Evropská unie čelí v tomto týdnu kritickému období, kdy se snaží ochránit Ukrajinu před ponižující mírovou dohodou, kterou by mohly dohodnout Spojené státy a Rusko. Zároveň se intenzivně bojuje o záchranu dohody, jež by Kyjevu zajistila mnohamiliardový úvěr, který má zemi udržet nad vodou.
Po ostrých slovech z Washingtonu, kde například Donald Trump označil evropské lídry za "slabé", budou následující dny skutečnou zkouškou jejich odhodlání. V pondělí se v Berlíně sejdou evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými představiteli. Snaží se o vybudování mostů a využití své přesvědčovací síly ohledně mírové dohody.
Paralelně s tím v Bruselu budou diplomaté a ministři zahraničí EU bojovat o získání podpory pro plán úvěru, který naráží na odpor stále většího počtu evropských vlád. Cílem je mít jasnější představu o výsledku intenzivní diplomacie do čtvrtka, kdy se v belgickém hlavním městě shromáždí všech sedmadvacet lídrů na jednom z klíčových summitů posledních let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v minulém týdnu varoval, že pro Rusko je dalším cílem Evropa, a je již v ohrožení. Zdůraznil, že je potřeba být připraven na rozsah války, jakou zažili naši prarodiče. Proto evropští představitelé vnímají nadcházejících několik dní jako existenční.
Do poslední chvíle probíhající diplomacie zahrnuje setkání lídrů Spojeného království, Německa a možná i Francie s ukrajinským prezidentem v Berlíně. Účastnit se mají také američtí zástupci, jako je Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, a jeho speciální vyslanec Steve Witkoff. Podle mluvčího německého kancléře Merze se po úvodní diskuzi k rozhovorům připojí řada dalších evropských hlav států a vlád, stejně jako lídři EU a NATO.
Jednání představuje snahu Evropy ovlivnit konečné ujednání. Jde o reakci na 28bodový mírový plán, který Witkoff údajně připravil za pomoci kremelských úředníků a který v Kyjevě i evropských metropolích vyvolal vlnu nevole. Od té doby se Evropa snaží narychlo sestavit alternativu. Další nejednota v Evropě by vyslala Kyjevu "katastrofální signál," uvedl pro Politico jeden z úředníků EU. To by znamenalo nejen ránu pro válkou zasaženou zemi, ale také neúspěch pro samotnou Evropu.
Tento týden se pozornost upírá na 20bodový dodatek k původnímu plánu, který navrhla Ukrajina se svými evropskými spojenci a který byl zaslán Washingtonu k posouzení. Detaily nejsou zatím jasné, ale největším problémem zůstává osud Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trump navrhl stažení ruských a ukrajinských vojsk a vytvoření demilitarizované "svobodné ekonomické zóny", kde by mohly působit americké obchodní zájmy.
Francouzský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Ukrajina tento návrh odmítla. Upozornil, že americká strana trvá na územních ústupcích navzdory silným námitkám Evropy, což vytváří napětí s Trumpovou administrativou. Evropští lídři trvají na tom, že jednání o území může pokročit pouze tehdy, pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky.
Jako jistý posun k dohodě lze vnímat víkendové vyjádření prezidenta Zelenského, že je ochoten "ke kompromisu" a nebude trvat na členství Ukrajiny v NATO. Místo toho by mohlo být zavedeno ad hoc uspořádání kolektivní obrany. Uvedl, že bilaterální bezpečnostní záruky s USA a záruky od evropských partnerů, jako i od Japonska a Kanady, by poskytly možnost zabránit dalšímu vypuknutí ruské agrese.
Další diskuze o postupu se uskuteční v úterý, kdy budou ministři pro záležitosti EU pokračovat v přípravách čtvrtečního summitu. Ve středu se v Helsinkách sejdou lídři zemí takzvaného "východního křídla" Evropy, včetně Polska a Pobaltí.
EU se už měsíce snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby souhlasil s plánem využít hotovostní hodnotu zmrazených ruských státních aktiv ve výši 185 miliard eur, které jsou uloženy v bruselském depozitáři Euroclear, k financování a vyzbrojování Ukrajiny. Celkový finanční balíček pro Ukrajinu by měl činit 210 miliard eur, zbývajících 25 miliard eur pochází ze zmrazených ruských aktiv držených v rámci celé EU.
Itálie, třetí největší země EU, se však připojila k Belgii, Maltě a Bulharsku a v dopise z pátku požadovala hledání alternativních možností financování Ukrajiny. Také nový premiér Andrej Babiš tento plán v neděli odmítl. I když pět nesouhlasících zemí, i s možnou podporou Maďarska a Slovenska, nedokáže vytvořit blokační menšinu, jejich veřejná kritika oslabuje naději Komise na uzavření politické dohody tento týden.
Schůzka velvyslanců EU, původně plánovaná na nedělní večer, byla odložena na pondělí. Přestože last-minute diplomatické úsilí vyvolává obavy, že peníze nebudou schváleny do konce roku, a Ukrajina je zoufale potřebuje, tři diplomaté trvají na tom, že se drží plánu a žádné alternativy se zatím nezvažují. Rozhodnutí o ruských aktivech je podle německého úředníka "rozhodnutím o budoucnosti Evropy a určí, zda EU zůstane relevantním aktérem". Dle jeho slov neexistuje žádná varianta B.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
