Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování

Evropská komise plánuje představit konkrétní obrysy tohoto modelu v únoru nebo březnu. Hlavním motivem je obava stávajících členů, že by příliš velké rozšíření mohlo vést k paralýze unijního rozhodování, které u klíčových otázek vyžaduje jednomyslnost. Noví členové by tak zpočátku nemohli blokovat například uvalování sankcí nebo jiné strategické kroky, dokud EU neprojde hlubokou vnitřní reformou svých struktur.

Albánský premiér Edi Rama tento plán otevřeně podpořil a označil jej za racionální cestu vpřed. Rama dokonce prohlásil, že by Albánie byla ochotna se na přechodnou dobu vzdát i vlastního eurokomisaře, pokud by to urychlilo její cestu do unijní rodiny. Podobně vstřícně se vyjádřila i bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, podle které je pro menší země klíčové být součástí společného trhu a programů, nikoliv nutně rozhodovat na stejné úrovni jako zakládající mocnosti.

Zcela jiný postoj však zaujala Ukrajina, která o členství usiluje i uprostřed probíhající ruské agrese. Prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že pro Kyjev je přijatelné pouze plnohodnotné členství se všemi právy. Ukrajinští představitelé zdůrazňují, že jejich země provádí náročné reformy v extrémních podmínkách a nechtějí být odsunuti na vedlejší kolej jako „členové druhé kategorie“.

Kriticky se k návrhu staví také Černá Hora, která je v přístupových rozhovorech nejdále a doufá v uzavření všech kapitol do konce roku 2026. Černohorský prezident Jakov Milatović připomněl, že po odchodu Velké Británie má unie o jednoho člena méně, a vstup jeho země by tedy jen obnovil původní počet států bez nutnosti měnit pravidla hlasování. Debata o dvourychlostní Evropě tak slibuje bouřlivé diskuse na nadcházejících summitech lídrů EU.