Evropská unie čelí v tomto týdnu kritickému období, kdy se snaží ochránit Ukrajinu před ponižující mírovou dohodou, kterou by mohly dohodnout Spojené státy a Rusko. Zároveň se intenzivně bojuje o záchranu dohody, jež by Kyjevu zajistila mnohamiliardový úvěr, který má zemi udržet nad vodou.
Po ostrých slovech z Washingtonu, kde například Donald Trump označil evropské lídry za "slabé", budou následující dny skutečnou zkouškou jejich odhodlání. V pondělí se v Berlíně sejdou evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými představiteli. Snaží se o vybudování mostů a využití své přesvědčovací síly ohledně mírové dohody.
Paralelně s tím v Bruselu budou diplomaté a ministři zahraničí EU bojovat o získání podpory pro plán úvěru, který naráží na odpor stále většího počtu evropských vlád. Cílem je mít jasnější představu o výsledku intenzivní diplomacie do čtvrtka, kdy se v belgickém hlavním městě shromáždí všech sedmadvacet lídrů na jednom z klíčových summitů posledních let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v minulém týdnu varoval, že pro Rusko je dalším cílem Evropa, a je již v ohrožení. Zdůraznil, že je potřeba být připraven na rozsah války, jakou zažili naši prarodiče. Proto evropští představitelé vnímají nadcházejících několik dní jako existenční.
Do poslední chvíle probíhající diplomacie zahrnuje setkání lídrů Spojeného království, Německa a možná i Francie s ukrajinským prezidentem v Berlíně. Účastnit se mají také američtí zástupci, jako je Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, a jeho speciální vyslanec Steve Witkoff. Podle mluvčího německého kancléře Merze se po úvodní diskuzi k rozhovorům připojí řada dalších evropských hlav států a vlád, stejně jako lídři EU a NATO.
Jednání představuje snahu Evropy ovlivnit konečné ujednání. Jde o reakci na 28bodový mírový plán, který Witkoff údajně připravil za pomoci kremelských úředníků a který v Kyjevě i evropských metropolích vyvolal vlnu nevole. Od té doby se Evropa snaží narychlo sestavit alternativu. Další nejednota v Evropě by vyslala Kyjevu "katastrofální signál," uvedl pro Politico jeden z úředníků EU. To by znamenalo nejen ránu pro válkou zasaženou zemi, ale také neúspěch pro samotnou Evropu.
Tento týden se pozornost upírá na 20bodový dodatek k původnímu plánu, který navrhla Ukrajina se svými evropskými spojenci a který byl zaslán Washingtonu k posouzení. Detaily nejsou zatím jasné, ale největším problémem zůstává osud Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trump navrhl stažení ruských a ukrajinských vojsk a vytvoření demilitarizované "svobodné ekonomické zóny", kde by mohly působit americké obchodní zájmy.
Francouzský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Ukrajina tento návrh odmítla. Upozornil, že americká strana trvá na územních ústupcích navzdory silným námitkám Evropy, což vytváří napětí s Trumpovou administrativou. Evropští lídři trvají na tom, že jednání o území může pokročit pouze tehdy, pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky.
Jako jistý posun k dohodě lze vnímat víkendové vyjádření prezidenta Zelenského, že je ochoten "ke kompromisu" a nebude trvat na členství Ukrajiny v NATO. Místo toho by mohlo být zavedeno ad hoc uspořádání kolektivní obrany. Uvedl, že bilaterální bezpečnostní záruky s USA a záruky od evropských partnerů, jako i od Japonska a Kanady, by poskytly možnost zabránit dalšímu vypuknutí ruské agrese.
Další diskuze o postupu se uskuteční v úterý, kdy budou ministři pro záležitosti EU pokračovat v přípravách čtvrtečního summitu. Ve středu se v Helsinkách sejdou lídři zemí takzvaného "východního křídla" Evropy, včetně Polska a Pobaltí.
EU se už měsíce snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby souhlasil s plánem využít hotovostní hodnotu zmrazených ruských státních aktiv ve výši 185 miliard eur, které jsou uloženy v bruselském depozitáři Euroclear, k financování a vyzbrojování Ukrajiny. Celkový finanční balíček pro Ukrajinu by měl činit 210 miliard eur, zbývajících 25 miliard eur pochází ze zmrazených ruských aktiv držených v rámci celé EU.
Itálie, třetí největší země EU, se však připojila k Belgii, Maltě a Bulharsku a v dopise z pátku požadovala hledání alternativních možností financování Ukrajiny. Také nový premiér Andrej Babiš tento plán v neděli odmítl. I když pět nesouhlasících zemí, i s možnou podporou Maďarska a Slovenska, nedokáže vytvořit blokační menšinu, jejich veřejná kritika oslabuje naději Komise na uzavření politické dohody tento týden.
Schůzka velvyslanců EU, původně plánovaná na nedělní večer, byla odložena na pondělí. Přestože last-minute diplomatické úsilí vyvolává obavy, že peníze nebudou schváleny do konce roku, a Ukrajina je zoufale potřebuje, tři diplomaté trvají na tom, že se drží plánu a žádné alternativy se zatím nezvažují. Rozhodnutí o ruských aktivech je podle německého úředníka "rozhodnutím o budoucnosti Evropy a určí, zda EU zůstane relevantním aktérem". Dle jeho slov neexistuje žádná varianta B.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.