Evropská unie čelí v tomto týdnu kritickému období, kdy se snaží ochránit Ukrajinu před ponižující mírovou dohodou, kterou by mohly dohodnout Spojené státy a Rusko. Zároveň se intenzivně bojuje o záchranu dohody, jež by Kyjevu zajistila mnohamiliardový úvěr, který má zemi udržet nad vodou.
Po ostrých slovech z Washingtonu, kde například Donald Trump označil evropské lídry za "slabé", budou následující dny skutečnou zkouškou jejich odhodlání. V pondělí se v Berlíně sejdou evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými představiteli. Snaží se o vybudování mostů a využití své přesvědčovací síly ohledně mírové dohody.
Paralelně s tím v Bruselu budou diplomaté a ministři zahraničí EU bojovat o získání podpory pro plán úvěru, který naráží na odpor stále většího počtu evropských vlád. Cílem je mít jasnější představu o výsledku intenzivní diplomacie do čtvrtka, kdy se v belgickém hlavním městě shromáždí všech sedmadvacet lídrů na jednom z klíčových summitů posledních let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v minulém týdnu varoval, že pro Rusko je dalším cílem Evropa, a je již v ohrožení. Zdůraznil, že je potřeba být připraven na rozsah války, jakou zažili naši prarodiče. Proto evropští představitelé vnímají nadcházejících několik dní jako existenční.
Do poslední chvíle probíhající diplomacie zahrnuje setkání lídrů Spojeného království, Německa a možná i Francie s ukrajinským prezidentem v Berlíně. Účastnit se mají také američtí zástupci, jako je Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, a jeho speciální vyslanec Steve Witkoff. Podle mluvčího německého kancléře Merze se po úvodní diskuzi k rozhovorům připojí řada dalších evropských hlav států a vlád, stejně jako lídři EU a NATO.
Jednání představuje snahu Evropy ovlivnit konečné ujednání. Jde o reakci na 28bodový mírový plán, který Witkoff údajně připravil za pomoci kremelských úředníků a který v Kyjevě i evropských metropolích vyvolal vlnu nevole. Od té doby se Evropa snaží narychlo sestavit alternativu. Další nejednota v Evropě by vyslala Kyjevu "katastrofální signál," uvedl pro Politico jeden z úředníků EU. To by znamenalo nejen ránu pro válkou zasaženou zemi, ale také neúspěch pro samotnou Evropu.
Tento týden se pozornost upírá na 20bodový dodatek k původnímu plánu, který navrhla Ukrajina se svými evropskými spojenci a který byl zaslán Washingtonu k posouzení. Detaily nejsou zatím jasné, ale největším problémem zůstává osud Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trump navrhl stažení ruských a ukrajinských vojsk a vytvoření demilitarizované "svobodné ekonomické zóny", kde by mohly působit americké obchodní zájmy.
Francouzský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Ukrajina tento návrh odmítla. Upozornil, že americká strana trvá na územních ústupcích navzdory silným námitkám Evropy, což vytváří napětí s Trumpovou administrativou. Evropští lídři trvají na tom, že jednání o území může pokročit pouze tehdy, pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky.
Jako jistý posun k dohodě lze vnímat víkendové vyjádření prezidenta Zelenského, že je ochoten "ke kompromisu" a nebude trvat na členství Ukrajiny v NATO. Místo toho by mohlo být zavedeno ad hoc uspořádání kolektivní obrany. Uvedl, že bilaterální bezpečnostní záruky s USA a záruky od evropských partnerů, jako i od Japonska a Kanady, by poskytly možnost zabránit dalšímu vypuknutí ruské agrese.
Další diskuze o postupu se uskuteční v úterý, kdy budou ministři pro záležitosti EU pokračovat v přípravách čtvrtečního summitu. Ve středu se v Helsinkách sejdou lídři zemí takzvaného "východního křídla" Evropy, včetně Polska a Pobaltí.
EU se už měsíce snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby souhlasil s plánem využít hotovostní hodnotu zmrazených ruských státních aktiv ve výši 185 miliard eur, které jsou uloženy v bruselském depozitáři Euroclear, k financování a vyzbrojování Ukrajiny. Celkový finanční balíček pro Ukrajinu by měl činit 210 miliard eur, zbývajících 25 miliard eur pochází ze zmrazených ruských aktiv držených v rámci celé EU.
Itálie, třetí největší země EU, se však připojila k Belgii, Maltě a Bulharsku a v dopise z pátku požadovala hledání alternativních možností financování Ukrajiny. Také nový premiér Andrej Babiš tento plán v neděli odmítl. I když pět nesouhlasících zemí, i s možnou podporou Maďarska a Slovenska, nedokáže vytvořit blokační menšinu, jejich veřejná kritika oslabuje naději Komise na uzavření politické dohody tento týden.
Schůzka velvyslanců EU, původně plánovaná na nedělní večer, byla odložena na pondělí. Přestože last-minute diplomatické úsilí vyvolává obavy, že peníze nebudou schváleny do konce roku, a Ukrajina je zoufale potřebuje, tři diplomaté trvají na tom, že se drží plánu a žádné alternativy se zatím nezvažují. Rozhodnutí o ruských aktivech je podle německého úředníka "rozhodnutím o budoucnosti Evropy a určí, zda EU zůstane relevantním aktérem". Dle jeho slov neexistuje žádná varianta B.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
