Evropská unie čelí v tomto týdnu kritickému období, kdy se snaží ochránit Ukrajinu před ponižující mírovou dohodou, kterou by mohly dohodnout Spojené státy a Rusko. Zároveň se intenzivně bojuje o záchranu dohody, jež by Kyjevu zajistila mnohamiliardový úvěr, který má zemi udržet nad vodou.
Po ostrých slovech z Washingtonu, kde například Donald Trump označil evropské lídry za "slabé", budou následující dny skutečnou zkouškou jejich odhodlání. V pondělí se v Berlíně sejdou evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými představiteli. Snaží se o vybudování mostů a využití své přesvědčovací síly ohledně mírové dohody.
Paralelně s tím v Bruselu budou diplomaté a ministři zahraničí EU bojovat o získání podpory pro plán úvěru, který naráží na odpor stále většího počtu evropských vlád. Cílem je mít jasnější představu o výsledku intenzivní diplomacie do čtvrtka, kdy se v belgickém hlavním městě shromáždí všech sedmadvacet lídrů na jednom z klíčových summitů posledních let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v minulém týdnu varoval, že pro Rusko je dalším cílem Evropa, a je již v ohrožení. Zdůraznil, že je potřeba být připraven na rozsah války, jakou zažili naši prarodiče. Proto evropští představitelé vnímají nadcházejících několik dní jako existenční.
Do poslední chvíle probíhající diplomacie zahrnuje setkání lídrů Spojeného království, Německa a možná i Francie s ukrajinským prezidentem v Berlíně. Účastnit se mají také američtí zástupci, jako je Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, a jeho speciální vyslanec Steve Witkoff. Podle mluvčího německého kancléře Merze se po úvodní diskuzi k rozhovorům připojí řada dalších evropských hlav států a vlád, stejně jako lídři EU a NATO.
Jednání představuje snahu Evropy ovlivnit konečné ujednání. Jde o reakci na 28bodový mírový plán, který Witkoff údajně připravil za pomoci kremelských úředníků a který v Kyjevě i evropských metropolích vyvolal vlnu nevole. Od té doby se Evropa snaží narychlo sestavit alternativu. Další nejednota v Evropě by vyslala Kyjevu "katastrofální signál," uvedl pro Politico jeden z úředníků EU. To by znamenalo nejen ránu pro válkou zasaženou zemi, ale také neúspěch pro samotnou Evropu.
Tento týden se pozornost upírá na 20bodový dodatek k původnímu plánu, který navrhla Ukrajina se svými evropskými spojenci a který byl zaslán Washingtonu k posouzení. Detaily nejsou zatím jasné, ale největším problémem zůstává osud Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trump navrhl stažení ruských a ukrajinských vojsk a vytvoření demilitarizované "svobodné ekonomické zóny", kde by mohly působit americké obchodní zájmy.
Francouzský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Ukrajina tento návrh odmítla. Upozornil, že americká strana trvá na územních ústupcích navzdory silným námitkám Evropy, což vytváří napětí s Trumpovou administrativou. Evropští lídři trvají na tom, že jednání o území může pokročit pouze tehdy, pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky.
Jako jistý posun k dohodě lze vnímat víkendové vyjádření prezidenta Zelenského, že je ochoten "ke kompromisu" a nebude trvat na členství Ukrajiny v NATO. Místo toho by mohlo být zavedeno ad hoc uspořádání kolektivní obrany. Uvedl, že bilaterální bezpečnostní záruky s USA a záruky od evropských partnerů, jako i od Japonska a Kanady, by poskytly možnost zabránit dalšímu vypuknutí ruské agrese.
Další diskuze o postupu se uskuteční v úterý, kdy budou ministři pro záležitosti EU pokračovat v přípravách čtvrtečního summitu. Ve středu se v Helsinkách sejdou lídři zemí takzvaného "východního křídla" Evropy, včetně Polska a Pobaltí.
EU se už měsíce snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby souhlasil s plánem využít hotovostní hodnotu zmrazených ruských státních aktiv ve výši 185 miliard eur, které jsou uloženy v bruselském depozitáři Euroclear, k financování a vyzbrojování Ukrajiny. Celkový finanční balíček pro Ukrajinu by měl činit 210 miliard eur, zbývajících 25 miliard eur pochází ze zmrazených ruských aktiv držených v rámci celé EU.
Itálie, třetí největší země EU, se však připojila k Belgii, Maltě a Bulharsku a v dopise z pátku požadovala hledání alternativních možností financování Ukrajiny. Také nový premiér Andrej Babiš tento plán v neděli odmítl. I když pět nesouhlasících zemí, i s možnou podporou Maďarska a Slovenska, nedokáže vytvořit blokační menšinu, jejich veřejná kritika oslabuje naději Komise na uzavření politické dohody tento týden.
Schůzka velvyslanců EU, původně plánovaná na nedělní večer, byla odložena na pondělí. Přestože last-minute diplomatické úsilí vyvolává obavy, že peníze nebudou schváleny do konce roku, a Ukrajina je zoufale potřebuje, tři diplomaté trvají na tom, že se drží plánu a žádné alternativy se zatím nezvažují. Rozhodnutí o ruských aktivech je podle německého úředníka "rozhodnutím o budoucnosti Evropy a určí, zda EU zůstane relevantním aktérem". Dle jeho slov neexistuje žádná varianta B.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.