývá více než rok.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
