Evropská unie čelí v tomto týdnu kritickému období, kdy se snaží ochránit Ukrajinu před ponižující mírovou dohodou, kterou by mohly dohodnout Spojené státy a Rusko. Zároveň se intenzivně bojuje o záchranu dohody, jež by Kyjevu zajistila mnohamiliardový úvěr, který má zemi udržet nad vodou.
Po ostrých slovech z Washingtonu, kde například Donald Trump označil evropské lídry za "slabé", budou následující dny skutečnou zkouškou jejich odhodlání. V pondělí se v Berlíně sejdou evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými představiteli. Snaží se o vybudování mostů a využití své přesvědčovací síly ohledně mírové dohody.
Paralelně s tím v Bruselu budou diplomaté a ministři zahraničí EU bojovat o získání podpory pro plán úvěru, který naráží na odpor stále většího počtu evropských vlád. Cílem je mít jasnější představu o výsledku intenzivní diplomacie do čtvrtka, kdy se v belgickém hlavním městě shromáždí všech sedmadvacet lídrů na jednom z klíčových summitů posledních let.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v minulém týdnu varoval, že pro Rusko je dalším cílem Evropa, a je již v ohrožení. Zdůraznil, že je potřeba být připraven na rozsah války, jakou zažili naši prarodiče. Proto evropští představitelé vnímají nadcházejících několik dní jako existenční.
Do poslední chvíle probíhající diplomacie zahrnuje setkání lídrů Spojeného království, Německa a možná i Francie s ukrajinským prezidentem v Berlíně. Účastnit se mají také američtí zástupci, jako je Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, a jeho speciální vyslanec Steve Witkoff. Podle mluvčího německého kancléře Merze se po úvodní diskuzi k rozhovorům připojí řada dalších evropských hlav států a vlád, stejně jako lídři EU a NATO.
Jednání představuje snahu Evropy ovlivnit konečné ujednání. Jde o reakci na 28bodový mírový plán, který Witkoff údajně připravil za pomoci kremelských úředníků a který v Kyjevě i evropských metropolích vyvolal vlnu nevole. Od té doby se Evropa snaží narychlo sestavit alternativu. Další nejednota v Evropě by vyslala Kyjevu "katastrofální signál," uvedl pro Politico jeden z úředníků EU. To by znamenalo nejen ránu pro válkou zasaženou zemi, ale také neúspěch pro samotnou Evropu.
Tento týden se pozornost upírá na 20bodový dodatek k původnímu plánu, který navrhla Ukrajina se svými evropskými spojenci a který byl zaslán Washingtonu k posouzení. Detaily nejsou zatím jasné, ale největším problémem zůstává osud Ruskem okupovaných ukrajinských území. Trump navrhl stažení ruských a ukrajinských vojsk a vytvoření demilitarizované "svobodné ekonomické zóny", kde by mohly působit americké obchodní zájmy.
Francouzský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Ukrajina tento návrh odmítla. Upozornil, že americká strana trvá na územních ústupcích navzdory silným námitkám Evropy, což vytváří napětí s Trumpovou administrativou. Evropští lídři trvají na tom, že jednání o území může pokročit pouze tehdy, pokud Ukrajina získá bezpečnostní záruky.
Jako jistý posun k dohodě lze vnímat víkendové vyjádření prezidenta Zelenského, že je ochoten "ke kompromisu" a nebude trvat na členství Ukrajiny v NATO. Místo toho by mohlo být zavedeno ad hoc uspořádání kolektivní obrany. Uvedl, že bilaterální bezpečnostní záruky s USA a záruky od evropských partnerů, jako i od Japonska a Kanady, by poskytly možnost zabránit dalšímu vypuknutí ruské agrese.
Další diskuze o postupu se uskuteční v úterý, kdy budou ministři pro záležitosti EU pokračovat v přípravách čtvrtečního summitu. Ve středu se v Helsinkách sejdou lídři zemí takzvaného "východního křídla" Evropy, včetně Polska a Pobaltí.
EU se už měsíce snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby souhlasil s plánem využít hotovostní hodnotu zmrazených ruských státních aktiv ve výši 185 miliard eur, které jsou uloženy v bruselském depozitáři Euroclear, k financování a vyzbrojování Ukrajiny. Celkový finanční balíček pro Ukrajinu by měl činit 210 miliard eur, zbývajících 25 miliard eur pochází ze zmrazených ruských aktiv držených v rámci celé EU.
Itálie, třetí největší země EU, se však připojila k Belgii, Maltě a Bulharsku a v dopise z pátku požadovala hledání alternativních možností financování Ukrajiny. Také nový premiér Andrej Babiš tento plán v neděli odmítl. I když pět nesouhlasících zemí, i s možnou podporou Maďarska a Slovenska, nedokáže vytvořit blokační menšinu, jejich veřejná kritika oslabuje naději Komise na uzavření politické dohody tento týden.
Schůzka velvyslanců EU, původně plánovaná na nedělní večer, byla odložena na pondělí. Přestože last-minute diplomatické úsilí vyvolává obavy, že peníze nebudou schváleny do konce roku, a Ukrajina je zoufale potřebuje, tři diplomaté trvají na tom, že se drží plánu a žádné alternativy se zatím nezvažují. Rozhodnutí o ruských aktivech je podle německého úředníka "rozhodnutím o budoucnosti Evropy a určí, zda EU zůstane relevantním aktérem". Dle jeho slov neexistuje žádná varianta B.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.